18 C 24/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 28.784 Kč s příslušenstvím

I. Změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne 6. 4. 2022 se nepřipouští.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28.784 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 3.598 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, 8,5 % p. a. z částky 3.598 Kč od 15. 7. 2021 do 14. 8. 2021, 8,5 % p. a. z částky 7.196 Kč od 15. 8. 2021 do 14. 9. 2021, 8,5 % p. a. z částky 10.794 Kč od 15. 9. 2021 do 14. 10. 2021, 8,5 % p. a. z částky 14.392 Kč od 15. 10. 2021 do 14. 11. 2021, 8,5 % p. a. z částky 17.990 Kč od 15. 11. 2021 do 14. 12. 2021, 8,5 % p. a. z částky 21.588 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení a 11,75 % p. a. z částky 3.598 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10.732,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 28.784 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný si od žalobce vypůjčil na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 3. 2021 částku 247.000 Kč, kterou se zavázal Smlouvou o úhradě zápůjčky ze dne 20. 5. 2021 splácet žalovanému měsíčně od června 2021 částku 3.598 Kč, splatnou vždy za kalendářní měsíc ke dni 14. v příslušném kalendářním měsíci. Takto měl žalovaný žalobci dosud uhradit celkem 6 měsíčních splátek za červen 2021 až leden 2022, celkem tedy 3.598 Kč x 8, což je 28.784 Kč. Žalovaný však žalobci dosud na splátky zápůjčky nic neuhradil. Žalobce jej proto předžalobní výzvou ze dne 17. 1. 2022, zaslanou doporučeným dopisem, vyzval k úhradě dlužné částky s tím, že pokud ji neuhradí, obrátí se na soud. Žalovaný dlužnou částku dosud žalobci neuhradil ani po předžalobní výzvě, žalobci tedy nezbývá, než se v této věci obrátit na soud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Pokud se týká výroku I. tohoto rozsudku, kterým soud nepřipustil změnu žaloby, soud tento výrok odůvodňuje tak, že soud nepřipustil rozšíření žaloby o další splatné částky z důvodu, že žalovaný je nekontaktní, trvalé bydliště má na úřadě. Pokud by soud měl každé rozšíření žaloby zaslat žalovanému k vyjádření, pak o připuštění rozšíření žaloby rozhodnout, znovu zaslat (po změněné situaci) usnesení s dotazem na rozhodnutí věci bez jednání, a to vše s ohledem na to, že si žalovaný poštu nepřebírá, následně vyvěsit na úřední desku soudu, s ohledem na lhůty k vyjádření a vyvěšení na úřední desce by se toto řízení zacyklilo, a soud by nemohl prakticky rozhodnout až do roku 2029, kdy má být uhrazena poslední splátka. Je proto vhodnější, aby soud rozhodl o původní podané žalobě a žalobce si místo žádosti o připuštění změny žaloby podal žalobu novou. A to zvláště za situace, kdy se žalobce rozhodl nepostupovat dle § 2394 o. z. a žaluje zapůjčenou částku takto po etapách.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o úhradě zápůjčky ze dne 20. 5. 2021 soud zjistil, že smlouva je podepsána oběma účastníky, žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Obsahem smlouvy je závazek žalovaného vrátit žalobci zapůjčenou částku ve výši 247.000 Kč, již vyplacenou žalobcem, a to v měsíčních splátkách po 3.598 Kč, zaplacených v 95 pravidelných měsíčních splátkách.

6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Smlouvy o úhradě zápůjčky ze dne 20. 5. 2021 je podepsána oběma účastníky, žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Obsahem smlouvy je závazek žalovaného vrátit žalobci zapůjčenou částku ve výši 247.000 Kč, již vyplacenou žalobcem, a to v měsíčních splátkách po 3.598 Kč, zaplacených v 95 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný žalovanou částku dosud neuhradil.

7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Žalovaný jako vydlužitel nevrátil žalobci jako zapůjčiteli zápůjčenou částku v rozsahu jejich ujednání ve smlouvě o zápůjčce ze dne 20. 5. 2021 ve výši uplatněné v žalobě, žaloba je proto důvodná. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl včetně úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle vl. nař. č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.732,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.440 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28.784 Kč sestávající z částky 2.260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.680 Kč ve výši 1.612,80 Kč.