18 C 26/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 19.780,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19.780,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19.780,68 Kč od 24. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 19.780,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 24. 5. 2022 do zaplacení, s tím, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je držitelem licence [číslo] na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníkem žalobkyně bylo dne 11. 4. 2022 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], což je patrno z Protokolu o kontrole odběrného místa provedené dne 11. 4. 2022, který byl sepsán dne 29. 4. 2022. Dne 16. 3. 2022 byla na základě pracovního příkazu v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností odpojením odvodního vodiče z elektroměru a následným přeplombováním krytu svorkovnice elektroměru. Dne 11. 4. 2022 bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno žalobkyni jakožto provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo]. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT (vysoký tarif) 4 928 kWh, NT (nízký tarif) 29 297 kWh. Stav zjištěný při opětovném připojení byl VT 6 036 kWh, NT 31 646 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů tj. 3 457 kWh, a to za 26 dnů neoprávněného odběru od přerušení odpojením elektroměru ve svorkovnici dne 16. 3. 2022 do dne kontroly 11. 4. 2022. Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška“). Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství neoprávněně odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu následovně: 3 457 kWh x 5, 72192 Kč/kWh = 19.780,68 Kč Částku 19.780,68 Kč žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ze dne 2. 5. 2022 splatnou dne 23. 5. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k uhrazení upomínkou ze dne 7. 6. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2022. Žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Ze smlouvy o připojení, že žalobkyně a žalovaná dne 25. 1. 2011 uzavřely smlouvu [číslo], o připojení zařízení k distribuční soustavě na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec].

5. Z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 29. 4. 2022, že žalobkyně kontrolou provedenou dne 11. 4. 2022 zjistila, že žalovaná v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], když dne 16. 3. 2022 byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností odpojením obvodního vodiče z elektroměru a následným přeplombováním krytu svorkovnice elektroměru. Při kontrole bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribučně soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo]. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT 4 928 kWh, NT 29 297 kWh. Stav zjištěný při opětovném připojení byl VT 6 036 kWh, NT 31 646 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů tj. 3 457 kWh.

6. Z oznámení ze dne 29. 4. 2022 a doručenky, že žalobkyně odeslala žalované oznámení o neoprávněném odběru elektřiny v uvedeném odběrném místě, uvedla v něm údaje uvedeno v protokole o kontrole odběrného místa a vyčíslila žalované škodu ve výši 19.780,68 Kč.

7. Z Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2021 ze dne 30. 11. 2021, že v tomto ERÚ stanovil v souladu se zákonným zmocněním ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny, a z Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2021 ze dne 30. 11. 2021, že v tomto stanovil ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí.

8. Z Podrobného výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, že náhrada škody za neoprávněný odběr byla vypočtena za dobu od 16. 3. 2022 do 11. 4. 2022 za odebrané množství elektřiny 3 457 kWh x 5, 72192 Kč/kWh částkou 19.780,68 Kč.

9. Z faktury [číslo] ze dne 2. 5. 2022, splatné dne 23. 5. 2022, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 19.780,68 Kč jako náhradu škody na neoprávněný odběr na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa].

10. Z upomínky ze dne 7. 6. 2022, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení částky 19.780,68 Kč na neoprávněný odběr elektřiny.

11. Z předžalobní upomínky a dodejky, že žalobkyně výzvou ze dne 22. 6. 2022, odeslanou žalované doporučeně, tuto vyzvala k zaplacení dlužné částky 19.780,68 Kč.

12. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy a žalovaná jako zákazník dne 25. 1. 2011 uzavřely smlouvu [číslo], o připojení zařízení k distribuční soustavě na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Dne 16. 3. 2022 byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností ze strany žalované. Při kontrole dne 11. 4. 2022 bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno žalobkyní. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo]. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT 4 928 kWh, NT 29 297 kWh. Stav zjištěný při opětovném připojení byl VT 6 036 kWh, NT 31 646 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny v období od 16. 3. 2022 do 11. 4. 2022 tak činilo 3 457 kWh. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyní vyčíslena škoda v celkové výši 19.780,68 Kč. Dopisem ze dne 29. 4. 2022 žalobkyně oznámila žalované skutečnosti ohledně neoprávněného odběru, uvedla podrobný výpočet nároku spolu s poučením o nastalé situaci. Dlužnou částku 19.780,68 Kč vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne 2. 5. 2022, splatnou dne 23. 5. 2022. Žalobkyně zaslala žalované upomínku ze dne 7. 6. 2022 a předžalobní upomínku ze dne 22. 6. 2022 s výzvou k úhradě dlužné částky. Žalovaná ničeho neuhradila.

13. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

14. Podle § 16 podstavec 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

15. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

16. Podle § 17 odst. 4 vyhlášky č. 359/2020 Sb. je-li mezi provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo výrobcem elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě uzavřena smlouva podle § 50 odst. 6 energetického zákona, ustanovení odstavce 3 písm. b) se a) nepoužije, nebyl-li prokázán odběr elektřiny z neměřené části nebo nedošlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, b) použije na množství neoprávněně odebrané elektřiny při napojení na neměřenou část nebo při neoprávněném zásahu do elektroměru.

17. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalovaná tím, že poté, co ke dni 16. 3. 2022 došlo z důvodu neplnění smluvních platebních povinností k přerušení dodávky elektřiny do shora uvedeného odběrného místa, elektřinu nadále odebírala, když dne 11. 4. 2022 bylo zjištěno porušení plomby krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodič zpět do elektroměru, které neprovedla žalobkyně, elektřinu ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona odebírala neoprávněně. Žalobkyni tak podle § 16 a 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, vznikl nárok na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem, která sestává z ceny za odebranou a měřenou elektřinu v množství 3 457 kWh v období od 16. 3. 2022 do 11. 4. 2022 v celkové výši 19.780,68 Kč Vedle práva na zaplacení náhrady škody vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, kterou byla náhrada škody vyúčtována, tj. ode dne 24. 5. 2022 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 uvedené vyhlášky.