18 C 287/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 16.571 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.200 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.200 Kč od 8. 4. 2021 do 30. 4. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 577,73 Kč a částky 256 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.565 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobu došlou soudu dne 21. 7. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala částky 14.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.200 Kč d 8. 4. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 577,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. V žalobě tvrdila, že dne 7. 9. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo, na základě které poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč. Částka 3.000 Kč byla poukázána převodem dne 7. 9. 2020. Dne 24. 9. 2020 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, Dodatek číslo ke Smlouvě o úvěru číslo, na základě kterého poskytla právnická osoba žalovanému dodatečný úvěr ve výši 6.200 Kč Celkem tedy žalovaný čerpal úvěr ve výši 9.200 Kč. Částka 6.200 Kč byla poukázána převodem dne 24. 9. 2020. Dne 25. 9. 2020 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, Dodatek číslo ke Smlouvě o úvěru číslo, na základě kterého poskytla právnická osoba žalovanému dodatečný úvěr ve výši 5.000 Kč Celkem tedy žalovaný čerpal úvěr ve výši 14.200 Kč. Částka 5.000 Kč byla poukázána převodem dne 25. 9. 2020. Žalovaný se zavázal vrátit částku 14.200 Kč spolu s příslušenstvím do 7. 10. 2020. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Dne 29. 3. 2021 byla mezi právnická osoba a žalobcem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, která svým obsahem odpovídá rámcové smlouvě. Na základě rámcové smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. Dále bylo ujednáno, že k dodatečnému prokázání postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, které obsahuje i seznam postupovaných pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 16.315 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 14.200 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1.965 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobce požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 577,73 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 8. 10. 2020 do 6. 4. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 14.200 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 8. 4. 2021 z jistiny ve výši 14.200 Kč. Dále požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Jedná se o účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, když žalobce nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 14. 4. 2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Náklady sestávají z částky 39 Kč za odchozí dopis, částky 50 Kč za odchozí dopis doporučeně, částky 72 Kč odchozí telefonický hovor, částky 217 Kč osobní návštěva. Dále žalovanému vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Tato je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ve výši 1.965 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 1.965 Kč, počítanou ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 8. 10. 2020 z dlužné jistiny ve výši 14.200 Kč do 23. 2. 2021 Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalovanému zaslána dne 15. 6. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 12. 2021, č. j. 18 C 287/2021-41, které nabylo právní moci dne 26. 1. 2022, bylo řízení zastaveno co do částky 2.115 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.965 Kč, když v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu podáním došlým soudu dne 15. 12. 2021 zpět. Nadále se tedy žalobkyně domáhala zaplacení částky 14.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.200 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 577,73 Kč a částky 256 Kč.

4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

5. Z potvrzení o provedení platbě, že právnická osoba, s.r.o., IČO, potvrdila dne 4. 9. 2020 právní předchůdkyni žalobkyně, že z účtu právnická osoba vedeného u platební rány ThePay odeslali částku 1,01 Kč na účet bankovní účet, jméno účtu příjemce celé jméno žalovaného.

6. Ze smlouvy o úvěru číslo že právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaný dne 7. 9. 2020 uzavřeli smlouvu, kterou se tato zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, celková výše úvěru byla sjednána 3.000 Kč, splatnost 7. 10. 2020. Úvěr byl sjednán jako bezúročný. Ve smlouvě byla sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dál strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky).

7. Ze smlouvy o úvěru číslo že právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaný dne 24. 9. 2020 uzavřeli smlouvu, kterou se tato zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, celková výše úvěru byla sjednána 9.200 Kč, splatnost 7. 10. 2020. Úvěr byl sjednán jako bezúročný. Ve smlouvě byla sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dál strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky).

8. Ze smlouvy o úvěru číslo že právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaný dne 25. 9. 2020 uzavřeli smlouvu, kterou se tato zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, celková výše úvěru byla sjednána 14.200 Kč, splatnost 7. 10. 2020. Úvěr byl sjednán jako bezúročný. Ve smlouvě byla sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dál strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky).

9. Z výpisu účtu vedeného u právnická osoba, číslo že dne 7. 9. 2020 byla z účtu odepsána částka 3.000 Kč na vrub účtu bankovní účet, variabilní symbol, název protiúčtu je uveden celé jméno žalovaného, popis platby půjčka od anonymizováno číslo.

10. Z výpisu účtu vedeného u právnická osoba, číslo že dne 24. 9. 2020 byla z účtu odepsána částka 6.200 Kč na vrub účtu bankovní účet, variabilní symbol, název protiúčtu je uveden celé jméno žalovaného, popis platby dodatečná půjčka od anonymizováno číslo n. 2.

11. Z výpisu účtu vedeného u právnická osoba, číslo že dne 25. 9. 2020 byla z účtu odepsána částka 5.000 Kč na vrub účtu bankovní účet, variabilní symbol, název protiúčtu je uveden celé jméno žalovaného, popis platby dodatečná půjčka od anonymizováno číslo n. 3.

12. Z upomínky, že dne 21. 10. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému, ve které jej vyzvala k úhradě dlužné částky 14.443 Kč, a to ihned.

13. Z opakované výzvy k úhradě, že dne 7. 11. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému, ve které jej vyzvala k úhradě dlužné částky 14.721 Kč, a to ihned.

14. Z výzvy k okamžité úhradě dluhu, že dne 18. 11. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému, ve které jej vyzvala k úhradě dlužné částky 14.925 Kč, a to ihned.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, že právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 29. 3. 2021 uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, které má postupitel jako věřitel za svými klienty jako úvěrovanými, na žalobkyni, které budou žalobkyni postupovány na základě dílčích smluv.

16. Z přílohy 7 – společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, že dne 9. 4. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně prohlásily, že dne 6. 4. 2021 byla na základě rámcové smlouvy uzavřena jednotlivá dílčí smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byly na žalobkyni postoupeny pohledávky uvedené v příloze, mj. i pohledávka za žalovaným.

17. Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 14. 4. 2021 vyhotovila oznámení adresované žalovanému, kterým mu sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy číslo ve výši ke dni postoupení 16.315 Kč, žalobkyni.

18. Z dopisu ze dne 14. 4. 2021, že žalobkyně sdělovala žalovanému, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2021 stala majitelem pohledávky vzniklé a základě smlouvy číslo vyzvala jej k úhradě dlužné částky 16.337,47 Kč do 30. 4. 2021. Dále jej upozornila, že pokud neposkytne součinnost k řešení závazku smírnou cestou, žalobkyně si bude účtovat účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 39 Kč za odchozí dopis, 50 Kč odchozí dopis (doporučeně), 72 Kč odchozí telefonický hovor, 217 Kč osobní návštěva.

19. Z podacího archu, že žalobkyně předala dne 15. 4. 2021 k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému s podacím číslem anonymizováno.

20. Z listiny nazvané Předání do advokátní kanceláře, že právní zástupce žalobkyně dne 4. 5. 2021 vyhotovil oznámení adresované žalovanému, kterým jej vyzval k úhradě závazku v aktuální výši 16.401,66 Kč nejpozději do 14. 5. 2021.

21. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, že v tomto žalobkyně uvedla přehled úkonů, které realizovala, a obyčejný dopis ze dne 4. 5. 2021, a cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka ze dne 18. 5. 2021.

22. Z výzvy před podáním žaloby, že dne 15. 6. 2021 právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu, kterou vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy číslo nejpozději do 23. 6. 2021, a upozornil na podání žaloby, pokud nebude výzvě vyhověno.

23. Z podacího archu, že právní zástupce žalobkyně předal dne 16. 6. 2021 k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému s podacím číslem anonymizováno.

24. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, dne 7. 9. 2020 uzavřeli smlouvu, kterou se tato zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, celková výše úvěru byla sjednána 3.000 Kč, splatnost byla sjednána na den 7. 10. 2020. Úvěr byl sjednán jako bezúročný. Dne 7. 9. 2020 byla částka 3.000 Kč zaslána na účet žalovaného. Dále stejní účastníci uzavřeli dne 24. 9. 2020 smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, celková výše úvěru byla sjednána 9.200 Kč, splatnost byla sjednána na den 7. 10. 2020. Úvěr byl sjednán jako bezúročný. Dne 24. 9. 2020 byla částka 9.200 Kč zaslána na účet žalovaného. Dále stejní účastníci uzavřeli dne 25. 9. 2020 smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, celková výše úvěru byla sjednána 14.200 Kč, splatnost byla sjednána na den 7. 10. 2020. Úvěr byl sjednán jako bezúročný. Dne 25. 9. 2020 byla částka 14.200 Kč zaslána na účet žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 29. 3. 2021 uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, které měl postupitel jako věřitel za svými klienty jako úvěrovanými, s tím, že pohledávky budou žalobkyni postupovány na základě dílčích smluv. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne 6. 4. 2021. Žalobkyně přípisem ze dne 14. 4. 2021, sdělovala žalovanému, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2021 stala majitelem pohledávky vzniklé a základě smlouvy číslo vyzvala jej k úhradě dlužné částky 16.337,47 Kč do 30. 4. 2021. Zásilka s uvedenou výzvou byla předána k poštovní přepravě dne 15. 4. 2021. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení výzvou ze dne 15. 6. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 16. 6. 2021.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

33. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

34. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětné úvěry. V řízení nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, když k tomu žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy. Dne 7. 9. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru v částce 3.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit do 7. 10. 2020. Dne 24. 9. 2020 byla uzavřena další smlouva, kterou byla částka úvěru navýšena o 6.200 Kč, tj. na částku 9.200 Kč, při stejné splatnosti. Již den následující, tj. 25. 9. 2020 pak opětovně došlo k navýšení úvěru, a to o částku 5.000 Kč, tj. na částku 14.200 Kč, při stejné splatnosti. Oproti původní částce tak došlo k významnému navýšení úvěru. Smlouvy o úvěru je tak nutno považovat dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatné. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 7. 9. 2020 poskytla částku 3.000 Kč, dne 24. 9. 2020 částku 6.200 Kč a dne 25. 9. 2020 částku 5.000 Kč, celkem tedy 14.200 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nesplacená jistina činí 14.200 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 14.200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje v souladu s ustanovením § 1958 o. z. den následující po uplynutí lhůty k zaplacení uvedený v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2021 (lhůta byla stanovena do 30. 4. 2021), předaného k poštovní přepravě dne 15. 4. 2021, tj. den 1. 5. 2020 (za doručené se dle § 573 o. z. považuje oznámení s výzvou třetí den, tj. 19. 7. 2021). Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 74 % (87 % - 13 %), dle úspěchu ve věci, když zároveň vycházel z toho, že žalobkyně svým částečným zpětvzetím žaloby o částku 2.115 Kč zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno. Náklady ve výši 1.565 Kč (před snížením v částce 2.252 Kč) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě, datu porušení smluvní povinnosti, dlužných částkách) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.