18 C 61/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 13.181,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 13.181,90 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.290,51 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7.300 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 11,16 % ročně z částky 7.300 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 13.181,90 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.290,51 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7.300 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 11,16 % ročně z částky 7.300 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. V žalobě a jejím doplnění tvrdila, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) došlo dne 26. 9. 2017 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] [rok] [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy byl Předpis splátek. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč (dále jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Úvěr byl poskytnut za a) úrok ve výši 28,00 % z jistiny úvěru 10.000 Kč za období, na které byl poskytnut, tj. 2.800 Kč, b) za poplatek za uzavření ve výši 400 Kč, c) za poplatek za správu úvěru (tj. administrativní poplatek) ve výši 2.200 Kč, d) za poplatek za hotovostní výběr splátek (tj. umožnění hradit splátky v hotovosti v místě bydliště žalované) ve výši 1.900 Kč. Celkové náklady tedy činily 7.300 Kč. Poplatek za uzavření ve výši 400 Kč byl splatný ihned při podpisu Smlouvy. Celkovou částku 17.300 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1.300 Kč, každá splátka byla splatná 26. den v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla Smlouva uzavřena. Z každé splátky byla započtena její příslušná část na úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a jistinu. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne 26. 9. 2017 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Doklady k příjmům“ a„ Doklady k výdajům“. V žádosti žalovaná uvedla, že je od 16. 6. 2017 zaměstnána jako servírka u společnosti [právnická osoba], [IČO], že výše jejích měsíční příjmů činí celkem 13.187 Kč, že výše jejích měsíčních výdajů činí 7.500 Kč, že bydlí u rodičů. Tvrzenou majetkovou situaci si právní předchůdce žalobkyně ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaná po uzavření smlouvy uhradila celkem částku 10.000 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Dnem následujícím po splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 27. 10. 2018, již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami (tj. 8. – 13. splátka) a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Po započtení splátek zůstala žalovaná povinna uhradit právnímu předchůdci žalobkyně na neuhrazené jistině částku 7.300 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 7.300 Kč od 27. 10. 2018 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 11,16 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. V důsledku prodlení žalované vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat z jistiny úvěru ve výši 7.300 K zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně. Dále vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě, neboť si strany sjednaly, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla splatná dne následujícího po dni prodlení. Smluvní pokuta vyčíslená za období od prodlení 27. 11. 2017 do 20. 5. 2020 činí 5.881,90 Kč. Pohledávka za žalovanou byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 7.300 Kč, smluvní pokuty ve výši 5.881,90 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 1.290,51 Kč. Dále požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 11,16 % p.a. z dlužné jistiny ve výši 7.300 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky ve výši 7.300 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění odeslanou doporučeně dne 18. 12. 2020. Dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Na výzvu soudu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná ani žalobkyně nevyjádřily, přičemž byly rovněž poučeny o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jejich souhlas dán. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, že žalovaná dne 26. 9. 2017 požádala společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], o poskytnutí úvěru ve výši 10.000 Kč, s dobou splácení 13 měsíců. V žádosti uvedla, že je vdaná, počet výdělečně činných osob v domácnosti jedna, počet vyživovaných osob v domácnosti do 15 let jedna, ke způsobu bydlení, že bydlí u rodičů, že má standardní vybavení domácnosti, že je zaměstnána jako servírka u zaměstnavatele [obec] [anonymizováno], IČO [číslo], na dobu určitou do 30. 9. 2017, že její průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil 13.187 Kč, průměrné měsíční výdaje za poslední 3 měsíce na energie že činily 3.500 Kč, stravování, výživné 4.000 Kč, celkem tedy výdaje 7.500 Kč. Jako doklady k příjmům že předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, čestné prohlášení.

5. Z listiny nazvané„ credit scoring“, že dne 26. 9. 2017 zástupce [anonymizováno]. [příjmení] jako výsledek finanční analýzy uvedla, že žalované lze poskytnout úvěr s maximální výši měsíční splátky 4.687 Kč, že počet bodů byl vypočten s ohledem na věk žadatele, druh bydlení, druh příjmu, rodinný stav a skutečnost, že žadatel měl úvěr ([příjmení] [anonymizováno]), který nebyl řešen exekučně nebo žadatel není a nebyl veden v insolvenčním rejstříku, na 28 bodů. Výsledek credit scoringu – žadateli lze poskytnout úvěr výši 10.000 Kč, s měsíční splátkou 1.300 Kč.

6. Z finanční analýzy žalované, že dne 26. 9. 2017 zástupce [anonymizováno]. [příjmení] vypočetla měsíční volné finanční zdroje žalované porovnáním příjmů a výdajů, stanovila minimální měsíční výdaje kromě žalovanou uváděných výdajů 7.500 Kč, částkou 5.300 Kč, rezervu na neočekávané výdaje 1.000 Kč a dospěla k měsíčním volným finančním zdrojům ve výši 4.687 Kč.

7. Z pracovní smlouvy, že dne 16. 6. 2017 žalovaná jako zaměstnanec a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], jako zaměstnavatel, uzavřely dohodu, na základě které byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 30. 9. 2017, s tím, že žalovaná bude vykonávat práce jako servírka.

8. Z výplatních listů, že žalované za srpen 2017 náležela čistá mzda ve výši 16.941 Kč, z této byly provedeny srážky ve výši 3.679 Kč, vyplaceno jí bylo 13.262 Kč, za červenec 2017 jí náležela čistá mzda 16.189 Kč, provedeny srážky ve výši 3.077 Kč, vyplaceno 13.112 Kč.

9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] [rok] [číslo], že žalovaná jako úvěrovaný a společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako úvěrující, uzavřely dne 26. 9. 2017 prostřednictvím osoby zprostředkující úvěr [jméno] [příjmení], dohodu, na základě se úvěrující zavázala poskytnout žalované bezhotovostní bezúčelový spotřebitelský úvěr v celkové výši 10.000 Kč na dobu určitou do splatnosti poslední, tj. 13. měsíční splátky, s tím, že úvěr byl poskytnut za úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny. Strany si dohodly, že dlužník zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, který je splatný při podpisu smlouvy. Dále si sjednaly poplatek za správu úvěru ve výši 2.200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek v celkové výši 1.900 Kč. Žalovaná se tak zavázala uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu 10.000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru 7.300 Kč, celkem tedy částku 17.300 Kč, a to tak, že se zavázala hradit poskytnutou jistinu, úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 1.300 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 26. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Roční procentní sazba nákladů tak činila 189,38 %. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že jistinu 10.000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále se strany ve smlouvě dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně jíž je v prodlení, a dále úroky z prodlení ve výši stanovené právními předpisy. Souhrn uplatněné pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.

10. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru [číslo] [rok] - [číslo], že žalovaná byla seznámena s výši splátek a z čeho se tyto skládají při výši poskytnuté jistiny 10.000 Kč a době trvání úvěru 13 měsíců.

11. Z transakční historie, že žalovaná na úvěr zaplatila v hotovosti dne 26. 9. 2017 částku 400 Kč, dne 26. 10. 2017 částku 1.300 Kč, dne 21. 2. 2018 částku 2.000 Kč, dne 29. 3. 2018 částku 1.300 Kč, dne 21. 5. 2018 částku 1.500 Kč, dne 30. 6. 2018 částku 1.500 Kč, dne 18. 3. 2019 částku 2.000 Kč, celkem tedy 10.000 Kč.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku, notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], a výňatku z přílohy obsahující seznam úvěrových smluv převáděných smlouvou o prodeji části závodu, že s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů, společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo].

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z přílohy k této smlouvě, dodatku [číslo] ke smlouvě a potvrzení o zaplacení kupní ceny, že žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupitel, uzavřely dne 24. 6. 2020 dohodu, ve znění dodatku ze dne 18. 6. 2020, kterou postupitel postoupil žalobkyni ke dni 8. 7. 2020 své pohledávky za dlužníky, mj. pohledávku za žalovanou z úvěrové smlouvy, která je předmětem této žaloby.

14. Z oznámení o postoupení pohledávky a potvrzení o expedici obyčejných zásilek, že dne 27. 7. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru, která je předmětem této žaloby, žalobkyni, uvědomila ji o výši dlužné částky 15.091 Kč ke dni 20. 5. 2020 a vyzvala žalovanou, aby hradila žalobkyni.

15. Z výzvy k plnění a poštovního podacího archu České pošty, s. p., ze dne 18. 12. 2020, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky z uvedené smlouvy o úvěru č ve výši ke dni sepisu výzvy 15.457,17 Kč. Současně jej upozornil na skutečnost, že pokud nebude zaplaceno do 2. 1. 2021, bude podána žaloba.

16. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 26. 9. 2017 mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], byla uzavřena dohodu, na základě které se tato společnost zavázala poskytnout žalované bezhotovostní bezúčelový spotřebitelský úvěr v celkové výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala částku 10.000 Kč s úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 2.200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1.900 Kč, celkem částku 17.300 Kč, z toho celkové náklady spotřebitelského úvěru 7.300 Kč, zaplatit v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 1.300 Kč, splatných 26. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Roční procentní sazba nákladů tak činila 189,38 %. Dále se strany ve smlouvě dohodly, že v případě prodlení žalované s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně jíž je v prodlení, a dále úroky z prodlení ve výši stanovené právními předpisy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr jednak z informací poskytnutých žalovanou, dále z pracovní smlouvy a výplatních pásek, a porovnáním příjmů a výdajů při započtení kromě výdajů uváděných žalovanou i dalších minimálních výdajů a rezervy na neočekávané výdaje. Částku 10.000 Kč právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatila dne 26. 9. 2017. Žalovaná zaplatila v hotovosti dne 26. 9. 2017 částku 400 Kč, dne 26. 10. 2017 částku 1.300 Kč, dne 21. 2. 2018 částku 2.000 Kč, dne 29. 3. 2018 částku 1.300 Kč, dne 21. 5. 2018 částku 1.500 Kč, dne 30. 6. 2018 částku 1.500 Kč, dne 18. 3. 2019 částku 2.000 Kč, celkem 10.000 Kč. Smlouvou o prodeji části závodu byla s účinností ke dni 28. 9. 2018 část závodu, který byl tvořen divizí spotřebitelských úvěrů, společností [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Poté byla pohledávka z uvedené úvěrové smlouvy ke dni 8. 7. 2020 na základě smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne 27. 7. 2020, Současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně o zaplacení upomínána výzvou právního zástupce žalobkyně odeslanou dne 18. 1. 2020, s tím, že byla vyzvána k úhrad do 2. 1. 2021.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013:„ půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 trestního zákoníku o přečinu lichvy.

24. Byť k naplnění skutkové podstaty lichvy je třeba navíc zneužít něčí tísně, nezkušenosti apod., má podepsaný soud za to, že je vyloučené, aby soudy v civilním řízení vůbec uvažovali nad tím, že by smlouva o úvěru s RPSN 189,38 % mohla být v souladu s dobrými mravy za stavu, kdy Nejvyšší soud v trestních řízeních považuje úrok přesahující 44 % ročně za naplňující jeden ze znaků trestného činu lichvy.

25. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. Se žalovanou uzavřela dne 26. 9. 2017 smlouvu, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem. Na základě smlouvy se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10.000 Kč a tuto povinnost splnila. Žalovaná se zavázala zaplatit celkové náklady úvěru ve výši 7.300 Kč, úrok činil 28 % ročně, RPSN úvěru činila 189,38 %. Žalovaná uhradila na úvěr 10.000 Kč. S ohledem na takovou výši nákladů je nutno smlouvu uzavřenou se spotřebitelem považovat za neplatnou dle § 588 o. z., když ujednání se zjevně příčí dobrým mravům. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

26. Soud proto vyzval žalobkyni, aby vyčíslila výši bezdůvodného obohacení. Žalobkyně k výzvě soudu vyčíslila bezdůvodné obohacení následujícím způsobem. Toliko sdělila, že žalované byla poskytnuta částka 10.000 Kč a žalovaná vrátila částku 10.000 Kč. Z takto žalobkyní vyčísleného bezdůvodného obohacení lze dovodit jediný závěr, a sice že žaloba je v celém rozsahu neoprávněná, když sama žalobkyně de facto uvádí (byť zjevně nesouhlasí s právním závěrem soudu ohledně platnosti smlouvy), že k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo (tedy ani v příslušenství).

27. Soud s ohledem na výše uvedené závěry žalobu podle § 588 o. z. zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované, která byla ve sporu úspěšná, žádné náklady řízení z důvodu její procesní pasivity nevznikly.