18 C 91/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2.000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem tohoto řízení, zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 4. 11. 2020, je zaplacení částky 2.000 Kč, s tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], se žalovaným dne 29. 1. 2015 uzavřela Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž podkladě mu pronajala zařízení pro poskytování a užívání těchto služeb – modem [anonymizováno 5 slov] * ([anonymizováno]), jehož převzetí žalovaný stvrdil podpisem na zakázkovém listě ze dne 30. 1. 2015. Vzhledem k tomu, že žalovaný své smluvní povinnosti opakovaně porušoval, když nehradil sjednané poplatky za služby, právní předchůdkyně žalobkyně od citované smlouvy odstoupila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 9. 3. 2016. Žalovanému vznikla povinnost žalobkyni zapůjčené zařízení vrátit do 7 dnů od účinnosti odstoupení, což však neučinil, a právní předchůdkyni žalobkyně tak podle ust. čl.

7. Všeobecných obchodních podmínek mělo vzniknout právo na úhradu smluvní pokuty dle ceníku po 2.000 Kč za zařízení, kterou žalovaný přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019 byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena na žalobkyni, která oznámení pohledávky žalovanému písemně oznámila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

4. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaný uzavřeli dne 29. 1. 2015 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikaci [číslo] v níž se mimo jiné dohodli na nájmu zařízení modemu [anonymizováno 5 slov] * ([anonymizováno]). Ve smlouvě je dále uvedeno, že žalovaný se zavazuje uhradit původnímu věřiteli smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. Podpisem smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí se Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], tyto obdržel a vzal na vědomí, a jsou součástí smlouvy, jakož i ceník původního věřitele. V čl. 7 těchto podmínek je uvedeno, že do 7 dnů po ukončení smlouvy je nutné, aby žalovaný původnímu věřiteli na vlastní náklady vrátil pronajaté přijímací zařízení. V čl. 7 podmínek je uvedeno, že v případě, že pronajaté přijímací zařízení nebude vráceno včas a v pořádku, může původní věřitel naúčtovat žalovanému smluvní pokutu dle ceníku. V Ceníku služeb [právnická osoba] je stanoveno, že smluvní pokuta za nevrácení přijímacího zařízení včas a v pořádku činí 2.000 Kč. Dle zakázkového listu ze dne 30. 1. 2015 žalovaný uvedené zařízení převzal. Původní věřitel odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 9. 3. 2016 z důvodů, že žalovaný řádně nehradil vyúčtování za poskytované služby. Současně byl žalovaný vyzván k vrácení pronajatého přijímacího zařízení a upozorněn na smluvní pokutu ve výši až 2.000 Kč, která mu může být původním věřitelem vyúčtována, pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní. Žalovanému byla následně původním věřitelem naúčtována smluvní pokuta v celkové výši 2.000 Kč za nevrácení zařízení. K zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný [právnická osoba] opakovaně vyzýván. Původní věřitel následně postoupil předmětné pohledávky za žalovaným žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Žalobkyně poté vyzvala žalovaného dne 1. 6. 2020 prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.

5. Podle § 2221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Soud žalobě vyhověl, když má za prokázané, že žalovaný si podle § 2221 o. z. pronajal v žalobě označené zařízení, které se se zavázal po ukončení smluvního vztahu původnímu věřiteli vrátit. Svou povinnost nesplnil, když v žalobě označené zařízení po ukončení smluvního vztahu původnímu věřiteli nevrátil. Za nevrácení pronajatého zařízení se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu. Pohledávka byla následně postoupena původním věřitelem žalobkyni.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif - dále jen „a. t.”, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. 9 C 82/2020, 7 C 162/2019), kdy měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období, a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč.