18 C 95/2019

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem titul Milanem J. Lipenským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa o určení neexistence pohledávky <b>I. Určuje se, že pohledávka věřitele [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalovaného], [země], vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce], č. j. 133 EZ 70/11, sepsaným soudním exekutorem [titul]. [jméno] [jméno], zajištěná zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí k nemovitým věcem, které jsou předmětem exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu v [obec], soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], pod č. j. 139 EX 08655/11, a to k st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa žalobce], rodinný dům, st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, garáž, p. [číslo] orná půda, to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], v k. ú. a obci [obec], okres [okres], nevznikla, a tím nemohlo ani platně vzniknout zástavní právo k předmětným nemovitostem, tj. k st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa žalobce], rodinný dům, st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, garáž, p. [číslo] orná půda, to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], v k. ú. a obci [obec], okres [okres].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal určení, že pohledávka věřitele [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalovaného], [země], vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce], č. j. 133 EZ 70/11, sepsaným soudním exekutorem [titul]. [jméno] [jméno], zajištěná zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí k nemovitým věcem, které jsou předmětem exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu v [obec], soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], pod č. j. 139 EX 08655/11, a to k st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa žalobce], rodinný dům, st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, garáž, p. [číslo] orná půda, to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], v k. ú. a obci [obec], okres [okres], nevznikla, a tím nemohlo ani platně vzniknout zástavní právo k předmětným nemovitostem, tj. k st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa žalobce], rodinný dům, st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, garáž, p. [číslo] orná půda, to vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví], v k. ú. a obci [obec], okres [okres]. Žalobce uvedl, že rozsudky Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2010, č. j. 28 Cm 35/2004-360 a Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 2. 2011, č. j. 8 Cmo 2/2011-395, pravomocnými dne 4. 4. 2011 a vykonatelnými dne [datum] byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobce], uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 2 % z této částky počínaje od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Dále mu byla stanovena povinnost zaplatit na nákladech řízení částku [částka] a [částka] k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Jelikož [anonymizováno] [jméno] [příjmení] svou povinnost nesplnil, podal žalobce dne [datum] návrh na provedení exekuce k Exekutorskému úřadu Zábřeh, soudnímu exekutorovi [titul]. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vydal Okresní soud v Šumperku usnesení, kterým exekuci nařídil. Soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení] pak vydal dne [datum] exekuční příkaz, kterým rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitostí ve vlastnictví jeho manželky [jméno] [příjmení] a zřídil exekutorské zástavní právo na předmětných nemovitostech, jedná se o nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec] Tyto nemovitosti byly původně v SJM manželů [příjmení], avšak smlouvou o zúžení SJM ze dne [datum] se výlučnou vlastnicí nemovitostí stala [jméno] [příjmení]. Zástavní smlouvou ze dne [datum] zřídila [jméno] [příjmení] zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného], [země], k zajištění pohledávky ve výši [částka] na všechny svoje předmětné nemovitosti, půjčka se měla uskutečnit v roce [rok]. Tato smlouva byla vložena na katastr nemovitostí téhož dne, tj. [datum]. V uvedené věci však z žádných listin ani z výpovědí stran sporu či svědků nevyplynulo a ani nebylo nikdy tvrzeno, že by si manželé [příjmení] zapůjčili dne [datum] částku ve výši [částka], jak je uvedeno ve smlouvě o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Když žalobce začínal s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podnikat, věděl o jeho finanční situaci, byli tehdy spřízněni, takovou informaci by si nenechal pro sebe. Uvedená zástavní smlouva je čistě účelová a to vzhledem k poslednímu rozhodnutí Vrchního soudu ze dne [datum] a k datu sepisu zástavní smlouvy ze dne [datum]. Proč zástavní věřitel tak dlouho čekal a otálel se splácením dluhu a zajištěním nemovitosti, když takto mohl učinit již daleko dříve, zejména pak při sepsání předmětné půjčky? Jedná se o poměrně vysokou částku a zapůjčení takové částky bez zajištění je zcela riskantní a neobvyklé. V neposlední řadě je třeba uvést to, že zástavní věřitel p. [celé jméno žalovaného] je synovec paní [jméno] [příjmení], když jeho matka je sestrou paní [jméno] [příjmení]. Z výslechu p. [jméno] [příjmení] u Krajského soudu v Ostravě dne [datum] vyplývá, že jejich finanční situace byla dobrá, peníze měli i doma, o žádných dluzích nehovoří. Rovněž uvádí, že v roce [rok] prodali chatu a byt a pořídili si dům, přitom měli mít dluh u pana [celé jméno žalovaného] z roku [rok] ve výši [částka] a jako zástava měla být nachystána právě uvedená chata a byt. Pak vše prodali, pořídili si nový dům, přesto že měli tak velký dluh. Předmětná zástavní smlouva byla sepsána zcela účelově, aby nemusel [anonymizována dvě slova] vyplácet dlužnou částku. Z tohoto důvodu [celé jméno žalobce] podal žalobu o určení, že předmětné zástavního právo nevzniklo, kdy rozsudek Okresního soudu Šumperk č. j. 18 C 75/2011-168 vyhověl žalobě a rozhodl, že předmětné zástavní právo nevzniklo a pohledávka věřitele [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] nevznikla. Soud přiléhavou argumentací odůvodnil, že pokud povinný [příjmení] spáchal trestný čin poškození věřitele, tak smlouvu o zřízení zástavního práva považoval za absolutně neplatný právní úkon dle § 39 obč. zákoníku. Pohledávka věřitele [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] pak nemohla vzniknout, protože nebylo prokázáno, že by došlo k předání peněz a tak i k naplnění reálnosti kontraktu. V odůvodnění pak soud odkázal na výše citovaná trestní rozhodnutí. K námitce žalovaných ohledně dostatku možností obrany při výkonu rozhodnutí postupů podle části VI. o. s. ř. soud uvedl, že jiné prostředky obrana dle části VI. o. s. ř. má žalobce, který by byl přímo účastníkem oprávněným ve výkonu rozhodnutí (zde by tedy musel být účastníkem smlouvy o půjčce) a jiné žalobce, který není účastníkem výkonu rozhodnutí (tedy zde z titulu účastenství na smlouvě o půjčce). Okresní soud vycházel z toho, že na daný případ nedopadá rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2315/2010, protože se jedná o situaci jinou, která nenaskýtá žalobci možnosti obrany jako má povinný (účastník smlouvy o půjčce). K odvolání žalovaných byla rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2016, č. j. 56 Co 353/2015-224, žaloba zamítnuta, když se s tímto právní posouzením odvolací soud neztotožnil. Jak už okresní soud uvádí v odůvodnění svého rozhodnutí, v současné době probíhá před Okresním soudem v Šumperku exekuční řízení zahájené k návrhu žalobce jako oprávněného usnesením soudu ze dne [datum], jako povinný vystupuje [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jedná se o uspokojení pohledávky oprávněného žalobce ve výši [částka] s příslušenstvím. Soudní exekutor vydal [datum] exekuční příkaz, kterým rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitostí ve vlastnictví [anonymizována dvě slova], přitom se jedná o nemovitosti, které jsou i předmětem tohoto sporu. Soudní exekutor stejného data rozhodl o zřízení exekutorského zástavního práva na těchto nemovitostech. Při odvolacím jednání dne [datum] bylo zjištěno, že exekuční řízení vůči [anonymizována dvě slova] zahájené žalobcem jako oprávněným stále probíhá. Byl však uspokojen pouze zlomek vymáhané částky, tedy částka kolem [částka]. Na nemovitosti postižené zástavním právem, jehož neexistence se žalobce domáhal, byl vydán exekuční příkaz, avšak exekutor v této části exekučního řízení nekoná a to na žádost žalobce, protože pokud by realizoval jejich prodej a postupně došlo k dalším fázím exekučního řízení, byla by přednostně uspokojena pohledávka žalovaného. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce (oprávněný) dovolání, které bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 3. 2018, čj. 21 Cdo 236/2017-328, zamítnuto. Na základě dražební vyhlášky proběhla dne [datum] elektronická dražba předmětných nemovitých věcí, na základě které byl udělen příklep vydražiteli za nejvyšší podání ve výši [částka], nejvyšší podání bylo doplaceno [datum] a vydražitel se tak stal vlastníkem nemovitých věcí. Soudní exekutor nařídil rozvrhové jednání na den [datum], na kterém žalobce popřel pohledávku [celé jméno žalovaného] v plné výši. Soudní exekutor nato vydal usnesení dne 16. 5. 2017, čj. 139 EX 08655/11-213, kterým rozhodl tak, že rozvrhl rozdělovanou podstatu tak, že uspokojí přihlášené pohledávky soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení] a oprávněného [celé jméno žalobce]. Proti tomuto usnesení podal přihlášený věřitel [celé jméno žalovaného] odvolání, kdy napadené usnesení bylo Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 6. 2018, čj. 40 Co 384/2017-236, zrušeno s tím, že soudní exekutor pochybil, když ve svém rozhodnutí převzal skutková zjištění, učiněná v jiných řízeních, aniž by důkazy k prokázání či vyvrácení pochybností o existenci pohledávky zást. věřitele [celé jméno žalovaného] vůči povinnému sám provedl a tyto vyhodnotil. Žalobce (oprávněný) pak opětovně u rozvrhového jednání dne [datum] popřel pohledávku zást. věřitele [celé jméno žalovaného]. Povinný [příjmení] [příjmení] popření odmítl. Soudní exekutor poté vydal dne 25. 3. 2019 usnesení čj. 139 EX 08655/11-267, kterým mimo jiné vyzval žalobce (oprávněného), aby ve lhůtě do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení podal proti věřiteli [celé jméno žalovaného] žalobu o určení, že jeho pohledávka nevznikla, a tím nemohla ani platně vzniknout zástavní právo k předmětným nemovitostem. Což nyní žalobce touto žalobou činí. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že soudní exekutor nemůže v souladu s ust. § 337e odst. 1 o. s. ř. při rozvrhovém jednání provádět důkazy k prokázání pochybností o existenci pohledávky věřitele vůči povinnému pouze z rozhodnutí nalézacích soudů, a proto odkázal žalobce na soud.

2. Žalovaný tvrdí, že žaloba, jak byla podána, je žalobou určovací dle ust. § 80 o. s. ř. a nikoliv žalobou odpůrčí dle ust. § 267a o. s. ř., neboť v žádné její části není tvrzeno, že by touto žalobou docházelo k popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí pohledávky klienta. Skutečnost, že by se jednalo o žalobu dle ust. § 267a o. s. ř., není žalovaným tvrzena ani v jeho vyjádření adresovaném nadepsanému soudu ze dne [datum], kde je spojitost s probíhajícím exekučním řízením uváděna jako zdůvodnění existence naléhavého právního zájmu. V takovém případě žalovaný tvrdí, že žalobce není věcně legitimován k podání určovací žaloby, neboť není účastníkem smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ani smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené mezi týmiž účastníky dne [datum] a zároveň mu ze stejného důvodu nemůže svědčit naléhavý právní zájem na určení toho, že smlouva o půjčce nevznikla, když jeho zájem je toliko ekonomický (nejde o změnu jeho práv a povinností, ale toliko o snahu zajistit, aby byla jeho pohledávka uspokojena z rozvrhu). Pokud by soud posoudil podanou žalobu jako žalobu dle § 267a o. s. ř., pak je nutno zohlednit tu skutečnost, že při podání tzv. odporové žaloby se uplatňuje koncentrace řízení; znamená to zejména, že v žalobě lze při vylíčení rozhodujících skutečností uvést jen takové skutečnosti, které byly uvedeny při rozvrhovém jednání, a že při projednání tzv. odporové žaloby a při rozhodnutí o ní se k jiným skutečnostem nepřihlíží, i kdyby byly za řízení o žalobě uplatněny. Žalobce však popřel pravost pohledávky žalovaného ze smlouvy o půjčce a jako důkazy uvedl toliko v přípisu uvedené rozsudky, kde obšírně cituje, či vypisuje z odůvodnění rozsudků, ale žádné v nich zmíněné listiny či v nich uvedená tvrzení neuvádí jako samostatné důkazy či tvrzení. Nelze pouhým poukazem na odůvodnění rozsudků do jiného samostatného řízení vtáhnout veškerý spisový materiál a veškerá tvrzení obsažená v řízeních předcházejících vydání daných rozsudků, když taková tvrzení musí být uvedena samostatně s odkazem na jejich prokázání např. konkrétním spisem či listinou obsaženou v daném spisu, k čemuž ovšem v tomto řízení (myšleno v listině přípis žalobce) nedošlo (jako důkaz jsou podávány toliko rozsudky s popisem jejich odůvodnění) a tuto skutečnost již nelze v nadepsaném řízení nijak zhojit. Vzhledem ke skutečnostem uvedeným shora žalovaný uvádí, že všechna tvrzení žalobce uvedená v prvním odstavci čl. II jsou v rámci tohoto soudního řízení nepřípustná, neboť byla provedena po koncentraci řízení. Děle žalovaný uvedl, že smlouva o půjčce byla platně uzavřena. Dle smlouvy o půjčce půjčil žalovaný manželům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] částku [částka], jejíž převzetí manželé [příjmení] stvrdili podpisem smlouvy o půjčce, a zavázaly se tyto vrátit do [datum]; vzhledem k tomu, že se manželům [příjmení] nedařilo splácet dluh založený smlouvou o půjčce, zajistila jej paní [příjmení] zřízením zástavního práva zástavní smlouvou, a to k nemovitým věcem uvedeným v čl. I zástavní smlouvy. Shora uvedené skutečnosti vyplývají ze smlouvy o půjče a zástavní smlouvy. V tomto řízení nejsou tyto skutečnosti zpochybňovány žádnými tvrzeními či relevantními důkazy. Pro případ, že by soud shledal, že tvrzení uvedená v první odstavci II. článku žaloby nejsou učiněna po koncentraci řízení a rozhodl se zabývat tvrzeními obsaženými v odůvodnění shora uvedených rozsudků, tak žalovaný, z důvodu procesní opatrnosti, tvrdí, že manželé [příjmení] si půjčili částku ve výši [částka] od žalovaného, což vyplývá ze smlouvy o půjčce, zástavní smlouvy, exekutorského zápisu o Dohodě se svolením k vykonatelnosti vyhotoveného dne [datum] soudním exekutorem [titul]. [jméno] [jméno] v sídle Exekutorského úřadu ve [obec], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], shodných tvrzení žalovaného a manželů [příjmení], v uznání dluhu ze dne [datum] a v uznání dluhu ze dne [datum]. Tvrzení, že žalobce neví o tom, že by si manželé [příjmení] od žalovaného půjčili, nemá žádnou důkazní hodnotu, neboť není žádného důvodu domnívat se, že by manželé [příjmení] informovali žalobce o všech svých finančních aktivitách, a to ani v případě, že mezi nimi byl tehdy přátelský vztah, tedy to, že žalobce o uzavření smlouvy o půjčce nevěděl, neznamená, že by tato smlouva nemohla být uzavřena. Navíc je nutno na toto tvrzení hledět jako na tvrzení účastníka a s tímto přístupem hodnotit jeho věrohodnost. Tvrzení žalobce vztahující se k tvrzené účelovosti zástavní smlouvy nejsou vzhledem k petitu žaloby předmětem tohoto řízení, ale i tak se k nim z procesní opatrnosti žalovaný vyjadřuje, a to tak, že vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena mezi účastníky, kteří si vzájemně důvěřovali, nepovažoval žalovaný za potřebné půjčku poskytnutou na základě smlouvy o půjčce původně nijak zajistit. Následně však v důsledku zhoršení zdravotního stavu pana [příjmení] a skutečnosti, že manželé [příjmení] zestárli a nebyli schopni uhradit dlužnou částku ze smlouvy o půjčce, požádal je žalovaný o zajištění dané pohledávky. Pokud by se mělo jednat o nějakým způsobem fingované jednání, tak by zřejmě nebyly již ve smlouvě o půjčce uvedeny nemovité věci, které byly navrženy jako zástava a jejichž vlastnictví následně manželé [příjmení] pozbyli, aniž by je zatížili zástavním právem ve prospěch žalovaného. Dále by zřejmě nebylo uvedeno v uznání dluhu ze dne [datum] splacení částky [částka]. Pokud by skutečně byla půjčka fingována, došlo by toliko k vytvoření smlouvy o půjčce bez odkazu na nějaké zajištění nemovitostmi (které v době údajného fingování smlouvy o půjčce již manželé [příjmení] ani nevlastnili) a zástavní smlouvy, všechny ostatní kroky (včetně částečné úhrady) by byly nadbytečné. Účelovost daného jednání nelze dovozovat ani z toho, že manželé [příjmení] místo vrácení půjčky postavili rodinný dům. Není nic nenormálního na tom, že v situaci, kdy žalovaný nikterak nespěchal na vrácení zapůjčené částky, užili manželé [příjmení] volné prostředky na výstavbu rodinného domu, zvláště v situaci, kdy půjčka od žalovaného nebyl nikterak úročena. Existence smlouvy o půjčce a předání finančních prostředků žalovaným manželům [příjmení] byla v příslušném vyšetřování Policie ČR prověřena a nebyly zjištěny skutečnosti, které by tuto smlouvu o půjčce a reálné předání plnění dle této smlouvy zpochybňovali. Pokud nad rámec tohoto vyšetřování a skutkové věty výroku trestního rozsudku odvolací soud vyslovil určité pochybnosti o existenci půjčky, zcela pominul v trestním řízení provedené důkazy, neboť takový právní závěr, byť zmíněný v odůvodnění svého usnesení jen na okraj, nemá oporu v provedeném dokazování. Soud je v tomto řízení vázán toliko výrokem o vině z trestního rozsudku, tudíž názor trestního soudu, který ani není hodnocením důkazů, není civilní soud oprávněn převzít, neboť se ani nejedná o převzetí hodnocení důkazů, civilní soud je povinen v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů v civilním řízení provedené důkazy hodnotit přímo sám. Jestliže byli manželé [příjmení] uznáni vinnými dokonaným přečinem poškození věřitele právě za uskutečnění právního jednání spočívajícího v uzavření smlouvy o zúžení SJM a následně smlouvy zástavní mezi nimi žalovaným, neznamená to automaticky neplatnost právního jednání, které je dvoustranné.

3. S ohledem na bydliště žalovaného na [země] se soud zabýval svojí mezinárodní příslušností (pravomocí); ta je dána s ohledem na charakter práva, které je předmětem řízení, jako práva k nemovitosti, podle čl. 24 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

4. Soud provedl k důkazu usnesení zdejšího soudu č. j. 22 EXE 1663/2011-24, exekuční příkaz soudního exekutora [titul]. [příjmení] čj. 139 EX 08655/11-012, smlouvu o zřízení zástavního práva ze dne [datum], rozsudek zdejšího soudu č j. 18 C 75/2011-168, rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č j. 56 Co 353/2015-224, rozsudek Nejvyššího soudu, č j. 21 Cdo 236/2017-328, usnesení soudního exekutora [titul]. [příjmení] čj. 139 EX 08655/11-213, usnesení Krajského soudu v Ostravě, čj. 40 Co 384/2017-236, usnesení soudního exekutora [titul]. [příjmení] čj. 139 EX 08655/11-267, spis zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011, zprávu soudního exekutora [titul]. [příjmení] z [datum], protokol soudního exekutora [titul]. [příjmení] o rozvrhovém jednání čj. 139 EX 08655/11-265, dopis [titul]. [příjmení] Exekutorskému úřadu v [obec] ze dne [datum] a e-mail od Exekutorského úřadu v [obec].

5. Z usnesení zdejšího soudu č. j. 22 EXE 1663/2011-24, exekučního příkazu soudního exekutora [titul]. [příjmení] čj. 139 EX 08655/11-012, usnesení soudního exekutora [titul]. [příjmení] čj. 139 EX 08655/11-213, usnesení Krajského soudu v Ostravě čj. 40 Co 384/2017-236, usnesení soudního exekutora [titul]. [příjmení] čj. 139 EX 08655/11-267, zprávy soudního exekutora [titul]. [příjmení] z [datum] a z protokolu soudního exekutora [titul]. [příjmení] o rozvrhovém jednání čj. 139 EX 08655/11-265 soud zjistil, že probíhá exekuční řízení, kde oprávněným je žalobce [celé jméno žalobce] povinným [jméno] [příjmení], [IČO], [adresa žalobce] 21 [obec], pro [částka]. Oprávněného [celé jméno žalobce] vyzval soudní exekutor [titul]. [příjmení] usnesením ze dne 25. 3. 2019, čj. 139 EX 08655/11-267, k podání žaloby proti věřiteli [celé jméno žalovaného] u Okresního soudu v Šumperku o určení, že pohledávka věřitele [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalovaného], [země], vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce], č. j. 133 EZ 70/11, sepsaným soudním exekutorem [titul]. [jméno] [jméno], zajištěná zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí k nemovitým věcem, které jsou předmětem exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu v [obec], soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], pod č. j. 139 EX 08655/11, a to k st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa žalobce], rodinný dům, st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, garáž, p. [číslo] orná půda, to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], v k. ú. a obci [obec], okres [okres], nevznikla, a tím nemohlo ani platně vzniknout zástavní právo k předmětným nemovitostem.

6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2010, čj. 28 Cm 35/2004-360, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 2. 2011, čj. 8 Cmo 2/2011-395 (tato rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]), soud zjistil, že soud uložil [jméno] [příjmení] zaplatit [celé jméno žalobce] částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení; dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu. Předchozí rozsudky soudů nižších stupňů v této věci zrušil Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 4. 2. 2010, čj. 28 Cdo 4135/2009-328, a to zejména kvůli právnímu posouzení otázky promlčení nároku, tento rozsudek Nejvyššího soudu ČR byl doručen zástupci žalovaného 3/ dne [datum].

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 4. 2011, čj. 22 EXE 1763/2011-24, bylo zjištěno, že soud nařídil podle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2010, čj. 28 Cm 35/2004-360, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 2. 2011, čj. 8 Cmo 2/2011-395, k uspokojení pohledávky oprávněného ([celé jméno žalobce]) ve výši 1,7 mil. Kč s příslušenstvím (v usnesení specifikovaným), exekuci na majetek povinného ([jméno] [anonymizováno]), kterou byl pověřen provést [titul]. [jméno] [příjmení], soudní exekutor [exekutorský úřad].

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z exekučního příkazu soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], EÚ [okres], ze dne 9. 5. 2011, čj. 139 EX 08655/11-012, bylo zjištěno, že soudní exekutor na základě shora uvedeného pověření soudu rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitostí ve vlastnictví [jméno] [příjmení] tam též specifikovaných (jedná se o předmětné nemovitosti tohoto sporu).

9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z exekučního příkazu soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], EÚ [okres], ze dne 9. 5. 2011, čj. 139 EX 08655/11-012, bylo zjištěno, že soudní exekutor na základě shora uvedeného pověření soudu rozhodl o zřízení exekutorského zástavního práva na předmětných nemovitostech.

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z notářského zápisu ze dne [datum], uzavřeného před [titul]. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [příjmení] uzavřeli tímto zápisem smlouvu o zúžení SJM, jejímž obsahem mj. je přechod vlastnického práva k předmětným nemovitostem ze SJM do výlučného vlastnictví [jméno] [příjmení].

11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s doložkou katastrálního úřadu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] (jako zástavce) a žalovaný (jako zástavní věřitel) touto smlouvou zřídili zástavní právo k předmětným nemovitostem k zajištění pohledávky 3 mil. Kč dle smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] na částku 3,5 mil Kč žalovaným 2/ se žalovanými 1/ a 3/. Z doložky katastrálního úřadu pak vyplývá, že vklad práva byl v katastru nemovitostí zapsán dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje označení účastníků smlouvy, kde věřitelem je [celé jméno žalovaného] a dlužníkem manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], obsahem je též ujednání, dle kterého se věřitel zavázal poskytnout půjčku 3,5 mil Kč, podpisem se potvrzuje převzetí částky, dlužník se zavázal splatit půjčku do 5 let; dále smlouva obsahuje podpisy účastníků smlouvy.

13. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil právní stav předmětných nemovitostí, jak je v tomto výpisu deklarován (list vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce]).

14. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje ujednání o uznání dluhu ve výši 3 mil Kč [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [ulice] vůči žalovanému ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve výši 3,5 mil. Kč s tím, že 500 tis. Kč bylo splaceno [datum]; na listině jsou podpisy všech jmenovaných.

15. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje podpis A. [ulice] a jeho deklaraci o opakovaném uznání dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve výši 3 mil. Kč.

16. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z exekutorského zápisu ze dne [datum], sepsaného soudním exekutorem [titul]. [jméno] [jméno], [exekutorský úřad], soud zjistil, že žalovaný (jako osoba oprávněná) a [jméno] a [jméno] [příjmení] (jako osoby povinné) uzavřeli dohodu se svolením k vykonatelnosti, dle které uznali povinné osoby dluh vůči osobě oprávněné ve výši 3 mil. Kč ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], který se zavázali uhradit do [datum].

17. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z rozsudku zdejšího soudu ze dne 3. 5 2007, čj. 9 C 12/2005-57, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2007, čj. 16 Co 182/2007-82, soud zjistil, že krajský soud vedle nákladového výroku potvrdil rozsudek okresního soudu, který uložil [celé jméno žalobce] povinnost zaplatit [příjmení] pískovci, spol. s r. o., částku [částka] s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení; rozsudek okresního soudu nabyl právní moci dne [datum].

18. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 7. 2006, sp. zn. 5 Tz 74/2006, soud zjistil, že Nejvyšší soud ke stížnosti ministra spravedlnosti rozhodl, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 8. 12. 2005, sp. zn. 5 T 139/2005, byl porušen zákon ve prospěch obviněného [celé jméno žalobce] (Tímto rozsudkem Okresní soud v Šumperku zprostil obviněného [celé jméno žalobce] obžaloby pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, kdy označený skutek neshledal trestným činem a poškozenou společnost [právnická osoba] odkázal na náhradu škody do občanskoprávního řízení).

19. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - ze stejnopisu trestního spisu Policie ČR, KŘP [územní celek], ÚO [okres], Oddělení hospodářské kriminality [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], soud zjistil, že předmětem vyšetřování byl skutek, pro který se konalo i trestní soudní řízení (viz dále), dále zjistil z výpovědi žalovaného obsažené v tomto spise (tuto výpověď soud hodnotil pouze jako listinný důkaz), že dne [datum] (den uzavření smlouvy o půjčce) žádné peníze ve skutečnosti žalovaný [jméno] [příjmení] nepředal. Stanovisko žalovaného během policejního vyšetřování bylo takové, že tato částka se v minulosti akumulovala postupně [jméno] [příjmení] v souvislosti zejména s jeho podnikatelskými aktivitami s tím, že k faktickému předání peněz vůbec nedošlo.

20. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 27. 1. 2015, čj. 3 T 232/2014-1075, který nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 19. 3. 2015, čj. 2 To 50/2015-1103, soud zjistil, že soud uznal [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vinnými, že dne [datum] smlouvou uzavřenou v kanceláři notářky [titul]. [jméno] [příjmení] v [obec] záměrně zúžili společné jmění manželů, a to zejména nemovitého majetku, který nabyli kupní smlouvou ze dne [datum], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], pracoviště v [obec] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] jako budova [adresa], užívaná jako rodinný dům na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], garáž na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a pozemky parc. č. st. [anonymizováno] zast. plocha a nádvoří a st. [anonymizováno] zast. plocha a nádvoří a parc. [číslo] orná půda se všemi součástmi a příslušenstvím, kdy tento majetek přešel do výlučného vlastnictví [jméno] [příjmení], kdy poté [jméno] [příjmení] dne [datum] záměrně zaregistrovala u notáře [titul]. [jméno] [příjmení] v [obec] smlouvu o zřízení zástavního práva k těmto nemovitostem pro pohledávku ve výši [částka] ve prospěch rodinného příbuzného [celé jméno žalovaného], [datum narození], a tuto zástavní smlouvu následně zaevidovala u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, pracoviště v [obec], přestože si oba jmenovaní museli být vědomi z průběhu probíhajícího civilního řízení žalobce [celé jméno žalobce] a žalovaného [jméno] [příjmení] u Krajského soudu [obec] pod č. j. 28 Cm 35/2004 a následně u Vrchního soudu [obec] s č. j. 8 Cmo 2/2011, ve kterém dne [datum] Vrchní soud v Olomouci vynesl rozsudek, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum], ve kterém uznal pohledávku žalobce [celé jméno žalobce] ve výši [částka], že proti rozsudku není žádný řádný opravný prostředek přípustný a že tedy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bude povinen [celé jméno žalobce] tuto částku uhradit, když v souladu s § 262a a násl. o. s. ř. mohly být předmětné nemovitosti předmětem výkonu rozhodnutí i přes provedené zúžení společného jmění manželů, a museli si být vědomi, že zřízení zástavního práva bude mít nepříznivý důsledek pro uspokojení pohledávky [celé jméno žalobce], neboť ve smyslu § 151c občanského zákoníku se přednostně uspokojí zástavní právo svým vznikem nejstarší, přičemž jiný adekvátní majetek obvinění nevlastnili, a způsobili tak poškozenému [celé jméno žalobce] škodu ve výši nejméně [částka], tedy oba obžalovaní zmařili uspokojení svého věřitele tím, že zatížili věc, která je předmětem závazku, a činem způsobili značnou škodu, tím spáchali přečin poškození věřitele podle § 222 odstavec 1 písmeno c), odstavec 3 písmeno a) trestního zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku a odsoudil oba obžalované podle § 222 odstavec 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců. Podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku výkon uloženého trestu podmíněně odložil a zkušební dobu stanovil v trvání 2 (dvou) roků.

21. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 soud zjistil, že odvolací Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci v odůvodnění svého usnesení ze dne 19. 3. 2015, čj. 2 To 50/2015-1103, zdůraznil, že obhajobě obžalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] nelze přisvědčit, neboť již jeho prvotní argumentace v nyní probíhajícím trestním řízení ohledně vzniku dluhu vůči [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] nevyznívá věrohodně a přesvědčivě. Kromě výpovědi [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] (rodinného příbuzného) není k dispozici objektivní důkaz, který by potvrzoval transakci výměny finančních prostředků v letech [rok] a [rok]. Podstatou zůstává, že v předmětné trestní věci se oba obžalovaní hájí způsobem, že chtěli zabezpečit návratnost především starého závazku vůči [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Proto bylo z jejich strany jednáno způsobem, jež je popsán ve skutkové větě výroku napadeného rozsudku. Tento závazek, jak již je uvedeno, vznikl v letech [rok] a [rok], kdy obžalovaného navštívil sovětský generál ([anonymizováno], jak vyplývá z obsahu předloženého spisového materiálu), který jej požádal o půjčku [částka] Kčs výměnou za východoněmecké marky. Vzhledem k tomu, že obžalovaný neměl peníze, požádal [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], zda by byl ochoten poskytnout půjčku s garancí [číslo] východoněmeckých marek. Již v tomto okamžiku shledává odvolací soud jistý nesoulad, neboť není k dispozici v podstatě jediný věrohodný doklad, který by potvrzoval uvedenou, slovy obžalovaného,„ půjčku“, ačkoli šlo fakticky o výměnu finančních prostředků. Byl to tedy [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], kdo v r. [rok] sehnal [částka] a sovětský generál tuto částku směnil za [číslo] východoněmeckých marek. Tuto sumu po výměně, jak sám uvedl ve své výpovědi tento svědek, nechal u obžalovaného [příjmení] [jméno]. Proč, a z jakého důvodu zanechal [číslo] východoněmeckých marek právě u obžalovaného, nebyl schopen věrohodně vysvětlit. [ulice] prostředky v tomto objemu ponechal přitom u obžalovaného až do r. [rok], kdy byla dokonána výměna na koruny české ve výši cca 3,5 mil. Kč, jak uvedl shodně obžalovaný [příjmení] [příjmení] i svědek [celé jméno žalovaného]. Doklady o výměně přitom nejsou k dispozici. Teprve v r. 2000, konkrétně [datum], je uzavřena stranami smlouva o půjčce, která je založena na č. l. 202 spisu. Uvedenou smlouvou [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] přenechává dlužníkovi manželům [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] částku [částka] a dlužníci se zavazují tuto částku věřiteli splatit do 5 let ode dne podpisu smlouvy, tj. do [datum], jak vyplývá z obsahu této smlouvy. Jestliže tedy tato konkrétní smlouva o půjčce upravuje smluvním ujednáním, tedy shodným projevem stran splatnost dluhu do [datum] a v podstatě jiné smluvní ujednání stran není k dispozici, kromě uznání dluhu viz č. l. 270, které je datováno až dnem [datum], pak je ve světle těchto listin skutečně nevěrohodným tvrzení, že jednání obou obžalovaných spočívající jednak ve zúžení společného jmění manželů, zejména nemovitého majetku dnem [datum] a následné zřízení zástavního práva k nemovitostem ze strany obžalované [jméno] [příjmení] dnem [datum], bylo činěno právě za účelem uspokojení pohledávky [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Navíc smlouva o půjčce není notářsky ověřena, dále obsahuje ujednání týkající se případného zajištění dluhu zástavou nemovitostí, které jsou ale zcela odlišné od nemovitostí, které byly v r. 2011 posléze fakticky zastaveny ve prospěch [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Ani z uznání dluhu viz č. l. 270 pak nevyplývá, jakým způsobem se strany dále dohodly na úhradě dlužné částky, která byla ponížena o částku již zaplacenou, když splatnost půjčky byla upravena smlouvou o půjčce, jak je již uvedeno shora do [datum]. Všechny tyto okolnosti, shora popsané, směřují k závěru, že samotná směna finančních prostředků z r. 1990 je jednáním fiktivním, zcela smyšleným, jak již připomněl státní zástupce OSZ v [obec] v rámci svého závěrečného návrhu. K tomuto závěru přistupuje i zcela nelogická výpověď svědka [příjmení] [celé jméno žalovaného], který se v podstatě nestaral o své finanční prostředky po dobu více jak 16 let.

22. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z dovolání odsouzených: [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k Nejvyššímu soudu ČR ze dne [datum] soud zjistil, že tito podali ve věci svého odsouzení dovolání ze dne [datum] k Nejvyššímu soudu ČR.

23. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 75/2011 - z účastnické výpovědi (vše stále hodnoceno toliko jako listinný důkaz) [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný je příbuzným [jméno] [příjmení], jde o manžela neteře jeho manželky. [jméno] [příjmení] dále zastával v podstatě obdobné stanovisko jako v trestním řízení (viz výše), peníze měl získat žalovaný z výměny východoněmeckých marek, kterou mu zprostředkoval [jméno] [příjmení]. Soud tehdy konstatoval, že [jméno] [příjmení] možná mohl získat určité prostředky prostřednictvím směny východoněmeckých marek, avšak vyhodnotil jako nevěrohodné, že by tato transakce končila uzavřením smlouvy o půjčce ze dne [datum].

24. Vzhledem k právnímu posouzení této smlouvy o půjčce, jak bude popsáno v části odůvodnění týkající se právního posouzení věci, soud nepovažoval za nutné číst důkazy a vyslýchat svědky, kteří se na výše uvedených transakcích podíleli - to bylo i důvodem pro zamítnutí důkazu výslechem pánů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] a důkazů články z internetu či bakalářské práce a protokolu o výpovědi žalovaného u hlavního líčení.

25. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Oprávněného [celé jméno žalobce] vyzval soudní exekutor [titul]. [příjmení] usnesením ze dne 25. 3. 2019, čj. 139 EX 08655/11-267, k podání žaloby proti věřiteli [celé jméno žalovaného] u Okresního soudu v Šumperku o určení, že pohledávka věřitele [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalovaného], [země], vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce], č. j. 133 EZ 70/11, sepsaným soudním exekutorem [titul]. [jméno] [jméno], zajištěná zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí k nemovitým věcem, které jsou předmětem exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu v [obec], soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], pod č. j. 139 EX 08655/11, a to k st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa žalobce], rodinný dům, st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, garáž, p. [číslo] orná půda, to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], v k. ú. a obci [obec], okres [okres], nevznikla, a tím nemohlo ani platně vzniknout zástavní právo k předmětným nemovitostem. Žalobce má vůči [jméno] [příjmení] dosud nesplacenou pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím, přiznanou pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2010, čj. 28 Cm 35/2004-360, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 2. 2011, čj. 8 Cmo 2/2011-395. Již dne 25. 2. 2010 byl A. [anonymizováno] doručen kasační rozsudek Nejvyššího soudu ČR v uvedené věci, který obsahoval závazný právní názor pro soudy nižších stupňů a ze kterého mohl [anonymizována dvě slova], potažmo [anonymizována dvě slova], dovodit další průběh soudního řízení. Přesto dne [datum] uzavřeli před [titul]. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], notářským zápisem smlouvu o zúžení SJM, jejímž obsahem byl mj. přechod vlastnického práva k předmětným nemovitostem ze SJM do výlučného vlastnictví [anonymizována dvě slova]. Následně [anonymizována dvě slova] (jako zástavce) a žalovaný (jako zástavní věřitel) smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne [datum] zřídili zástavní právo k předmětným nemovitostem k zajištění pohledávky 3 mil. Kč dle smlouvy o půjčce (uzavřené dne [datum] na částku 3,5 mil. Kč žalovaným s [jméno] a [jméno] [příjmení]). Vklad zástavního práva byl v katastru nemovitostí zapsán dne [datum] s právními účinky ke dni [datum]. Sepsali blíže neurčeného data smlouvu o půjčce, na které bylo uvedené datum [datum] (obsahuje označení účastníků smlouvy, kde věřitelem je [celé jméno žalovaného] a dlužníkem manželé [jméno] a [jméno] [příjmení]) s ujednáním, dle kterého se věřitel zavázal poskytnout půjčku 3,5 mil. Kč, podpisem potvrdil převzetí částky, dlužník se zavázal splatit půjčku do 5 let. Ve skutečnosti však v souvislosti s touto smlouvou žádná částka předána nebyla (bližší důvod, proč tato smlouva byla sepsána, soud nezkoumal, když to s ohledem na právní posouzení smlouvy (viz dále) nebylo důležité, ať už to mohla být simulace právního úkonu k pokrytí jiných minulých smluv o půjčce (byť ústních), nebo k pokrytí kombinace různých minulých právních úkonů v souvislosti s podnikáním [jméno] [příjmení] či jen účelové jednání k vyloučení trestní odpovědnosti). Žalovaný (jako osoba oprávněná) a [jméno] a [jméno] [příjmení] (jako osoby povinné) uzavřeli dohodu se svolením k vykonatelnosti, dle které uznali povinné osoby dluh vůči osobě oprávněné ve výši 3 mil. Kč ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], který se zavázali uhradit do [datum]. Tato dohoda se svolením k vykonatelnosti byla sepsána exekutorským zápisem dne [datum], sepsaným soudním exekutorem [titul]. [jméno] [jméno], [exekutorský úřad]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum] smlouvou uzavřenou v kanceláři notářky [titul]. [jméno] [příjmení] v [obec] záměrně zúžili společné jmění manželů, a to zejména nemovitého majetku, který nabyli kupní smlouvou ze dne [datum], zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, pracoviště v [obec], na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], jako budova [adresa], užívaná jako rodinný dům na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], garáž na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a pozemky parc. č. st. [anonymizováno], zast. plocha a nádvoří, a st. [anonymizováno], zast. plocha a nádvoří, a parc. [číslo] orná půda, se všemi součástmi a příslušenstvím, kdy tento majetek přešel do výlučného vlastnictví [jméno] [příjmení], kdy poté [jméno] [příjmení] dne [datum] záměrně zaregistrovala u notáře [titul]. [jméno] [příjmení] v [obec] smlouvu o zřízení zástavního práva k těmto nemovitostem pro pohledávku ve výši [částka] ve prospěch rodinného příbuzného [celé jméno žalovaného], [datum narození], a tuto zástavní smlouvu následně zaevidovala u [stát. instituce], pracoviště v [obec], přestože si oba jmenovaní museli být vědomi z průběhu probíhajícího civilního řízení žalobce [celé jméno žalobce] a žalovaného [jméno] [příjmení] u Krajského soudu [obec] pod sp. zn. 28 Cm 35/2004 a následně u Vrchního soudu [obec] se sp. zn. 8 Cmo 2/2011, ve kterém dne [datum] Vrchní soud v Olomouci vynesl rozsudek, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum], ve kterém uznal pohledávku žalobce [celé jméno žalobce] ve výši [částka], že proti rozsudku není žádný řádný opravný prostředek přípustný a že tedy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bude povinen [celé jméno žalobce] tuto částku uhradit, když v souladu s § 262a a násl. o. s. ř. mohly být předmětné nemovitosti předmětem výkonu rozhodnutí i přes provedené zúžení společného jmění manželů, a museli si být vědomi, že zřízení zástavního práva bude mít nepříznivý důsledek pro uspokojení pohledávky [celé jméno žalobce], neboť ve smyslu § 151c občanského zákoníku se přednostně uspokojí zástavní právo svým vznikem nejstarší, přičemž jiný adekvátní majetek obvinění nevlastnili, a způsobili tak poškozenému [celé jméno žalobce] škodu ve výši nejméně [částka], z čehož je uznal vinnými Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne 27. 1. 2015, čj. 3 T 232/2014-1075, který nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 19. 3. 2015, čj. 2 To 50/2015-1103, který rozhodl, že oba obžalovaní zmařili uspokojení svého věřitele tím, že zatížili věc, která je předmětem závazku, a činem způsobili značnou škodu, tím spáchali přečin poškození věřitele podle § 222 odstavec 1 písmeno c), odstavec 3 písmeno a) trestního zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku a odsoudil oba obžalované podle § 222 odstavec 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku výkon uloženého trestu podmíněně odložil a zkušební dobu stanovil v trvání 2 roků. Žalovaní 1/ a 3/ podali v této věci dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, o kterém nebylo dosud rozhodnuto.

26. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění - dále jen„ o. s. ř.“, soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

27. Podle § 267a odst. 1 o. s. ř. návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postižením závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.

28. Podle § 267a odst. 2 o. s. ř. rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému.

29. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum] - dále jen„ obč. zák.“, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

30. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

31. Výrokem I. soud určil, že pohledávka věřitele [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalovaného], [země], vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce], č. j. 133 EZ 70/11, sepsaným soudním exekutorem [titul]. [jméno] [jméno], zajištěná zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí k nemovitým věcem, které jsou předmětem exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu v [obec], soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], pod č. j. 139 EX 08655/11, a to k st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa žalobce], rodinný dům, st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, garáž, p. [číslo] orná půda, to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], v k. ú. a obci [obec], okres [okres], nevznikla, a tím nemohlo ani platně vzniknout zástavní právo k předmětným nemovitostem, tj. k st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa žalobce], rodinný dům, st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, garáž, p. [číslo] orná půda, to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], v k. ú. a obci [obec], okres [okres]. Soud tak rozhodl z toho důvodu, že právním úkonem, kterým bylo zástavní právo zřízeno, byl spáchán trestný čin poškození věřitele, který spáchali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v návaznosti na zúžení SJM v úmyslu zmařit uspokojení svého věřitele (žalobce). Z tohoto důvodu soud považuje smlouvu o zřízení zástavního práva ze dne [datum] za absolutně neplatný právní úkon podle § 39 obč. zák., na základě kterého nemohlo platně vzniknout zástavní právo k předmětným nemovitostem. Naléhavý právní zájem na žalobě na určení soud nezkoumal, jelikož se nejedná o žalobu na určení, ale o odporovou žalobu podle § 267a o. s. ř. Smlouva o půjčce je kontrakt reálný. To znamená, že ke svému naplnění nestačí uzavřít smlouvu o půjčce, ale je třeba předmět půjčky (v tomto případě peníze) rovněž předat. V řízení bylo prokázáno, že k předání peněz v souvislosti s touto smlouvou vůbec nedošlo. I kdyby došlo k půjčení peněz (mezi účastníky smlouvy) někdy v minulosti (což tvrdil žalovaný), nemělo by to vliv na platnost této smlouvy o půjčce. V minulosti půjčená částka (bez časové souvislosti se smlouvou o půjčce ze dne [datum]) by totiž odpovídala jiné minulé smlouvě o půjčce (byť ústní). V návaznosti přímo na smlouvu o půjčce ze dne [datum] žádné peníze předány nebyly. To znamená, že reálnost kontraktu nebyla naplněna a pro smlouvu uzavřenou podle § 657 obč. zák. konsenzuálnost kontraktu k platnosti smlouvy nepostačuje. Proto nemělo ani význam s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení zkoumat pravost konsensuální stránky smlouvy. Soud tedy dovodil, že smlouva o půjčce ze dne [datum] podle § 657 obč. zák. platně nevznikla. Neplatné jsou tudíž i navazující právní úkony o uznání dluhu, včetně neplatného právního úkonu, který je součástí exekutorského zápisu ze dne 7. 6. 2011, čj. 133 EZ 70/11, sepsaného soudním exekutorem [titul]. [jméno] [jméno], [exekutorský úřad].

32. K námitce žalovaného, že koncentrace řízení nastala ještě před podáním žaloby, soud uvádí, že taková úvaha je ve zřejmém rozporu s § 118b o. s. ř., ostatně oba účastníci byly na jednání podle § 118b o. s. ř. i řádně poučeni. K námitce žalovaného, že se jedná o určovací žalobu, soud uvádí, že se nejedná o žalobu podle § 80 o. s. ř., ale o odporovou žalobu podle § 267a o. s. ř. To je patrné už z obsahu žaloby a odkazu na usnesení exekutora, který žalobce k podání odporové žaloby vyzval.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.