207 C 1/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 79.298 Kč s příslušenstvím a o 12.445,30 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 37.008 Kč.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 42.290 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 79.298 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 7. 2022 do zaplacení, částky 12.445,30 Kč, úroku ve výši 64,6 % ročně z částky 66.796,64 Kč od 26. 7. 2022 do 18. 8. 2022 ve výši 2.765,76 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 66.796,64 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 7. 2022 dosáhne částky 236.102 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 79.298 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 79.298 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 7. 2022 do zaplacení, částky 12.445,30 Kč, úroku ve výši 64,6 % ročně z částky 66.796,64 Kč od 26. 7. 2022 do 18. 8. 2022 ve výši 2.765,76 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 66.796,64 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 7. 2022 dosáhne částky 236.102 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,6 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4.099 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru uhradil dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 200 Kč, dne datum částku ve výši 3.899 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč a dne datum částku ve výši 200 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splátkou číslo anonymizováno po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Žalovaný dlužil žalobkyni k datu zesplatnění zbývající původní jistinu ve výši 66.796,64 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10.504,26 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč, konkrétně za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce větší jak 30 dnů, tedy za splátky číslo číslo. Žalobkyně žalobním návrhem požadovala rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1.000 Kč, a to za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, konkrétně tedy za splátky číslo číslo číslo číslo číslo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do datum, ve výši 12.445,30 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru, ze smluvní pokuty v částce 998 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 1.000 Kč a úrok ve výši 64,6 % p. a. ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru. Dne datum byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.

2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, k jednání soudu nařízenému na den datum se bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti datum.

4. Z výpisu záznamů z registru příjmení bylo zjištěno, že ke dni datum zde nemá žalovaný záznam.

5. Z výpisu z anonymizováno 5 slov) ze dne datum bylo zjištěno, že anonymizována dvě slova žalovaného činilo anonymizováno bodů, kdy tato hodnota představuje menší riziko, lepší segment klientů.

6. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

7. Prohlášením klienta/informacemi pro klienta poskytovanými zprostředkovatelem úvěru ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl seznámen s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.

8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný jako své příjmy uvedl částku částka, kdy tento příjem je příjmem ze zaměstnání žalovaného. Mezi výdaji žalovaného je uvedena částka částka představující životní minimum žalovaného a částka částka určená na bydlení. Částka částka je považována za volné zdroje. V dokumentu je dále uvedeno, že žalovaný je anonymizováno, jeho zaměstnavatelem je společnost právnická osoba, anonymizováno.

9. Z Oznámeních o provedení příkazu k úhradě bylo zjištěno, že na účet, jehož majitelem byl žalovaný, byla dne datum připsána částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka, přičemž uvedené částky byly na účet žalovaného poukázány z účtu vedeného na společnost právnická osoba 10. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.

11. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo podepsaného žalovaným dne datum, který byl žalobkyní akceptován dne datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v celkové výši 70.000 Kč na bankovní účet číslo bankovní účet, kdy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit ve 48 splátkách po 4.099 Kč měsíčně, činila 196.752 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 64,59 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Jako zprostředkovatel úvěru je v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru označen jméno příjmení. Dle části B) smlouvy odst. 1.. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. Žalovaný výslovně souhlasil, že mu úvěr může být poskytnut i před uzavřením smlouvy. V odst. 2.. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši 236.102,40 Kč. Podle odst. 6.

1. části B) smlouvy vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6.

2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jeho prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.

3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.

2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6.

4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6.

5. části B) smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Místem uzavření smlouvy jsou obec.

12. Z Dodatku číslo k Návrhu smlouvy o úvěru/ Smlouvě o úvěru číslo akceptovaného žalobkyní dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila.

13. Z Podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) soud zjistil, že tento dokument obsahuje popis systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku.

14. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru číslo bylo prokázáno, že žalovaný měl zaplatit 48 měsíčních splátek po 4.099 Kč, přičemž splátky byly splatné 20. den příslušného kalendářního měsíce.

15. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum byla na účet číslo bankovní účet vyplacena částka 70.000 Kč.

16. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne datum.

17. Z dodejky s datem převzetí dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedeného dne převzal oznámení o schválení úvěru zaslané mu žalobkyní.

18. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne datum byl žalovanému vyplacen úvěr v částce 70.000 Kč, nominální výše úvěru činila 196.752 Kč. Žalovaný uhradil dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 200 Kč, dne datum částku ve výši 3.899 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč a dne datum částku ve výši 200 Kč.

19. Z Žádosti o odklad splátek bylo zjištěno, že žalovaný dne datum požádal o odklad splátek u smlouvy o úvěru číslo to z důvodu výpadku příjmů.

20. Potvrzením ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že na základě jeho žádosti na uplatnění práva na odložení splátek, mu v příloze zasílá nový splátkový kalendář, dle kterého je žalovaný povinen hradit.

21. Z upraveného splátkového kalendáře (po provedeném odkladu splátek) ke smlouvě číslo soud zjistil, že byl proveden odklad splátky číslo splatné dne datum.

22. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka číslo splatná dne datum, a splátka číslo splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

23. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka číslo splatná dne datum, splátka číslo splatná dne datum a splátka číslo splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

24. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně k datu datum zesplatnila veškeré závazky žalovaného vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 79.298 Kč.

25. Z čestného prohlášení zaměstnance žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně odesílala dokumenty prostřednictvím anonymizována čtyři slova 26. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků.

27. Z poštovního podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že zásilka obsahující předžalobní výzvu byla odeslána žalovanému dne datum.

28. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je od datum oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne datum v obec požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 70.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo žalobkyní schváleno dne datum, dne datum byla částka 70.000 Kč vyplacena na účet uvedený žalovaným. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru, kdy čistý měsíční příjem žalovaného se pohyboval od cca částka do částka, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z životního minima žalovaného ve výši částka a výdaje na bydlení ve výši částka. Volné zdroje činily částku ve výši částka (příjmy-výdaje). Uvedené částky výdajů přitom nebyly žalovaným nijak doloženy. Žalovaný na poskytnuté plnění uhradil dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 200 Kč, dne datum částku ve výši 3.899 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč, dne datum částku ve výši 4.099 Kč a dne datum částku ve výši 200 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dosud nesplacené částky prostřednictvím právního zástupce.

29. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 1812 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

32. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

36. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

37. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“ 38. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného tvrdila, že řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to především prověřením žalovaného v registrech anonymizováno a anonymizováno a dále zjišťováním údajů o příjmech a výdajích žalovaného. K tvrzeným výdajům žalovaného však žalobkyně žádné důkazy neoznačila, a to ani poté, co k tomuto byla vyzvána při jednání soudem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně tudíž v řízení nedostála své povinnosti tvrdit a prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí řádně zkoumala schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, a to i přes poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání konaném dne datum, když žádným způsobem neprověřila výdaje žalovaného, neopatřila si k nim žádné dokumenty a spokojila se pouze s obecnými tvrzeními žalovaného. Nesplnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu.

39. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 2 ZSÚ, když v tomto případě nelze postupovat podle obecných ustanovení o vypořádání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy podle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (jak konstatoval i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, viz zejména body 15. a 18.). Výše plnění, kterou má žalovaný v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, na který soud v plném rozsahu odkazuje. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal pouze nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru v částce 37.008 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal, že by nad rámec částečných úhrad celkem ve výši 32.992 Kč uhradil jakoukoliv další částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaný. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit, proto soud žalovanému nestanovil plnění ve splátkách a splatnost nároku stanovil jako lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř, když k jinému postupu s ohledem na nečinnost žalovaného nebyl shledán důvod.

40. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul a žalobkyni nepřiznal ani nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované jistiny, když žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit poskytnutou jistinu ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu vrácení poskytnuté jistiny z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). S ohledem na existenci speciální úpravy splatnosti pohledávky se obecná úprava splatnosti podle o. z. vůbec neuplatní, nelze tedy žalobkyni přiznat zákonný úrok z prodlení po její výzvě k úhradě pohledávky. Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Žalovaný byl v řízení sice nečinný, ale ze skutečnosti, že poskytnutou jistinu dosud nevrátil, lze dovodit, že to nebylo v jeho možnostech. Žalovaný není povinen aktivně prokazovat, že nebylo v jeho možnostech jistinu vrátit, neboť podle negativní teorie důkazní se negativní skutečnosti neprokazují. Opačný výklad by byl v rozporu s § 1812 odst. 2 o. z. a proti smyslu a účelu norem upravujících ochranu práv spotřebitele.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu jeho pasivity v řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.