207 C 1/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 79.298 Kč s příslušenstvím a o 12.445,30 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 37.008 Kč.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 42.290 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 79.298 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 7. 2022 do zaplacení, částky 12.445,30 Kč, úroku ve výši 64,6 % ročně z částky 66.796,64 Kč od 26. 7. 2022 do 18. 8. 2022 ve výši 2.765,76 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 66.796,64 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 7. 2022 dosáhne částky 236.102 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 79.298 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 79.298 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 7. 2022 do zaplacení, částky 12.445,30 Kč, úroku ve výši 64,6 % ročně z částky 66.796,64 Kč od 26. 7. 2022 do 18. 8. 2022 ve výši 2.765,76 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 66.796,64 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 7. 2022 dosáhne částky 236.102 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,6 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4.099 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru uhradil dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 200 Kč, dne [datum] částku ve výši 3.899 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč a dne [datum] částku ve výši 200 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splátkou číslo [anonymizováno] po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Žalovaný dlužil žalobkyni k datu zesplatnění zbývající původní jistinu ve výši 66.796,64 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10.504,26 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč, konkrétně za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce větší jak 30 dnů, tedy za splátky [číslo] [číslo]. Žalobkyně žalobním návrhem požadovala rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1.000 Kč, a to za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, konkrétně tedy za splátky [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do [datum], ve výši 12.445,30 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru, ze smluvní pokuty v částce 998 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 1.000 Kč a úrok ve výši 64,6 % p. a. ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru. Dne [datum] byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.

2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, k jednání soudu nařízenému na den [datum] se bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti [datum].

4. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] bylo zjištěno, že ke dni [datum] zde nemá žalovaný záznam.

5. Z výpisu z [anonymizováno 5 slov]) ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] žalovaného činilo [anonymizováno] bodů, kdy tato hodnota představuje menší riziko, lepší segment klientů.

6. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

7. Prohlášením klienta/informacemi pro klienta poskytovanými zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl seznámen s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.

8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný jako své příjmy uvedl částku [částka], kdy tento příjem je příjmem ze zaměstnání žalovaného. Mezi výdaji žalovaného je uvedena částka [částka] představující životní minimum žalovaného a částka [částka] určená na bydlení. Částka [částka] je považována za volné zdroje. V dokumentu je dále uvedeno, že žalovaný je [anonymizováno], jeho zaměstnavatelem je společnost [právnická osoba], [anonymizováno].

9. Z Oznámeních o provedení příkazu k úhradě bylo zjištěno, že na účet, jehož majitelem byl žalovaný, byla dne [datum] připsána částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], přičemž uvedené částky byly na účet žalovaného poukázány z účtu vedeného na společnost [právnická osoba]

10. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.

11. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] podepsaného žalovaným dne [datum], který byl žalobkyní akceptován dne [datum], soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v celkové výši 70.000 Kč na bankovní účet číslo [bankovní účet], kdy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit ve 48 splátkách po 4.099 Kč měsíčně, činila 196.752 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 64,59 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Jako zprostředkovatel úvěru je v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru označen [jméno] [příjmení]. Dle části B) smlouvy odst. 1.. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. Žalovaný výslovně souhlasil, že mu úvěr může být poskytnut i před uzavřením smlouvy. V odst. 2.. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši 236.102,40 Kč. Podle odst. 6.

1. části B) smlouvy vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6.

2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jeho prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.

3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.

2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6.

4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6.

5. části B) smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Místem uzavření smlouvy jsou [obec].

12. Z Dodatku [číslo] k Návrhu smlouvy o úvěru/ Smlouvě o úvěru [číslo] akceptovaného žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila.

13. Z Podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) soud zjistil, že tento dokument obsahuje popis systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku.

14. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný měl zaplatit 48 měsíčních splátek po 4.099 Kč, přičemž splátky byly splatné 20. den příslušného kalendářního měsíce.

15. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla na účet [číslo] [bankovní účet] vyplacena částka 70.000 Kč.

16. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum].

17. Z dodejky s datem převzetí dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uvedeného dne převzal oznámení o schválení úvěru zaslané mu žalobkyní.

18. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne [datum] byl žalovanému vyplacen úvěr v částce 70.000 Kč, nominální výše úvěru činila 196.752 Kč. Žalovaný uhradil dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 200 Kč, dne [datum] částku ve výši 3.899 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč a dne [datum] částku ve výši 200 Kč.

19. Z Žádosti o odklad splátek bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] požádal o odklad splátek u smlouvy o úvěru [číslo] to z důvodu výpadku příjmů.

20. Potvrzením ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že na základě jeho žádosti na uplatnění práva na odložení splátek, mu v příloze zasílá nový splátkový kalendář, dle kterého je žalovaný povinen hradit.

21. Z upraveného splátkového kalendáře (po provedeném odkladu splátek) ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že byl proveden odklad splátky [číslo] splatné dne [datum].

22. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka [číslo] splatná dne [datum], a splátka [číslo] splatná dne [datum], nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

23. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka [číslo] splatná dne [datum], splátka [číslo] splatná dne [datum] a splátka [číslo] splatná dne [datum], nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

24. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně k datu [datum] zesplatnila veškeré závazky žalovaného vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 79.298 Kč.

25. Z čestného prohlášení zaměstnance žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně odesílala dokumenty prostřednictvím [anonymizována čtyři slova]

26. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků.

27. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zásilka obsahující předžalobní výzvu byla odeslána žalovanému dne [datum].

28. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je od [datum] oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne [datum] v [obec] požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 70.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo žalobkyní schváleno dne [datum], dne [datum] byla částka 70.000 Kč vyplacena na účet uvedený žalovaným. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru, kdy čistý měsíční příjem žalovaného se pohyboval od cca [částka] do [částka], dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z životního minima žalovaného ve výši [částka] a výdaje na bydlení ve výši [částka]. Volné zdroje činily částku ve výši [částka] (příjmy-výdaje). Uvedené částky výdajů přitom nebyly žalovaným nijak doloženy. Žalovaný na poskytnuté plnění uhradil dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 200 Kč, dne [datum] částku ve výši 3.899 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.099 Kč a dne [datum] částku ve výši 200 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dosud nesplacené částky prostřednictvím právního zástupce.

29. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 1812 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

32. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

36. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

37. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“ 38. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného tvrdila, že řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to především prověřením žalovaného v registrech [anonymizováno] a [anonymizováno] a dále zjišťováním údajů o příjmech a výdajích žalovaného. K tvrzeným výdajům žalovaného však žalobkyně žádné důkazy neoznačila, a to ani poté, co k tomuto byla vyzvána při jednání soudem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně tudíž v řízení nedostála své povinnosti tvrdit a prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí řádně zkoumala schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, a to i přes poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání konaném dne [datum], když žádným způsobem neprověřila výdaje žalovaného, neopatřila si k nim žádné dokumenty a spokojila se pouze s obecnými tvrzeními žalovaného. Nesplnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu.

39. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 2 ZSÚ, když v tomto případě nelze postupovat podle obecných ustanovení o vypořádání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy podle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (jak konstatoval i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, viz zejména body 15. a 18.). Výše plnění, kterou má žalovaný v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, na který soud v plném rozsahu odkazuje. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal pouze nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru v částce 37.008 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal, že by nad rámec částečných úhrad celkem ve výši 32.992 Kč uhradil jakoukoliv další částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaný. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit, proto soud žalovanému nestanovil plnění ve splátkách a splatnost nároku stanovil jako lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř, když k jinému postupu s ohledem na nečinnost žalovaného nebyl shledán důvod.

40. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul a žalobkyni nepřiznal ani nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované jistiny, když žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit poskytnutou jistinu ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu vrácení poskytnuté jistiny z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). S ohledem na existenci speciální úpravy splatnosti pohledávky se obecná úprava splatnosti podle o. z. vůbec neuplatní, nelze tedy žalobkyni přiznat zákonný úrok z prodlení po její výzvě k úhradě pohledávky. Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Žalovaný byl v řízení sice nečinný, ale ze skutečnosti, že poskytnutou jistinu dosud nevrátil, lze dovodit, že to nebylo v jeho možnostech. Žalovaný není povinen aktivně prokazovat, že nebylo v jeho možnostech jistinu vrátit, neboť podle negativní teorie důkazní se negativní skutečnosti neprokazují. Opačný výklad by byl v rozporu s § 1812 odst. 2 o. z. a proti smyslu a účelu norem upravujících ochranu práv spotřebitele.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu jeho pasivity v řízení.