207 C 33/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 31.838 Kč s příslušenstvím, o 11.121,82 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 6.838 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.838 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.000 Kč od 1. 11. 2020 do 11. 10. 2021, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 25.000 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, částky 11.121,82 Kč a úroku ve výši 95,9 % ročně z částky 25.000 Kč od 26. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118.022 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 31.838 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 31.838 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, pohledávky ve výši 11.121,82 Kč a úroku ve výši 95,90 % ročně z částky 25.000 Kč od 26. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118.022 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry a zavázal se k úhradě měsíčního pojištění v částce 286 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 95,90 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2.335 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru neuhradil žádnou částku. V důsledku prodlení žalovaného se splátkou číslo jedna po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Žalovaný dlužil žalobkyni k datu zesplatnění zbývající původní jistinu ve výši 25.000 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5.980,96 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do [datum], ve výši 11.121,82 Kč a úhrady za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 858 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru a z úhrad za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr a úrok ve výši 95,90 % p. a. z dlužné původní jistiny úvěru. Dne [datum] byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.

2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti [datum].

4. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] bylo zjištěno, že ke dni [datum] zde nemá žalovaný žádný záznam.

5. Z výpisu z [anonymizováno 5 slov]) ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] žalovaného činilo [anonymizována dvě slova], kdy tato hodnota představuje menší riziko, lepší segment klientů.

6. Z předsmluvního formuláře podepsaného žalovaným dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

7. Prohlášením klienta ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl seznámen s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.

8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný jako své příjmy uvedl částku [částka], kdy tento příjem je příjmem ze zaměstnání žalovaného. Mezi výdaji žalovaného je uvedena částka [částka] představující životní minimum žalovaného a částka [částka] určená na bydlení. Dále je počítáno s částkou [částka] jakožto rezervou, žalovanému tak zůstala částka [částka], která představovala volné zdroje, z nichž byl žalovaný schopen splácet úvěr. V dokumentu je dále uvedeno, že žalovaný je [anonymizováno], jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba], [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec].

9. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba], [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec] a žalovaným soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] zaměstnán jako [anonymizována dvě slova], a to na dobu neurčitou.

10. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka], uvedené částky byly na účet žalovaného poukázány jeho zaměstnavatelem.

11. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.

12. Z návrhu na uzavření smlouvu o úvěru [číslo] podepsaného žalovaným dne [datum], který byl žalobkyní akceptován dne [datum], soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v celkové výši 25.000 Kč na bankovní účet číslo [bankovní účet], kdy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit ve 48 splátkách po 2.335 Kč měsíčně, činila 98.352 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 95,90 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Jako zprostředkovatel úvěru je v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru označen [jméno] [příjmení]. Dle části B) smlouvy odst. 1.3. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. Žalovaný výslovně souhlasil, že mu úvěr může být poskytnut i před uzavřením smlouvy. V odst. 2.. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši 118.022,40 Kč. Podle odst. 6.

3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.

2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6.

4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6.

5. části B) smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Místem uzavření smlouvy jsou [obec].

13. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný měl zaplatit 48 měsíčních splátek po 2.335 Kč, přičemž splátky byly splatné 20. den příslušného kalendářního měsíce.

14. Souhlasy se zpracováním osobních údajů [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalovaný udělil žalobkyni souhlas se zveřejňováním osobních údajů a souhlas se zpracováním biometrického podpisu. [Anonymizovaný odstavec.]

16. Z Přílohy [číslo] k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr podepsanou žalovaným dne [datum], která byla žalobkyní akceptována dne [datum], soud zjistil, že na základě přihlášky žalovaného do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry je sjednáváno pojištění na základě pojistné smlouvy č. [bankovní účet], přičemž sjednáním pojištění se žalovaný stává pojištěným, ale není smluvní stranou pojistné smlouvy. Žalovaný se zavázal po dobu trvání pojištění hradit za pojištění měsíční úhradu ve výši 286 Kč.

17. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] vyplacena částka 25.000 Kč.

18. Oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum].

19. Z Informačního dokumentu o pojistném produktu soud zjistil, že tento dokument poskytuje stručný a zjednodušený přehled základních vlastností pojištění ohledně produktu„ Skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry se společností [právnická osoba]

20. Z dodejky s datem uložení dne [datum] bylo zjištěno, že oznámení o schválení úvěru zaslané žalovanému žalobkyní bylo uloženo a nebylo žalovaným vyzvednuto.

21. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne [datum] byl žalovanému vyplacen úvěr v částce 25.000 Kč, nominální výše úvěru činila 98.352 Kč. Žalovaným nebyly na úvěr uhrazeny žádné splátky.

22. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka [číslo] splatná dne [datum], a splátka [číslo] splatná dne [datum], nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

23. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně k datu [datum] zesplatnila veškeré závazky žalovaného vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 31.838 Kč.

24. Z čestného prohlášení zaměstnance [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně odesílala dokumenty prostřednictvím [anonymizována čtyři slova]

25. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 10. 2021 a plné moci ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně zmocnila zde uvedenou právní zástupkyni ke svému zastupování ve věci vymáhání pohledávek, přičemž právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků.

26. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zásilka obsahující předžalobní výzvu, byla odeslána žalovanému dne 6. 10. 2021.

27. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v [anonymizováno] roku [rok] byly v [obec] bezúčelové spotřebitelské úvěry bez zajištění poskytovány s úrokovými sazbami od 6,40 do 11,9 % p. a., podle typu a parametrů úvěru a dle rizikovosti klienta. 28. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že úroková sazba u spotřebitelských úvěrů uzavřených v [anonymizováno] roku [rok] ve výši 25.000 Kč splatných ve 48 měsíčních splátkách činila 11,4 %.

29. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v [anonymizováno] roku [rok] byly poskytovány spotřebitelské nezajištěné úvěry s nejpodobnějšími parametry ve výši 25.000 Kč – 30.000 Kč s úrokovou sazbou v rozpětí 3,9 % p. a – 11,7 % p. a. 30. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] obvykle požadovala roční úrok 14,9 % ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, které byly uzavřeny v období [anonymizováno] roku [rok].

31. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] vyplynulo, že v [anonymizováno] [rok] byla u neúčelových úvěrů do 49.000 Kč standardně sazba 12,90 % - 16,90 %.

32. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] poskytla v [anonymizováno] [rok] spotřebitelské úvěry ve výši 25.000 Kč s dobou splatnosti 48 měsíců s průměrnou úrokovou sazbou 25,3 % p. a., v celkovém rozmezí od 23,3 % do 27,9 % p. a.

33. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dotazovaným parametrům odpovídá úroková sazba ve výši 12,89 % ročně.

34. Z vybraných pohybů na účtu soud neučinil žádná skutková zjištění.

35. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je od [datum] oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne [datum] v [obec] požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 25.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo žalobkyní schváleno dne [datum], dne [datum] byl úvěr v částce 25.000 Kč vyplacen na účet uvedený žalovaným. Žalovaný při podpisu smlouvy podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry a následně se zavázal k měsíční úhradě ve výši 286 Kč za pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2.335 Kč, celkem tak byl žalovaný zavázán zaplatit částku 98.352 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 95,90 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru [příjmení], kdy v tomto registru neměl žalovaný žádný záznam, a dále v [anonymizováno 5 slov]), přičemž v tomto registru žalovaný vykazoval [anonymizována dvě slova], což je kategorie klientů s menším rizikem. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou, kdy čistý měsíční příjem žalovaného činil cca [částka], dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z životního minima žalovaného ve výši [částka] a výdajů na bydlení ve výši [částka]. K těmto výdajům byla připočítána rezerva v částce [částka]. Uvedené částky výdajů přitom nebyly žalovaným nijak doloženy. Porovnáním částky příjmu žalovaného a částek výdajů žalovaného následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k částce volných zdrojů ve výši [částka] a úvěr byl zprostředkovatelem doporučen ke schválení. Ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru, když poté tento úrok i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční nominální úrokové míře, a to v maximální souhrnné výši 118.022,40 Kč. Podle odst. 6.

3. části B) smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.

2. části B) smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný se s úhradou splátky č. 1 dostal do prodlení, proto byl úvěr žalobkyní ke dni [datum] zesplatněn. V [anonymizováno] roku [rok] jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 25.000 Kč splatné ve 48 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 3,90 % ročně do 27,90 % ročně, nejčastěji přibližně okolo 13 % ročně.

36. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

37. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

38. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

39. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

40. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

41. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

42. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

43. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

44. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

45. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

46. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

47. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

48. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

49. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

50. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dospěl k závěru, že„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že„ nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše roků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí pak nejvyšší soud shledal nepřiměřenou a odporující dobrým mravům výši úroků, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry.

51. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaný požádal, když tato povinnost vyplývá pro žalobkyni z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že jeho jediným příjmem je příjem z pracovního poměru v částce [částka] měsíčně. Skutečnost, že žalovaný má na tento příjem nárok a je mu tento příjem vyplácen, byla doložena jednak pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalovaným a jeho zaměstnavatelem a přehledy transakcí prokazujícími připsání tohoto příjmu žalovaného na příslušný bankovní účet. Výdaje žalovaného byly vyčísleny celkovou částkou [částka], s tím, že tato částka zahrnuje životní minimum žalovaného ([částka]) a výdaje na bydlení ([částka]). V projednávaném případě má soud za to, že žalobkyně své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného dostála, přestože mohla věnovat více pozornosti doložení výdajů žalovaného.

52. I přes výše uvedené je však smlouva o úvěru, a tedy i její příloha č. 1, neplatná, a to podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., tedy absolutně, když ujednaná výše úroků 95,90 % ročně je evidentně v rozporu s dobrými mravy. Při tomto svém závěru vycházel soud ze sdělení několika bankovních ústavů, na které se obrátil s dotazem, jaké úroky byly obvykle požadovány ve smlouvách o spotřebitelském úvěru v daném čase a místě, při výši poskytnuté jistiny 25.000 Kč a splatnosti úvěru ve 48 měsíčních splátkách. Takto bylo soudem zjištěno, že horní hranice úrokových sazeb činila u obdobných úvěrů maximálně 27,90 % ročně, nejčastěji činila úroková sazba okolo 13 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než trojnásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru, proto nelze než v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 konstatovat rozpor sjednané úvěrové sazby s dobrými mravy a z toho vyplývající absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen ve shodě s uvedeným ustanovením přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti by se vztahoval na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků vůbec uzavřít. Smlouvu o úvěru by tedy bylo třeba s ohledem na dikci § 576 o. z. posoudit jako neplatnou v celém rozsahu i z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.

53. Vzhledem k těmto závěrům soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v celém jejím rozsahu dle § 588 o. z. soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobním návrhem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně plnila na účet žalovaného bez právního důvodu. Soud ve smyslu § 2993 o. z. přiznal žalobkyni částku bezdůvodného obohacení ve výši 25.000 Kč, když uvedené odpovídá právu žalobkyně na vrácení toho, co plnila ve prospěch žalovaného, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] převedla na účet uvedený žalovaným částku 25.000 Kč, přičemž žalovaný na žalobkyní poskytnuté plnění ničeho nevrátil. Spolu s částkou bezdůvodného obohacení byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který byl žalobkyni přiznán ode dne 12. 10. 2021, neboť poštovním podacím archem ze dne 6. 10. 2021 bylo prokázáno, že výzva k úhradě byla předána provozovateli poštovních služeb k doručení žalovanému dne 6. 10. 2021. Ve smyslu § 573 o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem 11. 10. 2021. Jelikož lhůta k plnění byla stanovena žalobkyní jako neprodlená, nastalo prodlení žalovaného dne 12. 10. 2021. K dřívější výzvě k úhradě ze dne [datum] soud nepřihlížel, když žalobkyně nemá k dispozici potvrzení o odeslání této výzvy a čestné prohlášení zaměstnance [anonymizována dvě slova] o odesílání dokumentů prostřednictvím [anonymizována dvě slova] soud nepovažuje za dostatečné k prokázání odeslání této konkrétní výzvy. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu jeho pasivity v řízení.

55. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.