207 C 34/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 29.352 Kč s příslušenstvím, o 4.866,29 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 21.660 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7.692 Kč, úroku z prodlení z částky 31.022 Kč ve výši 10 % ročně od 21. 3. 2020 do 11. 5. 2020, úroku z prodlení z částky 29.352 Kč ve výši 10 % ročně od 12. 5. 2020 do 25. 8. 2020, úroku z prodlení z částky 21.660 Kč ve výši 1,75 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 7.692 Kč ve výši 10 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení, částky 4.866,29 Kč a úroku ve výši 75,95 % ročně z částky 24.912,20 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 3. 2020 dosáhne částky 96.192 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 29.352 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 31.022 Kč ve výši 10 % ročně od 21. 3. 2020 do 11. 5. 2020 ve výši 439,48 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29.352 Kč ve výši 10 % ročně od 12. 5. 2020 do 7. 9. 2020 ve výši 970,25 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 29.352 Kč ve výši 10 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení, dále částky ve výši 4.866,29 Kč a úroku ve výši 75,95 % p. a. z částky 24.912,20 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 3. 2020 dosáhne částky 96.192 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 75,95 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1.670 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru uhradil dne datum částku ve výši 1.670 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splátkou číslo dva po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 3. 2020. Po zesplatnění úvěru byla dne datum žalobkyni uhrazena žalovaným částka 1.670 Kč. Žalovaný dlužil žalobkyni k datu zesplatnění zbývající původní jistinu ve výši 24.912,20 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4.711,85 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč, konkrétně za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce větší jak 30 dnů, tedy za splátky číslo číslo. Žalobkyně žalobním návrhem požadovala rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, a to za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, konkrétně tedy za splátky číslo číslo. a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 21. 3. 2020 do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do 7. 9. 2020, ve výši 4.866,29 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru, ze smluvní pokuty v částce 998 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 400 Kč a úrok ve výši 75,95 % p. a. ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru. Dne datum byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.

2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti datum.

4. Z výpisu záznamů z registru příjmení bylo zjištěno, že ke dni datum zde nemá žalovaný žádný záznam.

5. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) ze dne datum bylo zjištěno, že CBS skóre žalovaného činilo anonymizováno bodů, kdy tato hodnota představuje anonymizováno 5 slov.

6. Z předsmluvního formuláře podepsaného žalovaným dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

7. Prohlášením klientů ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl seznámen s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.

8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný jako své příjmy uvedl částku částka, kdy tento příjem je příjmem ze zaměstnání žalovaného. Mezi výdaji žalovaného je uvedena částka částka představující životní minimum žalovaného, částka částka potřebná pro anonymizována čtyři slova, částka částka určená na anonymizováno a částka částka na anonymizována dvě slova. Dále je počítáno s částkou částka jakožto anonymizováno, žalovanému tak zůstala částka částka, která představovala volné zdroje, z nichž byl žalovaný schopen splácet úvěr. V dokumentu je dále uvedeno, že žalovaný je anonymizováno, jeho zaměstnavatelem je právnická osoba anonymizováno (obec) anonymizováno, obec.

9. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi právnická osoba anonymizováno (obec) anonymizováno a žalovaným soud zjistil, že žalovaný byl od datum zaměstnán jako anonymizována tři slova, a to na anonymizována dvě slova.

10. Z výplatnic bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil v měsíci anonymizováno rok částku částka a v měsíci anonymizováno rok částku částka. Z čisté mzdy žalovaného jsou prováděny srážky na anonymizována dvě slova ve výši částka.

11. Z přehledu transakcí soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne datum připsána částka ve výši částka a dne datum částka ve výši částka, částky byly na účet poukázány zaměstnavatelem žalovaného.

12. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.

13. Z návrhu na uzavření smlouvu o úvěru číslo podepsaného žalovaným dne datum, který byl žalobkyní akceptován téhož dne, soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v celkové výši 25.000 Kč na bankovní účet číslo bankovní účet, kdy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit ve 48 splátkách po 1.670 Kč měsíčně, činila 80.160 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 75,95 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Jako zprostředkovatel úvěru je v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru označen příjmení příjmení. Dle části B) smlouvy odst. 1.. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. Žalovaný výslovně souhlasil, že mu úvěr může být poskytnut i před uzavřením smlouvy. V odst. 2.. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši 96.192 Kč. Podle odst. 6.

1. části B) smlouvy vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6.

2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jeho prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.

3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.

2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6.

4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6.

5. části B) smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Místem uzavření smlouvy jsou obec.

14. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru číslo bylo prokázáno, že žalovaný měl zaplatit 48 měsíčních splátek po 1.670 Kč, přičemž splátky byly splatné 14. den příslušného kalendářního měsíce.

15. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum byla na účet č. bankovní účet vyplacena částka 25.000 Kč.

16. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne datum.

17. Z dodejky s datem převzetí dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedeného dne převzal oznámení o schválení úvěru zaslané mu žalobkyní.

18. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne datum byl žalovanému vyplacen úvěr v částce 25.000 Kč, nominální výše úvěru činila 80.160 Kč. Dne datum a dne datum byly uhrazeny splátky úvěru v celkové výši 3.340 Kč.

19. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že na účtu žalovaného bylo nastaveno ve prospěch účtu žalobkyně inkaso s limitem 1.670 Kč.

20. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že splátka číslo splatná dne datum, a splátka číslo splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

21. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně k datu datum zesplatnila veškeré závazky žalovaného vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 31.022 Kč.

22. Z čestného prohlášení zaměstnance žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně odesílala dokumenty prostřednictvím anonymizována čtyři slova 23. Z předžalobní výzvy ze dne datum a plné moci ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně zmocnila zde uvedenou právní zástupkyni ke svému zastupování ve věci vymáhání pohledávek, přičemž právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků.

24. Z poštovního podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že zásilka obsahující předžalobní výzvu, byla odeslána žalovanému dne 20. 8. 2020.

25. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že v anonymizována dvě slova rok byly bezúčelové spotřebitelské úvěry bez zajištění poskytovány s úrokovými sazbami od 6,40 do 11,9 % p. a., podle typu a parametrů úvěru a dle rizikovosti klienta. 26. právnická osoba ze dne datum bylo prokázáno, že úroková sazba u spotřebitelských úvěrů uzavřených v anonymizováno rok ve výši 25.000 Kč splatných ve 48 měsíčních splátkách činila 10,70 %.

27. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že ve anonymizována tři slova rok byly u spotřebitelských splátkových úvěrů (úvěry v pevné výši a jednou čerpané, s pevně stanoveným počtem měsíců) ve výši 25.000 Kč v odpovídajících pásmech stanoveny a sjednávány úrokové sazby v rozpětí 15,70 % p. a – 16,50 % p. a. 28. právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba obvykle požadovala roční úrok 15,40 % ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, které byly uzavřeny v období anonymizována dvě slova rok.

29. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum vyplynulo, že v anonymizováno rok byla u neúčelových úvěrů do 49.000 Kč standardně sazba 12,90 % - 16,90 %.

30. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že tato banka v požadovaném období neposkytovala spotřebitelský úvěr.

31. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že dotazovaným parametrům odpovídá úroková sazba ve výši 13,74 % ročně.

32. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je od datum oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne datum v obec požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 25.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo žalobkyní schváleno dne datum, dne datum byl úvěr v částce 25.000 Kč vyplacen na účet uvedený žalovaným. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 1.670 Kč, celkem tak byl žalovaný zavázán zaplatit částku 80.160 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 75,95 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru příjmení, kdy v tomto registru neměl žalovaný žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací (NRKI), přičemž v tomto registru žalovaný vykazoval skóre anonymizováno, což je kategorie klientů s anonymizována dvě slova. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou, kdy čistý měsíční příjem žalovaného činí cca částka, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z anonymizována dvě slova žalovaného ve výši částka, výdajů na anonymizováno ve výši částka, výdajů na anonymizováno ve výši částka a anonymizována dvě slova ve výši částka. K těmto výdajům byla připočítána anonymizováno v částce částka. Uvedené částky výdajů přitom nebyly mimo výdajů anonymizována dvě slova žalovaným nijak doloženy. Porovnáním částky příjmu žalovaného a částek výdajů žalovaného následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k částce volných zdrojů ve výši částka a úvěr byl zprostředkovatelem doporučen ke schválení. Ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru, když poté tento úrok i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční nominální úrokové míře, a to v maximální souhrnné výši 96.192 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.

3. části B) smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.

2. části B) smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný uhradil dne datum splátku číslo úvěru, se splátkou číslo se žalovaný dostal do prodlení, proto byl úvěr žalobkyní ke dni 19. 3. 2020 zesplatněn. Dne datum byla žalovaným na splátku úvěru uhrazena částka 1.670 Kč. V anonymizována dvě slova rok jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 25.000 Kč splatné ve 48 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 6,40 % ročně do 16,90 % ročně, nejčastěji přibližně okolo 15 % ročně.

33. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

34. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

35. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

36. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

37. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

38. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

39. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

40. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

41. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

43. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

44. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

45. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

46. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

47. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dospěl k závěru, že„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že„ nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše roků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí pak nejvyšší soud shledal nepřiměřenou a odporující dobrým mravům výši úroků, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry.

48. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaný požádal, když tato povinnost vyplývá pro žalobkyni z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že jeho jediným příjmem je příjem z pracovního poměru v částce částka měsíčně. Skutečnost, že žalovaný má na tento příjem nárok a je mu tento příjem vyplácen, byla doložena jednak pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalovaným a jeho zaměstnavatelem, výplatnicemi a přehledy transakcí prokazujícími připsání tohoto příjmu žalovaného na příslušný bankovní účet. Výdaje žalovaného byly vyčísleny celkovou částkou částka, s tím, že tato částka zahrnuje anonymizována dvě slova žalovaného (částka), výdaje na anonymizována dvě slova (částka), výdaje na anonymizováno (částka) a anonymizována dvě slova (částka). V projednávaném případě má soud za to, že žalobkyně své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného dostála.

49. I přes výše uvedené je však smlouva o úvěru neplatná, a to podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., tedy absolutně, když ujednaná výše úroků 75,95 % ročně je evidentně v rozporu s dobrými mravy. Při tomto svém závěru vycházel soud ze sdělení několika bankovních ústavů, na které se obrátil s dotazem, jaké úroky byly obvykle požadovány ve smlouvách o spotřebitelském úvěru v daném čase a místě, při výši poskytnuté jistiny 25.000 Kč a splatnosti úvěru ve 48 měsíčních splátkách. Takto bylo soudem zjištěno, že horní hranice úrokových sazeb činila u obdobných úvěrů maximálně 16,90 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než čtyřnásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru, proto nelze než v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 konstatovat rozpor sjednané úvěrové sazby s dobrými mravy a z toho vyplývající absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen ve shodě s uvedeným ustanovením přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti by se vztahoval na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků vůbec uzavřít. Smlouvu o úvěru by tedy bylo třeba s ohledem na dikci § 576 o. z. posoudit jako neplatnou v celém rozsahu i z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.

50. Vzhledem k těmto závěrům soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v celém jejím rozsahu dle § 588 o. z., soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobním návrhem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně plnila na účet žalovaného bez právního důvodu. Soud ve smyslu § 2993 o. z. přiznal žalobkyni částku bezdůvodného obohacení ve výši 21.660 Kč, když uvedené odpovídá právu žalobkyně na vrácení toho, co plnila ve prospěch žalovaného, a to po odpočtu toho, co žalovaný na úvěr splatil, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum převedla na účet uvedený žalovaným částku 25.000 Kč, žalovaný žalobkyni zaplatil platbami ze dne datum a ze dne datum částku v celkové výši 3.340 Kč. Spolu s částkou bezdůvodného obohacení byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který byl žalobkyni přiznán ode dne 26. 8. 2020, neboť poštovním podacím archem ze dne 20. 8. 2020 bylo prokázáno, že výzva k úhradě byla předána provozovateli poštovních služeb k doručení žalovanému dne 20. 8. 2020. Ve smyslu § 573 o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem 25. 8. 2020. Jelikož lhůta k plnění byla stanovena žalobkyní jako neprodlená, nastalo prodlení žalovaného dne 26. 8. 2020. K dřívější výzvě k úhradě ze dne datum soud nepřihlížel, když žalobkyně nemá k dispozici potvrzení o odeslání této výzvy a čestné prohlášení zaměstnance žalobkyně o odesílání dokumentů prostřednictvím anonymizována dvě slova, soud nepovažuje za dostatečné k prokázání odeslání uvedené výzvy. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu jeho pasivity v řízení.

52. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Nesplní-li povinný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.