Okresní soud v Šumperku · Rozsudek

207 C 50/2020

č. j. 207 C 50/2020-369

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-01 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSU:2022:207.C.50.2020.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 138.883 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 138.883 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 9.075 Kč od 15. 11. 2018 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 1.815 Kč od 15. 11. 2018 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 3.025 Kč od 21. 11. 2018 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 3.025 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 1.815 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 31. 1. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 27. 3. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 26. 4. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 6.050 Kč od 28. 5. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3.025 Kč od 28. 5. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 8.953 Kč od 27. 6. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 50.000 Kč od 31. 7. 2019 do zaplacení spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 40.000 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 42.108 Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou u soudu dne 17. 12. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky 138.883 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce jako podnikatel s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a silniční motorová doprava a žalovaný jako osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence uzavřeli ústní smlouvu, jejímž předmětem bylo vedení účetnictví, jak vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to od 1. 8. 2018. Žalovaný nevedl účetní agendu žalobce v souladu se zákonem, v účetnictví byly zásadní nedostatky a bylo třeba zpracovat jeho rekonstrukci a zjistit skutečný základ daně. Při rekonstrukci účetnictví žalobce prováděné společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], byly zjištěny nedostatky, zejména posun DUZP jak u přijatých, tak i u uskutečněných zdanitelných plnění, u přijatých faktur došlo dvakrát k zaúčtování stejné faktury, nezaúčtování přijatých faktur, daňová evidence byla vedena pouze v malé části u hotovostních výdajů, nebyla dodržena časová posloupnost, u mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, nebyl prováděn výpočet zákonného pojištění zaměstnance, chyběly vydané faktury, přestože byly hrazeny bankovním převodem a mnoho dalších pochybení. Na základě dílčích faktur za vedení účetnictví od srpna 2018 do června 2019 žalobce žalovanému zaplatil celkem částku 48.883 Kč. Dne 29. 7. 2019 došlo k předání účetnictví, z něhož žalobce zjistil, že účetní agenda zpracovaná žalovaným nebyla vedena v souladu se zákonem a vykazuje taková pochybení, že je nutné zpracovat rekonstrukci účetnictví. Dne byla 30. 7. 2019 mezi žalobcem jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zpracovatelem uzavřena smlouva o zpracování rekonstrukce účetnictví. Za rekonstrukci účetnictví žalobce této společnosti zaplatil celkem částku 90.000 Kč na základě dílčích faktur a tuto částku žalobce po žalovaném požaduje uhradit z titulu náhrady škody, která žalobci porušením povinnosti žalovaného vznikla. Na opakovanou výzvu k doplnění skutkových tvrzení žalobce při jednání soudu dne 11. 11. 2021 doplnil svá skutková tvrzení v tom, že žalobce se v červenci 2018 ústně dohodl s paní [příjmení], že bude kompletně zpracovávat vedení daňové evidence tak, aby byly předloženy podklady, na základě kterých by potom Ing. [příjmení] vypracovala daňové přiznání pro daňový subjekt. Smlouva mezi žalobcem a žalovaným, za kterého jednala paní [příjmení], byla ukončena dne 25. 7. 2019 dohodou. K předávání dokladů mezi žalobcem a žalovaným docházelo tak, že žalobce předával veškeré doklady paní [příjmení], a to osobně vždy v prvních čtrnácti dnech následujícího měsíce za předchozí měsíc. Pokud něco paní [příjmení] potřebovala, doposlalo se to e-mailem. Žalobce žalovanému vady a nesprávnosti ve vedení účetnictví nevytýkal. O tom, že účetnictví není v pořádku, se žalobce dozvěděl od [anonymizováno] [příjmení], která mu dne 1. 7. 2019 vypověděla plnou moc s tím, že na základě předložených podkladů není možné daňové přiznání zpracovat. Dne 25. 7. 2019 při předání podkladů bylo zjištěno od p. [příjmení], že na základě předložených podkladů nelze daňové přiznání podat. Teprve v písemném podání, které předložil při jednání soudu dne 11. 11. 2021 (č. l. 67), žalobce doplnil svá skutková tvrzení v tom, že obsahem smlouvy bylo vedení účetnictví žalovaným v tomto rozsahu: mzdová a personální agenda a vedení vnitřních dokladů, evidence příjmů a výdajů, evidence majetku a závazků a pohledávek, inventarizace, evidence faktur přijatých a vydaných, zpracování daňových přiznání k DPH, vypracování kontrolních hlášení a souhrnných hlášení za každé zdaňovací období. Ústní dohoda obsahovala ujednání, že daňové přiznání bude pro žalobce zpracovávat a podávat daňová poradkyně [anonymizováno] [příjmení], na kterou žalobce nakontaktoval žalovaný. V písemném podání žalobce rovněž konkretizuje nedostatky ve svém účetnictví, které měly být způsobeny žalovaným.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal s tím, že koncem roku 2018 a v první polovině roku 2019 pro žalobce zajišťoval některé účetní práce a není pravdou, že by se mělo jednat o kompletní vedení účetnictví. Od žalobce neobdržel kompletní účetní doklady vztahující se k období roku 2018, ve kterém pro žalobce prováděla účetnictví paní [příjmení], která pokud nějaké účetnictví žalobci předala, tak žalobce je nepředal žalovanému, přestože jej urgoval. Účetní práce, které žalovaný zajišťoval, žalobci předal dne 25. 7. 2019, ale ten je odmítl převzít. Poté, co žalobci daňová poradkyně vypověděla plnou moc, snažil se žalovaný žalobce nakontaktovat na společnost [právnická osoba], která měla zpracovat daňové přiznání. K vypracování a podání daňového přiznání se žalovaný nezavázal. Popírá vytýkané nedostatky ohledně zdanitelných plnění či dvojím zaúčtování stejné faktury. Žalobce žalovanému k jím prováděným pracím neposkytoval dostatečnou součinnost, neboť faktury předkládal se zpožděním a někdy i se zdvojením, žalovaný popřel i závady v daňové evidenci. Žalovaný zpochybnil nutnost provádět rekonstrukci účetnictví. Po dobu provádění účetních prací nebylo příslušnými úřady vůči práci žalovaného nic vytknuto a ani žalobce nic nereklamoval. Žalobce žalovanému všechny vystavené faktury řádně uhradil. Smlouva žalobce se společností [právnická osoba] se netýká pouze rekonstrukce účetnictví, ale i zpracování podkladů pro daňové přiznání a daňové přiznání jako takové a žalobce tyto evidentně nadhodnocené náklady, pokud byly vůbec zaplaceny, neoprávněně přenáší na žalovaného. Je absurdní, že žalobce po žalovaném požaduje vrátit zaplacené částky za práci pro něj vykonané, a zaplatit za údajnou rekonstrukci účetnictví a vyhotovení daňového přiznání společností [právnická osoba], což by znamenalo, že žalovaný by žalobci zaplatil celé účetnictví za rok 2018 a polovinu roku 2019, tedy by na něj žalobce nevynaložil žádný svůj náklad. Žalovaný dále písemně doplnil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci vypověděla plnou moc proto, že žalobce nezajistil podklady tak, aby mohlo být účetnictví dokončeno. Při svém závěrečném návrhu žalovaný zejména uvedl, že polemika posouzení právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným není na místě, když i v komentáři k občanskému zákoníku Beck je jako typická smlouva o dílo uvedena smlouva týkající se účetnictví, věc je nutno posoudit podle příslušných ustanovení týkajících se vad díla, a to vzhledem k odkazu na úpravu týkající se kupní smlouvy. Žalobce řádně nereklamoval, neuplatnil řádně a včas svá práva, a pokud by bylo možno dovodit, že vytknutí vad mohlo být v předžalobní upomínce ze dne 4. 11. 2020, tak takové uplatnění je opožděné. Nato žalovaný výslovně vznesl námitku opožděnosti uplatněných vad ve smyslu § 2618 o. z., když spolupráce mezi účastníky byla ukončena v sedmém měsíci roku 2019 a žalobce se teprve po více než roce ohlásil s nějakými požadavky. Ohledně uplatněného nároku na náhradu škody žalovaný uvedl, že předmětem smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] nebyla jen rekonstrukce účetnictví, ale i poskytování jiných služeb jako zpracování závěrek a zpracování zejména daňového přiznání. Navíc pokud může účastník právního vztahu svá práva uplatnit přes ustanovení týkající se odpovědnosti za vady, nemůže rozšiřovat tuto odpovědnost o odpovědnost za škodu.

3. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalobce má živnostenské oprávnění s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, hostinská činnost, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a silniční motorová doprava.

4. Soud z údajů veřejné části Živnostenského rejstříku zjistil, že žalovaný má mj. živnostenské oprávnění s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, a to od 17. 7. 2019, jako zúčastněná osoba je uvedena [jméno] [příjmení].

5. Z faktur vystavených žalobci žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žalobci fakturou [číslo] dne 31. 10. 2018 vyúčtoval za provedené práce 08/ 2018, 09/ 2018, 10/ 2018 částku 9.075 Kč, splatnou dne 14. 11. 2018, fakturou [číslo] dne 31. 10. 2018 vyúčtoval za provedené práce částku 1.815 Kč, splatnou dne 14. 11. 2018, fakturou [číslo] dne 6. 11. 2018 vyúčtoval za provedené práce 11/ 2018 částku 3.025 Kč, splatnou dne 20. 11. 2018, fakturou [číslo] dne 30. 11. 2018 vyúčtoval za provedené práce prosinec 2018 částku 3.025 Kč, splatnou dne 14. 12. 2018, fakturou [číslo] dne 30. 11. 2018 vyúčtoval za provedené práce navíc 12/ 2018 zdr. poj., čestná prohlášení, dohody o prov. práce částku 1.815 Kč, splatnou dne 14. 12. 2018, fakturou [číslo] dne 16. 1. 2019 vyúčtoval za provedené práce 01/ 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 30. 1. 2019, fakturou [číslo] dne 14. 2. 2019 vyúčtoval za provedené práce 02/ 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 14. 2. 2019, fakturou [číslo] dne 12. 3. 2019 vyúčtoval za provedené práce březen 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 26. 3. 2019, fakturou [číslo] dne 11. 4. 2019 vyúčtoval za provedené práce duben 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 11. 4. 2019, fakturou [číslo] dne 13. 5. 2019 vyúčtoval za provedené práce květen 2019 + fakturace částku 6.050 Kč, splatnou dne 27. 5. 2019, fakturou [číslo] dne 13. 5. 2019 vyúčtoval za provedené práce fakturace duben 2019 částku 3.025 Kč, splatnou dne 27. 5. 2019 a fakturou [číslo] dne 12. 6. 2019 vyúčtoval za provedené práce červen 2019 [číslo] + tonery březen, duben, květen, červen tj. 4 ks á 580 Kč bez DPH, fakturace červen 2019, poštovné do 12. 6. 2019 částku 8.953 Kč, splatnou dne 26. 6. 2019.

6. Plnou mocí ze dne 21. 2. 2019 bylo prokázáno, že žalobce zmocnil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], daňového poradce [číslo] trvale bytem [adresa] § 134 odst. 3 písmene a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, týkající se zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 a ke všem úkonům s tím spojených. [příjmení] moc byla Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště v [obec] doručena dne 25. 3. 2019.

7. Soud z faktury č. 2019 zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyúčtovala žalobci dne 15. 2. 2019 za zpracování daňového přiznání fyzických osob za rok 2018, přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za 2018 pro soc. pojišť., přehled OSVČ za 2018 pro zdrav. pojišť. na základě plné moci z předložených podkladů a čestného prohlášení částku 4.840 Kč, splatnou dne 5. 3. 2019.

8. Z čestného prohlášení o provedených službách Ing. [jméno] [příjmení] pro žalobce ze dne 21. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce písemně potvrdil, že daňová poradkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která na základě plné moci zpracovala daňové přiznání daně z příjmů fyzických osob za rok 2018, vycházela z žalobcem poskytnutých informací a k jiným úkonům než ke zpracování daňového přiznání nebyla za toto období nasmlouvána nebo zmocněna.

9. Soud z výpovědi plné moci ze dne 17. 6. 2019 zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako daňový poradce (zmocněnec) vypověděla žalobci plnou moc, na základě které mělo být zpracováno daňové přiznání daně z příjmů fyzických osob za rok 2018 s tím, že dosud nebyla předložena daňovému poradci řádně vedená daňová evidence žalobce za rok 2018. Žalobce svým podpisem s uvedenými důvody a s výpovědí plné moci souhlasil. Soud dále z odstoupení od plné moci ze dne 1. 7. 2019 zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako daňový poradce (zmocněnec) odstoupila od plné moci udělené jí žalobcem k zastupování žalobce ve všech daňových řízeních vymezených v § 134 odst. 3 písmene a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, týkající se zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 a ke všem úkonům s tím spojených, z důvodu narušení důvěry mezi daňovým poradcem a klientem a pro neposkytnutí potřebné součinnosti a nepředložení daňové evidence za rok 2018 pro zpracování daňového přiznání fyzických osob za rok 2018. Žalobce svým podpisem s uvedenými důvody a s odstoupením od plné moci souhlasil.

10. Dle opravného daňového dokladu č. [číslo] ze dne 17. 6. 2019 pak [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci vyúčtovala zápornou částku 4.840 Kč z důvodu zrušení plné moci daňového poradce. Potvrzením o provedení tuzemské platby bylo prokázáno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 17. 6. 2019 na účet č. [bankovní účet] zaplatila částku 4.840 Kč, s tím, že jde o storno faktury č. [číslo].

11. Zápisem č. l. 58 bylo prokázáno, že žalovaný dne 25. 7. 2019 žalobci předával přehled o příjmech a výdajích žalobce za období účtované 08/12 2019 a podklady pro daňové přiznání žalobce za 8 – 12/ 2018, které žalobce odmítl převzít. Ze zápisu č. l. 59 pak bylo zjištěno, že žalovaný žalobci předal přiznání k dani z přidané hodnoty červen 2019, podklady k DPH červen 2019, kontrolní hlášení červen 2019 a souhrnné hlášení za 06/ 2019.

12. Ze smlouvy o zpracování rekonstrukce účetnictví žalobce ze dne 30. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobce se společností [právnická osoba] ujednal, že tato pro něj provede rekonstrukci účetnictví, přičemž byl ujednán konkrétní rozsah prováděných prací, a to za částku 90.000 Kč, když částka 50.000 Kč je splatná do 2. 8. 2019 a částka 40.000 Kč v hotovosti ihned po zpracování rekonstrukce.

13. Fakturou č. [anonymizováno] [rok] a zaúčtováním vydané faktury č. l. 14 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] dne 30. 7. 2019 vyúčtovala žalobci částku 50.000 Kč jako zálohu za rekonstrukci účetnictví, když téhož dne byla přijata platba v hotovosti.

14. Soud z faktury č. [anonymizováno] [rok] a ze zaúčtování vydané faktury č. l. 12 zjistil, že společnost [právnická osoba] dne 20. 8. 2019 vyúčtovala žalobci částku 40.000 Kč za rekonstrukci účetnictví dle smlouvy, když téhož dne byla přijata platba v hotovosti.

15. Z vyjádření k zpracované rekonstrukci účetnictví a daňové evidence firem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [právnická osoba] a [celé jméno žalobce] za zdaňovací období roku 2018 od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 a zdaňovací období roku 2019 období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ze dne 20. 8. 2019 bylo zjištěno, že bylo zpracováno společností [právnická osoba] a adresováno Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště [obec] a [celé jméno žalobce], [příjmení] [číslo], [obec] [právnická osoba] ve vyjádření sděluje, že dne 2. 7. 2019 byla kontaktována paní [jméno] [příjmení], účetní účtující pod hlavičkou žalovaného s tím, že daňová poradkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vypověděla u uvedených firem plnou moc a požádala o pomoc s podáním daňového přiznání s tím, že to údajně neumí. Tvrdila, že má vše řádně zaúčtováno a připraveno k podání jednotlivých daňových přiznání. Účetnictví [jméno] [příjmení] předala až dne 29. 7. 2019, kdy zjistili, že nevedla agendu v souladu se zákonem, naopak že jsou tam taková pochybení, že je nutné zpracovat rekonstrukci a zjistit skutečný základ daně. Byly zjištěny hrubé nedostatky, zejména posun DUZP jak u přijatých, tak u uskutečněných zdanitelných plnění, některé přijaté faktury byly zaúčtovány dvakrát, některé vůbec, o časové posloupnosti se nadalo vůbec mluvit, a to jak při účtování položek z výpisu z běžného účtu, tak i jednotlivých účetních operací v hotovosti, u mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, neprováděla výpočet zákonného pojištění za zaměstnance, neprověřovala plátce DPH, neuváděla IČ firem, v mnoha případech ani DIČ atd.

16. Z dopisu ze dne 14. 9. 2020 soud zjistil, že zástupce žalovaného sdělil zástupkyni žalobce, že žalovaný pro žalobce účetní práce prováděl a fakturoval od listopadu 2018 a příslušné živnostenské oprávnění má zapsáno od 2. 11. 2018, žalovaný navázal na účetní práce po předchozí účetní paní [příjmení], které nebyly žalovanému řádně předány, ze strany žalobce nebyla na požadované úrovni kvalita předkládaných podkladů, vůči práci žalovaného neměl žalobce žádných výhrad a nic nereklamoval, účetní doklady byly dne 27. 5. 2019 předány žalobci, žalovaný si není vědom žádné škody, kterou by mohl žalobci způsobit.

17. Předžalobní výzvou dle ustanovení § 142a OSŘ ze dne 4. 11. 2020 bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanému sdělil, že na základě ústní dohody byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo vedení účetnictví tak, jak vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to od 1. 8. 2018, když účetnictví měla vést paní [jméno] [příjmení], která je v živnostenském rejstříku vedena jako odpovědná osoba, žalovaný příslušné živnostenské oprávnění k činnosti účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence získal až ke dni 2. 11. 2018. Žalobce ve výzvě žalovanému dále sdělil, že dne 2. 7. 2019 kontaktovala [jméno] [příjmení] společnost [právnická osoba] s tím, že daňová poradkyně Ing. [jméno] [příjmení] vypověděla u žalobce plnou moc k podání daňového přiznání, a požádala společnost [právnická osoba] o pomoc s podáním daňového přiznání, přičemž bylo zjištěno, že paní [příjmení] nevedla účetní agendu v souladu se zákonem, že jsou tam tak zásadní nedostatky, že je třeba zpracovat rekonstrukci účetnictví a zjistit skutečný základ daně. Obsahem výzvy je také konstatování, že„ při rekonstrukci účetnictví byly zjištěny nedostatky zejména v posunu DUZP, jak u přijatých, tak i u uskutečněných zdanitelných plnění, u přijatých faktur došlo dvakrát k zaúčtování stejné faktury, nezaúčtování přijatých faktur. Daňová evidence byla vedena pouze v malé části u hotovostních výdajů, výpisy z běžného účtu vedle v tabulce Excel a to souhrnně jednou položkou. Nebyla dodržena časová posloupnost. U mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, neprováděla výpočet zákonného pojištění zaměstnance a mnoho dalších pochybění. Jednalo se o hrubé porušení zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmu, a to jak fyzických, tak právnických osob a zákona o dani z přidané hodnoty.“ Ohledně uplatnění nároku pak žalobce ve výzvě uvedl následující:„ Na základě výše uvedeného máme za to, že jste účetnictví, tak jak předpokládá zákon nevedl a na úkor mého klienta jste se bezdůvodně obohatil o částku 48.883 Kč a způsobil škodu ve výši 90.000 Kč. Tuto částku musel můj klient zaplatit společnosti [právnická osoba] za kompletní rekonstrukci účetnictví firmy.“ Nakonec žalobce vyzval žalovaného o úhradu celkové částky 138.883 Kč do 14 dnů od obdržení předžalobní výzvy a částky 6.960 Kč s tím, že zvažuje podání trestního oznámení. Podací stvrzenkou č. l. 26 pak bylo prokázáno, že výzva byla právní zástupkyní žalobce žalovanému zaslána doporučeně dne 11. 11. 2020.

18. Z dalších provedených listinných důkazů – předložené emailové komunikace, faktur, jakož i dalších daňových dokladů, dohod o provedení práce uzavřených mezi žalobcem a třetími osobami, případně z návrhu těchto dohod, výplatnic, přehledů o platbě pojistného zaměstnavatele, přehledu o výši pojistného, hromadných příkazů k úhradě, výzvy k podání kontrolního hlášení, urgence o dodání podkladů, výsledovky, přehledu příjmů a výdajů, mzdových listů, přehledu o majetku a závazcích, evidenčních listů důchodového pojištění, přehledů o příjmech a výdajích, peněžního deníku, žádostí, platebního výměru, přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 (č. l. 73b - 244) soud nečinil žádná skutková zjištění, která by měla zásadní význam pro rozhodnutí ve věci. Z těchto listinných důkazů se zejména podává, jaké konkrétní účetní práce žalovaný prostřednictvím [jméno] [příjmení] pro žalobce prováděl, avšak žádná z těchto listin neobsahuje uplatnění vad či nároků z vadného plnění učiněné žalobcem ve vztahu k žalovanému. Stejně tak žádná významná skutková zjištění v tomto směru nebylo možno učinit ani z listinných důkazů předložených žalovaným dne 3. 1. 2021, tj. z dohod o provedení práce, e-mailové komunikace, seznamu zaměstnanců, evidenčních listů důchodového pojištění, mzdových listů, faktur, knihy bankovních dokladů, výpisů z účtu, knih pohledávek, oznámení, peněžního deníku, pracovní smlouvy, výzvy ke sdělení údajů (č. l. 251 – 316v, 321 - 323v) ani z listinných důkazů předložených žalobcem při jednání soudu dne 28. 2. 2022 (č. l. 332 - 361), tedy po uplynutí lhůty koncentrace řízení, která nastala dne 3. 1. 2022 (viz č. l. 246v).

19. Důkazy výslechem účastníků, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i důkazy dokladem o odborné způsobilosti [jméno] [příjmení] a prohlášením odpovědného zástupce žalovaného či odpovědné osoby, soud pro jejich nadbytečnost neprovedl. Výslech účastníků a výslech svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k tomu, jaký byl přesný rozsah účetních prací, které žalovaný měl na základě ústní dohody pro žalobce vykonávat, tedy zda se jednalo o kompletní vedení účetnictví žalobce, jak tvrdí žalobce, či šlo pouze o vykonávání některých účetních prací, jak tvrdí žalovaný, je nadbytečný, neboť nemá na právní kvalifikaci předmětné smlouvy žádný významný vliv. Předmětem prací nepochybně nebylo podání daňového přiznání žalobce k dani z příjmů FO, neboť sám žalobce (shodně s žalovaným) v řízení tvrdil, že k tomu udělil plnou moc [anonymizováno] [příjmení], což je prokazováno též listinnými důkazy (viz odstavce 6. – 10. shora). Výslech svědků [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se neměl týkat uplatnění vad žalobcem vůči žalovanému a nároků z vadného plnění uplatněných žalobcem vůči žalovanému, když žalobce v řízení opakovaně tvrdil, že žádné vady vůči žalovanému neuplatnil. Skutečný rozsah a charakter vad je pak zcela nerozhodný, pokud takové vady ani nárok z vadného plnění nebyly řádně uplatněny. Rozsah a obsah uplatněných vad a charakter a výše uplatněného nároku pak jednoznačně vyplývá z předžalobní výzvy dle ustanovení § 142a OSŘ ze dne 4. 11. 2020, jak bude podrobněji rozvedeno níže. Ohledně data a způsobu ukončení smlouvy, tedy že se tak stalo dne 25. 7. 2019 dohodou účastníků, uvedli žalobce a žalovaný shodná tvrzení. K písemnému podání žalobce ze dne 12. 10. 2021, v němž navrhl výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že skutková tvrzení obsažená v žalobě budou konkretizována a rozvedena v rámci výslechu navrhovaných svědků, nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že skutková tvrzení účastníků mají být k nim navrženými důkazy v řízení buďto prokázána nebo vyvrácena a nelze postupovat opačně, tedy teprve z provedených důkazů následně skutková tvrzení účastníků„ rozvádět a konkretizovat“.

20. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: V červenci roku 2018 žalobce s žalovaným prostřednictvím [jméno] [příjmení] ústně ujednali, že žalovaný bude pro žalobce provádět účetní práce v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to za období od 1. 8. 2018. Žalovaný pro žalobce prostřednictvím [jméno] [příjmení] účetní práce prováděl a za tyto žalobci dílčími fakturami vystavovanými každý měsíc v období od 31. 10. 2018 do 12. 6. 2019 vyúčtoval celkem částku ve výši 48.883 Kč Částky vyúčtované žalovaným žalobce vždy řádně a včas uhradil. Ke zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 žalobce zmocnil daňovou poradkyni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která dne 17. 6. 2019 tuto plnou moc žalobci vypověděla. Dne 25. 7. 2019 došlo na základě ústní dohody mezi žalobcem a žalovaným k ukončení smlouvy o provádění účetních prací a k předání části účetnictví žalovaným žalobci, když část dokladů žalobce odmítl převzít. Dne 30. 7. 2019 žalobce se společností [právnická osoba] písemně ujednal, že tato pro něj provede rekonstrukci účetnictví, přičemž byl ujednán konkrétní rozsah prováděných prací, a to za částku 90.000 Kč, když částka 50.000 Kč je splatná do 2. 8. 2019 a částka 40.000 Kč v hotovosti ihned po zpracování rekonstrukce. Za rekonstrukci účetnictví podle uvedené smlouvy žalobce společnosti [právnická osoba] v hotovosti dne 30. 7. 2019 uhradil částku 50.000 Kč a dne 20. 8. 2019 částku 40.000 Kč. Dne 20. 8. 2019 zpracovala společnost [právnická osoba] vyjádření ke zpracované rekonstrukci účetnictví a daňové evidence žalobce za zdaňovací období roku 2018 od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 a zdaňovací období roku 2019 období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, které adresovala Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště [obec] a [celé jméno žalobce], [příjmení] [číslo], [obec]. Uvedla v něm mj., že [jméno] [příjmení] nevedla agendu v souladu se zákonem, naopak že jsou tam taková pochybení, že je nutné zpracovat rekonstrukci a zjistit skutečný základ daně, že byly zjištěny hrubé nedostatky, zejména posun DUZP jak u přijatých, tak u uskutečněných zdanitelných plnění, některé přijaté faktury byly zaúčtovány dvakrát, některé vůbec, o časové posloupnosti se nedalo vůbec mluvit, a to jak při účtování položek z výpisu z běžného účtu, tak i jednotlivých účetních operací v hotovosti, u mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, neprováděla výpočet zákonného pojištění za zaměstnance, neprověřovala plátce DPH, neuváděla IČ firem, v mnoha případech ani DIČ atd. Dne 11. 11. 2020 žalobce žalovanému doporučeně odeslal předžalobní výzvu ze dne 4. 11. 2020, ve které mu sdělil, že na základě ústní dohody byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo vedení účetnictví tak, jak vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to od 1. 8. 2018, a že bylo zjištěno, že paní [příjmení] nevedla účetní agendu v souladu se zákonem, že jsou tam tak zásadní nedostatky, že je třeba zpracovat rekonstrukci účetnictví a zjistit skutečný základ daně. Obsahem výzvy je také konstatování, že„ při rekonstrukci účetnictví byly zjištěny nedostatky zejména v posunu DUZP, jak u přijatých, tak i u uskutečněných zdanitelných plnění, u přijatých faktur došlo dvakrát k zaúčtování stejné faktury, nezaúčtování přijatých faktur. Daňová evidence byla vedena pouze v malé části u hotovostních výdajů, výpisy z běžného účtu vedle v tabulce Excel a to souhrnně jednou položkou. Nebyla dodržena časová posloupnost. U mzdové agendy nebyly vnitřní doklady, neprováděla výpočet zákonného pojištění zaměstnance a mnoho dalších pochybění. Jednalo se o hrubé porušení zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmu, a to jak fyzických, tak právnických osob a zákona o dani z přidané hodnoty.“ Ohledně uplatnění nároku pak žalobce ve výzvě uvedl následující:„ Na základě výše uvedeného máme za to, že jste účetnictví, tak jak předpokládá zákon nevedl a na úkor mého klienta jste se bezdůvodně obohatil o částku 48.883 Kč a způsobil škodu ve výši 90.000 Kč. Tuto částku musel můj klient zaplatit společnosti [právnická osoba] za kompletní rekonstrukci účetnictví firmy.“ Žalobce uvedenou výzvou vyzval žalovaného k úhradě celkové částky 138.883 Kč do 14 dnů od obdržení předžalobní výzvy a částky 6.960 Kč s tím, že zvažuje podání trestního oznámení. Do odeslání této výzvy žalobce žalovanému žádné vady ve vedení účetnictví nevytýkal.

21. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

23. Podle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

24. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

25. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odst. 3 nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

26. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

27. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a to ani zčásti. Ústní smlouva uzavřená v červenci 2018 mezi žalobcem a žalovaným o tom, že žalovaný bude pro žalobce provádět účetní práce (a pro právní kvalifikaci smluvního typu je nerozhodné, zda pouze některé nebo všechny), je smlouvou o dílo podle § 2586 a násl. o. z., když definice díla je upravena v § 2587 o. z., podle kterého se dílem mj. rozumí činnost s jiným výsledkem. Podání daňového přiznání žalobce k dani z příjmů FO ujednáno mezi žalobcem a žalovaným nepochybně nebylo, neboť k tomu žalobce udělil plnou moc [anonymizováno] [příjmení]. Pokud měl žalobce zato, že žalovaný práce provedl v jakémkoliv směru nesprávně, tedy že jím provedené dílo mělo vady, měl postupovat v souladu se zákonem, zejména v souladu s ustanoveními o právech objednatele z vadného plnění, o kterých u smlouvy o dílo podle § 2615 odst. 2 o. z. platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Žalobce tak měl vady řádně uplatnit, tedy je žalovanému především oznámit. Žalobce však k dotazu soudu sdělil, že žádné vady žalovanému nevytýkal. Jako právní jednání, kterým žalobce žalovanému vady díla poprvé oznámil, lze podle jeho obsahu jako vytčení vad posoudit předžalobní výzvu ze dne 4. 11. 2020, odeslanou žalovanému doporučeně dne 11. 11. 2020. Vady jsou sice popsány velmi obecně a vágně, nicméně alespoň stručným způsobem je žalobce ve výzvě uvedl. Ve výzvě žalobce současně uplatnil vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 48.883 Kč, a to v souvislosti s uvedenými vadami díla, které měl žalovaný způsobit. Podle § 2106 odst. 2 o. z. měl žalobce žalovanému sdělit, jaké právo si zvolí, a to buďto při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady, přičemž provedenou volbu již nemůže bez souhlasu žalovaného měnit. Žalobce však jiný nárok než nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 48.883 Kč neuplatnil. V § 2106 odst. 1 o. z. jsou upraveny nároky z vadného plnění, které mohl žalobce uplatnit při podstatném porušení smlouvy žalovaným (odstranění vady, přiměřená sleva z ceny díla, odstoupení od smlouvy), § 2107 odst. 1 o. z. pak vypočítává nároky z vadného plnění, které žalobce mohl uplatnit při nepodstatném porušení smlouvy (odstranění vady, přiměřená sleva z kupní ceny). Žalobce však zcela v rozporu s těmito zákonnými ustanoveními uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši celého plnění přijatého žalovaným v souvislosti se smlouvou o dílo, a to aniž by předtím od smlouvy odstoupil. Naopak bylo v řízení prokázáno a účastníky shodně tvrzeno, že smlouva byla ukončena dohodou účastníků dne 25. 7. 2019 Smlouva tedy po uvedené období od července 2018 do 25. 7. 2019 trvala a je právním důvodem peněžitého plnění ze strany žalobce žalovanému. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného pak s ohledem na jeho vymezení dle § 2991 o. z. žalobci přiznat nelze. Nadto smlouva byla účastníky dohodou ukončena ke dni 25. 7. 2019, žalobce se dle svého tvrzení dozvěděl o tom, že účetnictví není vedeno řádně ve chvíli, kdy mu paní [příjmení] [příjmení] vypověděla plnou moc k podání daňového přiznání, tedy již dne 1. 7. 2019. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] datovaného dnem 20. 8. 2019 se pak žalobce nepochybně dozvěděl o charakteru vad díla, přesto vady díla poprvé žalovanému oznámil až výzvou odeslanou dne 11. 11. 2020, tedy déle než 15 měsíců poté, co se o nich dozvěděl. Žalobce tak zcela jistě žalovanému neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil, žalovaný v řízení výslovně uplatnil námitku opožděnosti uplatnění vad žalobcem podle § 2618 o. z. a soud v takovém případě žalobci právo z vadného plnění nemůže přiznat.

30. Pro shora uvedený závěr soudu je zcela nerozhodné, zda v den sjednání smlouvy o dílo již žalovaný měl příslušné živnostenské oprávnění s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, nebo jej získal až později.

31. S odkazem na § 1925 o. z. pak nelze žalobci přiznat ani nárok na náhradu škody, kterou po žalovaném požadoval ve výši 90.000 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedenou částku uhradil společnosti [právnická osoba] za rekonstrukci účetnictví, neboť čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Odborná literatura v komentáři k § 1925 o. z. nadto výslovně uvádí, že„ … nelze vadu odstranit samostatně a následně uplatňovat úhradu jejích nákladů skrze náhradu škody. Ani nelze požadovat peněžní náhradu škody namísto slevy z ceny. Je třeba vždy využít právě stanovený postup pro následky vadného plnění. To má význam zejména z hlediska dodržení lhůt, které jsou v případě práv z vadného plnění zpravidla kratší.” (viz Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 917 - 919: J. Šilhán).

32. Nad rámec shora uvedeného nelze než přisvědčit žalovanému, že je přinejmenším nelogické, že žalobce ve vztahu k žalovanému uplatňuje nárok ve výši celého přijatého plnění, které mu v rámci smlouvy o dílo poskytl, a také celou částku, kterou zaplatil třetí osobě za účetní práce, znamenalo by to totiž, že žalovaný by uhradil žalobci veškeré náklady na vedení jeho účetnictví za předmětné období a žalobce by tak na něj nevynaložil žádný svůj náklad. I příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení požadoval žalobce v rozporu s hmotným právem, tedy ode dne následujícího po splatnosti původních faktur, na základě kterých sám žalovanému nebo třetí osobě plnil, nikoliv ode dne následujícího po lhůtě splatnosti uvedené v předžalobní výzvě, ve které žalované nároky vůči žalovanému uplatnil.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení celkem v částce 42.108 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 138.883 Kč sestávající z částky 6.660 Kč za každý z pěti úkonů právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 31. 5. 2021, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 3. 1. 2022, účast při jednáních soudu dne 11. 11. 2021 a 28. 2. 2022), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. celkem 1.500 Kč, dle § 13 odst. 4 a. t., a DPH ve výši 7.308 Kč.

34. Ve smyslu § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.