208 C 13/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr Pavla Janků a přísedících Emílie Opatrné a JUDr. Miloslava Krejčího ve věci žalobce: osobní údaje žalobce s místem podnikání adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného t. č. obec a číslo , obec o: zaplacení 56.567 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 56.567 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s tím, že je fyzickou osobou nezapsanou v obchodním rejstříku podnikající na základě živnostenského oprávnění pro předmět podnikání silniční motorová doprava nákladní. Žalovaný je fyzická osoba. Spor stran plyne z občansko-právního vztahu mezi žalobcem jako poskytovatelem přepravních služeb a žalovaným jako tím, kdo tyto služby pro žalobce fyzicky konal. V období od [datum] do [datum], nejprve formou brigádní výpomoci v období od [datum] do [datum] a následně formou zaměstnaneckého poměru v období od [datum] do [datum] vykonával žalovaný pro žalobce práci [anonymizována tři slova]. V tomto období v rozporu s instrukcemi a pokyny žalobce a v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvou a dohodou o hmotné odpovědnosti ze dne [datum], žalovaný neodevzdával denní tržby v plné výši tak, jak vyplývá z rekapitulace vzniku dluhu za výše uvedené období. Z původního dluhu žalovaný do dne podání žaloby uhradil částku ve výši 9.000 Kč a tak současná výše dluhu činí 56.567 Kč. Dne [datum] žalovaný dluh uznal co do důvodu i výše a vlastnoručně podepsal dokument nazvaný uznání dluhu. I přes opakované výzvy pak žalovaný zbývající dluh neuhradil.

2. Žalovaný v reakci na žalobu soudu [datum] doručil kopii písemného vyjádření, které však neobsahovalo jeho vlastnoruční podpis. Soud proto žalovaného vyzval, aby své vyjádření řádně podepsal a doručil soudu. Tuto výzvu si žalovaný převzal [datum], avšak nereagoval na ni a k nařízenému jednání se pak bez omluvy nedostavil.

3. Pracovní smlouvou datovanou [datum], má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena uvedená pracovní smlouva se sjednaným druhem práce řidič, řízení dodávkového vozidla na trasách určených zaměstnavatelem a činnostech souvisejících (příjem peněz v hotovosti či prostřednictvím platebního terminálu, nakládka balíků, kontaktování adresátů balíků, dovoz a předání balíků, svoz hotovosti a její odevzdání na pobočce [právnická osoba] nebo České pošty) při činnosti zaměstnavatele daném předmětem jeho podnikání – silniční motorová doprava nákladní provozovaná vozidly do 3,5 t celkové hmotnosti. Jako místo výkonu práce byla sjednána trasa [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [příjmení] [příjmení], [obec], [obec], [obec], [část obce], [část obce], [obec] či jiné dle určení zaměstnavatelem. Jako den nástupu do práce byl sjednán [datum]. Trvání pracovního poměru bylo sjednáno na dobu neurčitou s rozsahem 20 hodin týdně.

4. Dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování datovanou [datum], má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena uvedená dohoda s tím, že jejím předmětem je hotovost (obdržená tržba) vybraná zaměstnancem ve výši dle příslušné denní zprávy, zboží (balíky) převzaté k rozvozu v rozsahu dle příslušné denní zprávy, platební terminál, platební karta [anonymizováno], firemní telefon a [příjmení] karta [anonymizováno] s telefonním číslem [tel. číslo], firemní oblečení 3 trička a mikina a [značka automobilu], [registrační značka] včetně obou sad pneumatik.

5. Dohodou o ukončení pracovní smlouvy ze dne [datum], datovanou [datum], má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena uvedená dohoda, na základě které došlo k ukončení pracovního poměru založeného výše uvedenou pracovní smlouvou datovanou [datum], a to ke dni [datum].

6. Potvrzením o zaměstnání (zápočtovým listem) datovaným [datum], má soud za prokázané, že žalobce jako zaměstnavatel vystavil žalovanému uvedený zápočtový list s dobou zaměstnání od [datum] do [datum] a druhem práce řidič.

7. Listinou nazvanou„ uznání dluhu“, datovanou [datum], má soud za prokázané, že žalovaný uznal a potvrdil svůj dluh vůči žalobci ve výši 56.577 Kč s tím, že dluh v původní výši 65.557 Kč vznikl v období od [datum] do [datum], kdy žalovaný nejprve formou brigádní výpomoci v období od [datum] do [datum] a následně formou zaměstnaneckého poměru v období od [datum] do [datum] vykonával pro žalobce práci [anonymizována tři slova] a v tomto v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvou a dohodou o hmotné odpovědnosti ze dne [datum] neodevzdával denní tržby v plné výši tak, jak vyplývá z rekapitulace vzniku dluhu za výše uvedené období. Z původního dluhu žalovaný do dnešního dne uhradil částku 9.000 Kč a tak uznaná a utvrzená výše dluhu činila ke dni 27. 9. 2019 částku 56.577 Kč. Podpis žalovaného na uvedené listině je úředně ověřen na [obec] poště.

8. Rekapitulací vzniku dluhu má soud za prokázané, že za období od [datum] do [datum] vznikl schodek na hodnotách svěřených žalovanému k vyúčtování v celkové výši 65.577 Kč.

9. Předžalobní výzvou datovanou [datum] a podacím lístkem České pošty z téhož dne, má soud za prokázané že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky.

10. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 250 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) a dopěl k následujícímu skutkovému a právnímu závěru. Dle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle § 257 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Dle § 257 odst. 2 zákoníku práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Dle § 252 odst. 1 zákoníku práce pak platí, byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách, přičemž dle § 259 zákoníku práce je zaměstnanec, který mý povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, povinen nahradit tuto škodu v plné výši. Žalovaný pracoval u žalobce nejprve v době od [datum] do [datum] jako brigádník a následně od [datum] do [datum] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] v pracovním poměru na dobu neurčitou. Po celou dobu od [datum] do [datum] vykonával práci [anonymizována tři slova]. Dne [datum] uzavřel s žalobcem dohodu o hmotné odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Po celou dobu však žalovaný řádně neodevzdával žalobci jakožto svému zaměstnavateli denní tržby v plné výši a způsobil mu tak škodu v celkové výši 65.577 Kč, kterou žalovaný následně písemně uznal dne [datum] s tím, že dosud na náhradu této škody žalobci zaplatil částku 9.000 Kč. Škodu, kterou žalovaný způsobil žalobci za dobu od [datum] do [datum], kdy u žalobce pracoval jako brigádník, soud posuzoval dle výše uvedených obecných ustanovení o náhradě škody způsobené zaměstnancem, tedy § 250 odst. 1, § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce, když vzniklá škoda za toto období byla prokázána výše uvedeným uznáním dluhu a rekapitulací vzniku dluhu, ze kterých vyplývá, že škodu způsobil žalovaný úmyslně. Škodu způsobenou žalovaným žalobci za období od [datum] do [datum] pak soud posuzoval dle zvláštních ustanovení týkajících se náhrady škody v případě, kdy byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti, tedy § 252 odst. 1 ve spojení s § 257 odst. 1 a 2 a § 259 zákoníku práce, když také u této škody má soud za prokázané, že ji žalovaný způsobil úmyslně. Na základě uvedených skutečností pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 56.567 Kč a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobce byl ve sporu úspěšný a soud mu tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny náhradou ve výši [částka] za dva úkony po [částka] (předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, čl. II. odst. 1 zákona č. 139/2015 Sb. ve spojení s § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. a zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka].