208 C 13/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr Pavla Janků a přísedících Emílie Opatrné a JUDr. Miloslava Krejčího ve věci žalobce: osobní údaje žalobce s místem podnikání adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného t. č. obec a číslo, obec o: zaplacení 56.567 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 56.567 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s tím, že je fyzickou osobou nezapsanou v obchodním rejstříku podnikající na základě živnostenského oprávnění pro předmět podnikání silniční motorová doprava nákladní. Žalovaný je fyzická osoba. Spor stran plyne z občansko-právního vztahu mezi žalobcem jako poskytovatelem přepravních služeb a žalovaným jako tím, kdo tyto služby pro žalobce fyzicky konal. V období od datum do datum, nejprve formou brigádní výpomoci v období od datum do datum a následně formou zaměstnaneckého poměru v období od datum do datum vykonával žalovaný pro žalobce práci anonymizována tři slova. V tomto období v rozporu s instrukcemi a pokyny žalobce a v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvou a dohodou o hmotné odpovědnosti ze dne datum, žalovaný neodevzdával denní tržby v plné výši tak, jak vyplývá z rekapitulace vzniku dluhu za výše uvedené období. Z původního dluhu žalovaný do dne podání žaloby uhradil částku ve výši 9.000 Kč a tak současná výše dluhu činí 56.567 Kč. Dne datum žalovaný dluh uznal co do důvodu i výše a vlastnoručně podepsal dokument nazvaný uznání dluhu. I přes opakované výzvy pak žalovaný zbývající dluh neuhradil.

2. Žalovaný v reakci na žalobu soudu datum doručil kopii písemného vyjádření, které však neobsahovalo jeho vlastnoruční podpis. Soud proto žalovaného vyzval, aby své vyjádření řádně podepsal a doručil soudu. Tuto výzvu si žalovaný převzal datum, avšak nereagoval na ni a k nařízenému jednání se pak bez omluvy nedostavil.

3. Pracovní smlouvou datovanou datum, má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena uvedená pracovní smlouva se sjednaným druhem práce řidič, řízení dodávkového vozidla na trasách určených zaměstnavatelem a činnostech souvisejících (příjem peněz v hotovosti či prostřednictvím platebního terminálu, nakládka balíků, kontaktování adresátů balíků, dovoz a předání balíků, svoz hotovosti a její odevzdání na pobočce právnická osoba nebo České pošty) při činnosti zaměstnavatele daném předmětem jeho podnikání – silniční motorová doprava nákladní provozovaná vozidly do 3,5 t celkové hmotnosti. Jako místo výkonu práce byla sjednána trasa obec, obec, obec, obec, obec, obec, příjmení příjmení, obec, obec, obec, část obce, část obce, obec či jiné dle určení zaměstnavatelem. Jako den nástupu do práce byl sjednán datum. Trvání pracovního poměru bylo sjednáno na dobu neurčitou s rozsahem 20 hodin týdně.

4. Dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování datovanou datum, má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena uvedená dohoda s tím, že jejím předmětem je hotovost (obdržená tržba) vybraná zaměstnancem ve výši dle příslušné denní zprávy, zboží (balíky) převzaté k rozvozu v rozsahu dle příslušné denní zprávy, platební terminál, platební karta anonymizováno, firemní telefon a příjmení karta anonymizováno s telefonním číslem tel. číslo, firemní oblečení 3 trička a mikina a značka automobilu, registrační značka včetně obou sad pneumatik.

5. Dohodou o ukončení pracovní smlouvy ze dne datum, datovanou datum, má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena uvedená dohoda, na základě které došlo k ukončení pracovního poměru založeného výše uvedenou pracovní smlouvou datovanou datum, a to ke dni datum.

6. Potvrzením o zaměstnání (zápočtovým listem) datovaným datum, má soud za prokázané, že žalobce jako zaměstnavatel vystavil žalovanému uvedený zápočtový list s dobou zaměstnání od datum do datum a druhem práce řidič.

7. Listinou nazvanou„ uznání dluhu“, datovanou datum, má soud za prokázané, že žalovaný uznal a potvrdil svůj dluh vůči žalobci ve výši 56.577 Kč s tím, že dluh v původní výši 65.557 Kč vznikl v období od datum do datum, kdy žalovaný nejprve formou brigádní výpomoci v období od datum do datum a následně formou zaměstnaneckého poměru v období od datum do datum vykonával pro žalobce práci anonymizována tři slova a v tomto v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvou a dohodou o hmotné odpovědnosti ze dne datum neodevzdával denní tržby v plné výši tak, jak vyplývá z rekapitulace vzniku dluhu za výše uvedené období. Z původního dluhu žalovaný do dnešního dne uhradil částku 9.000 Kč a tak uznaná a utvrzená výše dluhu činila ke dni 27. 9. 2019 částku 56.577 Kč. Podpis žalovaného na uvedené listině je úředně ověřen na obec poště.

8. Rekapitulací vzniku dluhu má soud za prokázané, že za období od datum do datum vznikl schodek na hodnotách svěřených žalovanému k vyúčtování v celkové výši 65.577 Kč.

9. Předžalobní výzvou datovanou datum a podacím lístkem České pošty z téhož dne, má soud za prokázané že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky.

10. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 250 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) a dopěl k následujícímu skutkovému a právnímu závěru. Dle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle § 257 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Dle § 257 odst. 2 zákoníku práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Dle § 252 odst. 1 zákoníku práce pak platí, byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách, přičemž dle § 259 zákoníku práce je zaměstnanec, který mý povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, povinen nahradit tuto škodu v plné výši. Žalovaný pracoval u žalobce nejprve v době od datum do datum jako brigádník a následně od datum do datum na základě pracovní smlouvy ze dne datum v pracovním poměru na dobu neurčitou. Po celou dobu od datum do datum vykonával práci anonymizována tři slova. Dne datum uzavřel s žalobcem dohodu o hmotné odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Po celou dobu však žalovaný řádně neodevzdával žalobci jakožto svému zaměstnavateli denní tržby v plné výši a způsobil mu tak škodu v celkové výši 65.577 Kč, kterou žalovaný následně písemně uznal dne datum s tím, že dosud na náhradu této škody žalobci zaplatil částku 9.000 Kč. Škodu, kterou žalovaný způsobil žalobci za dobu od datum do datum, kdy u žalobce pracoval jako brigádník, soud posuzoval dle výše uvedených obecných ustanovení o náhradě škody způsobené zaměstnancem, tedy § 250 odst. 1, § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce, když vzniklá škoda za toto období byla prokázána výše uvedeným uznáním dluhu a rekapitulací vzniku dluhu, ze kterých vyplývá, že škodu způsobil žalovaný úmyslně. Škodu způsobenou žalovaným žalobci za období od datum do datum pak soud posuzoval dle zvláštních ustanovení týkajících se náhrady škody v případě, kdy byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti, tedy § 252 odst. 1 ve spojení s § 257 odst. 1 a 2 a § 259 zákoníku práce, když také u této škody má soud za prokázané, že ji žalovaný způsobil úmyslně. Na základě uvedených skutečností pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 56.567 Kč a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobce byl ve sporu úspěšný a soud mu tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny náhradou ve výši částka za dva úkony po částka (předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, čl. II. odst. 1 zákona č. 139/2015 Sb. ve spojení s § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. a zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu v 5-ti vyhotoveních. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.