208 C 15/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 28.016,53 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 24.362,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23.949,34 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.653,63 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Návrhem došlým soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 28.016,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 23.949,34 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě tvrdila, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela prostřednictvím zprostředkovatele úvěru [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], se žalovaným dne [datum] Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému úvěr se stanoveným úvěrovým rámcem ve výši 30.000 Kč, při stanovené měsíční splátce ve výši 1.000 Kč. S ohledem na charakter úvěrového produktu, kdy se jedná o revolvingový úvěr, nebyl stanoven pevný počet splátek, jelikož celkový počet splátek, respektive celková částka splatná spotřebitelem je odvislá od výše a délky čerpání poskytnutého úvěru. Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 15. dni příslušného měsíce. Mezi původním věřitelem a úvěrovaným byla ujednána úroková sazba ve výši 22,80 % p.a. a RPSN bylo stanoveno ve výši 25,33 %. Před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s požadavky zákona účinného v době uzavření smlouvy, tj. ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů provedla CFH s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru s ním, přičemž získané informace si dále ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V případě žalovaného přitom shledala, že je schopen splácet požadovaný úvěr. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel původní věřitel z informací získaných od spotřebitele při osobním pohovoru s ním před sjednáním úvěru. Úvěrovaný byl zejména dotazován s ohledem na výši úvěru na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Zároveň se však původní věřitel nespokojil toliko s tvrzeními žalovaného o příjmové a výdajové stránce a vyvinul aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech úvěrovaného. Zejména původní věřitel ověřil získané informací nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zejména došlo k vyvinutí zákonem zamýšleného úsilí ověřit informace od žalovaného nahlédnutím do BRKI, NRKI, databází sdružení SOLUS a insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiné. Zároveň původní věřitel zohlednil i dostupné pohyby na bankovním účtu žalovaného v relevantním časovém období vedeného u něj ke zjištění osobního rozpočtu žalovaného za současného reflektování státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného zároveň původní věřitel porovnal získané informace o příjmové a výdajové stránce úvěrovaného s historickými daty Českého statistického úřadu při zohlednění zaměstnání žalovaného včetně geografického a časového hlediska. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovil původní věřitel výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřil výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřil z interních i externích zdrojů. V případě žalovaného po individuálním vyhodnocení poměrů úvěrovaného při zohlednění výše stanovené splátky a při respektování politiky obezřetného úvěrování shledal, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem [částka] a dále uvedl měsíční výdaje ve výši [částka]. Žalovaný dále poskytnutý úvěr po delší dobu splácel, kdy uhradil 28 předepsaných splátek ve výši [částka], z čehož lze pak dovozovat, že byl ke dni poskytnutí úvěru úvěr řádně schopen splácet. Součástí spisu jsou též výplatní pásky žalované, z nichž původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutý úvěr žalovaný čerpal postupnými výběry z bankomatů či bezhotovostními platbami, v podrobnostech viz přiložený podrobný výpis z karty. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu řádně neplnil svoji povinnost postupně splácet poskytnutý úvěr, což je ostatně čitelné i z výpisu k poskytnuté kartě, pročež byl výzvou ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužných splátek a byla mu stanovena výzva k úhradě do [datum]. S ohledem na to, že žalovaný ani v této lhůtě dlužnou splátku neuhradil zesplatnil původní věřitel dlužnou pohledávku ke dni [datum] pro prodlení dlužníka s úhradou splátky za měsíc duben [rok], a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Dle smlouvy je původní věřitel pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky i přes výzvu ze strany věřitele oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky, nebo její části po dobu delší 3 měsíců prohlásit dlužnou pohledávku za okamžitě splatnou. Poplatky byly žalovanému předepsány v souladu s úvěrovou smlouvou. Smlouvou o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka spolu s veškerým příslušenstvím postoupena z původního věřitele nejprve na [právnická osoba], se sídlem [adresa], a následně z této společnosti na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn spolu s výzvou k plnění ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. Pohledávka uplatňovaná touto žalobou včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni [datum] sestává z: nesplacené vyčerpané jistiny úvěru ve výši 23.949,34 Kč; poplatků ve výši 225 Kč (5 x 25 Kč – správa kartového účtu + 5 x 20 Kč – výpis zaslaný měsíčně poštou), smluvního úroku kapitalizovaného ke dni [datum] při ujednané úrokové sazbě na částku 3.428,63 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] při zákonné úrokové sazbě na částku 413,56 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. K jednání soudu se žalovaná ani žalobkyně nedostavily, zbavily se tak možnosti být soudem poučeny ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 5 o. s. ř. <b>Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:</b> 4. Z výpisu z kreditní karty [anonymizováno] ke dni [datum], že za zúčtovací období od [datum] do [datum] činil konečný stav k [datum] mínus [částka], ve výpise jsou rozepsané jednotlivé realizované transakce, s tím, že debetní transakce jsou uvedeny částkou mínus [částka], kreditní transakce [částka].

5. Ze žádosti o aktivaci kreditní karty [anonymizováno], že žalovaná dne [datum] podepsala žádost o aktivaci karty, číslo smlouvy [číslo]. V žádosti uvedla, že je rozvedená, vzdělání má základní, pobírá starobní důchod, bydlí v podnájmu, měsíční výdaje má [částka] (SIPO, telefon, náklady na bydlení…), průměrný měsíční čistý příjem za posledních 6 měsíců uvedla [částka], v kolonce zaměstnavatel uvedla různé brigády, v současném zaměstnání že je 1 rok. Druh úvěru je uveden bezúčelový spotřebitelský úvěr – revolvingový s prováděním platebních operací z úvěru prostřednictvím platební karty, úvěrový rámec je uveden [částka], standardní měsíční splátka [částka], splatná vždy 15. dne v měsíci, s tím, že výše povinné splátky měla být uvedena ve výpisu. Doba trvání úvěru není pevně daná, závisí od výše čerpání a výše klientem hrazení splátek. Počet splátek není pevně daný, závisí od výše čerpání a výše klientem hrazených splátek. Standardní úroková sazba je 22,80 % p. a., RPSN 25,33 %.

6. Z informací o smlouvě o spotřebitelském úvěru, podepsaných dne [datum] žalovanou, že žalované byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru.

7. Z dohody o provedení práce, že žalovaná jako zaměstnance a [příjmení] [příjmení] [jméno] se sídlem [adresa], jako zaměstnavatel dne [datum] uzavřeli dohodu se sjednaný úkolem provádění velkého úklidu a drobné údržby v ubytovně ostružnická 20, [obec], sjednaný rozsah 8 dnů v měsíci po 3 hodinách, celkem 300 pracovních hodin za rok, sjednaná odměna [částka] měsíčně. Pracovní úkol že bude proveden do [datum].

8. Z oznámení ČSSZ, že od lednové splátky [rok] náležel žalované starobní důchod ve výši [částka] měsíčně.

9. Z dohody o provedení práce, že žalovaná jako zaměstnance a [právnická osoba], se sídlem [adresa], jako zaměstnavatel dne [datum] uzavřeli dohodu o provedení práce – umytí oken, vyčištění koberců, umytí podlah, úklid budov, s tím, že pracovní úkol, který činí 300 hodin za rok, bude zahájen [datum] a ukončen [datum], odměna že bude ve výši 59 – 300 Kč/hod.

10. Ze mzdových listů [právnická osoba], že v červnu [rok] měla žalovaná čistou mzdu [částka], v červenci [částka], v srpnu [částka], v září [částka].

11. Ze mzdových listů [právnická osoba], že v lednu [rok] měla žalovaná čistou mzdu [částka], v únoru [částka].

12. Z výzvy k zaplacení, že přípisem ze dne [datum] [právnická osoba], sdělovala žalované, že evidují ze smlouvy o vydání a používání kreditní platební karty [anonymizováno] [číslo] nedoplatek na splátkách v celkové výši [částka] a žádají jej uhradit bezodkladně, s tím, že pokud do [datum] nedojde k úhradě, věřitel bude oprávněn úvěr zesplatnit.

13. Z dodejky, že zásilka adresované žalované, předaná k poštovní přepravě, na které je uvedeno [číslo] byla [datum] uložena a poté vrácena adresátovi [právnická osoba], jako nevyzvednutá.

14. Z výzvy k zaplacení, že přípisem ze dne [datum] [právnická osoba], sdělovala žalované, že evidují ze smlouvy o vydání a používání kreditní platební karty [anonymizováno] [číslo] nedoplatek na splátkách v celkové výši [částka] a žádají jej uhradit bezodkladně, s tím, že pokud do [datum] nedojde k úhradě, věřitel bude oprávněn úvěr zesplatnit.

15. Z dodejky, že zásilka adresované žalované, předaná k poštovní přepravě dne [datum], na které je uvedeno [číslo] byla [datum] uložena a poté vrácena adresátovi [právnická osoba], jako nevyzvednutá.

16. Z oznámení ze dne [datum], že [právnická osoba], sdělovala žalované, že dluh ze smlouvy o vydání a používání kreditní platební karty [anonymizováno] [číslo] se stal splatným v celém rozsahu najednou, jelikož dlužné splátky ve lhůtě stanovené ve výzvě k zaplacení splátek řádně a včas nesplatila. Dlužná částka že činí k datu [datum] [částka].

17. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], že [právnická osoba], se sídlem [adresa], oznámila žalované, že k [datum] postoupila pohledávku na úhradu ze smlouvy [číslo] s prvním čerpáním dne [datum] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], Česká republika. Celková dlužná částka že činila ke dni postoupení [částka].

18. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], že právní zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] oznámil žalované, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě která byla pohledávka vyplývající ze smlouvy [číslo] postoupena dne [datum] žalobkyni. Současně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení.

19. Z poštovního podacího archu, že dne [datum] Česká pošta s.p. převzala od žalobkyně zásilku adresovanou žalované.

20. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, že dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako postupitelem 1, Všeobecnou úvěrovou bankou jako postupitelem 2 a žalobkyní jako postupníkem smlouva o postoupení pohledávek, podle které postupitelé předají a postoupí postupníkovi pohledávky uvedené v příslušné žádostí o postoupení a postupník je koupí a nabyde od postupitelů. Smlouva nabyla účinností dne [datum].

21. Ze žádosti o postoupení a převod, že dne [datum] postupník převzal od postupitele pohledávky Quatro CZ. Připojena je i část seznamu pohledávek, v němž je uvedena pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo]. <b>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 22. Dne [datum] na základě písemné žádosti žalované byla mezi žalovanou a [právnická osoba] uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru – revolvingovém s prováděním platebních operací z úvěru prostřednictvím kreditní platební karty. Úvěrový rámec byl poskytnut ve výši 30.000 Kč, se standardní měsíční splátkou 1.000 Kč, splatnou vždy 15. dne v měsíci, s tím, že výše povinné splátky měla být uvedena ve výpisu. Doba trvání úvěru nebyla pevně daná, závisela od výše čerpání a výše klientem hrazení splátek. Počet splátek nebyl pevně daný, závisel od výše čerpání a výše klientem hrazených splátek. Standardní úroková sazba byla sjednána 22,80 % p. a., RPSN 25,33 %. Žalovaná v žádosti uvedla, že je rozvedená, vzdělání má základní, pobírá starobní důchod, bydlí v podnájmu, měsíční výdaje má [částka] (SIPO, telefon, náklady na bydlení…), průměrný měsíční čistý příjem za posledních 6 měsíců [částka], v kolonce zaměstnavatel uvedla různé brigády, v současném zaměstnání že je 1 rok. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované z dohody o provedení práce v rozsahu 300 hodin u zaměstnavatele [obec] [anonymizováno], která byla uzavřena do [datum], se sjednanou odměnou [částka], z dohody o provedení práce u zaměstnavatele [právnická osoba], v rozsahu 300 hodin, odměna ve výši 59- 300 Kč, ze mzdových listů od tohoto zaměstnavatele, kdy v období červen [rok] až září [rok] dosahovala průměrného měsíčního čistého příjmu [částka], ze mzdových listů z ledna a února [rok] zaměstnavatele [právnická osoba], o vyplacené mzdě [částka] a [částka], z oznámení ČSSZ, že od lednové splátky [rok] náležel žalované starobní důchod ve výši [částka] měsíčně. Doklady k tomu, že žalobkyně prověřovala náklady na bydlení, předloženy nebyly. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku z uvedené smlouvy postoupila na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k zaplacení.

23. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

24. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

25. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

26. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, která je svým charakterem zároveň spotřebitelským úvěrem ve smyslu ustanovení § 1 ZSÚ.

30. S odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ a výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. Žalovaná v žádosti o aktivaci kreditní karty uvedla, že má průměrný příjem za posledních 6 měsíců [částka] měsíčně, že žije v podnájmu, náklady že má [částka]. Příjem žalované byl ověřován oznámením ČSSZ o důchodu, kdy byl potvrzen důchod ve výši [částka], výplatními páskami a dohodami o provedení práce. Takto však byla prokázána jen výše příjmu z dohody u zaměstnavatele [obec] [anonymizováno], se kterým byla uzavřena dohoda do [datum] se sjednanou odměnu [částka] měsíčně a z dohody u [právnická osoba] o průměrné čisté mzdě ve výši [částka]. Mzdové listy od [právnická osoba] prokazovaly příjem pouze za leden a únor [rok], dohoda předložena nebyla a nebylo tak prokázáno, že pracovní poměr v době uzavření úvěru ještě trval. Takto byl prokázán celkový příjem žalované pouze ve výši cca 9.720 Kč měsíčně. I s případným příjmem od zaměstnavatele [právnická osoba], který činil v lednu [částka], v únoru [částka], by nebyl prokázán tvrzený měsíční příjem 30.000 Kč. Žalobkyně neprokázala, že by byly ověřeny faktické náklady na bydlení a další náklady, které žalovaná uvedla celkovou částkou 7.300 Kč. Je nutno uvést, že žalovaná v té době uváděla adresu bydliště v [obec] a uváděla, že žije v podnájmu. I kdyby bylo možno vycházet z částky nákladů 7.300 Kč, poté co byl prokázán měsíční příjem cca 9.720 Kč, zůstávala by žalované k dispozici pouze částka cca 2.400 Kč měsíčně. Pokud si tedy právní předchůdkyně žalobkyně neověřila žalovanou tvrzený příjem 30.000 Kč a výdaje žalované, nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Toto ustanovení tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy (§ 457 obč. zák.) nezakládá možnost soudu bez návrhu žalované provést celkové vypořádání neplatné smlouvy, a to včetně všech plnění poskytnutých žalovanou žalobkyni. [ulice] právní úprava v ustanovení § 2993 věta druhá o. z. naopak vyžaduje aktivitu žalované, tedy námitku vzájemného plnění, tj. požadavek žalované, aby byla vypořádána i veškerá plnění, která žalobkyni poskytla (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1915 - 1925). S ohledem na tuto podstatnou změnu textu zákonného ustanovení upravujícího vzájemné vypořádání nároků z neplatné smlouvy pak již nelze použít dřívější judikaturu k této otázce, která se vztahovala k ustanovení § 457 obč. zák. Dlužná vyčerpaná jistina úvěru činila částku 23.949,34 Kč. Žalovaná sama v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení částky, kterou žalobkyně na jistině po zápočtu plnění žalovanou na jistině požaduje, tj. částky 23.949,34 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kapitalizovaným ke dni [datum] částkou [částka] a dále od [datum]. Proto bylo rozhodnuto, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku, tj. v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované poplatky ve výši 225 Kč a smluvní úrok v částce 3.428,63 Kč, byla žaloba zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 99,83 % dle úspěchu ve věci. Náklady ve výši [částka] (před snížením v částce [částka]) sestávající ze soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6, § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním žaloby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), dále z částky [částka] za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním žaloby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH.

32. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.