209 C 13/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 6.100 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 6.100 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 1.100 Kč.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne datum se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 6.100 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvádí, že dne datum uzavřela s městem Šumperkem smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem jsou nebytové prostory v domě adresa označeném jako„ anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova“ na ulici ulice a číslo v obec. Žalobkyně jako nájemce užívá nebytové prostory za účelem poskytování sociálních služeb pro osamělé rodiče s dětmi v tísni. Dne datum žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o poskytnutí sociálních služeb, jejímž předmětem byl byt číslo nacházející se v anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova. Žalovaná uvedený byt a další služby užívala společně se svými dvěma dětmi. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Dodatky ke smlouvě byla platnost smlouvy prodloužena do datum. Žalovaná se smlouvou o poskytnutí sociálních služeb zavázala za ubytování a další služby s ubytováním spojené platit částku 100 Kč za den za dospělou osobu a 70 Kč za den za dítě. Vzhledem k tomu, že žalovaná byt užívala se dvěma dětmi, cena za pobyt představovala částku 240 Kč za den. Žalovaná po dobu trvání smlouvy služby žalobkyni platila nepravidelně. Předpis nájmu za leden 2021 činil 7.440 Kč, uhrazeno bylo 1.760 Kč. Předpis nájmu za únor činil 1.990 Kč a nebylo na něj uhrazeno ničeho. Při uzavření smlouvy žalovaná uhradila žalobkyni peněžitou jistotu ve výši 1.500 Kč, která byla započtena na úhradu dlužných částek. Celková výše nedoplatku za užívání uvedeného bytu žalovanou představuje částku 6.100 Kč. Žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu i výše a zavázala se ho uhradit v plné výši do datum. Do dnešního dne tak neučinila.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ve věci soud dospěl na základě předložených listin k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jako nájemce bytu číslo na ul. ulice a číslo v obec v pozici poskytovatele služeb a žalovaná jako uživatel dne datum podepsaly smlouvu o poskytování sociálních služeb v domě pro osamělé rodiče s dětmi v tísni, kdy touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované ubytování v bytě číslo v obec, ulice a číslo. Dodatky ke smlouvě byla platnost smlouvy prodloužena do datum. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu nákladů za poskytnutou službu ve výši 240 Kč denně. Žalovaná byt a služby užívala se dvěma dětmi, sjednanou úhradu však řádně neplatila. Dne datum účastnice podepsaly dohodu o ukončení poskytování služeb a smlouva ke dni datum skončila. Žalovaná dne datum podepsala listinu nazvanou uznání dluhu a dohoda o jeho zaplacení, v níž žalovaná prohlásila, že uznává, že dluží žalobkyni za ubytování v bytě číslo na anonymizováno ulici v obec a služby s tím spojené část nájmu za leden 2021 ve výši 5.680 Kč a část nájmu za únor 2021 ve výši 1.920 Kč po odečtení peněžité jistoty ve výši 1.500 Kč tedy částku 6.100 Kč a zavazuje se zaplatit tento dluh do datum. Žalovaná ovšem dluh žalobkyni nezaplatila, přestože ji k tomu žalobkyně vyzývala upomínkami ze dne datum a datum.

6. Podle ust. § 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzických osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen„ osoba“) prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.

7. Podle ust. § 32 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sociální služby zahrnují a) sociální poradenství, b) služby sociální péče, c) služby sociální prevence.

8. Podle ust. § 33 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Podle odst. 2 téhož ustanovení pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.

9. Podle ust. § 76 odst. 1 písmeno a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, za poskytování sociálních služeb v azylových domech hradí osoby úhradu za ubytování a stravu, a za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách hradí osoby úhradu za stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí předpis.

10. Podle ust. § 71 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sociální služby se poskytují osobám bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. Podle odst. 2 téhož ustanovení úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby podle § 91.

11. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb, přičemž za poskytování sociálních služeb hradí uživatelé těchto služeb úhradu stanovenou ve smlouvě. Žalovaná svou povinnost řádně neplnila, když nezaplatila celou sjednanou úhradu za měsíce leden a únor roku 2021. Žalobkyně předložila v řízení listinu nazvanou„ Uznání dluhu a dohoda o jeho zaplacení“, jež byla podepsána účastníky dne datum. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem. Zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu tedy není novým právním důvodem závazku, nýbrž pouze usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musí to prokázat. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, ale jen ohledně dluhu v té výši, v jaké byl uznán. Předložená listina splňuje všechny náležitosti předepsané pro tento právní úkon dle ust. § 2053 a násl. o. z., a tím byla založena vyvratitelná domněnka, že v době uznání, tj. dne datum, trval závazek žalované doplatit žalobkyni úhradu za poskytnutou službu za měsíce leden a únor roku 2021 ve výši 6.100 Kč. Žalovaná tuto domněnku žádným způsobem nevyvrátila ani neprokázala, že dluh byl splněn nebo jinak zanikl, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastník, který byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč a z paušální náhrady za jeden úkon - písemný návrh ve věci samé ve výši 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., když se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 1.100 Kč Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.