209 C 30/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 101.085 Kč s příslušenstvím, o 29.018,49 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34.164 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do částky 69.921 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně od datum do zaplacení, částky 29.018,49 Kč a úroku 81,67 % ročně z částky 83.567,50 Kč od datum do zaplacení, maximálně do doby, než dosáhne částky 291.902 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 130.103,49 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřely dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 90.000 Kč, k vyplacení úvěru žalované došlo dne datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 120,37 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po 6.983 Kč. Splátky byly splatné vždy k 20. dni kalendářního měsíce a součásti splátky bylo i pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 226 Kč. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru uhradila za období od datum do datum 8 splátek v celkové výši 55.864 Kč. V důsledku prodlení žalované se splátkou splatnou datum po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Žalovaná dluží žalobkyni zbývající jistinu ve výši 100.407,75 Kč (odpovídající zbývající dlužné listině ve výši 83.567,50 Kč a dlužnému úroku přirostlému ke dni zesplatnění k jistině ve výši 16.840,25 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem datum do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do datum, ve výši 29.018,49 Kč. Dále žalobkyně požaduje částku 678 Kč, když žalovaná neuhradila splátku za pojištění ve splátce číslo. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru a dlužného pojistného. Dále žalobkyně požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální úrokové sazbě ve výši 81,67 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 291.902 Kč. Dne datum byla žalované prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaná do dnešního dne pohledávku neuhradila.

2. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti datum.

4. Z výpisu záznamů z registru příjmení bylo zjištěno, že ke dni datum zde nemá žalovaná žádný záznam.

5. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (anonymizováno) ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná měla CBC skóre anonymizováno, což odpovídá nízkému riziku a jedná se o nejlepší segment klientů.

6. Z předsmluvního formuláře podepsaného žalovanou dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla seznámena se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

7. Prohlášením klientů ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná byla seznámena s informacemi pro klienty poskytovanými zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.

8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná jako své příjmy uvedla částku 21.150 Kč, kdy tento příjem je příjmem z vdovského důchodu žalované a dalších příjmů. Mezi výdaji žalované je uvedena částka 3.410 Kč představující životní minimum žalované, částka 2.000 Kč potřebná pro jedno dítě v domácnosti, částka 1.000 Kč určená na bydlení. Dále je počítáno s částkou 500 Kč jakožto rezervou, žalované tak zůstala částka 14.240 Kč, která představovala volné zdroje, z nichž byla žalovaná schopna splácet úvěr.

9. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalované dne datum a datum byla na účet vyplacena částka 8.887 Kč a jednalo se o vdovský důchod.

10. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že na účet žalované č. bankovní účet byla dne datum zaslána částka 90.000 Kč.

11. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.

12. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo podepsaného žalovanou dne datum, který byl žalobkyní akceptován dne datum, soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru v celkové výši 90.000 Kč na bankovní účet číslo bankovní účet, kdy celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit ve 36 splátkách po 6.983 Kč měsíčně, činila 243.252 Kč, součástí měsíční splátky byla i úhrada za pojištění ve výši 226 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 120,37 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Jako zprostředkovatel úvěru je v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru označen jméno příjmení. Dle části B) smlouvy odst. 1. 3. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalované. V odst. 2.

2. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši 291.902,40 Kč. Podle odst. 6.

1. části B) smlouvy vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6.

2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jeho prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.

3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.

2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovanou před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6.

4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6.

5. části B) smlouvy, jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.

13. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru číslo bylo prokázáno, že žalovaná měla zaplatit 36 měsíčních splátek po 6.983 Kč, přičemž splátky byly splatné 20. den příslušného kalendářního měsíce.

14. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne datum.

15. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne datum byl žalované vyplacen úvěr v částce 90.000 Kč, nominální výše úvěru činila 243.252 Kč a žalovaná do zesplatnění úvěru uhradila v 8 splátkách celkem částku 55.864 Kč.

16. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní upozorněna, že splátka číslo splatná dne datum, splátka číslo splatná dne datum a splátka číslo splatná dne datum, nebyly uhrazeny a žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

17. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně k datu datum zesplatnila veškeré závazky žalované vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 101.085 Kč.

18. Z předžalobní výzvy ze dne datum s podacím archem bylo prokázáno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků a tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.

19. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že v období srpna roku 2019 poskytovala úvěry ve výši 90.000 Kč, v případě 36 měsíčních splátek byla obvyklá úroková sazba 6,9 – 14,9 % ročně.

20. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že v anonymizováno roku 2019 byly bezúčelové spotřebitelské úvěry bez zajištění poskytovány s úrokovými sazbami od 6,40 do 11,9 % ročně, podle typu a parametrů úvěru a dle rizikovosti klienta. 21. právnická osoba ze dne datum bylo prokázáno, že úroková sazba u spotřebitelských úvěrů uzavřených v anonymizováno 2019 ve výši 90.000 Kč splatných ve 36 měsíčních splátkách činila 9,12 %.

22. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že v období anonymizováno rok byly u spotřebitelských splátkových úvěrů (úvěry v pevné výši a jednou čerpané, s pevně stanoveným počtem měsíců) ve výši 90.000 Kč v odpovídajících pásmech stanoveny a sjednávány úrokové sazby v rozpětí 5,9 % ročně – 14,9 % ročně. 23. právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba obvykle požadovala roční úrok 13,4 % ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, výše jistiny 90.000 Kč, úvěr splatný v 36 měsících, které byly uzavřeny v období anonymizováno roku 2019.

24. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum vyplynulo, že v anonymizováno rok byla u neúčelových úvěrů do 99.000 Kč standardně sazba 10,90 % - 14,90 % ročně.

25. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne datum požádala žalovaná žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 90.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalované bylo žalobkyní schváleno dne datum, dne datum byl úvěr v částce 90.000 Kč vyplacen na účet uvedený žalovanou ve smlouvě. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 36 měsíčních splátkách po 6.983 Kč, součástí splátky byla i platba za pojištění schopnosti splácet ve výši 226 Kč, celkem tak byla žalovaná zavázána zaplatit částku 243.252 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 120,37 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční nominální úroková míra. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované lustrací v registru příjmení, kdy v tomto registru neměla žalovaná žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací NRKI. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalované plynoucí z jejího vdovského důchodu a dalších dávek, kdy celkové příjmy žalované činí zhruba 21.150 Kč, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalované sestávající z životního minima žalované ve výši 3.410 Kč, výdajů na dítě ve výši 2.000 Kč, výdajů na bydlení ve výši 1.000 Kč. K těmto výdajům byla připočítána rezerva v částce 500 Kč. Porovnáním částky příjmu žalované a částek výdajů žalované následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované k částce volných zdrojů ve výši 14.240 Kč a úvěr byl zprostředkovatelem doporučen ke schválení. Ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru, když poté tento úrok i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční nominální úrokové míře, a to v maximální souhrnné výši 291.902 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalované vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.

3. části B) smlouvy v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.

2. části B) smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná na úvěr uhradila 8 splátek v celkové výši 55.864 Kč. Jelikož se dostala do prodlení delšího než 65 dní se splátkou číslo splatnou dne datum žalobkyně úvěr dle smlouvy ke dni datum zesplatnila. V srpnu roku 2019 jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 90.000 Kč splatné ve 36 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 5,9 % ročně do 14,90 % ročně, nejčastěji přibližně okolo 11 % ročně.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

30. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

31. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

32. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

33. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

34. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

37. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

38. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 příjmení, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 příjmení, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

39. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

40. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dospěl k závěru, že„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že„ nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí pak nejvyšší soud shledal nepřiměřenou a odporující dobrým mravům výši úroků, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry.

41. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaná požádala, když tato povinnost vyplývá pro žalobkyni z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že její celkový příjem činí 21.150 Kč. Výdaje žalované byly vyčísleny celkovou částkou 6.410 Kč, s tím, že tato částka zahrnuje životní minimum žalované (3.410 Kč), výdaje na dítě (2.000 Kč), výdaje na bydlení (1.000 Kč). V projednávaném případě má soud za to, že žalobkyně své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované dostála.

42. I přes výše uvedené je však smlouva o úvěru neplatná, a to podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., tedy absolutně, když ujednaná výše úroků 120,34 % ročně je evidentně v rozporu s dobrými mravy. Při tomto svém závěru vycházel soud ze sdělení několika bankovních ústavů, na které se obrátil s dotazem, jaké úroky byly obvykle požadovány ve smlouvách o spotřebitelském úvěru v daném čase a místě, při výši poskytnuté jistiny 90.000 Kč a splatnosti úvěru ve 36 měsíčních splátkách. Takto bylo soudem zjištěno, že horní hranice úrokových sazeb činila u obdobných úvěrů maximálně 15,90 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než šestinásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru, proto nelze než v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 konstatovat rozpor sjednané úvěrové sazby s dobrými mravy a z toho vyplývající absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen ve shodě s uvedeným ustanovením přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti by se vztahoval na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků vůbec uzavřít. Smlouvu o úvěru by tedy bylo třeba s ohledem na dikci § 576 o. z. posoudit jako neplatnou v celém rozsahu i z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.

43. Vzhledem k těmto závěrům soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v celém jejím rozsahu dle § 588 o. z., soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobním návrhem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně plnila na účet žalované bez právního důvodu. Soud ve smyslu § 2993 o. z. přiznal žalobkyni částku bezdůvodného obohacení ve výši 34.164 Kč, když uvedené odpovídá právu žalobkyně na vrácení toho, co plnila ve prospěch žalované, a to po odpočtu toho, co žalovaná na úvěr splatila, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum převedla na účet žalované částku 90.000 Kč, žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 55.864 Kč. Spolu s částkou bezdůvodného obohacení byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který byl žalobkyni přiznán od doručení žaloby. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu jeho pasivity v řízení.

45. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.