210 C 44/2019

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 48 589 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 48 589 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně - z částky 1 826 Kč od 1. 12. 2016 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 1. 2017 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 2. 2017 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 3. 2017 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 7. 2017 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení, - z částky 1 826 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení; se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně -) z částky 1 826 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, -) z částky 1 826 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení, -) z částky 1 826 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení, -) z částky 1 826 Kč od 1. 4. 2018 do zaplacení, -) z částky 1 826 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení, -) z částky 1 826 Kč od [datum] do zaplacení; se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně -) z částky 1 826 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení, -) z částky 1 826 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení, -) z částky 1 826 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení, -) z částky 1 826 Kč od [datum] [anonymizována dvě slova], -) [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizováno] [datum] do zaplacení, -) z částky 1 826 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 826 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení a z částky 1 826 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 48 589 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného. Žalobce tvrdil, že dne [datum] s žalovaným coby nájemcem uzavřel smlouvu o nájmu, jejímž předmětem bylo užívání bytu [číslo] v domě [adresa] ve [obec], [ulice]. Nájemné bylo sjednáno na částku 1 826 Kč měsíčně a zálohy na služby na částku 430 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] a následně byl prodloužen formou dodatků k nájemní smlouvě až do 29. 2. 2016. Žalovaný však byt užíval i po skončení nájmu, a to do prosince 2018, bez právního důvodu. Žalovaný dluží nájemné za období od října 2016 do prosince 2018. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum], žalovaný však dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu soudního řízení byl zcela pasivní. <b>Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:</b> 3. Z výpisu z KN (č.l. 5-6) bylo zjištěno, že žalobce je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je bytový dům [adresa], to vše v k. ú. [obec] pod [anonymizována dvě slova], [územní celek] [anonymizováno].

4. Ze smlouvy o nájmu bytu (č.l. 7-8) bylo zjištěno, že dne [datum] žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce podepsali listinu označenou jako smlouva o nájmu, v níž se žalobce žalovanému zavázal přenechat k dočasnému užívání byt [číslo] nacházející se v domě [adresa] na [ulice] ve [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum], nájemné bylo ujednáno ve výši [částka] a bylo dle článku IV smlouvy splatné měsíčně pozadu do konce následujícího měsíce na účet.

5. Z dodatku ke smlouvě [číslo] (č.l. 9) bylo zjištěno, že dne [datum] žalobce jak o pronajímatele a žalovaný jako nájemce uzavřeli dodatek [číslo] ke smlouvě, kterou se nájem prodloužil do 29. 2. 2016.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Šumperku, ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (č.l. 10) bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost vyklidit byt [číslo] v domě [adresa] ve [obec] do 15 dnů od právní moci rozsudku. Z odůvodnění rozsudku se podává, že nájemní poměr skončil ke dni 29. 2. 2016.

7. Z předžalobní výzvy (č.l. 11) bylo zjištěno, že dne [datum] žalobce prostřednictvím svého právního zástupce sepsal předžalobní výzvu k úhradě žalovaného dluhu. Z doručenky (č.l. 12) bylo zjištěno, že přípis byl odeslán dne [datum] a dne [datum] se žalobci vrátil jako nedoručený.

8. Soud zamítl důkazní návrhy vyúčtováním služeb za rok 2016 2018 pro jejich nadbytečnost, neboť předmětem žaloby nebyly neuhrazené zálohy za služby. <b>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 9. Žalobce je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je bytový dům [adresa], to vše v k. ú. [obec] pod [anonymizována dvě slova], [územní celek] [anonymizováno]. Dne [datum] žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce podepsali listinu označenou jako smlouva o nájmu, v níž se žalobce žalovanému zavázal přenechat k dočasnému užívání byt [číslo] nacházející se v domě [adresa] na [ulice] ve [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum], nájemné bylo ujednáno ve výši [částka] a bylo dle článku IV smlouvy splatné měsíčně pozadu do konce následujícího měsíce na účet. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] se nájem prodloužil do [datum]. Žalovaný předmětný byt užíval i po skončení nájemního vztahu, a to až do prosince 2018. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku, ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla žalovanému uložena povinnost vyklidit byt [číslo] v domě [adresa] ve [obec] do 15 dnů od právní moci rozsudku, neboť nájemní poměr skončil ke dni [datum]. Dne [datum] žalobce prostřednictvím svého právního zástupce sepsal předžalobní výzvu k úhradě žalovaného dluhu, která byla žalovanému odeslána dne [datum].

10. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

11. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

13. Podle ustanovení § 2251 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

14. Podle ustanovení § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

15. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. R 33/2020 nepředá-li nájemce při skončení nájmu byt pronajímateli, má pronajímatel až do doby, kdy je mu byt skutečně odevzdán, právo na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.). Jde o nárok, který vychází ze skutečnosti, že nájemce, ačkoliv již nájem skončil, pokračuje v užívání bytu (není přitom významné jakým způsobem), pronajímatel s ním nemůže po tuto dobu disponovat a pronajmout ho jinému nájemci, který by platil nájemné. Občanský zákoník úpravou v § 2295 o. z. dává pronajímateli právo požadovat po (bývalém) nájemci úhradu za užívání bytu ve výši naposledy sjednaného nebo soudem stanoveného (§ 2249 o. z.) nájemného, ačkoliv již nájem skončil, a to až do doby, kdy mu (bývalý) nájemce byt předá; jde přitom o nárok, který vyplývá přímo ze zákona. Protože společní nájemci mají ve vztahu k pronajímateli stejná práva a povinnosti, žalobkyně má právo na náhradu za užívání Bytu podle § 2295 o. z. po všech společných nájemcích, kteří jí po skončení nájmu Byt neodevzdali a nesdělili jí, že v užívání již nepokračují. (…) Nezaplatí-li nájemce řádně a včas nájemné (§ 2251 odst. 1 o. z.), je v prodlení (§ 1968 o. z.) a pronajímatel po něm může požadovat úroky z prodlení (§ 1970 věta první o. z.).

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Mezi účastníky byl platně sjednán nájemní vztah ohledně výše specifikovaného bytu, a to na dobu určitou do 29. 2. 2016. Žalovaný však užíval předmětný byt bez právního důvodu až do února 2018. Žalobci tak vzniklo právo za toto období požadovat po žalovaném v souladu s ustanovením § 2295 o. z. náhradu za užívání bytu ve výši dříve ujednaného nájemného, a to včetně zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Bylo dále na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dluh uhradil či z jiného právního důvodu zanikl, žalovaný však byl v průběhu celého soudního řízení zcela pasivní. Soud proto žalobě vyhověl, s tím, že výrokem II. žalobu částečně zamítl, neboť úroky z prodlení byly požadovány za měsíc leden a únor 2019, kdy již dle tvrzení žalobce žalovaný byt neužíval, nájemné bylo přitom splatné dle článku IV. smlouvy měsíčně pozadu. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť neúspěch žalobce byl jen zcela nepatrný (ohledně příslušenství) tak, že žalobce má nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) počítaná z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání soudu) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá předžalobní výzva), včetně 4 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a.t., a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21% z částky [částka] ve výši [částka], neboť právní zástupkyně žalobce osvědčila, že je plátcem DPH. Částku [částka] je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.