214 C 79/2014

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Veselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], se zamítá.

II. Žalovanému se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky [částka], s tím, že pro žalovaného dle jeho přání dne [anonymizováno] a [datum] a dne [datum] zakoupila ze svých prostředků [anonymizováno] a [anonymizováno 5 slov] za částku [částka], protože žalovaný [anonymizováno 6 slov], a neměl čas, aby si tyto věci obstaral sám. Žalovaný žalobkyni slíbil, že jí finanční prostředky vrátí [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [rok]. Tento slib však nesplnil, žalobkyně ho proto vyzvala doporučeným dopisem k vrácení částky [částka] do [datum], protože však žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, obrátila se žalobkyně se žalobou na soud.

2. Okresním soudem v Šumperku byl ve věci vydán dne [datum rozhodnutí] platební rozkaz č. j. [číslo jednací], který však byl žalovanému z důvodu zahájení insolvenčního řízení, zjištěného úpadku a řešení úpadku oddlužením, doručen až [datum]. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, s tím, že neví, jakou [anonymizováno] žalobkyni dluží, pokud jde o [anonymizována dvě slova] [titul]. [jméno] [příjmení], tak ta byla žalovanému řádně darována.

3. Ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. soud za předchozího souhlasu žalobkyně a žalovaného věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. V řízení bylo z provedených důkazů, a to vyhlášky vydané [název soudu] dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], usnesení [název soudu] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka], a usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], zjištěno, že dne [datum] vyhláškou insolvenční soud oznámil zahájení insolvenčního řízení dlužníka [celé jméno žalovaného], usnesením [název soudu] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka], byl mimo jiné zjištěn úpadek dlužníka, ustanoven insolvenční správce, bylo rozhodnuto o povolení řešení úpadku oddlužením a věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky byli vyzváni, aby tak učinili do 30 dnů od zveřejní tohoto usnesení, s poučením, že k přihláškám, které budou podány později insolvenční soud nepřihlíží a nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny, usnesením [název soudu] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] vzal soud mimo jiné na vědomí splnění oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a osvobodil dlužníka od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Ze seznamu přihlášených pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně svoji pohledávku do insolvenčního řízení dlužníka [celé jméno žalovaného] nepřihlásila.

5. Podle ustanovení § 414 z. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon) ve znění před novelou provedenou z. č. 31/2019 Sb., jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

6. Soud se v předmětné věci v prvé řadě zabýval otázkou aktivní a pasivní věcné legitimace žalovaného, a protože bylo prokázáno, že po podání žaloby, které byla u Okresního soudu v Šumperku žalobkyní podána [datum], bylo dne [datum] vyhláškou vydanou [název soudu] dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], oznámeno zahájení insolvenčního řízení dlužníka žalovaného [celé jméno žalovaného], následně byl usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], mimo jiné zjištěn úpadek dlužníka, ustanoven insolvenční správce, bylo rozhodnuto o povolení řešení úpadku oddlužením a věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky byli vyzváni, aby tak učinili do 30 dnů od zveřejní tohoto usnesení, s poučením, že k přihláškám, které budou podány později insolvenční soud nepřihlíží a nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny, a bylo prokázáno, že žalobkyně se svou, žalobou uplatněnou pohledávkou, do insolvenčního řízení dlužníka žalovaného [celé jméno žalovaného] nepřihlásila a [název soudu] usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], vzal soud mimo jiné na vědomí splnění oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a osvobodil dlužníka od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, má tak soud za prokázáno, s odkazem na shora citované ust. § 414 insolvenčního zákona, že vzhledem k tomu, že žalovaný dlužník [celé jméno žalovaného] byl po splnění oddlužení osvobozen také od placení pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky za dlužníkem do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, což se týká i pohledávky žalobkyně, soud žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], zamítl, neboť žalovaný již nemá povinnosti tuto případnou pohledávku plnit, když byl od placení osvobozen.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl, že se žalovanému vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.