215 C 20/2019

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o: zaplacení 95.196 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 95.196 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky za dobu od 22. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 44.210 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> <b>III. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů státu částku ve výši 23.996 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se po žalovaných domáhal zaplacení výše uvedené částky s tím, že pro ně zpracovával projektovou dokumentaci pro stavební povolení – rekonstrukce objektů [adresa] [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Práci pak žalovaným vyúčtoval fakturou [číslo] 2018 ze dne 12. 12. 2018 na částku 95.196 Kč. Splatnost faktury byla dne 21. 12. 2018. Protože mezi stranami nebyla uzavřena dohoda o ceně, použil žalobce platného tarifu ČKAIT. Fakturu žalovaní odmítli uhradit a vrátili ji s tím, že fakturovaná částka neodpovídá dohodě. Poté žalobce prostřednictvím právního zástupce kontaktoval žalované a dopisem ze dne 8. 2. 2019 je požádal o doložení dohody o ceně, o níž žalovaní tvrdili, že byla mezi stranami dohodnuta. Dne 20. 2. 2019 obdržel právní zástupce žalobce vyrozumění o tom, že si žalovaní zvolili svého právního zástupce a navrhli zaplacení částky 40.000 Kč. S tímto návrhem však žalobce nesouhlasil.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že ne jejich poptávku reagoval žalobce nabídkou, že zhotoví dílo – vypracuje projektovou dokumentaci pro stavební povolení, zajistí veškerá stanoviska dotčených orgánů státní správy a doručí žalovaným stavební povolení s doložkou právní moci. Byla taktéž domluvena cena za dílo ve výši 50.000 Kč. Tato dohoda byla uzavřena v prosinci 2016, stavební povolení bylo vydáno dne 22. 5. 2017. Pokud by žalobce požadoval vyšší cenu, potom by žalovaní s ním smlouvu neuzavřeli. Až na konci roku 2018 doručil žalobce žalovaným fakturu, kde bezdůvodně účtuje dle tarifu ČKAIT. Není pravdivé tvrzení žalobce, že veškeré dokumenty na CD zajistil či vypracoval on. Žalovaní se aktivně podíleli nebo zajišťovali sondu zeminy, vyjádření [anonymizováno], vyjádření [anonymizováno]. K dokumentaci 06 půdorys, 07 půdorys, 15 pohled uliční a 16 pohled dvorní žalovaní poskytli žalobci hotové podklady ve formátu dwg. Tabulku využití N32 vytvořili žalovaní. Pokud jde o vynětí půdy ze ZPF, tak žalobce částečně připravil žádost a žalovaní věc vyřizovali osobně na příslušném úřadě. Pokud jde o technickou zprávu, tak žalovaní vyhledali a opravili zásadní nedostatky technické zprávy, když žalobce použil technickou zprávu z jiného jím vypracovaného projektu, který jen poupravil, přičemž zde zanechal části původních textů, které by negativně ovlivnily vydání rozhodnutí. Jednalo se totiž o zprávu ke stavbě„ občanské vybavenosti“. Pokud jde o zajištění rozhodnutí, tak na úřad to podali žalovaní a dle pokynů stavebního úředníka doplňovali.

3. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] 2018, datovaným 12. 12. 2018, má soud za prokázané, že žalobce vyfakturoval žalovaným provedení projektové dokumentace pro stavební povolení na akci„ rekonstrukce objektu [adresa] a [anonymizováno] – stavební úpravy objektu parc. č. st. [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí] částkou ve výši 95.196 Kč, splatnou 21. 12. 2018.

4. Výpisem prací, provedených na akci„ Rekonstrukce objektů [adresa] [anonymizována dvě slova] – stavební úpravy objekt parc. č. st. [číslo] a [číslo] k. ú. [obec]“, má soud za prokázané, že žalobce společně s výše uvedenou fakturou zaslal žalovaným uvedený výpis, obsahující seznam provedených prací, konkrétně: 1) vyjádření všech správců podzemních vedení pro SP, 2) vyjádření k nové vodoměrné šachtě na hranici pozemku včetně vyřízení rozdělení přípojek na oba objekty, 3) vyjádření HSZ se zpracováním PBŘ, 4) vyjádření KHS [územní celek], 5) vynětí pozemku ze ZPF – včetně výpočtu odvodů, 6) provedení projektové dokumentace pro stavební povolení. Dále bylo v tomto výpise uvedeno, že výpočet ceny byl proveden na základě honorářového řádu ČKAIT s výpočtem.

5. Dopisem žalovaných adresovaným žalobci a datovaným 15. 1. 2019, má soud za prokázané, že žalovaní v reakci na zaslanou fakturu a výpis prací sdělili žalobci, že fakturu vrací zpět s tím, že fakturovaná částka neodpovídá dohodnuté ceně.

6. Výzvou k zaplacení datovanou 8. 2. 2019, má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby písemně vyzýval žalované k úhradě žalované částky.

7. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaných, že za předmětné dílo byla mezi stranami sjednána cena 50.000 Kč. Žalovaní tvrdili, že se již v prosinci při sjednávání smlouvy o dílo s žalobcem bavili o ceně, že to chtějí udělat do 50.000 Kč. Toto tvrzení však žalobce popřel a uvedl, že kdyby mu v té době žalovaní řekli, že za obě práce jsou ochotni zaplatit maximálně 50.000 Kč, tak by na tu zakázku nepřistoupil. Po výzvě soudu dle § 118a odst. 3) občanského soudního řádu, aby žalovaní označili důkazy k prokázání svého tvrzení, žalovaní uvedli, že vycházeli z cen, které jim žalobce účtoval při předcházejících projektových pracích a také ze služeb, které oni poskytovali žalobci. Žádné důkazy však i přes poučení soudu neoznačili.

8. Shodným tvrzením účastníků, projektovou dokumentací ke stavbě: rekonstrukce objektu [adresa] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], stavební úpravy objektu parc. [číslo] kat. území [obec], zpracovanou žalobcem, má soud za prokázané, že v prosinci 2016 s žalobcem uzavřeli ústní formou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace k opravě objektu [ulice a číslo] s [ulice a číslo] v [obec], aby mohli žalovaní co nejdříve dostat stavební povolení. Součástí dohody bylo také ujednání, že žalobce provede vynětí ze zemědělského půdního fondu, zajištění vyjádření nutných pro vydání stavebního povolení od hygieny, vyjádření dotčených orgánů státní správy, vyjádření o existenci sítí, vyjádření požárníků, RWE, distribuce energetiky, [anonymizováno], vodovody a kanalizace, [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Termín dokončení a předání díla byl sjednán nejpozději na jaře 2017. Již někdy v lednu 2017 se žalovaným začalo zdát, že žalobce termín dokončení díla nestihne a tak si sami zajistili vynětí ze zemědělského půdního fondu a začali si sami zajišťovat i další věci, které byly součástí smlouvy o dílo sjednané s žalobcem. Žalobce dílo provedl a předal 22. 5. 2017.

9. Žádostí o stanovení faktorů životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu a ekologické váhy těchto vlivů, vypracovanou žalobcem a datovanou 10. 3. 2017, žádostí o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu datovanou 3. 4. 2017 a výpočtem odvodů za odnětí půdy ze ZPF zpracovaným žalobcem, má soud za prokázané, že žalobce v rámci výše uvedeného díla sjednaného mezi účastníky, provedl výpočet odvodů za odnětí půdy ze ZPF a požádal příslušný úřad o vynětí zemědělské půdy ze ZPF. 10. [právnická osoba], adresovaným žalobci a datovaným 20. 3. 2017, má soud za prokázané, že žalobce v rámci výše uvedeného díla sjednaného mezi účastníky, požádal uvedenou společnost o vyjádření o existenci podzemních telekomunikačních vedení a zařízení sdělovací sítě v rámci akce„ přípojka k optické síti [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo] [anonymizována dvě slova], [obec]“.

11. Sdělením [anonymizováno 5 slov], a.s., adresovaným žalobci a datovaným 9. 5. 2017, má soud za prokázané, že žalobce v rámci výše uvedeného díla sjednaného mezi účastníky, požádal uvedenou společnost o souhlas se stavbou„ rekonstrukce objektu na p. [číslo] – [anonymizováno]“.

12. Závazným stanoviskem Hasičského záchranného sboru [územní celek] adresovaným žalobci a datovaným 2. 5. 2017, má soud za prokázané, že žalobce v rámci výše uvedeného díla sjednaného mezi účastníky, požádal uvedený úřad o závazné stanovisko na úseku požární ochrany k dokumentaci pro vydání stavebního povolení.

13. Stanoviskem [právnická osoba], adresovaným žalobci a datovaným 30. 5. 2017, má soud za prokázané, že žalobce v rámci výše uvedeného díla sjednaného mezi účastníky, požádal uvedenou společnost o stanovisko ke stavebním úpravám objektu [adresa], [adresa] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno].

14. Žádostí o vydání závazného stanoviska orgánu veřejného zdraví adresovanou Krajského hygienické stanici [územní celek] v [obec], datovanou 19. 4. 2017 ke stavbě – stavební úpravy objektu [adresa] [anonymizována dvě slova], [ulice], [obec], p. č. st. [číslo] a [číslo], k.ú. [obec] a závazným stanoviskem Krajské hygienické stanice [územní celek], adresovaným žalobci a datovaným 12. 5. 2017, má soud za prokázané, že žalobce v rámci výše uvedeného díla sjednaného mezi účastníky, doručil uvedenému úřadu dne 19. 4. 2017 žádost o vydání závazného stanoviska k projektové dokumentaci„ stavební úpravy objektu [adresa] [anonymizována dvě slova], [ulice], [obec], p. č. st. [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec]. 15. [právnická osoba], datovaným 19. 3. 2017, adresovaným žalobci, má soud za prokázané, že žalobce v rámci výše uvedeného díla sjednaného mezi účastníky, zaslal 19. 3. 2017 uvedené společnosti žádost o sdělení existence energetického zařízení v majetku společnosti [právnická osoba]

16. Vyjádřením [anonymizováno], [právnická osoba], adresovaným žalobci a datovaným 19. 3. 2017, má soud za prokázané, že žalobce v rámci výše uvedeného díla sjednaného mezi účastníky, požádal uvedenou společnost i vyjádření o existenci sítě elektronických komunikací.

17. Spisem [stát. instituce], odboru výstavby, sp. zn. [číslo] [rok] [spisová značka], má soud za prokázané, že rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení ze dne 22. 5. 2017 ke stavbě„ přístavba a stavební úpravy domu [adresa] v [obec], [ulice] [anonymizována dvě slova], stavební úpravy domu [adresa] v [obec], [ulice a číslo], [anonymizováno]“ nabylo právní moci 21. 6. 2017.

18. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce], soudním znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, pro obor projektování, [číslo] ze dne 19. 4. 2021, má soud za prokázané, že znalec stanovil obvyklou cenu za výše uvedené dílo sjednané mezi účastníky dle sazebníku UNIKA v rozmezí od 146.531 Kč do 171.820 Kč včetně DPH a dle výkonového a honorářového řádu v rozmezí od 108.779 Kč do 145.079 Kč. Vzhledem k tomu, že znalci není známa situace na trhu projektových prací v [obec] v době uzavírání smlouvy o dílo, určil výslednou cenu jako cenu minimální z výše uvedených, tedy ve výši 108.779 Kč včetně DPH. Dále znalec uvedl, že pokud žalobce provedl zaměření a vyhotovení dokumentace stávajícího stavu objektu 32A, je nutno uvedenou cenu zvýšit o cenu této činnosti odpovídající částce 10.164 Kč včetně DPH. Žalobcem fakturován částka 95.196 Kč včetně DPH je tak dle závěrů znalce nižší, než je nejnižší cena stanovená jeho posudkem a je tedy adekvátní. K otázce, zda je možno při opravě a rekonstrukci stávajícího objektu a jeho dostavbě předem stanovit přesnou cenu za projektovou dokumentaci, znalec uvedl, že přesnou cenu projektových prací nelze stanovit před zahájením prací ani po jejich dokončení, a to ani při rekonstrukci a dostavbě, ani u nové stavby. Vždy se jedná o cenu smluvní. K otázce, zda je možno bez podkladů, které byly předány investorem nebo bez zaměření stávajícího stavu vypracovat projektovou dokumentaci rekonstrukce a dostavby objektu, znalec uvedl, že je běžnou praxí, že při zadávání zakázky stavebník (investor) poskytne zpracovateli projektové dokumentace všechny podklady, které má k dispozici. V případě stavebních úprav (rekonstrukce) je to dostupná projektová dokumentace dotčeného objektu. Tu je nutno ověřit na místě a porovnat se skutečným stavem. Teoreticky by na příslušném stavebním úřadě měly být doloženy výkresy skutečného provedení stavby s vyznačením změn oproti schválené dokumentaci. Většinou tomu tak ale není. Pokud jsou rozdíly mezi obdrženou projektovou dokumentací stávajícího stavu a skutečným provedením stavby minimální, ověření dokumentace se provede v rámci přípravy zakázky. Pokud jsou rozdíly mezi obdrženou projektovou dokumentací stávajícího stavu a skutečným provedením stavby zásadní, je nutné provést doměření stávajícího stavu a zpracovat jeho dokumentaci. Pokud dokumentace stávajícího stavu není k dispozici, je nutno provést celé kompletní zaměření a vyhotovení dokumentace stávajícího stavu objektu. Tato činnost je nad rámec zpracování dokumentace pro povolovací řízení (územní a stavební řízení) nebo pro realizaci stavby a účtuje se samostatně. Bez pokladů předaných investorem nebo bez zaměření a vyhotovení dokumentace stávajícího stavu objektu není možné vypracovat projektovou dokumentaci stavebních úprav (rekonstrukce) a dostavby objektu. K otázce, zda jsou činnosti, které provedli žalovaní podle svého tvrzení, nezbytně nutné pro vypracování projektové dokumentace a pokud ano, jak se to odrazí v ceně projektu, znalec uvedl, že v případě vypracování tabulky poměru bytových a nebytových prostor, je součástí dokumentace tabulka místností, která je na půdorysech uvedena. Její účelové rozdělení kvůli půjčce, případně dotaci, je nad rámec projektu, a tedy i ceny. Tato činnost v rámci vypracování projektu není nutná a účtuje se samostatně. V případě opravy technické zprávy, kdy v původní technické zprávě zjevně byly chyby, které opravovali žalovaní, je běžné, že v průběhu prací na dokumentaci se organizují výrobní výbory (kontrolní dny projektové dokumentace, technické rady, atd., za účasti objednatele, na nichž se upřesňuje zadání dokumentace a technické řešení stavby, průběžně se zapracovávají připomínky a požadavky objednatele. Před vydáním projektové dokumentace v čistopisu by mělo proběhnout závěrečné projednání dokumentace s objednatelem a dokumentaci by měl objednatel schválit. Je vhodné z tohoto jednání zpracovat protokol o závěrečném projednání dokumentace. V rámci tohoto jednání by měly být odhaleny i případné nesrovnalosti v projektové dokumentaci. Tato činnost objednatele je nutná, bez vlivu na cenu. V případě zajištění a zaplacení výpočtů statiky znalec uvedl, že stavebně konstrukční řešení – statika – je nezbytnou součástí projektu. S ohledem na vyjádření žalovaných, že předmětem plnění bude jen stavební část, nebyla znalcem cena za statiku v ceně zahrnuta. V případě vynětí ze zemědělského půdního fondu, včetně pedologické sondy, znalec uvedl, že všechny průzkumy, včetně pedologické sondy, výpočet odvodů za vynětí ze ZPF a zpracování žádosti o vynětí ze ZPF, není součástí projektové dokumentace ani inženýrské činnosti. V tomto případě je nezbytnou přílohou k žádosti o stavební povolení a účtuje se samostatně. V případě vyřízení stavebního povolení a případného zajišťování dalších podkladů ze strany žalovaných jako objednatelů znalec uvedl, že projednání dokumentace je nezbytné. Součinnost objednatele by měla být zohledněna formou slevy z ceny inženýrských činností, jejíž výše bude rozdílná podle rozsahu součinnosti objednatele a podle toho, zda objednatel vypracoval žádost o stavební povolení se všemi náležitostmi nebo ji jenom dopravil a podal na stavební úřad.

19. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění. Navržené důkazy výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], soud neprovedl, neboť jak vyplynulo z výše uvedeného znaleckého posudku [celé jméno znalce], zaměření a vyhotovení dokumentace stávajícího stavu nebylo ve výsledné obvyklé ceně 108.779 Kč zahrnuto, stejně jako řešení statiky a není tak podstatné, že tyto práce neprovedl žalobce.

20. Na základě výše uvedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaní uzavřeli s žalobcem v prosinci 2016 ústní formou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace k opravě objektu [ulice a číslo] s [ulice a číslo] v [obec], aby mohli žalovaní co nejdříve dostat stavební povolení. Součástí dohody bylo také ujednání, že žalobce provede vynětí ze zemědělského půdního fondu, zajištění vyjádření nutných pro vydání stavebního povolení od hygieny, vyjádření dotčených orgánů státní správy, vyjádření o existenci sítí, vyjádření požárníků, [anonymizováno], distribuce energetiky, [anonymizováno], vodovody a kanalizace, [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Termín dokončení a předání díla byl sjednán nejpozději na jaře 2017. Již někdy v lednu 2017 se však žalovaným začalo zdát, že žalobce termín dokončení díla nestihne a tak si sami zajistili vynětí ze zemědělského půdního fondu a začali si sami zajišťovat i další věci, které byly součástí smlouvy o dílo sjednané s žalobcem. Žalobce dílo provedl, vyhotovil sjednanou projektovou dokumentaci a také zajistil podklady od dotčených orgánů a společností nezbytné pro vydání stavebního povolení. Zajistil tak vyjádření [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], Hasičského záchranného sboru [územní celek], [právnická osoba], Krajské hygienické stanice, [právnická osoba], [právnická osoba] Dílo pak předal 22. 5. 2017. Následně daňovým dokladem [číslo] 2018 ze dne 12. 12. 2018 žalovaným cenu díla vyfakturoval ve výši 95.196 Kč. Žalovaní však cenu díla odmítli uhradit s tím, že je moc vysoká.

21. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Vzhledem k datu uzavření smlouvy soud věc posuzoval dle uvedeného zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“).

22. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu právnímu závěru. Mezi žalovanými jako objednateli a žalobcem jako zhotovitelem byla uzavřena výše uvedená smlouva o dílo v souladu s § 2586 a násl. občanského zákoníku, aniž by došlo k ujednání o ceně. Dle § 2586 odst. 2, věty druhé občanského zákoníku, mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Výše uvedeným znaleckým posudkem pak byla v řízení prokázána cena předmětného díla ve výši 108.779 Kč včetně DPH a soud proto při vázanosti žalobním petitem uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 95.196 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně určeným dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku počítaným od 22. 12. 2018 do zaplacení, čili ode dne následujícího po splatnosti výše uvedené faktury na cenu díla. Námitky žalovaných, že žalobce porušil § 1811 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku, když jim v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nesdělil cenu díla a jeho faktura a výzva k zaplacení neměly dostatečnou specifikaci, aby si mohli žalovaní ověřit, že cena díla je obvyklá a proto by žalobci neměly být přiznány náklady řízení, soud shledal nedůvodnými, neboť žalovaní při jednání uvedli, že oni sami provádí opakovaně stavby, zejména [anonymizována tři slova], z čehož lze usuzovat, že mají zkušenosti v dané oblasti a alespoň rámcové znalosti cen projektových prací, tím spíše, že sami také uvedli, že s žalobcem se znali z dřívějška, dělali spolu bez problémů spoustu akcí a vždy vše probíhalo stejně. Tedy dobře znali i samotného žalobce.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobce měl ve sporu plný úspěch a soud mu tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 34.580 Kč dle § 7, bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 7 úkonů právní služby po 4.940 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby, účast při jednání dne 10. 2. 2020, 17. 6. 2020, 2. 9. 2020, 21. 10. 2020 a 8. 9. 2021) a 1 úkon právní služby za 2.470 Kč (prostá předžalobní výzva). Dále jsou náklady řízení tvořeny 8x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. a to vše navýšeno o zaplacený soudní poplatek 4.760 Kč Celkem tak náklady žalobce činí 44.210 Kč.

24. Pokud jde o náklady státu, rozhodl soud dle § 148 občanského soudního řádu tak, že neúspěšní žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně náklady státu v plné výši. Tyto náklady jsou tvořeny znalečným [celé jméno znalce] ve výši 23.996 Kč.