216 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o 164.000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 164.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 164.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku ve výši 46.077 Kč k rukám jejího zástupce Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 164.000 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva číslo hodnota na dodávku plastových oken, které byly vyrobeny a žalovaná je odmítla převzít. Cena za okna byla vyúčtována fakturou číslo hodnota-Anonymizováno na částku 164.000 Kč splatnou dne datum, z níž byly odečteny náklady za montáž, která provedena nebyla.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby, neboť mezi účastníky nebyla uzavřena platná smlouva, a to z několika důvodů. Žalovaná byla kontaktována zástupcem žalobkyně, ačkoliv v obci, v níž má trvalé bydliště, je zákaz podomního prodeje stanovený vyhláškou obce. Žalovaná byla uvedena v omyl ohledně podstatné náležitosti smlouvy a je tedy dána relativní neplatnost smlouvy o dílo dle § 583 obč. zák., když žalovaná podmiňovala uzavření smlouvy tím, že musí být splněny podmínky pro poskytnutí dotace, jinak nemá o výměnu oken zájem. Žalovaná upozornila na to, že byla pod psychickým tlakem zástupce žalobkyně, což doložila SMS zprávami, z nichž vyplývá nátlak z důvodu úhrady údajné pohledávky vůči žalobkyni. Smlouva byla uzavřena jako tzv. formulářová a na jejím obsahu se žalovaná nemohla nijak podílet, neboť jí byla předložena jako předtištěná. Žalovaná namítala, že okna nebyla vyrobena, protože nebyla ani přesně zaměřena. Zaměření bylo provedeno pouze zhruba běžným metrem za účelem nacenění oken a nemohlo nahradit přesné zaměření, které je nezbytně nutné při provedení jejich výroby. Smlouva je neplatná z důvodu neurčitosti, neboť v ní chybí základní údaje nezbytné pro platné jednání. Ze smlouvy nevyplývá, jaká osoba za žalobce smlouvu podepsala a na základě jakého zmocnění. Jediným jednatelem žalobce je právnická osoba, avšak smlouvu měl podepsat pan jméno FO, jehož vztah k žalobkyni není znám a jehož údaje nejsou ve smlouvě nikde uvedeny a žalované nebylo předloženo žádné zmocnění. Ve smlouvě není uveden údaj o termínu či místě plnění, tento údaj nelze nahradit obecným ustanovením o lhůtě plnění v délce 6 měsíců. Žalovaná namítala neplatnost formulářové smlouvy dle § 1798 obč. zák., když naplňuje znaky smlouvy uzavírané adhezním způsobem, neboť byla uzavřena mezi silnější a slabší stranou a strany neměly stejné postavení, základní podmínky byly určeny silnější stranou, aniž by slabší strana měla skutečnou příležitost její obsah ovlivnit. Pro případ, že by soud tuto smlouvu shledal za platnou, žalovaná od ní odstoupila platně a včas, i přesto, že žalobkyně o možnosti odstoupení od smlouvy, žalovanou nepoučila, ačkoliv smlouva byla uzavřena mimo obchodní prostory žalobkyně. V souladu s ust. § 1829 odst. 4 obč. zák., nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy dle § 1820 odst. 1 písm. i) obč. zákl., může od smlouvy odstoupit do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty dle § 1, 2 nebo 3. Smlouva byla podepsána dne datum a lhůta pro možnost odstoupení tedy ještě neuplynula. Odstoupení od smlouvy ze dne datum bylo učiněno řádně a včas, a to i dle ust. § 5d) odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, dle něhož má spotřebitel, jehož právo bylo dotčeno nekalou obchodní praktikou, od smlouvy odstoupit do 90 dnů ode dne jejího uzavření.

3. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že žalobkyni nekontaktovala. Bylo to tak, že dne datum stála na zahrádce se sousedkou, kolem projelo auto se zástupcem žalobkyně, který z auta vystoupil a řekl jí, že má stará okna, zda je nechce je vyměnit za nová, s tím, že v rámci dotací by ji to stálo pouze polovinu. Žalovaná mu sdělila, že nechce tu věc ten den projednávat, že na to nemá čas, a že se může dostavit následující den. Následujícího dne, tedy datum, se dostavil zástupce žalobkyně, a to o hodinu dřív, než bylo dohodnuto a žalovaná mu sdělila, že nemá čas, tak odešel, a mezitím se dostavil do jejího bydliště pan jméno FO. V domě bydlí žalovaná se synem, který tam současně provozuje kovářskou dílnu, jejíž reklamu má umístěnou na fasádě domu. Jednání probíhala tak, že zástupce žalobkyně ji přesvědčoval o tom, že na okna dostane žalovaná dotace, když podmínky jejich poskytnutí musí posoudit odborník na dotace, a pokud je splní, dají se okna do výroby. Asi za 14 dnů přišel odborník na dotace, který jí sdělil, že dotace nedostane, neboť bydlí se synem, který v domě podniká. Dne datum žalovaná podepsala pouze jednu listinu, kde je uvedena cena oken. Žádné další listiny nepodepisovala. Není pravdou, že by si materiály hodinu prostudovávala, jak je uvedeno v záznamu z předsmluvního jednání, bylo to pouze tak, že jí k podpisu byla předložena jen jedna listina, žádné další listiny nepodepisovala. Smlouvy byly v tzv. průpisech, kdy žalovaná obdržela propsanou kopii. Odborník na dotace jí sdělil, že pokud podepíše prohlášení, že souhlasí s dotacemi, tak je dostane, což žalovaná odmítla, neboť by se jednalo o podvod. Následně volala zástupci žalobkyně, jak, a to bude s okny, když na ně nedostala dotace, a on jí vynadal, a to i vulgárně, že je „kráva“, že měla podepsat čestné prohlášení. Další telefon už jí nebral, a když mu zavolal syn, tak mu začal taky sprostě vyhrožovat a následně je oba začali obtěžovat SMS zprávami, a žalovanou i nočními telefonáty.

4. Z výslech svědkyně jméno FO, sousedky žalované, bylo zjištěno, že spolu vídají denně, a žalovaná jí nikdy neřekla, že by měla zájem o výměnu oken, že by o tom uvažovala. Naopak přemýšlela, že nejdříve je potřeba opravit střechu než okna. Někdy dopoledne, když spolu hovořily na cestě, zastavil pán s autem a dal se s nimi do řeči, s tím, že navrhl žalované, zda by nechtěla vyměnit okna. Svědkyni výměnu oken nenabízel, protože je vyměněné má. To, že žalovaná patří k předmětnému domu, dovodil tak, že žalovaná stála za plotem, a svědkyně před plotem. Žalovaná mu na to sdělila, že pokud by se rozhodla pro výměnu, tak jedině s dotací, a že v domě nebydlí sama a bydlí tam se synem. Žalovaná výslovně muži řekla, že pokud výměna oken nebude z dotací, takže to nechce. Po tomto rozhovoru muž odjel a svědkyně šla domů.

5. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že byl přítomen u toho, kdy navštívili žalovanou dva lidé, byla to paní s pánem, a řešil se prodej oken. Celé jednání na něho působilo jako nátlakové, neboť apelovali na žalovanou, že dotační program „adresa Anonymizováno“, bude brzy končit, že by toho měla využít a okna si vyměnit. Svědek o tom uvažoval a měl informace o tom, že pokud v domě žalovaná nebydlí sama, neměla by na dotaci dosáhnout. Byl u toho, kdy žalovaná se s mužem, který okna měřil, dohodli na tom, že se okna začnou vyrábět až poté, co žalovaná obdrží dotaci. Za tímto účelem si také měla zřídit účet, na který měla být dotace poukázána. Žalovaná trvala na tom, že pokud nebude mít peníze na účtu, od poskytnuté dotace, nebude okna chtít. Svědek se podivoval i nad tím, že prodejce oken chodí po domech a nabízí okna, protože se s tímto nikdy nesetkal, setkal se maximálně s tím, že někdo rozdával letáky, ale ne, že by přišel se smlouvami ohledně výměny oken a uzavíral je s objednateli. Byl u toho, kdy žalovaná smlouvu podepsala a je pravdou, že muž okna šel přeměřit. Měřil okna skládacím zednickým metrem, zvenku. Většina oken se nachází v přízemí, jediné okno je nahoře na půdě, a to změřil zevnitř.

6. Z výpovědi svědka jméno FO, syna žalované, bylo zjištěno, že asi týden po podpisu smlouvy se dozvěděl od mámy, že ji podepsala a upozornil ji na to, poté, co ji přečetl, že tam o dotacích není žádná zmínka. Na to mu matka sdělila, že jí muž slíbil, že okna budou financována z dotace, kterou žalovaná získá. Svědek si chtěl tuto informaci ověřit, tak muže telefonicky kontaktoval. Nejprve z mobilu matky, ten však muž nezvedal, a poté jeho číslo vytočil ze svého mobilu, s tím, že by rád projednal obsah smlouvy a také to, že uzavírání takové smlouvy je v rozporu s vyhláškou obce o podomním prodeji a že se jedná o podvod na matku. Na to muž reagoval vulgárním monologem, používal výrazy „ty zmrde, já ti rozkopu hlavu, já ti dám do držky, já ti uřežu hlavu apod“, na to mu svědek řekl, ať mu „políbí prdel“ a zavěsil, protože jakákoliv jiná komunikace byla nemožná. Asi za hodinu dostal od tohoto muže výhrůžnou SMS zprávu, a to, že se má svědek starat o svoji dceru, jinak mu ji sociálka sebere z opatrovnictví. Svědek přitom dceru nemá ve výlučné péči, ale má ji v péči střídavé. Svědek má sídlo firmy v domě matky, kde také bydlí, o tom, že je tam sídlo, svědčí i velké informační tabule o velikosti 60 cm x 100 cm, a dále u vchodu na dveřích je další vývěska obsahující informace o odpovědné osobě a provozních hodinách, když svědek je oprávněný podnikat v oboru kovářství, podkovářství, s tím, že dílnu nemá, má pouze mobilní pojízdnou dílnu a jezdí po republice, kde vykonává svoji činnost na různých místech. Z telefonické komunikace s jednatelem vyplynulo, že okna by měla být vyrobena, měla být někde v dílně v Anonymizováno, a když se tam na ně chtěli jet podívat, aby zkontrolovali jejich kvalitu, tak jim to dovoleno nebylo, aniž by jim byl vysvětlen důvod. S matkou měli v plánu udělat v prvé řadě střechu na domě, a teprve poté okna. Střechu i okna by financovali společně.

7. Ze smlouvy o dílo bylo zjištěno, že byla podepsána dne datum v Anonymizováno, kdy za zhotovitele je razítko žalobkyně a nečitelný podpis a za objednatele je podpis žalované. Cena byla stanovena dohodou ve výši 188.000 Kč včetně DPH, s tím, že pod bodem 6.2.1 bylo ujednáno, že veškeré finanční prostředky může přijímat pouze obchodní zástupce zhotovitele – jednatel pan jméno FO, pod bodem 1.7 bylo sjednáno, že objednatel – spotřebitel, nemá právo na odstoupení od smlouvy v zákonné 14denní lhůtě podle ust. § 1829/1 obč. zák., a to z důvodu rychlosti provádění díla, které je zadáváno do výroby bezodkladně po uzavření smlouvy, zpravidla následující pracovní den, o čemž je objednatel spraven, souhlasí s tím a výslovně to požaduje. Doba a místo plnění ve smlouvě pod bodem 2.1 uvedeno nebylo, pod bodem 2.4 pak byla doba dokončení díla stanovena dohodou smluvních stran v délce 8 měsíců od prvního pracovního dne následujícího po předání stavebně připraveného místa plnění. Pod článkem IV., bod 4.1 bylo sjednáno, že objednatel – spotřebitel, nemá právo na odstoupení od smlouvy v zákonem stanovení 14denní lhůtě, s tím, že pod bodem 4.2 bylo sjednáno, že objednatel je oprávněn nejpozději do 7 dní od uzavření smlouvy odstoupit od smlouvy z jakéhokoliv důvodu, v případě i bez důvodu, nicméně pro takový případ smluvní strany sjednávají odstupné ve výši 50 % z ceny díla. Pod bodem 3.1 je uvedeno, že pokud se nestanoví jinak, projevuje zhotovitel v souladu s § 1758 obč. zák., vůli, aby smlouva byla mezi smluvními stranami uzavřena pouze písemně.

8. Podle ust. § 1829 odst. 4 obč. zák. nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1820 odst. 1 písm. i), může od smlouvy odstoupit do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1, 2 nebo 3. V případě, že podnikatel poučil spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy do jednoho roku ode dne uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3, skončí lhůta pro odstoupení uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel obdržel poučení.

9. Podle ust. § 1829a obč. zák. pro odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory během výletu organizovaného podnikatelem za účelem nebo s účinkem propagace a prodeje zboží nebo poskytování služeb, nebo při nevyžádané návštěvě podnikatele ve spotřebitelově domácnosti platí namísto lhůty čtrnácti dnů podle § 1829 lhůta třiceti dnů.

10. Podle ust. § 559 obč. zák. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

11. Podle ust. § 582 odst. 1, 2 obč. zák. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

12. Podle ust. § 583 obč. zák., jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

13. Podle ust. § 588 obč. zák., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ust. § 1798 odst. 1, 2 obč. zák., ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

15. Podle ust. § 4 odst. 2, 3, 4 zákona o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., obchodní praktika, která může podstatně narušit ekonomické chování určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelů, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť zranitelní takovou praktikou nebo výrobkem nebo službou, a to způsobem, který prodávající může rozumně očekávat, se hodnotí z hlediska průměrného člena této skupiny; tím nejsou dotčeny běžné a oprávněné reklamní praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení, která nejsou míněna doslovně. Nekalou obchodní praktikou se rozumí zejména klamavé konání podle § 5 nebo klamavé opomenutí podle § 5a a agresivní obchodní praktika podle § 5b. Obchodní praktiky, které se považují za nekalé za všech okolností, jsou uvedeny v příloze č. hodnota a 2 tohoto zákona. Užívání nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje.

16. Podle ust. § 5 odst. 1, 2 písm. d) obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody, 17. Podle ust. § 5b odst. 1, 2 písm. b) c) obchodní praktika se považuje za agresivní, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem výrazně zhoršuje nebo může výrazně zhoršit svobodu volby nebo chování spotřebitele ve vztahu k výrobku nebo službě, a to obtěžováním, donucováním včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňováním, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží b) ke způsobu jednání, jeho výhružnosti nebo urážlivosti, c) k vědomému využití nepříznivé situace spotřebitele, která vede ke zhoršení úsudku spotřebitele, k ovlivnění jeho rozhodnutí ve vztahu k výrobku nebo službě.

18. Podle ust. § 5d odst. 1 písm. a) spotřebitel, jehož právo bylo nekalou obchodní praktikou dotčeno, může vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy.

19. Podle ust. § 1820 odst. 1 písm. i) obč. zák., směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen "prostředek komunikace na dálku"), nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, pokud lze tohoto práva využít; náležitosti vzorového formuláře stanoví prováděcí právní předpis.

20. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

21. Podle ust. § 580 odst. 1, 2 obč. zák. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

22. Podle ust. § 583 obč. zák. Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

23. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena neplatná smlouva o dílo, a to z několika důvodů. Vzhledem k tomu, že si účastníci zvolili ve smyslu ust. § 559 obč. zák., pro právní jednání písemnou formu, nebylo toto jednání učiněno platně v této formě, neboť neobsahuje základní náležitosti smlouvy, a to dobu a místo plnění, když tyto údaje měly být uvedeny pod bodem 2.1 článku II. Smlouvy, avšak v písemném vyhotovení jsou údaje nevyplněné. Z obsahu smlouvy lze dovodit zakázané nekalé, klamavé a agresivní praktiky, které jsou ustanoveními zákona o ochranu spotřebitele č. 634/1992, § 4 odst. 3, § 5 odst. 2 písm. b), § 5b), vyloučeny. Jedná se o prohlášení objednatele – spotřebitele v článku IV., bod 4.1, o tom, že objednatel nemá právo na odstoupení od smlouvy dle ust. § 1829 odst. 1 obč. zák., kdy naproti tomu pod bodem 4.2 toto právo na odstoupení od smlouvy je dáno objednateli, kdy může odstoupit z jakéhokoliv důvodu, případně i bez důvodu do sedmi dnů, s povinností zaplatit odstupné ve výši 50 % z ceny díla. Z tohoto ujednání je zřejmé, že je vnitřně rozporné, neboť na straně jedné se zdůrazňuje, že zákonné právo na odstoupení od smlouvy objednateli nenáleží a na straně druhé se ukládá povinnost zaplatit odstupné pro případ odstoupení v kratší než zákonné lhůtě. Jedná se tedy o nesrozumitelné ujednání, které v kontrastu s nemožností od smlouvy odstoupit ze strany objednatele, ilustruje zjevnou nevyváženost práv a povinností obou smluvních stran. V této souvislosti rovněž byl objednatel – spotřebitel, připraven o právo od smlouvy odstoupit v zákonem stanovené 14denní lhůtě, když se jednalo o smlouvu uzavřenou mimo provozovnu zhotovitele, a to z důvodu „rychlosti provádění díla“. Všechna tato ujednání, a to jednotlivě, i ve vzájemném kontextu, prokazují nekalé praktiky žalobkyně a mají za následek absolutní neplatnost daného právního úkonu. Mezi další důvody neplatnosti patří také skutečnost, že nebyla dodržena písemná forma právního úkonu, která byla mezi stranami dle § 582 obč. zák. dohodnuta. Ve smlouvě absentuje uvedení místa doby plnění, které dle názoru soudu patří mezi nezbytné a podstatné náležitosti písemné smlouvy o výměnu oken, které nelze oddělit od dalšího obsahu smlouvy. Soud dále spatřuje neplatnost tohoto právního úkonu i z důvodu úmyslného uvedení žalované v omyl, pokud jde o výši a úhradu ceny oken, neboť smlouva byla uzavřena za předpokladu, že žalovaná obdrží dotaci na výměnu oken, o čemž byla žalobkyní ujišťována prostřednictvím jejího obchodního zástupce, a to i přesto, že na domě, jehož okna měla být vyměňována, byla viditelná reklama sídla provozovny syna žalované, což samo o sobě vylučovalo splnění podmínek pro poskytnutí dotace. Uvedení v omyl žalovaná namítla a soud tedy k tomuto musí přihlížet, když navíc bylo prokázáno i z výpovědi svědků, a to z výpovědi svědka jméno FO, z výpovědi svědkyně jméno FO a svědka jméno FO. Žalobkyně tvrzení těchto osob nijak nevyvrátila a ani netvrdila, že by žalovaná chtěla výměnu oken, i přesto, že jí dotace poskytnuta nebude. I v případě, že by se jednalo o platný právní úkon, vztahovalo by se na odstoupení od této smlouvy ust. § 5d odst. 1a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, dle něhož lhůta pro odstoupení se prodlužuje až na 90 dní, a to za situace, kdy právo žalované jako spotřebitele, bylo dotčeno nekalou obchodní praktikou, která rovněž vyplývá z výpovědi všech svědků, a také z SMS komunikace ze strany žalobkyně prostřednictvím jejího zástupce, v rámci které vyhrožuje exekucí majetku, s tím, že dům žalované půjde do dražby, dále „sociálkou“, která může sebrat „haranta“ – dítě syna žalované ze střídavé péče a dále, že žalobkyně bude informovat obec, že žalovaná žalobkyni něco dluží. Uvedení v omyl žalované, způsob uzavření smlouvy a následná komunikace ze strany zástupce žalobkyně, má všechny vlastnosti nekalého jednání, tak jak je popsáno v zákoně o ochraně spotřebitele a nese s sebou za následek prodloužení lhůty odstoupení od smlouvy až na 90 dní. Smlouva byla uzavřena dne datum a dne datum žalovaná od smlouvy odstoupila poté, kdy požadovala snížení ceny z důvodu nekalých obchodních praktik. Na základě takového jednání nemohla vzniknout žádné ze stran práva a povinnosti, a pokud žalobkyně prokazuje své případné nároky tím, že předmětná okna již vyrobila, tak fotodokumentace, kterou poskytla soudu, na níž jsou zobrazena okna jako druhový výrobek, jejichž rozměry mají být prokazovány přiloženým svinovacím metrem, aniž by bylo zřejmé, jaké skutečné rozměry okna mají, neboť je na fotografii zobrazena vždy koncová část metru, s údajem, který měl vyplývat z měření oken při jejich zaměřování, je zcela neprůkazná, neboť stále není najisto postavena totožnost vyrobených oken, a to v kontextu s jejich rozměry, které byly zjištěny při zaměření. I kdyby okna byla skutečně vyrobena, nelze po žalované požadovat na základě neplatné smlouvy porušující veškerá práva spotřebitele, jakékoliv plnění, a to ani na základě ustanovení o náhradě škody, či případném bezdůvodném obohacení, neboť žalovaná tím, že montáž oken provedena nebyla, se na úkor žalobkyně nemohla bezdůvodně obohatit i v případě neplatného právního úkonu, a pokud jde o případný nárok na vznik škody, tak ani tento není mezi stranami dán, neboť to byla sama žalobkyně, která zavinila vznik případné škody, a to uzavření neplatného právního úkonu postrádajícího veškerá pravidla, na nichž je postaveno občanské právo, a která jsou vyjádřena v ust. § 6 obč. zák., kdy je zřejmé, že žalobkyně nejednala v právním styku poctivě a nesmí tedy těžit ze svého nepoctivého činu a ani z protiprávního stavu, který vyvolala a, nad kterým má kontrolu. Z tohoto důvodu tedy soud návrh zamítnul.

24. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a vzniklo jí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají ze 4,5 úkonu právní pomoci po 7.660 Kč (převzetí věci, sepis vyjádření, účast u jednání u Okresního soudu v adresa dne datum a dne datum a jeden poloviční úkon za účast u jednání dne datum), dále 4 režijních paušálů po 450 Kč a 1 x RP po 225 Kč, dále náhrada za ztrátu času za čas promeškaný cestou k jednání u Okresního soudu v adresa a zpět dne datum, datum a datum v trvání celkem hodnota půlhodin, tedy celkem 900 Kč, a cestovní náhrady motorovým vozidlem zn. Anonymizováno, RZ SPZ, při ujetí celkem hodnota km (3 x 30 km) při průměrné spotřebě 5,1 litru na 100 km, při ceně PHM 34,70 Kč, 34, 10 Kč, sazby základní náhrady za 1 km jízdy 5,9 Kč, náhrady za PHM celkem hodnota x 52,70 Kč a opotřebení vozidla 3 x 177 Kč, pak celkové cestovní náhrady představují částku ve výši 685,43 Kč, spolu s 21 % DPH pak soud přiznal žalované na nákladech řízení částku ve výši 46.077 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.