216 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 117.150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 117.150 Kč se 7% úrokem z prodlení ročně z částky 117.150 Kč od [datum] až do úplného zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 5.858 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne [datum] u Okresního soudu v Šumperku domáhala po žalovaném zaplacení částky 117.150 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný žalobkyni dlužil částku 130.000 Kč a tento dluh uznal dne [datum] dohodou o uznání dluhu co do důvodu i výše a zavázal se ho splatit v měsíčních splátkách po 5.000 Kč počínaje [datum] s tím, že pokud nebude tento dluh měsíčně platit, zavazuje se platit úrok 7 % ze zbývající částky. Žalovaný zaplatil pouze [datum] částku 2.850 Kč, [datum] zaplatil 5.000 Kč a [datum] zaplatil částku 5.000 Kč, dále již ničeho ani přes telefonické upomínky neuhradil. Dne [datum] mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínku, s výzvou k uhrazení dlužných splátek, žalovaný ovšem neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Z dohody o uznání závazku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v této dohodě uznal svůj dluh ve výši 130.000 Kč vůči žalobkyni. Tento dluh vznikl na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], na základě které žalobkyně žalovanému poskytla půjčku 130.000 Kč. Žalovaný uznal dluh co do důvodu i výše a zavázal se ho splácet ve splátkách po 5.000 Kč měsíčně, první splátka byla splatná dne [datum]. Pokud nebude splácení každý měsíc dodržováno, zavázal se žalovaný platit úrok ve výši 7 % ze zbývající částky až do zaplacení. Smlouvu podepsali vlastní rukou žalobkyně i žalovaný.

5. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k uhrazení dlužných splátek za říjen, prosinec, leden a únor.

6. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 130.000 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalované uznal co do důvodu a výše dohodou o uznání dluhu ze dne [datum] a zavázal se svůj dluh splatit v měsíčních splátkách po 5.000 Kč, první splátka byla splatná dne [datum]. V dohodě o uznání dluhu se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 7 % z dlužné částky, pokud nebude splácet včas. Žalovaný ovšem nesplácel řádně a včas, když uhradil pouze [datum] částku 2.850 Kč, dne [datum] částku 5.000 Kč a dne [datum] částku 5.000 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzývala žalovaného k uhrazení dlužných splátek, žalovaný ovšem ničeho neuhradil.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2391 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Podle § 1931 o. z. Bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako zapůjčitel uzavřela s žalovaným jako vydlužitelem dne [datum] smlouvu o zápůjčce (§ 2390 o. z.). Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni ze smlouvy o zápůjčce uznal dohodou o uznání dluhu a zavázal se dlužnou částku platit v měsíčních splátkách po 5.000 Kč. Žalovaný ovšem svoji povinnost nesplnil, když žalobkyni neplatil splátky řádně a včas a uhradil pouze částku 12.850 Kč. Bylo dále pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatil, resp., že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou jak co do jistiny, tak co do požadovaného smluvního úroku. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení částky 117.250 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 7 % z této částky, a to od [datum] do zaplacení.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.858 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.858 Kč.