216 C 8/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 34.515 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34.515 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 34.515 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 10.377,50 Kč k rukám její zástupkyně anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne datum domáhala zaplacení částky 34.515 Kč s příslušenstvím s tím, že je vlastníkem nemovité věci, a to domu adresa stojící na stojícím na pozemku parc. č. st. číslo, územní celek ulice anonymizováno, ve kterém se nachází prostor určený k pronájmu nazvaný jako byt číslo nacházející se ve anonymizována dvě slova podlaží. Žalovanému k uvedené vymezené části nemovité věci svědčilo právo nájmu na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne datum. Nájemné bylo sjednáno na částku ve výši 2.655 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od datum do datum, následně nájemní vztah pokračoval za stejných podmínek. Žalovaný však v roce 2020 nájemné nehradil řádně a pravidelně. Z důvodu porušení povinností žalobkyně zaslala žalovanému výpověď. Předmětnou výpověď ze dne datum žalobkyně považuje za výzvu před podáním výpovědi. Dle uvedené výzvy nedošlo ze strany žalovaného k řádné úhradě nájemného. Následně prostřednictvím právní zástupkyně došlo dopisem ze dne datum k zaslání výpovědi z nájmu bytu včetně poučení. Žalovaný na uvedenou výzvu nereagoval. Nájemní vztah byl ukončen nejpozději ke dni následujícím po převzetí písemnosti, tedy k datum, kdy byla výpověď žalovanému doručena. K uvedenému datu požaduje žalobkyně úhradu dlužné částky nájmu a od tohoto data požaduje stejnou měsíční částku odpovídající bezdůvodnému obohacení, jelikož předmětnou nemovitou věc žalovaný nevyklidil. Žalovaný užívá předmětnou nemovitou věc bez právního důvodu a obohacuje se na úkor žalobkyně. Celkový dluh činil k datu datum částku 34.515 Kč. Žalobkyně zaslala dne datum žalovanému předžalobní výzvu a vyzvala ho k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný neuhradil ničeho.

2. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

4. Z výpisu katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu nacházejícího se v anonymizována dvě slova podlaží domu adresa stojící na stojícím na pozemku parc. č. st. číslo, územní celek, ulice anonymizováno.

5. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že tuto smlouvu podepsali vlastnoručně za žalobkyni starosta územní celek příjmení příjmení a žalovaná dne datum Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala přenechat žalovanému do užívání předmětný byt. Žalovaný se zavázal předmětný byt přijmout do užívání za sjednané nájemné. Nájemné bylo sjednané ve výši 2.655 Kč měsíčně.

6. Z evidenčního listu soud zjistil, že celková měsíčná platba nájemného za předmětný byt byla stanovena ve výši 2.655 Kč.

7. Ze seznamu nájmů k datu datum soud zjistil, že za období od datum do datum činí dlužné nájemné částku 34.515 Kč.

8. Z výpovědi smlouvy o nájmu bytu ze dne datum s doručenkou bylo zjištěno, že žalobkyně touto výpovědí ukončila nájemní vztah bez výpovědní doby z důvodu zvlášť závažného porušení smluvních povinností žalovaným, a ke dni datum požaduje předání a vyklizení předmětného bytu a tato výpověď byla žalovanému doručena dne datum 9. Z výzvy k vyklizení bytu a předžalobní výzvy ze dne datum s dodejkou bylo zjištěno, že žalobkyně vypověděla nájem bytu a vyzvala žalovaného touto listinou k uhrazení celé dlužné částky, žalovanému byla tato výzva doručena dne datum.

10. Z výzvy k vyklizení bytu a předžalobní výzvy ze dne datum s dodejkou bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného touto listinou k vyklizení předmětného bytu a uhrazení celé dlužné částky, žalovanému byla tato výzva doručena dne datum.

11. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu. Dne datum žalobkyně s žalovaným podepsali nájemní smlouvu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala přenechat předmětný byt k užívání žalovanému, a žalovaný se zavázal platit měsíční nájemné ve výši 2.655 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Žalovaný nehradil nájem řádně a včas a nájemní vztah byl ke dni datum ukončen. Žalovaný ovšem i poté užíval předmětnou nemovitou věc bez právního důvodu a obohacoval se na úkor žalobkyně. Celková dlužná částka činí ke dni datum částku 34.515 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum k uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný ovšem neuhradil ničeho.

12. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2251 odst. 1 o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § číslo obdobně.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl na základě nájemní smlouvy nájemní vztah, jehož předmětem byl výše označený byt. Povinností žalovaného jako nájemce bylo platit nájemné. Žalovaný nesplnili řádně své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, když řádně neplatil nájemné a nájemný vztah byl ke dni datum ukončen. Žalovaný ovšem byt užíval i nadále bez právního důvodu a bezdůvodně se na žalobkyni obohatil. Žalobkyni vznikl vedle práva na zaplacení dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení v celkové výši 34.515 Kč nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.377,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.726 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34.515 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a z částky 1.250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.150 Kč ve výši 1.501,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.