217 C 16/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o: 83 554 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 83 554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 16. 4. 2019 do zaplacení, vše do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 4 778 Kč do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů státu částku ve výši 399 Kč.

1. Podanou žalobou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 83 554 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % od 16. 4. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] způsobil dopravní nehodu, když jako řidič vozidla [jméno] – [příjmení] [jméno], [registrační značka], ve vlastnictví [právnická osoba], narazil do několika zaparkovaných vozů, [anonymizováno 5 slov], následně pokračoval v jízdě a vozidlo zaparkoval, přičemž nehodu jakkoliv neřešil. Žalovaný byl v souvislosti s nehodou uznán vinným z přestupku podle [ustanovení pr. předpisu], o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o silničním provozu“), a to rozhodnutím [stát. instituce], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a zaměstnavatelem žalovaného [právnická osoba] jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva zahrnující pojištění vozidla, které řídil žalovaný. V souvislosti s likvidací pojistné události žalobkyně vyplatila pojistné plnění v souvislosti s poškozenými vozidly v celkové výši 83 554 Kč. S ohledem na to, že žalovaný porušil své povinnosti stanovené § 47 zákona o silničním provozu, vzniklo žalobkyni dle § 10 odst. 1 písm. b) a písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., právo na vyplacení pojistného plnění, neboť žalovaný způsobenou nehodu neohlásil, místo nehody opustil a způsobil nemožnost řádného vyšetření okolností, za jakých se nehoda udála. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím dopisem ze dne [datum], žalovaný však ničeho neuhradil a je tak od 16. 4. 2019 v prodlení.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, neboť nehoda byla zapříčiněna jeho akutními zdravotními problémy a následně [anonymizováno 9 slov]. [role v řízení] [anonymizováno 9 slov], nevyčkávala tak na příjezd policistů a nesepsal záznam o nehodě. Žalovaný rovněž namítal nedostatek pasivní věcné legitimace, neboť vozidlo řídil jako zaměstnanec [právnická osoba] a za škodu tak odpovídá zaměstnavatel, který byl ve smlouvě uveden jako pojištěný. Žalovaný rozporoval, že i kdyby byl ve sporu pasivně legitimován, tak nebyly naplněny podmínky ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., neboť existoval„ důvod hodný zřetele“, když k dopravní nehodě došlo z důvodu jeho akutních zdravotních problémů. V takové situaci řidič jedná zkratkovitě, neboť je v šoku. Navíc ani nedošlo ke ztížení možnosti řádného šetření pojistné události. Z rozhodnutí [stát. instituce] vyplývá, že příčinou nehody byly zdravotní problémy, nikoliv [anonymizována dvě slova], jak naznačoval žalobce. Žalovaný [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

3. Ze shodných skutkových tvrzení soud zjistil, že dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, došlo v [obec] na ul. [ulice] k dopravní nehodě způsobené [značka automobilu], [registrační značka], které řídil žalovaný, přičemž došlo k poškození automobilů [anonymizováno] [registrační značka], [anonymizováno] [registrační značka], [anonymizováno] [registrační značka], [anonymizováno] [registrační značka], [anonymizováno] [registrační značka]. Žalovaný jako řidič škodícího vozidla nehodu neohlásil, ani nevyčkal na místě. Žalobce v souvislosti s poškozením [anonymizována dvě slova] poškozeným na pojistném plnění částku ve výši 83 554 Kč. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

10. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uplatnila u žalovaného nárok v podobě vyplaceného pojistného v celkové výši 83 554 Kč, kterou měl žalovaný uhradit do [datum].

11. Z výpovědi [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že svědek se zná se žalovaným ze zaměstnání u [právnická osoba], kde byli oba zaměstnáni. Pracoviště svědka bylo v [obec], žalovaného v [obec]. Zaměstnanci měli pevně stanovenou osmihodinovou pracovní dobu a dále měli příslužby. Příslužbu bral svědek tak, že pokud mu zaměstnavatel po pracovní době zavolal, tak jel [anonymizována dvě slova], bral to, že byl připravený vyjet na zavolání. Svědek nebyl toho názoru, že by byli zaměstnanci u zaměstnavatele přetěžovaní. [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec]. [Anonymizovaný odstavec.]

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, došlo v [obec] na ul. [ulice] k dopravní nehodě způsobené [značka automobilu], [registrační značka], které řídil žalovaný, přičemž došlo k poškození automobilů [anonymizováno] [registrační značka], [anonymizováno] [registrační značka], [anonymizováno] [registrační značka], [anonymizováno] [registrační značka], [anonymizováno] [registrační značka]. Žalovaný jako řidič škodícího vozidla nehodu neohlásil, ani nevyčkal na místě, nesepsal záznam o nehodě. Pouze vystoupil z vozidla, které zkontroloval a následně od nehody ujel a zaparkoval u svého bydliště, kde odešel do svého bytu. Žalovaný v době nehody měl po pracovní době a jel vozidlem z [anonymizováno 12 slov] to, [anonymizováno 7 slov] v [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov]. [role v řízení] [anonymizována čtyři slova], tedy dne [datum], [anonymizována čtyři slova] v [nemocnice] s [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov]. [anonymizována čtyři slova] [datum]. [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] od [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Žalovaný byl v souvislosti s nehodou mimo jiné shledán vinným z přestupku, neboť řídil vozidlo, když jeho schopnost řídit byla snížena v důsledku jeho zdravotního stavu; nepřizpůsobil jízdu svému zdravotnímu stavu a neoznámil nehodu policii. Vlastníkem vozidla [jméno] [příjmení], [registrační značka] byl zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba], který měl sjednánu pojistnou smlouvu se žalobkyní. Žalobkyně v souvislosti s poškozením vozidel vyplatila poškozeným na pojistném plnění částku ve výši 83 554 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě této částky.

14. Podle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění vozidla“), pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

15. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění vozidla, pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

16. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění 17. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

18. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný řídil vozidlo a způsobil dopravní nehodu, od které ujel. Jednalo se o vozidlo zaměstnavatele žalovaného, který byl i pojištěným v rámci smlouvy uzavřené se žalobkyní. Žalovaný namítal, že není pasivně legitimovaný a soud se tak nejprve zabýval pasivní věcnou legitimací žalovaného, přičemž dospěl k závěru, že žalovaný pasivně legitimovaný ve sporu je.

21. Žalovaný vozidlo řídil mimo pracovní dobu a za soukromým účelem ([anonymizováno 12 slov]). S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že žalovaný v době nehody neřídil vozidlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Rozhodnutí Nejvyššího soudu citovaná žalovaným pak na projednávaný případ nedopadají, neboť ve všech rozhodnutích (sp. zn. 21 Cdo 1755/2002, 25 Cdo 2402/2010, 32 Odo 1397/2005 a 25 Cdo 1957/2006) se jednalo o případy, kdy zaměstnanec řídil vozidlo v souvislosti s plněním pracovních úkolů (cesta do místa výkonu práce nebo z něj, plnění pracovních povinností). O takovou situaci se v projednávaném případě nejedná, neboť žalovaný měl po pracovní době, nejel do práce a ani z práce, nevykonával pracovní činnost pro zaměstnavatele a jeho cesta neměla jakoukoliv souvislost s výkonem pracovní pohotovosti. Vozidlo užil výhradně k soukromé cestě od svého domu k domu [anonymizováno] a zpět (jak žalovaný uváděl [anonymizována tři slova], v práci skončil [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizováno], následně dělal běžné věci [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]). Žalobkyně je tak oprávněna po žalovaném svůj nárok vymáhat, a to i přesto, že žalovaný nebyl účastníkem smlouvy jako pojištěný. Dle § 2 písm. f) a § 6 odst. 1 zákona o pojištění vozidla, se na žalovaného jako na pojištěného hledí a vztahuje se na něj pojištění odpovědnosti, neboť řídil pojištěné vozidlo a odpovídá dle § 2910 o. z. za újmu kterou způsobil porušením zákonné povinnosti. K rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1957/2006 citovaném žalovaným, které je nadále aplikovatelné, přestože se vztahuje k předchozí právní úpravě, pak lze navíc uvést, že potvrzuje právní názor soudu, že žalovaný je pasivně legitimovaný jako řidič vozidla, přestože nebyl účastníkem pojistné smlouvy, když lze regresivní nároky pojistitele uplatňovat proti řidiči vozidla, který není pojištěným ze smlouvy (jak výslovně uvádí Nejvyšší soud v rozhodnutí:„ Pojištění se tak vztahuje jak na odpovědnost osoby provozovatele vozidla podle § 427 a násl. obč. zák., tak i na osoby odpovídající za škodu podle § 420 obč. zák., např. na řidiče vozidla“).

22. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný ujel od nehody, kterou způsobil a nehodu neohlásil. Nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že soud je dle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) vázán rozhodnutím správního orgánu o tom, že žalovaný byl shledán vinným ze spáchání přestupku spáchaného v souvislosti s uvedenou dopravní nehodou, jímž byl potrestán právě za to, že od nehody odjel, nezavolal policii a řídil vozidlo, když mu to zdravotní problémy nedovolovaly. Soud je tak touto skutečností vázán, přičemž dospěl ke stejnému závěru jako správní orgán v přestupkovém řízení, tedy že žalovaný bezdůvodně od nehody ujel a řídil, když k tomu nebyl způsobilý. Tím, že od nehody ujel, nenahlásil ji a nesepsal záznam o nehodě, podstatně ztížil její řádně prošetření, jak je stanoveno v § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona o pojištění vozidla. Žalovaný se sice bránil, že se mu udělalo zle, [anonymizována tři slova] jednal zkratkovitě ze zdravotních důvodů, čímž je dán důvod zřetele hodný a nelze tak uvedená ustanovení na jeho případ aplikovat, ale soud jeho argumentaci nepřisvědčil. Jak vypověděl žalovaný a i [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] (ve správním řízení), žalovanému se udělalo zle ještě předtím, než usedl za volant vozidla. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] na [anonymizována tři slova], [anonymizováno] se [anonymizována tři slova]. Za takové situace neměl vozidlo vůbec řídit a měl počkat, než se mu udělá lépe, případně se nechat odvézt. Nelze tím ani omluvit jeho jednání po nehodě, když z místa nehody odešel a nehodu nenahlásil, jak je jeho zákonnou povinností. Žalovaný přestože tvrdil, že měl strach o svůj život a jednal proto zkratkovitě, tak si nezavolal záchrannou službu, nevyhledal ihned lékaře a do [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], pak nemá na hodnocení soudu žádný vliv, neboť to nic nemění na skutečnosti, že neměl řídit vozidlo, když se necítil dobře. [anonymizováno] je [anonymizováno], že [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Stranou pak již soud nechává skutečnost, že dle [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum] žalovaný lékaři uvedl, že [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova]. [Anonymizovaný odstavec.]

24. Jelikož žalovaný místo nehody opustil, následně byl nekontaktní, nemohlo být řádně prošetřeno, jak konkrétně se nehoda udála, zda skutečně měl zdravotní problémy, jak žalovaný tvrdí, případně zda mohla být za nehodou například jeho nepozornost, [anonymizována čtyři slova]. Na tomto místě soud zdůrazňuje, že [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova], ale pouze konstatuje, že svým chováním zapříčinil, že nehoda nemohla být náležitě objasněna, což se projevuje právě tím, že [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ([anonymizována čtyři slova]), tak díky jeho chování po nehodě by tato skutečnost ani zjištěna být nemohla, neboť jeho [anonymizována dvě slova] s [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Tímto byla zmařena možnost jakéhokoliv objektivního objasnění nehody, což je právě situace předpokládaná ustanoveními § 10 odst. 1 písm. b) a c).

25. Ze všech uvedených důvodů tak soud vyhověl návrhu žalobkyně, když žalovaný způsobil dopravní nehodu, na základě které musela žalobkyně vyplatit poškozeným částku ve výši 83 554 Kč, a s ohledem na to, že žalovaný svým chováním naplnil podmínky stanovené § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona o pojištění vozidla, má žalobkyně regresivní nárok vůči žalovanému na zaplacení částky, kterou uhradila, neboť žalovaný svým chováním podstatně ztížil řádné objasnění nehody. Jak je uvedeno výše, důvody zřetele hodné u žalovaného soud neshledal a ten je povinen žalobkyni vyplacené pojistné nahradit. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku, kterou vynaložila na vyplacené pojistné plnění poškozeným ve výši 83 554 Kč. Spolu s touto částkou uložil soud žalovanému zaplatit dle § 1970 úrok z prodlení stanovený ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 16. 4. 2019, jak požadovala žalobkyně, tedy od data stanoveného k úhradě dlužné částky ve výzvě zaslané žalovanému, když částku včas neuhradil.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 778 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 178 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, žaloba), tak jak požadovala žalobkyně ve svém podání ze dne [datum]. Žalovaný sice namítal, že mu nebyla zaslána řádná předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř., neboť jako první písemnost mu byla zaslána právě předžalobní výzva, přičemž v té době pohledávka ještě nebyla splatná, a nezavdal příčinu k podání žaloby ve smyslu § 143 o. s. ř., ale této argumentaci soud nepřisvědčil. Žalovanému byla doručena výzva k uhrazení předmětné částky, ve které byl poučen o možnosti soudního vymáhání a žalovaný částku neuhradil, žalobkyně poté podala předmětnou žalobu, kterou se domohla uložení povinnosti žalovanému zaplatit uvedenou částku. Žalovaný by svou povinnost jinak nesplnil, což je zřejmé i z jeho postoje v průběhu řízení. Žalobkyně nemohla postupovat jinak, než bylo podání žaloby, aby se svého práva domohla. Žalovaný si byl před zahájením soudního řízení vědom svého závazku a neuhradil jej, a to ani po podání žaloby. Ze strany žalobkyně se pak nejedná o záměrné navyšování nákladů řízení, proti čemuž ustanovení § 142a a § 143 o. s. ř. směřují, a to navíc za situace, kdy žalobkyně není zastoupena advokátem. Není tak důvod, aby soud žalobkyni náhradu nákladu nepřiznal což je i v souladu například s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2178/15. Soud dále neshledal ani důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř.

27. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil žalovanému měsíční lhůtu ke splnění uložených povinností, a to s ohledem na jejich výši.

28. Soud dále dle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost uhradit náklady řízení státu spočívající ve svědečném ve výši 399 Kč přiznaném svědkovi [celé jméno svědka] za podanou svědeckou výpověď u jednání dne [datum], neboť u žalovaného nejsou dány předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků.