218 C 36/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 50.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem 5.000 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50.000 Kč od 12. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.000 Kč od 12. 9. 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 14.842 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobou podanou dne 14. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 50.000 Kč spolu s úrokem 5.000 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55.000 Kč od 12. 9. 2019 do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky řízení dne 27. 8. 2019. Na základě této smlouvy o zápůjčce poskytl žalobce žalovanému dne 27. 8. 2019 v hotovosti 50.000 Kč a žalovaný se zavázal částku 50.000 Kč společně s úrokem 5.000 Kč vrátit do 10. 9. 2019. Žalovaný ovšem ničeho nevrátil, přestože ho žalobce k vrácení zápůjčky opakovaně vyzýval přes aplikaci [příjmení] [příjmení] a následně i prostřednictvím svého právního zástupce doporučeným dopisem ze dne 10. 9. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že dne 27. 8. 2019 žalobce a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout dne 27. 8. 2019 50.000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal částku 50.000 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 5.000 Kč vrátit v hotovosti do 10. 9. 2019.

5. Z komunikace mezi žalobcem a žalovaným prostřednictvím aplikace [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že žalobce žalovaného přes tuto aplikaci mnohokrát vyzýval k uhrazení dlužné částky.

6. Z čestného prohlášení manželky žalobce, [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] čestně prohlašuje, že byla přítomna okamžiku, kdy byla dne 27. 8. 2019 poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 50.000 Kč. Hotovost si osobně převzal žalovaný a byla poskytnuta žalobcem na adrese [obec a číslo]. Zároveň byla podepsána i smlouva o zápůjčce, kterou ona žalobci připravovala.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 9. 2020 s podacím lístkem a skenem obálky vráceného dopisu soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzýval žalovaného k zaplacení celé dlužné částky a tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 11. 9. 2020, zásilka se vrátila zpět z důvodu, že si ji žalovaný nevyzvedl.

8. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobce jako zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako vydlužitelem dne 27. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce. Žalobce dne 27. 8. 2019 poskytl žalovanému v hotovosti částku 50.000 Kč, tuto částku se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 5.000 Kč do 10. 9. 2019. Žalovaný ovšem ničeho nevrátil, přestože ho k tomu žalovaný vyzýval prostřednictvím aplikací [příjmení] [příjmení] i předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2020.

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2391 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 1806 o. z. lze úroky z úroků požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce jako zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako vydlužitelem dne 27. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce (§ 2390 o. z.). Žalobce splnil svoji povinnost, když dne 27. 8. 2019 poskytl žalovanému v hotovosti částku 50.000 Kč, žalovaný ovšem svoji povinnost nesplnil, když žalobci částku 50.000 Kč společně s úrokem ve výši 5.000 Kč do 10. 9. 2019 nevrátil. Bylo dále pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobci splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou jak co do jistiny tak co do požadovaného smluvního úroku. Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení z částky 55.000 Kč od 12. 9. 2019 do zaplacení. Soud však žalovanému uložil platit zákonné úroky z prodlení pouze z částky 50.000 Kč od 12. 9. 2019 do zaplacení, když žalobce požadoval zákonné úroky z prodlení také z úroků (obecně nepřípustný anatocismus) a nepodařilo se mu prokázat, že si placení úroků z prodlení z úroků s žalovaným sjednal dle § 1806 o. z. Výše úroku prodlení byla stanovena dle vl. nařízení 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 143 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.842 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10.200 Kč ve výši 2.142 Kč.