218 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 16.578 Kč s příslušenstvím + o 5.455,26 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 16.578 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 28.578 Kč ve výši 8,25 % ročně od 24. 2. 2021 do 25. 2. 2021 ve výši 6,55 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 26.578 Kč ve výši 8,25% ročně od 26. 2. 2021 do 25. 3. 2021 ve výši 170,54 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 24.578 Kč ve výši 8,25% ročně od 26. 3. 2021 do 22. 4. 2021 ve výši 157,71 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 22.578 Kč ve výši 8,25% ročně od 23. 4. 2021 do 21. 5. 2021 ve výši 150,05 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 19.578 Kč ve výši 8,25% ročně od 22. 5. 2021 do 21. 6. 2021 ve výši 139,09 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 16.578 Kč ve výši 8,25 % ročně od 22. 6. 2021 do zaplacení b) částky 5.455,26 Kč c) úroku ve výši 95,89 % p.a. z částky 21.966,47 Kč od 24. 2. 2021 do 22. 4. 2021 ve výši 3.224,22 Kč, úroku ve výši 95,89 % p.a. z částky 21.180,56 Kč od 23. 4. 2021 do 21. 5. 2021 ve výši 1.554,40 Kč, úroku ve výši 95,89 % p.a. z částky 18.180,56 Kč od 22. 5. 2021 do 21. 6. 2021 ve výši 1.426,31 Kč, úroku ve výši 95,89 % p.a. z částky 15.180,56 Kč od 22. 6. 2021 do 17. 9. 2021 ve výši 3.380,96 Kč, úroku ve výši 8,25 % p.a. z částky 15.180,56 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 2. 2021 dosáhne částky 113.299 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částek, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že je držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů. Mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla dne 25. 4. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 24.000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 26. 4. 2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,57 % p. a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 1.967 Kč splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřena. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze částky po 1.967 Kč ze dne 15. 5. 2019, 17. 6. 2019, 9. 7. 2019, 9. 8. 2019, 12. 9. 2019, 9. 10. 2019, 12. 11. 2019, 11. 12. 2019, 13. 1. 2020, 5. 2. 2020, 12. 3. 2020, 9. 4. 2020, 28. 5. 2020, 29. 6. 2020, 27. 7. 2020, 15. 9. 2020, 15, 9, 2020, 26. 10. 2020, 26. 11. 2020. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (podle smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 20,21, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (podle smlouvy platí, že vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 20, 21, u kterých se žalovaný ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 20 splatné dne 19. 12. 2020. K 22. 2. 2021 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 27.180,56 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 24. 2. 2021, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši 2.000 Kč ze dne 25. 2. 2021, ve výši 2.000 Kč ze dne 25. 3. 2021, ve výši 2.000 Kč ze dne 22. 4. 2021, ze dne 21. 5. 2021 ve výši 3.000 Kč, ze dne 21. 6. 2021 ve výši 3.000 Kč. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií Covid 19, žalobkyni od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanoven pro případ prodlení žalované s plněním peněžitých dluhů (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením a úrok z prodlení). Žalovaná za celou dobu trvání závazkového vztahu zaplatila celkově částku 49.373 Kč. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 15.180,56 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 27.180,56 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 21.966,47 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5.214,09 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 24. 2. 2021 do zaplacení, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 27.180,56 Kč od 24. 2. 2021 do 25. 2. 2021 ve výši 54,36 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 25.180,56 Kč od 26. 2. 2021 do 25. 0. 2021 ve výši 705,04 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 23.180,56 Kč od 26. 3. 2021 do 22. 4. 2021 ve výši 649,04 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 21.180,56 Kč od 23. 4. 2021 do 21. 5. 2021 ve výši 614,22 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 18.180,56 Kč od 22. 5. 2021 do 21. 06. 2021 ve výši 563,58 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 15.180,56 Kč od 22. 6. 2021 do zaplaceni. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 5.455,26 Kč (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty). Dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 24. 2. 2021 do zaplacení, tj. úrok z částky 21.966,47 Kč od 24. 2. 2021 do 22. 4. 2021 ve výši 3.224,22 Kč, úrok z částky 21.180,56 Kč od 23. 4. 2021 do 21. 5. 2021 ve výši 1.554,40 Kč, úrok z částky 18.180,56 Kč od 22. 5. 2021 do 21. 6. 2021 ve výši 1.426,31 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 15.180,56 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 95,89 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 18. 9. 2021) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 8. 25 % p.a. Žalovaná tyto částky neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní banka, že žalobkyně je od 11. 5.2 018 držitelem povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

5. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), že zde byl proveden skóring žalované v registru NRKI, skóre nebylo uvedeno, uveden kód příznaku 14, který znamená, že klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti 6. Z výpisu z registru SOLUS, že žalovaná nebyla k datu 24. 4. 2019 v tomto registru evidována s dlužnou částkou po splatnosti.

7. Z kopie občanského průkazu žalované, že žalobkyně, resp. zprostředkovatel úvěru, dne 25. 4. 2019 ověřil totožnost žalované.

8. Z oznámení o změně dávky státní sociální podpory ze dne 1. 4.2 019, že Úřad práce ČR žalované od 1. 3. 2019 zvýšil rodičovský příspěvek na dítě, narozené 3. 5. 2018, z 6.111 Kč na 10.017 Kč.

9. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] ze dne 25. 4. 2019, že na účet byla dne 6. 4. 209 od Úřadu práce, kraj. pobočky v Olomouci připsána částka 10.017 Kč, účet k tomuto datu vykazoval záporný zůstatek 20,97 Kč. Z výpisu za období 1. 3. 2019 – 31. 3. 2019, že počáteční zůstatek na účtu byl 3,59 Kč, konečný zůstatek 804,85 Kč. Na účet byl připsáno 6.920,07 Kč, odepsáno bylo 6.118,81 Kč.

10. Z hodnocení klienta, že dne 25. 4. 2019 byla provedena zprostředkovatelem úvěru analýza bonity žalované, v rámci níž žalobkyně pracovala s údaji, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 10.017 Kč z rodičovské, výdaje (životní minimum) 3.410 Kč, jedno dítě v domácnosti s výdaji 2.000 Kč, výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) 1.000 Kč, jiné splátky úvěrů a zápůjček že nejsou, celkem výdaje 6.410 Kč, rezerva 1.000 Kč, volné zdroje 2.607 Kč. Žalovaná podpisem prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé informace. Zprostředkovatel doporučil úvěr schválit.

11. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru ze dne 25. 4. 2019, [číslo] že touto smlouvou se žalobkyně jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 24.000 Kč s tím, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činí 94.416 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, celková výše splátky 1.967 Kč měsíčně a počet splátek 48 s tím, že budou hrazeny nejpozději 19. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 151,57 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. RPSN 151,57 %. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru že běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce než 30 dnů. Souhrn takových pokut že může činit maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok. Smluvní pokuty jsou splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti prodlení, u každé splátky, u které je klient v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, výše nákladů činí 200 Kč. Právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky patnáctým dnem trvání prodlení s její úhradou, náhrada je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Dále bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Poskytovatel je povinen klienta před zesplatnění vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacení jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené roky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistinu. Novou jistinu úvěru je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí klient v případě prodlení s hrazením nové jistiny platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé toto nové jistiny až do jejího zaplacení. Dále bylo sjednáno, že jestliže klient po zesplatněné nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Za žalobkyni smlouvu podepsal [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [obec a číslo], jako zprostředkovatel úvěru, za žalobkyni byla akceptována dne 25. 4. 2019. Žalovaná je ve smlouvě označena mj. trvalým bydlištěm [ulice a číslo], [obec], adresa pro doručování je uvedena [obec a číslo] Návrh/smlouv byl učiněn na formuláři připraveném žalobkyní (formulář se evidentně předtištěn, jsou do něj počítačově doplněny toliko údaje identifikující zprostředkovatele úvěru, klienta, základní údaje o poskytovaném úvěru, zbytek textu nemohl být jakkoliv měněn). Žalovaná uvedla jako platební místo číslo účtu [bankovní účet].

12. Z předsmluvního formuláře podepsaného dne 25. 4. 2019 žalovanou, že žalovaná byla seznámena se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, tento byl uveden jako spotřebitelský bezúčelový úvěr, celková výše spotřebitelského úvěru 24.000 Kč, výpůjční úroková sazba 151,57 % p.a., kdy se jedná o pevnou výpůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, RPSN 151,57 %, základní doba trvání spotřebitelského úvěru 48 měsíců, úvěr je splatný v měsíčních splátkách ve výši 1.67 Kč, která zahrnuje jistinu a úroky, základní celková částka, kterou je třeba zaplatit činí 94.416 Kč.

13. Z oznámení o schválení úvěru, že žalobkyně dne 29. 4. 2019 vyhotovila listinu adresovanou žalované na adresu [obec a číslo], ve které jí sdělovala schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo]. V oznámení bylo uvedeno bankovní spojení pro úhrady splátek úvěru, a to číslo účtu [bankovní účet], [variabilní symbol].

14. Z dodejek, že dne 13. 5. 2019 a dne 17. 6. 2019 žalovaná na adrese [adresa žalované], převzala zásilky zasílané žalobkyní, na kterých jsou uvedena čísla [číslo], [číslo].

15. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, že z účtu [bankovní účet], byla pod [variabilní symbol] ve prospěch účtu [bankovní účet] dne 26. 4. 2019 odepsána částka 24.000 Kč.

16. Z karty klienta k číslu smlouvy [číslo] ([číslo]), že v této jsou evidovány úhrady po částkách 1.967 Kč ve dnech 15. 5. 2019, 17. 6. 2019, 9. 7. 2019, 9. 8. 2019, 12. 9. 2019, 9. 10. 2019, 12. 11. 2019, 11. 12. 2019, 13. 1. 2020, 5. 2. 2020, 12. 3. 2020, 9. 4. 2020, 28. 5. 2020, 29. 6. 2020, 27. 7. 2020, 15. 9. 2020, 15. 9. 2020, 26. 10. 2020, 26. 11. 2020, 25. 2.2 021, dále ve výši 33 Kč dne 25. 2. 2021, ve výši 1.934 Kč dne 25. 3. 2021, ve výši 66 Kč dne 25. 3. 2021, ve výši 1.901 Kč dne 22. 4. 2021, ve výši 99 Kč dne 22. 4. 2021, ve výši 1.868 Kč dne 21. 5. 2021, ve výši 1.132 Kč dne 31. 5. 2021, ve výši 835 Kč dne 21. 6. 2021, ve výši 1.967 Kč dne 21. 6. 2021, ve výši 198 Kč dne 21. 6. 2021.

17. Z výzvy k zaplacení ze dne 19. 1. 2021, že žalobkyně vyhotovila výzvu, ve které sdělovala žalované, že se ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru z uvedené smlouvy, a to splátek č. 20 a 21, splatných dne 19. 12. 2020 a 19. 12. 2021, vyzvala ji k okamžité úhradě, včetně náhrady nákladů ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč, a upozornila na možnost zesplatnění dluhu. Oznámení bylo adresované žalované na adresu [adresa žalované].

18. Z výzvy k zaplacení ze dne 19. 2. 2021, že žalobkyně vyhotovila výzvu, ve které sdělovala žalované, že se ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru z uvedené smlouvy, a to splátek č. 20, 21 a 22, splatných dne 19. 12. 2020, 19. 12. 2021 a 19. 2. 2021, vyzvala ji k okamžité úhradě, včetně náhrady nákladů ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč, a upozornila na možnost zesplatnění dluhu. Oznámení bylo adresované žalované na adresu [adresa žalované].

19. Z oznámení ze dne 22. 2. 2021, že žalobkyně vyhotovila oznámení, kterým sdělovala žalované, že se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěr u uvedené smlouvy o délce 65 dnů a že tímto dnem došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Vyzvali ji k okamžité úhradě celkové částky 28.578 Kč. Oznámení bylo adresováno žalované na adresu [adresa žalované].

20. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 12. 2021, že právní zástupce žalobkyně sepsala uvedenou výzvu, ve které žalovanou vyzvala k zaplacení částky 16.578 s příslušenstvím, a to do 15 dnů ode dne odeslání tohoto oznámení. Výzva byla adresována žalované na adresu [adresa žalované].

21. Z poštovního podacího archu ze dne 6. 12. 2021, že žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku pro žalovanou, adresovanou na adresu [adresa žalované].

22. Ze zprávy z bank k tomu, jak vysokou úrokovou sazbu sjednávaly u úvěrů poskytovaných fyzickým osobám – spotřebitelům v dubnu 2019, s parametry jistina úvěru 24.000 Kč, při splatnosti 48 měsíců, [právnická osoba] 11,8 %, [právnická osoba], 4,9 % - 22,7 %, [právnická osoba] 12,9 % - 16,9 %, [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] uvedla úrokovou sazbu od 4,4 % do 11,9 % dle rizikovosti klienta, [právnická osoba] uvedla úrokovou sazbu 7,9 %, s tím, že nejnižší možná půjčka byla 50.000 Kč, [právnická osoba] 14,9 %, [právnická osoba] takový produkt neposkytovala, [právnická osoba] 14,56 %, [právnická osoba], 6,9 % - 14,9 % 23. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018, vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [příjmení] soud zjistil, že v uvedené listině se zpracovatel zabývá rozdílem mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou s tím, že nominální sazba je považována za úrokovou sazbu sjednanou mezi poskytovatelem a příjemcem kapitálu, efektivní úroková míra pak přichází v úvahu v situaci, kdy dochází ke složenému úročení a úroky jsou v rámci jednoho období připisovány více než jednou, přičemž vztah mezi těmito sazbami je reprezentován vzorcem ie = (1 + i/m) m + 1, kde ie je efektivní úroková míra, i je nominální úroková míra a m je četnost skládání úroku v rámci jednoho období. Efektivní úrokové sazbě 157 % ročně odpovídá nominální úroková sazba 98,2022 % ročně.

24. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným žalovaným dne 25. 24. 2019 požádala žalovaná žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 24.000 Kč. Návrh na poskytnutí úvěru žalovaného byl žalobkyní akceptován dne 25. 4. 2019, dne 26. 4. 2019 byla částka 24.000 Kč vyplacena na účet uvedený žalovanou ve smlouvě. Žalovaná se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 1.967 Kč, spolu s úrokem ve výši 151,57 % ročně neměnným po celou dobu splácení úvěru. Celkem se tak zavázal vrátit žalobkyni částku 94.416 Kč. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované lustrací v registru SOLUS, kdy v tomto registru neměla žalovaná žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací (NRKI), přičemž v tomto registru byla žalovaná vyhodnocena jako příliš nový klient nebo klient s rozpracovanou žádostí. Dále posuzovala příjem žalované z oznámení o zvýšení rodičovského příspěvku a výpisu z účtu. Při posuzování úvěruschopnosti žalované dospěla k částce volných zdrojů ve 2.607 Kč měsíčně. Smlouva byla formulářová, předchystána žalobkyní. V dubnu roku 2019 jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 24.000 Kč splatné v 48 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 4,9 % ročně do 22,7 % ročně. Žalovaná dosud žalobkyni uhradila částku 49.373 Kč. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k zaplacení výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 12. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 6. 12. 2021.

25. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

27. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Posouzení úvěruschopnosti lze s ohledem na výši úvěru hodnotit jako dostatečné, nicméně soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 o. z., neboť ujednání o výši úroků je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Dle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, sp. zn. 33 Odo 236/2005 či sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné absolutně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 je odporující dobrým mravům úrok téměř čtyřnásobně přesahující horní hranici obvyklé úrokové míry.

32. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 1 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy. Byť k naplnění skutkové podstaty lichvy je třeba i zneužít něčí tísně, nezkušenosti apod., má podepsaný soud za to, že je vyloučené, aby soudy v civilním řízení vůbec uvažovali nad tím, že by úrok s roční úrokovou sazbou 151,57 % mohl být v souladu s dobrými mravy za stavu, kdy soudy v trestních řízeních považují úrok 44 % ročně za naplňující jeden ze znaků trestného činu lichvy.

33. V projednávaném případě byla sjednána úroková sazba ve výši 151,57 % ročně. Soud dotazem učiněným u bankovních ústavů zjistil, že horní hranice úrokových sazeb dosahovala u v místě a čase obdobných úvěrů maximální výše 22,7 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než šestinásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru. Žalovaná tak měla při řádném splácení úvěru zaplatit téměř čtyřnásobek poskytnuté částky. Za této situace je dle soudu rozpor ujednání o výši úroků zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tedy i absolutně neplatné. S ohledem na skutečnost, že úroky jsou jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a úvěrová smlouva je závazek pojmově úplatný, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Soud proto dospěl k závěru, že v souladu s ustanovením § 576 o. z. není možné hodnotit jako neplatné pouze dílčí ujednání o úrocích, ale smlouvu jako celek. Nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že pokud byla ve smlouvě o úvěru sjednána jako„ pevná úroková sazba“ sazba ve výši 151,57 % ročně, která je uvedena i v oznámení o schválení úvěru a v předsmluvním formuláři, je třeba tuto sazbu posoudit jako úrokovou sazbu, která byla mezi účastníky sjednána, byť v bodě 2.1 smlouvy je uvedeno, že se jedná o úrokovou míru“ efektivní“, neboť rozdíl mezi efektivní a nominální úrokovou mírou není obecně známý, žalovaná tedy při uzavírání smlouvy nemohla znát výši nominální úrokové míry, kterou hodlala žalobkyně následně vypočítávat a uplatňovat. Za situace, kdy jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 151,57 % ročně, je třeba tuto sazbu považovat za mezi účastníky sjednanou. Pro posouzení rozporu ujednání o výši úroků s dobrými mravy je podstatná sjednaná výše úroků, nikoliv jen výše úroků, kterou žalobkyně následně v řízení požaduje. Nadto je nutno při posuzování rozporu výše sazby s dobrými mravy vycházet nejen z její výše, ale i z celkové částky, kterou se žalovaná zavázala za dobu trvání úvěru uhradit, tedy o kolik by žalovaná při řádném splácení poskytnutou částku přeplatila.

34. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované dne 26. 4. 2019 převedla na její účet částku 24.000 Kč. Žalobkyni tedy vznikl nárok na vrácení této částky, spolu se zákonným úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení, do zaplacení. Za tento den soud považuje den následující po uplynutí patnáctidenní lhůty k zaplacení ode dne odeslání předžalobní výzvy ze dne 6. 12. 2021, předané k poštovní přepravě dne 6. 12. 2021, tj. ode dne 22. 12. 2021 do zaplacení, když odeslání jiné výzvy nebylo v řízení prokázáno. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila celkem částku 49.373 Kč, tedy částku vyšší než poskytnutou žalobkyní, včetně zákonného úroku z prodlení. Žaloba byla proto zamítnuta.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť plně úspěšné žalobkyně z důvodu její procesní pasivity v řízení žádné náklady nevznikly.