7 C 121/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 55.176 Kč s příslušenstvím (vzájemný návrh)

I. Vzájemný návrh, kterým se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky ve výši 55.176 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 4.356 Kč k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu ve výši 13.213 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 7.681,69 Kč (neuhrazená jistina ve výši 5.957,69 Kč, poplatky ve výši 392 Kč, poplatky za pojištění 352 Kč, náklady na vymáhání 230 Kč, smluvní pokuty 750 Kč) s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovanou dne [datum] uzavřely úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalované spočívající v posouzení její příjmové a výdajové stránky, přezkoumání klientských informací o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a nahlédnutí do externích úvěrových registrů, poskytla žalované úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.452 Kč. Žalovaná úvěr načerpala dne [datum], první splátka byla splatná dne [datum], roční úroková sazba byla sjednána na 24,48 % ročně. Žalovaná na poskytnutý úvěr celkem uhradila částku 115.408 Kč.

2. Soud ve věci dne [datum] vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací], proti němuž podala žalovaná včasný odpor, který písemně doplnila dne [datum]. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] vzala svůj žalobní návrh v celém rozsahu zpět. Než o zpětvzetí žaloby žalobkyní soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] s právní mocí ke dni [datum] rozhodl, uplatnila žalovaná podáním doručeným soudu dne [datum] vzájemný návrh, kterým se po žalobkyni domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 55.176 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že si žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] neobstarala dokumenty pro posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí a ani neprovedla nahlédnutí do příslušných databází. Pro žalobkyni tak nemohly být dostačující pouze informace sdělené žalovanou. Smlouva o úvěru je proto v plném rozsahu podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) neplatná. Žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila celkem 115.408 Kč, s ohledem na neplatnost smlouvy měla uhradit pouze částku 50.000 Kč. Rozdíl ve výši 65.408 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalobkyně. Žalovaná z důvodu částečného promlčení nároku požaduje vrácení plnění ve výš 55.176 Kč. Nadto žalobkyně ve smlouvě o úvěru neuvedla celkovou výši RPSN a rozepsala jednotlivé položky a doplňkové služby, které do celkového souhrnu RPSN nezapočítala. V celkové částce splatné spotřebitelem uvedené ve smlouvě nejsou v rozporu s § 6 odst. 1 a § 10 ZSÚ zahrnuty úhrady za pojištění a doplňkové služby. V důsledku toho se podle § 8 ZSÚ spotřebitelský úvěr pokládá za od počátku úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná. Podle žalované je pro posouzení platnosti smlouvy irelevantní, zda žalovaná skutečně byla úvěruschopná či nikoliv v době uzavření smlouvy, naopak je zásadní, zda žalobkyně postupovala v souladu se zákonem a jednala s odbornou péčí, přitom důkazní břemeno nese žalobkyně.

3. Žalobkyně se vzájemným návrhem žalované nesouhlasila s tím, že se jedná o zjevné zneužití práva dle § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalovaná telefonicky kontaktovala žalobkyni s žádostí o uzavření úvěrové smlouvy. Na základě toho po provedení schvalovacího procesu byl žalované na jí zadanou adresu zaslán návrh úvěrové smlouvy včetně úvěrových podmínek, který v případě zájmu o uzavření smlouvy měla žalovaná zaslat zpět. Žalovaná tak měla neomezený časový prostor si smlouvu a podmínky prostudovat, porovnat je s podmínkami jiných úvěrových produktů na trhu, poradit se ohledně znění úvěrové smlouvy s třetími osobami či znovu s pracovníky žalobkyně. Žalovaná byla před uzavřením smlouvy obeznámena se všemi podmínkami, za kterých jí byl úvěr poskytnut, a to i s celkovou částkou splatnou spotřebitelem při řádném splácení úvěru, která činila 112.140 Kč, žalovaná měla úvěr splácet po dobu sedmi let v 84 měsíčních splátkách po 1.452 Kč. V rámci úvěrové smlouvy byla sjednána služba změny výše a počtu splátek, zpoplatněná 10 Kč měsíčně, a služba odložené splátky za měsíční poplatek 19 Kč. Sjednáno bylo také pojištění pracovní neschopnosti, ztráty pravidelného zdroje příjmu a pro případ invalidity 3. stupně a smrti následkem úrazu v částce 88 Kč měsíčně. S důsledky nesplácení úvěru byla žalovaná obeznámena. Úvěrová smlouva byla sjednána za standardních, nikoliv nevýhodných či nepřiměřených podmínek a zcela odpovídala parametrům běžného trhu spotřebitelských úvěrů. Žalovaná následně pravidelně po dobu šesti a půl let každý měsíc úvěr splátkami po 1.452 Kč splácela, a to až do měsíce [anonymizováno] [rok], když celkem uhradila částku 115.408 Kč, jednání žalované je tedy čistě účelové, když po naprostou většinu doby předpokládaného trvání úvěrového vztahu pravidelně hradí splátky, náhle je hradit přestane a domáhá se vrácení řádně poskytnutého plnění. Z telefonního hovoru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná se do platební neschopnosti dostala po šesti a půl letech splácení úvěru v důsledku [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova]. Žalobkyně podrobně popsala schvalovací proces, kterým prochází každý žadatel o poskytnutí spotřebitelského úvěru s tím, že žalobkyně v rámci postupu v poskytování úvěru prověřuje bonitu spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik žalobkyně. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. Pro každou produktovou linii potom žalobkyně využívá odlišný model pro zjištění kreditního skóre klienta. Stejně tak jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, jehož nedosažením je posuzovaná žádost zamítnuta. Takový postup a se ve své podstatě ničím neliší např. od situace v pojišťovnictví, kdy pojišťovny obdobným způsobem při kontraktaci vyhodnocují pomocí podobných matematických (statistických) operací pojistná rizika svých pojištěnců a jejich finanční krytí. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něj je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li navzdory takto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje žalobce k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobkyně kontrolou klienta v externích úvěrových registrech. S jejich pomocí jsou získávány klientské informace, jako je např. existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Hodnotu informací z těchto registrů je přitom potřeba považovat za význačnou s ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu. Žalobkyně v pozici věřitele si před schválením úvěru vyžádala potřebné informace od žalované, aktivně opatřovala další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o žalované a všechny takto získané informace řádně vyhodnotila. Žalovaná před sjednáním úvěrové smlouvy uvedla, že jejím zdrojem příjmu je [anonymizováno], což bylo [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] žalobkyní ověřeno. Zároveň byl žalobkyní z [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení]. Žalovaná dále uvedla, že její čistý měsíční příjem činí [částka], žije v [anonymizována dvě slova], je [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Při schvalování úvěru žalobkyně dále zohlednila měsíční náklady žalované na živobytí, přičemž vzala do úvahy částku existenčního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima, a dále výši nákladů na bydlení podle interních scoringových modelů společnosti odvozených od typu bydlení a lokality, a to na základě statistických dat ČSÚ. Žalobkyně taktéž provedla lustraci žalované v registru [příjmení], přičemž dotaz do registru byl proveden s výsledkem bez negativní informace v [příjmení], tedy žalovaná nebyla ke dni schvalování úvěru reportována s žádným nesplaceným úvěrem. Žalovaná tak prošla odborným schvalovacím procesem, kdy žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou, jakož dále i z informací zjištěných žalobkyní z externích registrů ([anonymizováno], [příjmení]), i ze statistických veřejně dostupných informací. K tvrzení žalované, že k tomu, aby žalobkyně splnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, potřebuje řadu dokumentů, a to např. výpisy z bankovního účtu, pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu, popř. daňové přiznání, žalobkyně uvedla, že zákon ani judikatura nestanoví žádnou konkrétní specifikaci toho, jaké dokumenty jsou pro posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí dostatečné a jaké už nikoliv. Podle žalobkyně jí popsaný proces posouzení úvěruschopnosti, kterým prošla žalovaná, zcela splňuje požadavky § 9 ZSÚ na odbornou péči. Vyžádání si dokumentu jako je pracovní smlouva a potvrzení o příjmu, jsou v [anonymizována tři slova] [anonymizováno], kdy těmito z [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] atd. V případě bankovního účtu nelze tento dokument brát jako zcela relevantní, kdy není neobvyklé, že žadatel disponuje více než jedním bankovním účtem či celou částku každý měsíc vybírá v hotovosti a následně hospodaří mimo záznamy bankovního účtu. Při sjednání úvěru jsou žadatelé o úvěr povinni uvádět pravdivé údaje. Pokud by žalovaná v souvislosti se sjednáváním úvěrové smlouvy sdělila nepravdivé či hrubě zkreslené údaje nebo údaje podstatné pro sjednání úvěru zamlčela, mohlo by být její jednání posouzeno jako úvěrový podvod dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Samotná sdělení klientů při sjednávání úvěrové smlouvy tedy mají pro věřitele značenou relevanci, a proto tato sdělení nelze nikterak bagatelizovat. Žalobkyně však nevycházela pouze z tvrzení sdělených žalovanou, ale tato tvrzení rovněž přiměřeným způsobem ověřila a postupovala s odbornou péčí vyžadovanou § 9 odst. 1 ZSÚ. Ohledně námitky žalované, že v RPSN nejsou zohledněny doplňkové služby a pojištění, žalobkyně konstatovala, že doplňkové služby se do celkových nákladů na spotřebitelský úvěr započítávají pouze za předpokladu, že je jejich sjednání povinné pro získání úvěru. Doplňkové služby a pojištění však povinné nebyly a jejich sjednání ani nemělo vliv na podmínky, za kterých byl úvěr žalované poskytnut.

4. Z rozpisu bezhotovostní platby [anonymizována tři slova] [rok] bylo zjištěno, že žalovaná hradila částku [částka] za [anonymizováno], [částka] [anonymizována dvě slova] a [částka] [anonymizována dvě slova].

5. Z potvrzení o provedení dotazu do [anonymizována tři slova] [příjmení] vystaveného dne [datum] bylo soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] provedla dotaz na rodné číslo žalované do registru [anonymizována dvě slova] [příjmení], a to s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“.

6. Smlouvou o hotovostním úvěru a smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřenou dne [datum] bylo prokázáno, že si žalobkyně a žalovaná ujednaly, že žalobkyně žalované poskytne bezúčelový úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 84 měsíčních splátkách po 1.452 Kč. Žalovaná tak měla žalobkyni celkem zaplatit částku 112.140 Kč. Roční úroková sazba byla ujednána ve výši 24,48 %, RPSN od 30,2 % do 31,4 % s tím, že přesná hodnota RPSN závisí na dni poskytnutí úvěru. Žalovaná podpisem smlouvy souhlasila s tím, že přesná výše RPSN jí bude oznámena po poskytnutí úvěru. První splátka byla splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru. Datum splatnosti druhé a následujících splátek je vždy 15. dne v kalendářním měsíci, počínaje kalendářním měsícem po měsíci, v němž je splatná první splátka. Ujednán byl poplatek 69 Kč za vedení účtu, poplatek 10 Kč za možnost změny výše počtu splátek a 19 Kč za službu odložené splátky, když tyto poplatky byly zahrnuty ve splátce. Žalovaná ve smlouvě uvedla čistý příjem [částka] měsíčně [anonymizována dvě slova] s tím, že je [anonymizováno] a bydlí [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou úvěrové podmínky žalobkyně a žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala úvěrové podmínky s kódem [anonymizováno]. Z těchto úvěrových podmínek, platných od [datum], pak soud zjistil, že podle těchto má žalovaná povinnost na požádání předložit dokumenty, které potvrzují pravdivost jí uvedených údajů, a souhlasí, aby si žalobkyně pravdivost údajů, případně její finanční situaci, ověřila u třetích osob. Dokument obsahuje podmínky možnosti změny výše a počtu splátek, služby odložené splátky ([příjmení] [anonymizováno], § [anonymizováno] a § [anonymizováno]) a pojištění ([příjmení] [anonymizováno]), když existuje možnost, nikoli povinnost žalované tyto služby a pojištění v úvěrové smlouvě dohodnout. Podpisem úvěrové smlouvy žalovaná potvrdila, že převzala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č. l. 61), z něhož bylo zjištěno, že tento obsahuje stručný přehled důležitých práv a povinností uvedených v úvěrových podmínkách. Podle razítka připojeného na úvěrové smlouvě tato byla s podpisem žalované žalobkyni doručena dne [datum].

7. Soud z výpisu čerpání, splátek a úhrad zjistil, že žalovaná bankovním převodem dne [datum] načerpala úvěr ve výši 50.000 Kč, první splátku žalovaná uhradila dne [datum], následně žalovaná hradila splátky pravidelně každý měsíc až do [anonymizováno] [rok], za měsíce [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] žalovaná splátky uhradila až jednorázově dne [datum], od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] žalovaná úvěr opět každý měsíc splácela dle předepsaných splátek. Od [anonymizováno] [rok] (80. splátka) žalovaná úvěr zcela přestala splácet. Ke dni [datum] došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění úvěru. Celkem žalovaná žalobkyni uhradila částku 115.408 Kč. [Anonymizovaný odstavec.]

9. Záznamem telefonního hovoru ze dne [datum] (hovor začíná až v čase [anonymizováno]) bylo prokázáno, že k dotazu operátorky žalobkyně na dlužnou částku [částka] na její smlouvě žalovaná odpověděla, že [anonymizováno 7 slov] a [anonymizováno 8 slov]. Už jí zbývá doplatit jen pár splátek, asi jen do [anonymizováno]. Žalovaná se s operátorkou žalobkyně dohodla na posečkání platby do [anonymizováno] [datum].

10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby zaplatila dlužnou částku ve výši 8.041,22 Kč ve lhůtě do 14 dnů od sepsání této výzvy. Podle dokladu [anonymizována dvě slova] byla písemnost žalované zaslána doporučeně dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby upomínala o úhradu žalovaného dluhu, když upomínka byla podle dokladu [anonymizována dvě slova] žalované zaslána doporučeně dne [datum].

11. Z předžalobní výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne [datum] s doručenkou datové zprávy s datem doručení dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni upomínala o zaplacení bezdůvodného obohacení, které je předmětem jejího vzájemného návrhu.

12. Z dalších listinných důkazů – rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], informace o pojištění sjednaném smlouvou č. [bankovní účet], rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] nečinil soud žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou poté, co žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, dne [datum] uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovaná dne [datum] načerpala úvěr ve výši 50.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách po 1.452 Kč, žalobkyni měla žalovaná celkem zaplatit částku 112.140 Kč. Roční úroková sazba byla ujednána ve výši 24,48 %, sazba RPSN byla ve smlouvě ujednána ve výši od 30,2 % do 31,4 % s tím, že přesná hodnota RPSN závisí na dni poskytnutí úvěru. Žalovaná podpisem smlouvy souhlasila s tím, že přesná výše RPSN jí bude oznámena po poskytnutí úvěru. První splátka byla splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru. Datum splatnosti druhé a následujících splátek bylo ujednáno na 15. den v kalendářním měsíci, počínaje kalendářním měsícem po měsíci, v němž je splatná první splátka. Smlouvou byl dále ujednán poplatek 69 Kč za vedení účtu, poplatek 10 Kč za možnost změny výše počtu splátek a 19 Kč za službu odložené splátky, když tyto poplatky byly zahrnuty ve splátce. Žalovaná ve smlouvě uvedla čistý příjem [částka] měsíčně [anonymizována dvě slova] s tím, že je [anonymizováno] a bydlí [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně a žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že tyto převzala a že převzala též formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje stručný přehled důležitých práv a povinností uvedených v úvěrových podmínkách. Úvěrová smlouva podepsaná žalovanou byla žalobkyni doručena dne [datum]. Žalovaná první splátku uhradila dne [datum], splátky pak následně hradila pravidelně každý měsíc po celou dobu až do [anonymizováno] [rok]. V [anonymizováno] [rok] se žalovaná v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], což žalobkyni telefonicky sdělila dne [datum]. Splátky za měsíce [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] žalovaná uhradila až jednorázově dne [datum]. Od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] žalovaná úvěr opět každý měsíc splácela dle předepsaných splátek. Od [anonymizováno] [rok] (80. splátka) žalovaná úvěr zcela přestala splácet, žalované tak zbývalo doplatit posledních 5 splátek. Celkem žalovaná žalobkyni uhradila částku 115.408 Kč. Ke dni [datum] došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění úvěru.

14. Podle § 6 odst. 1 ZSÚ smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

15. Podle § 8 ZSÚ jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, 16. a); nemá písemnou formu, 17. b); neobsahuje informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, nebo 18. c); nebyla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná.

16. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Podle § 10 odst. 1 ZSÚ se roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr rovná současné hodnotě všech peněžitých plnění sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Podle odst. 2 se pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr použijí celkové náklady úvěru pro spotřebitele s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některé z povinností stanovených ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a další náklady spojené s platebními transakcemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly samostatně uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem. Podle odst. 3 je výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr je založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěr bude trvat po dohodnutou dobu a že věřitel a spotřebitel splní řádně a včas své povinnosti. Podle odst. 4 jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, umožňuje změnu úrokové sazby nebo změnu výše plateb s úvěrem souvisejících, které jsou zahrnuté do roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, má se pro účely výpočtu za to, že úroková sazba a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit do konce účinnosti této smlouvy. Podle odst. 5 v případě potřeby se při výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr použijí dodatečné předpoklady uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

18. Podle odst. 1 písmeno f) přílohy č. 3 ZSÚ musí smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, mj. vždy obsahovat roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku splatnou spotřebitelem, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. S ohledem na zpětvzetí žaloby žalobkyní a zastavení řízení ohledně jeho předmětu uplatněného žalobkyní návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] s právní mocí ke dni [datum] zůstal předmětem řízení ke dni vyhlášení tohoto rozsudku pouze vzájemný návrh, kterým se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky ve výši 55.176 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2020 do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že vzájemnému návrhu žalované nelze vyhovět. Žalobkyně v řízení unesla své břemeno tvrzení i břemeno důkazní, když v řízení řádně a dostatečným způsobem tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované předmětný spotřebitelský úvěr splácet v souladu s § 9 odst. 1 ZSÚ, neboť k tomu od žalované získala potřebné informace a tyto následně ověřila. Žalobkyně podrobně popsala proces zkoumání úvěruschopnosti žalované a splnění této své povinnosti také v řízení prokázala, přičemž důkazními prostředky k prokázání tvrzení žalobkyně nemusí být jen a pouze listiny prokazující příjmy a výdaje žalované v době před uzavřením smlouvy, jak naznačovala žalovaná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná po dobu šesti let zcela řádně a pravidelně úvěr splácela a do prvních potíží se splácením úvěru se dostala až v důsledku [anonymizováno 10 slov]. Následně úvěr splácela ještě do [anonymizováno] [rok] a poté, co hradit splátky úvěru zcela přestala, zbývalo jí doplatit posledních 5 splátek z celkových 84. Žalobkyně v řízení doložila v listinné podobě rozpis bezhotovostní platby [anonymizováno] žalované za [anonymizováno] [rok] a potvrzení o provedení dotazu do [anonymizována tři slova] [příjmení] ohledně dotazu ze dne [datum] na rodné číslo žalované do [anonymizována tři slova] [příjmení]. Smyslem a účelem zákonné úpravy ochrany spotřebitele podle ZSÚ při sjednávání spotřebitelského úvěru není, aby soud konstatoval absolutní neplatnost úvěrové smlouvy pokaždé, když věřitel v řízení nedoloží dostatečný počet listin prokazujících příjmy a výdaje, navíc za situace, kdy dlužník téměř celý svůj dluh řádně splatí. Takový přístup by pak znamenal, že každá úvěrová smlouva je neplatná, pokud věřitel neprokáže opak. Z tvrzení žalobkyně a provedených důkazů má soud naopak za to, že žalobkyně splnila své povinnosti podle ZSÚ, a úvěrovou smlouvu soud shledal jako srozumitelnou a určitou, smlouva není nijak jednostranně nevýhodná či zneužívající ve vztahu k žalované, která měla možnost před jejím podpisem se s touto smlouvou dostatečně seznámit a dostala k tomu veškeré potřebné informace. Smlouva byla sjednána platně a je proto právním důvodem plnění v celkové výši 115.408 Kč přijatého žalobkyní od žalované, požadavek žalované na vydání bezdůvodného obohacení uplatněný vzájemným návrhem proto důvodný není.

21. O náhradě nákladů řízení ohledně žalobou uplatněného nároku rozhodl soud podle § 146 odst. 2, věta první, o. s. ř. tak, že přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.356 Kč, když zastavení řízení zavinila žalobkyně, která vzala podanou žalobu v plném rozsahu zpět, aniž by tak učinila pro chování žalované. Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.681,69 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – odpor včetně jeho doplnění), dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21% daň z přidané hodnoty ve výši 756 Kč.

19. O náhradě nákladů řízení ohledně vzájemného návrhu žalované bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla v rozsahu vzájemného návrhu žalované v řízení plný úspěch. Náhrada nákladů řízení při tarifní hodnotě 55.176 Kč sestává z částky 3.340 Kč jako odměny advokáta dle § 7 a. t. za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k vzájemnému návrhu ze dne [datum] [číslo listu] a účast při jednání soudu), částky 900 Kč (3 x 300 Kč) na náhradě hotových výdajů advokáta dle § 13 a. t. a částky 2.293 Kč na náhradě DPH dle § 137 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobkyně o vzájemném návrhu činí částku 13.213 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náklady řízení v souvislosti s jejím vyjádřením ze dne [datum] ([číslo listu]), když se jedná o náklady neúčelně vynaložené, neboť obsah vyjádření mohla žalobkyně uvést již v rámci svého písemného vyjádření ze dne [datum] nebo v rámci jednání soudu.

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, věta před středníkem, o. s. ř. a o místě plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř.