7 C 133/2019
č. j. 7 C 133/2019-116
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 § 160
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 12
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 6 § 1728 § 1729
Plný text
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: 202.609 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 202.602 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 202.602 Kč od 19. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 2.026 Kč.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 80.390 Kč, k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 202.609 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené žalovanou žalobkyni tím, že od počátku [anonymizováno] [rok] spolu účastníci jednali o uzavření smlouvy o dílo, spočívající ve výrobě a montáži [anonymizována tři slova] na [anonymizováno] v [obec] za cenu díla okolo [částka] až [částka], avšak v dohodnutý den podpisu v [anonymizováno] [rok] žalovaná žalobkyni sdělila, že smlouvu o dílo nepodepíše a zakázku svěří jiné společnosti. Žalovaná od počátku jednání ujišťovala žalobkyni, že jí bude zakázka svěřena k realizaci, a proto se pracovníci žalobkyně zakázce věnovali a dotáhli ji po technické stránce do podoby, kdy žalovaná písemně dne [datum] cenovou nabídku potvrdila včetně dokumentace k vlastnímu provedení díla. Žalovaná odsouhlasila technické provedení díla a termín realizace. Jednání mezi žalobkyní a žalovanou tedy dospělo tak daleko, že se žalobkyni jevilo jako vysoce pravděpodobné, že dojde k uzavření písemné smlouvy o dílo. Žalovaná nejednala poctivě, když přes důvodné očekávání žalobkyně jednání o uzavření smlouvy bezdůvodně ukončila a smlouvu o dílo na zakázku uzavřela s jiným dodavatelem. Tím způsobila žalobkyni škodu ve smyslu § 1729 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kterou vůči ní žalobkyně uplatnila dopisem ze dne [datum] a daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] na částku 202.609 Kč, když do výše 124.167 Kč se jedná o ušlý zisk, neboť zakázka byla plánovaná se ziskem [anonymizováno], a do výše 64.942 Kč se jedná o polovinu režijních nákladů, které žalobkyně standardně počítá ke každé zakázce. Dále jsou zde zahrnuty náklady technologa při zpracování technického návrhu zakázky. K tomu byl připočítán ušlý zisk z nerealizované montáže ve výši 13.500 Kč. Žalobkyně odmítá, že by k neuzavření smlouvy došlo z toho důvodu, že by nebyla schopna plnit požadavky žalované. Pracovníci žalobkyně se na přípravě zakázky podíleli několik měsíců, konzultovali ji e-mailem i osobně s žalovanou. Žalovaná své požadavky neustále měnila a pracovníci žalobkyně opakovaně zpracovávali konstrukční požadavky až po výrobní dokumentaci, kterou žalovaná schválila. Žalobkyně připustila, že [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] za žalovanou se telefonicky dotázal žalobkyně prostřednictvím [jméno] [příjmení], o kolik by se navýšila cena díla v případě [anonymizována tři slova], a ten mu odpověděl, že o [částka]. Žádný další požadavek však žalovaná v tomto smyslu nevznesla. Z e-mailu ze dne [datum] obsahujícího interní komunikaci mezi pracovníky žalobkyně je zřejmé, že [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] provedl změnu ve výběru [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Dokumentace zpracovaná žalobkyní tedy odpovídala požadavkům žalované. Ohledně [anonymizována dvě slova] mohla žalobkyně obratem dokumentaci upravit dle připomínek žalované, ale žalovaná se žalobkyní přestala komunikovat. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] vyplývá, že [celé jméno svědka] za žalobkyni zaslal žalované výkresy, jejichž součástí je i [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Zaměření stavby provedl [jméno] [příjmení], který byl na místě stavby několikrát. Žalobkyně se předzásobila i některým materiálem, jehož dostupnost by při pozdějším objednání mohla být problematická, když objednala [hmotnost] [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], jak je zřejmé z e-mailu [celé jméno svědka] ze dne [datum]. Cenové relace žalobkyně a [právnická osoba], se kterou žalovaná nakonec smlouvu o dílu uzavřela, jsou zcela srovnatelné.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok v celém rozsahu neuznává. Mezi účastníky proběhlo jednání, na základě kterého teoreticky mohlo dojít k uzavření smlouvy na [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v provozovně žalované v [obec]. V rámci tohoto jednání však žalobkyně žalované nepředložila žádný návrh, který by mohla akceptovat. Žalobkyně nebyla schopna splnit požadavky žalované, pokud jde o rozsah díla a termín jeho provedení. Již z průběhu jednání o cenových nabídkách muselo být žalobkyni jasné, že k uzavření smlouvy dojít nemůže. Cenové nabídky žalobkyně předkládala za situace, kdy se nikdo z jejích zaměstnanců nedostavil na místo, kde měla být práce provedena, aby byly zjištěny rozměry potřebné pro zhotovení díla. Rozměry uváděné v cenových návrzích a i v návrhu smlouvy neodpovídají skutečnosti. V žádné z nabídek nebyl zohledněn požadavek žalované na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nebo [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], když žalobkyně vždy zaslala nabídku s tím, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Cenová nabídka byla žalobkyni opakovaně vrácena, a to i s nepodepsanou smlouvou. Na připomínky k cenovým nabídkám žalobkyně reagovala tak, že má žalovaná smlouvu podepsat a připomínky se vyřeší formou dodatků, což žalovaná nebyla ochotna akceptovat. Nakonec si žalovaná sjednala dodavatele dražšího, než jaká byla nabídka žalobkyně. Není tedy pravdou, že by si žalovaná nechala zpracovat návrh díla žalobkyní a poté si objednala dílo u levnější konkurence. Ze smlouvy o dílo, kterou žalobkyně uzavřela s jiným subjektem, také vyplývá, že návrh díla žalobkyně rozměrově nesedí a rozměry díla skutečně provedeného byly rozdílné. V průběhu [anonymizováno] [rok] se žalobkyně snažila za každou cenu žalovanou dotlačit k uzavření smlouvy a argumentovala i tím, že již byl zakoupen a naskladněn materiál, což se později ukázalo jako nepravdivé tvrzení. Není možné, aby žalovaná žalobkyni sdělila, že důvodem, že s ní smlouvu neuzavře, je to, že již byla uzavřena smlouva se [příjmení]. Tato byla uzavřena až [anonymizována dvě slova] po tom, co bylo žalovanou odmítnuto podepsat smlouvu s žalobkyní.
3. Z cenové nabídky žalobkyně zpracované [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované nabídla zhotovení díla za cenu [částka] včetně zaměření výrobků na stavbě, zpracování výrobní a montážní technické dokumentace, záruku 60 měsíců s tím, že bude uhrazena záloha ve výši [anonymizováno] z ceny díla a doplatek [anonymizováno] bude uhrazen po předání odběrateli. Nabídka obsahovala [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [číslo] mm x [číslo] mm. K nabídce byl přiložen technický popis. Měl být použit [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z optimalizace, kalkulace a vyhodnocení pak bylo soudem zjištěno, že [jméno] [příjmení] dne [datum] zpracoval pro žalovanou k nabídce č. [anonymizováno] nabídku [rok] [anonymizováno], v níž jsou označeny [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] a jejich nacenění včetně montážní práce a dopravy. [Anonymizovaný odstavec.]
5. Návrhem smlouvy o dílo č. [anonymizováno] [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně jako zhotovitel vyhotovila návrh smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla výroba a montáž [příjmení] [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] pro žalovanou jako objednatele s poznámkou„ [anonymizována dvě slova]“. Montáž výrobků měla být provedena do [datum] a cena díla měla být ve výši [částka] bez DPH. Žalobkyně návrh smlouvy podepsala dne [datum], podpis žalované na smlouvě chybí. Dle přílohy ke smlouvě měla být zhotovena [anonymizováno] o rozměrech [číslo] mm x [číslo] mm, [anonymizována dvě slova] o rozměrech [číslo] x [číslo] mm, a to [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o rozměrech [číslo] x [číslo] mm a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o rozměru [číslo] x [číslo] mm. V [anonymizováno] a vedle [anonymizována dvě slova] měl být použit [anonymizována dvě slova] + [anonymizováno] x [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo].
6. Z faktury – zálohového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované dne [datum] vyúčtovala zálohu na [anonymizováno] a [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] s [anonymizováno] v částce [částka] splatné dne [datum].
7. Soud z e-mailu ze dne [datum] v [údaj o čase] hod. zjistil, že [jméno] [příjmení] sdělil žalované, že na základě její objednávky a osobních konzultací vypracovali výrobní dokumentaci, kterou žalované zaslali a kterou odsouhlasila s tím, že termín dodávky bude v [anonymizováno] [rok]. Byla vypracována smlouva o dílo a zálohová faktura ve výši, kterou žalovaná sama navrhla. Proto žalobkyně na akci objednala speciální materiál ve výši [částka], který obdrží do [datum] a který nelze použít na jiné zakázky. Žalobkyně žalovanou vyzvala o zaslání podepsané smlouvy o dílo a uhrazení zálohové faktury s tím, že pokud bude zakázka stornována, žalobkyně žalované odveze objednaný materiál a vyfakturuje jej i s provedenými [anonymizována dvě slova].
8. E-mailem ze dne [datum] sdělil [jméno] [příjmení] žalované, že tohoto dne se [anonymizováno] [příjmení] dostavil k osobnímu jednání, na kterém oznámil, že odstupuje od rozpracované zakázky na [anonymizována čtyři slova] [obec] s tím, že na objednávku již byly vynaloženy náklady, které bude žalobkyně požadovat s tím, že záležitost [anonymizována tři slova].
9. Smlouvou o dílo [číslo] včetně jejích příloh bylo prokázáno, že žalovaná jako objednatel uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla, a to [anonymizováno 6 slov] [číslo] mm x [číslo] mm, sestávajícího se z [anonymizováno 7 slov] a [anonymizována tři slova] Cena díla byla ujednána ve výši [částka] bez DPH ve výši 21 %.
10. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala částku 202.609 Kč jako náhradu škody za nerealizovanou zakázku, se splatností dne [datum].
11. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě náhrady škody ve výši 202.609 Kč do dvaceti dnů od doručení výzvy s tím, že v objednávce žalované ze dne [datum] na [příjmení] [anonymizována čtyři slova] v [obec] předcházela spousta technické a obchodnické práce, kterou žalovaná jako objednatel požadovala.
12. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě žalované částky. Podle podací stvrzenky ze dne [datum] byla výzva zaslána na adresu žalované.
13. Soud z faktury [číslo] zjistil, že dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno] vyúčtovala žalované za [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] částku celkem ve výši [částka] bez DPH, od které byla odečtena uhrazená záloha ve výši [částka], a to dle smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum]. Z faktury [číslo] pak bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], vyúčtovala dne [datum] žalované za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] částku celkem ve výši [částka] včetně [anonymizováno], splatnou dne [datum].
14. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobkyni, že požadavek na náhradu škody požaduje za neoprávněný, když žalovaná považuje jednání žalobkyně za nesolidní, neboť cenové nabídky předkládala za situace, kdy se za žalobkyni nikdo nedostavil na místo, kde měla být práce provedena, aby si zjistil rozměry potřebné pro zhotovení díla. V žádné z nabídek nebyl zohledněn požadavek objednatele na zabudování [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizována dvě slova]. Cenová nabídka byla opakovaně vrácena, na což žalobkyně reagovala s tím, že má žalovaná smlouvu podepsat a připomínky se vyřeší formou dodatků. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně reagovala na dopis žalované ze dne [datum] tak, že žalovaná ani po výzvách neurčila [role v řízení] [anonymizována dvě slova] a rozhodla se, že je nebude v projektu vyžadovat. Dne [datum] žalobkyně obdržela písemnou objednávku i s datem realizace a fakturačními údaji a pan [celé jméno svědka] se za žalobkyni osobně sešel s panem [příjmení] za žalovanou, přičemž bylo odsouhlaseno technické provedení díla a termín realizace.
15. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni sdělila, že požaduje požadavek žalobkyně za neoprávněný s tím, že v žádné cenové nabídce ani ve smlouvě nebyla zohledněna [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], které požadovala žalovaná, dále nebyl zohledněn požadavek zadavatele, že požaduje, aby byl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V nabídkách žalobkyně byl vždy [anonymizována dvě slova]. Rozměry v cenových návrzích i v návrhu smlouvy neodpovídají skutečnosti. Plánovaná dokumentace nebyla žalované nikdy předložena. Žádný ze zaměstnanců žalobkyně neprovedl zaměření zakázky. Objednávka ze dne [datum] byla podána na výzvu žalobkyně, která to požadovala, aby se věcí vůbec zabývala. Realizace byla předpokládána v [anonymizováno] [rok], avšak do té doby nebyl předložen ani cenový návrh. Žalobkyně nebyla schopna splnit požadavky objednatele ani stihnout časový rámec zhotovení. [Anonymizovaný odstavec.]
17. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že je asi [anonymizována dvě slova] zaměstnán u žalobkyně jako [anonymizováno] a [anonymizováno], připravuje [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], zejména [anonymizována dvě slova] Pan [anonymizováno] jej dvakrát navštívil osobně ve firmě s tím, že od něj chtěl nějaké technické informace. Několikrát si telefonovali. Vstupní informace dostal od pana [příjmení] a pan [příjmení] mu dodal výkresy [anonymizováno] a on na jejich základě zpracoval návrh [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podle nacenění pana [příjmení] Pan [anonymizováno] nevěděl, jaká budou [anonymizováno], v [anonymizováno] byl [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Svědek pak dělal různé návrhy podle toho, co pan [příjmení] chtěl. Řešila se otázka, zda budou [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z pohledu svědka ta otázka zůstala nedořešena, protože v jeho výkresové dokumentaci až do konce zůstaly zakresleny [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Svědek nedohledal, že by po datu [datum] vůči němu pan [příjmení] vznesl požadavek na [anonymizována dvě slova]. Svědek v tomto případě vypracovával i projektovou dokumentaci. Na místě to zaměřit nikdy nebyl, zná to pouze z fotek. Žalobkyně [anonymizována dvě slova] nevyrábí, prodává je subdodávkou. Subdodávky však řeší projektový manažer, takže to byla práce pana [příjmení] [jméno] řešili několikrát, několikrát došlo ke změnám ohledně [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. V poslední korespondenci s panem [příjmení] svědek dohledal, že chtěl [anonymizována dvě slova]. Pokud se týká [anonymizováno], tak žalobkyně dává návrh svých [anonymizováno] a může do něj zakreslit i [anonymizována dvě slova], ale [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Takže to zakreslí bez nich a potom se nad tím dál diskutuje. Někdy se to podaří dořešit před uzavřením smlouvy a někdy se to řeší formou dodatku ke smlouvě až v průběhu stavby. V projednávaném případě to nebylo dořešeno nijak. U větších staveb to tak může být, že trvá dva až tři měsíce, než se vše dořeší. Když zákazník spěchá, tak se materiál objednává i před uzavřením smlouvy. Svědek objednal pro žalovanou [anonymizováno] a [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. Materiál je [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] z [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].
18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že od roku [rok] do [datum] byl zaměstnancem žalobkyně, kde pracoval na různých pozicích, naposledy jako [anonymizována dvě slova]. Nyní má s žalobkyní ještě [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Standardně probíhají jednání tak, že mají nějaké zadání, jdou se podívat na stavbu, zákazník sdělí požadavky, oni udělají cenovou nabídku, zákazník se k ní vyjádří a pokud ji akceptuje, vyhotoví objednávku, na základě které žalobkyně zpracuje výrobně-technickou dokumentaci, a už jedná tak, jako kdyby byla zakázka uzavřena. Od žalované dostali objednávku a tak jednali, jako kdyby měli zakázku uzavřenou. Následně docházelo ze strany pana [příjmení] k dalším požadavkům, které pak řešili. Svědek byl na místě [anonymizováno], vše zpracovávali na základě dokumentace původního stavu stavby, kterou jim předal pan [příjmení]. Nezaměřovali to. Základní rozměry měli. Pokud tam svědek byl, tak metr nosí stále u sebe a hrubé rozměry zaměřil, ale čisté rozměry se dělají až po uzavření smlouvy o dílo. Do smlouvy o dílo se dávají hrubé rozměry, což znamená, že je to zaměřeno v centimetrech, ale pak se to musí ještě přesně zaměřit v milimetrech. To nemá vliv na cenu, ale na to, aby to správně vyrobili. Může tam být odchylka o [anonymizována dvě slova]. Rozdíl v řádech desítek centimetrů či metrů tam být nemůže. Pokud mají zákazníci potom nějaké další požadavky, tak se to řeší dodatkem ke smlouvě o dílo. Po vypracování smlouvy o dílo měl pan [příjmení] další požadavek na [anonymizována dvě slova], a to mu svědek odpověděl, že [anonymizována dvě slova] samozřejmě udělají a že to nemá vliv na cenu, ale v tu dobu už byl návrh na smlouvu o dílo vypracován. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a nemá to na nic vliv.
19. V souladu s § 132 o. s. ř. soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Proti provedeným listinným důkazům neměly strany žádných námitek a soud vycházel z jejich obsahu. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud nečinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci, když zejména neuvěřil jeho výpovědi, pokud uvedl, že mu [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] řekl, že smlouvu nepodepíše, protože v mezidobí [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] mezitím uzavřel dohodu s [anonymizováno] [právnická osoba], že mu [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] podpis smlouvy přislíbil, ale k jejímu podpisu se nedostavil, a že v tomto případě předtím, než měla být smlouva podepsána, proběhlo několik návštěv na stavbě, tedy nebyl v tomto případě důvod k uzavírání případných dodatků ke smlouvě kvůli jiným rozměrům. V tomto směru je výpověď svědka [celé jméno svědka] jak v rozporu s listinným důkazem – smlouvou o dílo uzavřenou mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizováno], k jejímuž uzavření došlo až dne [datum] a jednalo se tedy o důsledek neuzavření smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovanou, nikoliv o její příčinu, tak i v rozporu s výpovědí [jméno] [příjmení], který byl sice vyslechnut pouze jako účastník řízení, avšak jeho výpověď naopak soud hodnotí jako věrohodnou, neboť je v souladu s listinnými důkazy, především se-mailovou korespondencí vedenou mezi žalovanou a pracovníky žalobkyně. Nadto byl [příjmení] [příjmení] k věci vyslechnut dvakrát, a to při jednáních soudu dne [datum] a [datum], kdy skutkový děj popsal opakovaně, velmi podrobně, v logickém sledu, přesvědčivě a bez vnitřních rozporů a do své výpovědi promítl také vlastní subjektivní vnímání průběhu kontraktačních jednání s žalobkyní, což soud s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 856/2018 (viz níže), bral rovněž v úvahu. Výpovědi svědků [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] v přímém rozporu s výpovědí [jméno] [příjmení] nebyly, taktéž se v nich však promítlo jejich subjektivní vnímání jednání uskutečněných mezi nimi a žalovanou jednající prostřednictvím [jméno] [příjmení].
20. Z provedených důkazu dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně pro žalovanou zpracovala dne [datum] cenovou nabídku na zhotovení díla za cenu [částka] včetně zaměření výrobků na stavbě, zpracování výrobní a montážní technické dokumentace, a to na [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [číslo] mm x [číslo] mm. Dne [datum] žalovaná u žalobkyně prostřednictvím e-mailu objednala [příjmení] [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] v [obec] s tím, že realizace bude možná ve druhé polovině [anonymizováno] [rok], a poskytla fakturační údaje. V průběhu [anonymizováno] [rok] probíhala mezi žalobkyní a žalovanou e-mailová komunikace. Žalobkyně vyhotovila návrh smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla výroba a montáž [příjmení] [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] pro žalovanou jako objednatele s poznámkou„ [anonymizována dvě slova]“. Montáž výrobků měla být provedena do [datum] a cena díla měla být ve výši [částka] bez DPH. Žalobkyně návrh smlouvy podepsala dne [datum], žalovaná svůj podpis na návrh smlouvy nepřipojila. Předmětem díla podle tohoto návrhu měla být [anonymizováno] o rozměrech [číslo] mm x [číslo] mm, [anonymizována dvě slova] o rozměrech [číslo] mm x [číslo] mm, a to [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o rozměrech [číslo] mm x [číslo] mm a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o rozměru [číslo] mm x [číslo] mm. V [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] měl být použit [anonymizována dvě slova] + [anonymizováno] x [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo]. Dle návrhu smlouvy o dílo měl být tedy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přestože žalovaná požadovala [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně návrh smlouvy neupravila s tím, že tato věc bude řešena po podpisu smlouvy o dílo prostřednictvím dodatku ke smlouvě. E-mailem dne [datum] sdělila žalobkyně e-mailem žalované, že již pro zhotovení díla objednala [anonymizováno] materiál za částku ve výši [částka], který nelze použít na jiné zakázky, a pokud bude zakázka stornována, žalobkyně žalované objednaný materiál odveze a vyfakturuje i s provedenými [anonymizováno] pracemi. Pracovník žalobkyně však pro plánovanou zakázku objednal pouze [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [hmotnost] [anonymizováno], a to již e-mailem ze dne [datum], když následně ještě začátkem [anonymizováno] [rok] žalobkyně žalované prostřednictvím e-mailu svého zaměstnance [celé jméno svědka] sdělila, že pokud nebude smlouva o dílo podepsána a uhrazena záloha, nelze objednat materiál. Žalovaná s žalobkyní smlouvu o dílo neuzavřela ani do dne [datum], kdy jí žalobkyně sdělila, že na objednávku byly již vynaloženy náklady, které bude požadovat, a že věc předává právnímu oddělení. Dne [datum] žalovaná uzavřela smlouvu o dílo se [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž předmětem bylo zhotovení díla - [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] o rozměrech [číslo] mm x [číslo] mm, sestávajícího se z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za cenu díla ve výši [částka] bez DPH ve výši 21 %, kterou [právnická osoba] [anonymizováno] vyúčtovala žalované fakturou ze dne [datum] Vedle této ceny díla pak ještě společnost [právnická osoba] vyúčtovala dne [datum] žalované za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] částku celkem ve výši [částka]. Fakturou ze dne [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala částku 202.609 Kč, splatnou dne [datum], jako náhradu škody za nerealizovanou zakázku a vyzvala žalovanou k její úhradě.
21. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.
22. Podle § 1728 odst. 1 o. z. může každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Podle odst. 2 tohoto ustanovení při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.
23. Podle § 1729 odst. 1 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Podle druhého odstavce téhož ustanovení strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.
24. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 856/2018 (C 18243), dospěl k závěru, že„ …úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Ustanovení § 1728 dopadá na případy, kdy strana zahájí jednání a pokračuje v něm, aniž by vůbec měla vůli smlouvu uzavřít, § 1729 dopadá na případy bezdůvodného přerušení jednání o smlouvě poté, co je u druhé strany vyvolána představa, že smlouva bude uzavřena. Prioritou je vždy svoboda smluvního vyjednávání, která je prolamována pouze tehdy, odporuje-li její prosazování principu poctivosti jednání… Odpovědnost za újmu vzniklou ukončením kontraktačního jednání bez spravedlivého důvodu musí být vzhledem k respektování principu autonomie vůle spíše výjimkou, a posouzení spravedlivosti důvodu, a tudíž poctivosti či nepoctivosti jednání, nesmí být příliš přísné. Jako spravedlivý důvod by měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase…” (k této otázce se Nejvyšší soud vyjadřoval také ve svém usnesení ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 130/2020).
25. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z principu autonomie vůle stran při sjednávání smlouvy (viz § 1728 o. z.) vyplývá, že zahájení sjednávání smlouvy je vždy spojeno s nejistotou, zda smlouva bude nakonec uzavřena. Toto riziko je spojeno téměř s každým procesem uzavírání smlouvy. Druhá smluvní strana se může rozhodnout, že smlouvu neuzavře a kdykoliv může oznámit, že již v dalším procesu uzavření smlouvy nebude pokračovat. Může uzavřít smlouvu s jiným subjektem a nemá povinnost sdělovat důvody svého jednání. Náklady, které jsou takovým postupem vyvolány, si nese každá strana sama. Nemůže se dovolávat ušlého zisku, ať už z uzavírané smlouvy nebo ze smlouvy, kterou neuzavřela s jiným subjektem. Tato autonomie vůle stran má svůj limit v podobě povinnosti poctivého jednání (viz § 6 odst. 1 o. z.). Podle § 1729 je k náhradě škody povinna ta strana, která jedná nepoctivě tak, že přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Spravedlivý důvod ukončení jednání o uzavření smlouvy nemá být posuzován příliš přísně, spravedlivým důvodem je každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 856/2018). Žalovaná soud v provedeném řízení přesvědčila o tom, že pro ukončení jednání o uzavření smlouvy s žalobkyní měla spravedlivý důvod a že oprávněně odmítla podepsat návrh smlouvy o dílo, který žalobkyně podepsala dne [datum], tedy v právním styku s žalobkyní nejednala nepoctivě, proto za žádnou škodu s tím související, pokud tedy žalobkyni vznikla, neodpovídá. Žalovaná měla za dílo vynaložit poměrně vysokou částku (původně [částka], poté [částka] bez DPH) a oprávněně tak požadovala, aby bylo dílo v rámci možností zhotoveno profesionálně a podle jejích představ. [příjmení] [příjmení] podrobně při svém výslechu popsal, že měl pochybnosti o tom, zda bude dílo zhotoveno ve správném rozměru, když podle něj žalobkyně žádné své řádné zaměření neprovedla. Podle svědka [jméno] [příjmení] se do smlouvy dávají hrubé rozměry zaměřené v centimetrech a odchylka může být [anonymizováno] mm, rozdíl v řádech desítek cm tam být nemůže. [anonymizováno] [celé jméno svědka] žádné zaměření neprováděl. Žalobkyně po žalované požadovala, aby podepsala smlouvu o dílo, v níž byly rozměry díla specifikovány jako [číslo] mm x [číslo] mm. Skutečné rozměry díla zhotovené třetím subjektem pak byly [číslo] mm x [číslo] mm. Z uvedeného vyplývá, že obava žalované byla oprávněná, neboť se jedná o rozdíl [anonymizováno] cm na výšku a na délku dokonce [anonymizováno] cm. Dále nebylo po žalované spravedlivé požadovat, aby návrh smlouvy o dílo, podepsaný žalobkyní dne [datum], podepsala za situace, kdy v něm bylo nadále počítáno s [anonymizována dvě slova], přestože žalovaná požadovala [anonymizována dvě slova], což kromě [jméno] [příjmení] potvrdili i svědci [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka]. Dodatek, který měl uzavřenou smlouvu o dílo podle žalobkyně následně v tomto směru modifikovat, by žalobkyně neměla povinnost uzavřít a žalovaná by neměla žádné právní prostředky k tomu, jak tohoto požadavku dosáhnout. Mezi účastníky byla sporná také otázka požadavku žalované na [anonymizována dvě slova], která sice nebyla zachycena v písemné komunikaci, avšak o ní jednaly žalovaná prostřednictvím [jméno] [příjmení] a žalobkyně prostřednictvím [jméno] [příjmení] ústně. Tento požadavek žalované v návrhu smlouvy žalobkyně rovněž zachycen nebyl, když návrh počítal pouze s [anonymizována dvě slova]. Z faktury [číslo] z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že součástí díla zhotoveného pro žalovanou třetím subjektem jsou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].
26. Žalovaná tedy v řízení prokázala, že po celou dobu jednání s žalobkyní měla úmysl s ní smlouvu uzavřít, činila kroky k tomu, aby k uzavření smlouvy došlo, a smlouva nebyla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena proto, že ani poté, co dílo mělo být podle objednávky ze dne [datum] již prováděno (druhá polovina [anonymizováno] [rok]), nebyly v návrhu smlouvy o dílo vyhotoveném žalobkyní zaneseny požadavky žalované (zejména [anonymizována dvě slova]) a žalovaná měla oprávněné pochybnosti o tom, že dílo je správně rozměrově definováno, když se jednalo o významnou odchylku (tedy nikoliv [anonymizováno] mm, jak uváděl svědek [příjmení]). Naopak bylo nepoctivým jednáním žalobkyně, když žalované nejprve e-mailem na začátku [anonymizováno] [rok] tvrdila, že bez uzavření smlouvy o dílo nelze objednat materiál, a následně e-mailem ze dne [datum], aniž předtím došlo k uzavření smlouvy o dílo, žalované tvrdila, že objednala pro žalovanou speciální materiál za částku ve výši [částka], který nelze použít jinak a který jí vyúčtuje. V řízení pak bylo prokázáno výpovědí svědka [celé jméno svědka] a jím zaslanými e-maily, že objednáno bylo pouze [hmotnost] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].
27. Nepoctivým jednáním žalované by bylo například to, že by nechala žalobkyní vypracovat podrobný návrh díla a poté si jej nechala bez jiného důvodu zhotovit u levnější konkurence s využitím výstupů předsmluvní práce žalobkyně. V řízení však bylo prokázáno, že třetí subjekt, u kterého žalovaná nakonec nechala dílo zhotovit, provedl vlastní návrh, vlastní zaměření a cena díla byla vyšší, než za jakou měla dílo vyhotovit žalobkyně, když k ceně skutečně realizovaného díla je nutno připočíst ještě cenu [anonymizována tři slova].
28. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítnul.
29. O uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 4 odst. 1, § 7 odst. 1, § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. Žalobkyně na soudním poplatku dosud zaplatila 8.105 Kč a výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 10.131 Kč, zbývá tedy doplatit 2.026 Kč. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení v plném rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 80.390 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 202.609 Kč sestávající z částky 9.140 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum], písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum] a účast při jednáních soudu dne [datum] a dne [datum], která nepřesahovala dvě hodiny), dále z částky ve výši 18.280 Kč za účast při každém ze dvou jednání soudu dne [datum] a dne [datum], která trvale déle než dvě hodiny, a z částky ve výši 4.570 Kč za účast zástupce žalované při vyhlášení rozhodnutí dne [datum] podle § 11 odst. 2 a. t., a to včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem ve výši 2.700 Kč, když zástupce žalované není plátcem DPH. Za písemné podání ze dne [datum] soud žalované náklady řízení nepřiznal, neboť obsahovalo pouze důkazní návrhy, tedy se obsahově netýkalo věci samé.
31. Ve smyslu § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůty k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.