7 C 165/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30. 7. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1.200 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání.

2. Předmětem tohoto řízení zahájeného žalobním návrhem podaným u Okresního soudu v obec dne datum je zaplacení částky ve výši 2.500 Kč s příslušenstvím za pobyt žalované v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně dne datum.

3. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná.

4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud dospěl z listinných důkazů k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne datum podrobila vyšetření, ošetření a následnému pobytu v záchytné stanici žalobkyně, za což jí žalobkyně naúčtovala částku ve výši 2.500 Kč za poskytnutou záchytnou službu. Žalovaná svůj dluh za žalobkyní uznala dne datum s tím, že jej uhradí do 8 dnů. Žalovaná však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila a dluží tak žalobkyni částku ve výši 2.500 Kč. Žalobkyně následně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.

6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění (dále jen„ SZS“), prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

8. Dle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.

9. Protože žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni uznala (§ 2053 o. z.) a svoji povinnost vůči žalobkyni nesplnila dobrovolně, bylo rozhodnuto o její povinnosti soudním rozhodnutím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to zejména s ohledem na to, že žalovaná je ze zákona povinna zaplatit žalobkyni za ošetření a pobyt v záchytné stanici žalobkyně náklady na poskytnutou záchytnou službu, a to v souladu s § 89e odst. 1 SZS. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony, a to za výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 ve výši 200 Kč. Náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ústavní nález (odst. anonymizováno a anonymizována dvě slova), ze kterého vyplývá, že i na anonymizována dvě slova, jakožto příspěvkovou organizaci zřízenou stát. instituce a hospodařící tak s majetkem státu, je třeba nahlížet dle dosavadní judikatury Ústavního soudu ČR, dle které stát, kde je vybaven příslušnými organizačními složkami, nemá důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromý subjekt (advokáta) a pokud tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako účelně vynaložené.

11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.