7 C 20/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 8.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 8.500 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 547,78 Kč a -) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.500 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8.500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 547,78 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 8.500 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 %. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku úvěru spolu s částkou ve výši 2.000 Kč představující úrok za půjčené peněžní prostředky, částkou ve výši 2.000 Kč představující odměnu za administrativní činnosti a částkou ve výši 4.000 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to do 28. 5. 2020. Žalovaná sjednanou částku nehradila řádně a včas, když od uzavření smlouvy o úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1.500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 8.500 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 10.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 1.500 Kč, zákonný úrok z prodlení v sazbě 10 % ročně z dlužné jistiny a kapitalizovaný za období od 29. 5. 2020 do 15. 1. 2021 částkou 547,78 Kč a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.500 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.

4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud dospěl z listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podacích lístků, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná na poskytnuté plnění vrátila žalobkyni pouze částku ve výši 1.500 Kč. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] odeslanou dne 14. 5. 2021 vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

9. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná do dnešního dne na poskytnutou částku uhradila částku ve výši 1.500 Kč. Soud tak uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 8.500 Kč, když soud nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. Soud vyhověl návrhu žalobkyně rovněž v části týkající se zákonného úroku z prodlení ve výši 547,78 Kč kapitalizovaného za období od 29. 5. 2020 do 15. 1. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od 16. 1. 2021 do zaplacení, neboť ačkoliv soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jak je již uvedeno výše, žalovaná si při podpisu předmětné smlouvy o úvěru musela být vědoma data, do kterého je povinna převzaté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, přičemž soud v souladu s § 574 o. z. a § 576 o. z. posoudil tuto část ujednání mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně o splatnosti poskytnutých peněžních prostředků jako platnou a současně oddělitelnou od ostatního obsahu smlouvy. Soud proto zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku žalobkyni přiznal.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

12. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.