7 C 209/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 23.702,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 23.702,87 Kč.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.154,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14.857,06 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 959,25 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.845,81 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 2.190 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] a doplněným podáním doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 14.857,06 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.154,49 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14.857,06 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení s tím, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou, uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit spolu s částkou ve výši 16.491 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování a doručení a za administrativní činnost, a to v 60 týdenních splátkách po 592 Kč, když poslední splátka měla být uhrazena dne 3. 10. 2018. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku ve výši 4.142,94 Kč, poté již nebylo žalovanou na její závazek ničeho uhrazeno. Předmětnou pohledávku následně společnost [právnická osoba] postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žalobkyně se podaným návrhem dále domáhala po žalované zaplacení částky 8.845,81 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 959,25 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.845,81 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení s tím, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou, uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit spolu s částkou ve výši 16.491 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování a doručení a za administrativní činnost, a to v 60 týdenních splátkách po 592 Kč, když poslední splátka měla být uhrazena dne 19. 7. 2018. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku ve výši 10.154,19 Kč, poté již nebylo žalovanou na její závazek ničeho uhrazeno. Předmětnou pohledávku následně společnost [právnická osoba] postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smluv. Předmětem žaloby je zaplacení částek představujících bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 14.857,06 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou ve výši 19.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 4.142,94 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný za období od 4. 10. 2018 do 24. 6. 2019 částkou 1.154,49 Kč a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.857,06 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a dlužná jistina ve výši 8.845,81 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou ve výši 19.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 10.154,19 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný za období od 20. 7. 2018 do 24. 6. 2019 částkou 959,25 Kč a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.845,81 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná, bez omluvy se nedostavila ani k jednání soudu, které se ve věci konalo dne [datum], přestože k němu byla řádně předvolána.

3. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v této kartě uvedla, že její čistý měsíční příjem činí [částka], další čistý příjem domácnosti činí částku [částka]. Jako běžné měsíční výdaje žalovaná označila interní splátky ve výši [částka] a další výdaje ve výši [částka].

4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v této kartě uvedla, že její čistý měsíční příjem činí [částka], ostatní příjmy činí částku [částka], další čistý příjem domácnosti činí částku [částka]. Jako běžné měsíční výdaje žalovaná označila interní splátky ve výši [částka] a další výdaje ve výši [částka].

5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeného dne byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 19.000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit v šedesáti týdenních splátkách.

6. Soud ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] zjistil, že uvedeného dne byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 19.000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit v šedesáti týdenních splátkách.

7. Z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo] z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] čerpala peněžní prostředky ve výši 19.000 Kč, na které splatila částku celkem ve výši 10.154,19 Kč, a dne [datum] peněžní prostředky ve výši 19.000 Kč, na které splatila částku celkem ve výši 4.142,94 Kč.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum] a částí seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětné pohledávky žalobkyni.

9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a Informacemi o zpracování osobních údajů s podacím lístkem s datem [datum] bylo prokázáno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávek a o nakládání s jejími osobními údaji.

10. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] s podacím lístkem s datem [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek vyplývajících mimo jiné ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze smlouvy o zápůjčce [číslo].

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil osobu oprávněnou jednat za žalobkyni.

12. Žalobkyně při jednání soudu, které se ve věci konalo dne [datum], byla soudem vyzvána ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby doplnila svá skutková tvrzení, jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních podkladů a informací zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrových smluv ze dne [datum] a ze dne [datum] úvěruschopnost žalované, a k těmto skutkovým tvrzením aby žalobkyně řádně označila důkazy. Žalobkyně byla soudem poučena, že následkem nevyhovění této výzvě může být rozhodnuto v její neprospěch pro neunesení břemene tvrzení, případně břemeně důkazního. Na základě uvedené výzvy žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů, které byly uvedeny žalovanou v zákaznické kartě, kdy žalovaná pobírala důchod a sociální dávky. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila žalovanou v bankovních registrech a insolvenčním rejstříku. V případě výdajů žalované vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z vyjádření žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k nahlédnutí dokumenty ohledně záloh o placení energií, vodného, stočného, úhrad nájemného a doklady o výši příjmu a rodinných přídavků, tyto dokumenty byly žalované po nahlédnutí vráceny. Listinou, v níž by žalovaná potvrdila, že dokumenty tvrzené žalobkyní byly právní předchůdkyni žalobkyně žalovanou předloženy, žalobkyně nedisponuje. Žalovaná pouze potvrdila pravdivost jí uváděných údajů v zákaznické kartě. Žalobkyně k uvedenému navrhla jako důkaz pouze vyžádání zprávy od společnosti [právnická osoba] Soudem bylo rozhodnuto, že tento důkaz soud neprovede, neboť se nejedná o objektivní důkaz způsobilý prokázat žalobkyní tvrzené skutečnosti. Vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně lze pouze postavit na roveň vyjádření žalobkyně ve věci, toto vyjádření by za situace, kdy žalobkyně uvedla, že jinými důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované nedisponuje, bylo zcela nedostačující.

13. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla dne [datum] žalované v hotovosti částku ve výši 19.000 Kč a dne [datum] částku ve výši 19.000 Kč. Žalovaná na poskytnutá plnění uhradila částku ve výši 10.154,19 Kč a částku ve výši 4.142,94 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dosud nesplacené částky prostřednictvím právního zástupce.

14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“ 20. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o zápůjčce dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti prověřovat úvěruschopnost žalované a odkazovala na údaje uváděné žalovanou v zákaznických kartách, žalobkyně však mimo důkazu zprávou od společnosti [právnická osoba] neoznačila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně tak v řízení nedostála své povinnosti prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smluv o zápůjčce s odbornou péčí řádně zkoumala schopnost žalované splatit předmětné zápůjčky. Při jednání soudu nařízeném ve věci na den [datum] byla žalobkyně soudem poučena o této své povinnosti tvrdit a prokazovat zkoumání úvěruschopnosti žalované podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., výzvě soudu však žalobkyně nevyhověla, když sice obecně označila, z jakých dokumentů při zkoumání příjmů a výdajů žalované vycházela, avšak k těmto svým doplněným skutkovým tvrzením neoznačila důkazy s tím, že těmito nedisponuje. Nesplnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., když právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované bez právního důvodu. Podle § 2993 o. z. má v takovém případě žalobkyně nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Výše plnění, kterou má žalovaná v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno též ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, na který soud v plném rozsahu odkazuje. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal pouze nárok ve výši dosud nesplacené jistiny v celkové částce 23.702,87 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, že by nad rámec částečných úhrad celkem ve výši 14.297,13 Kč uhradila jakoukoliv další částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaná. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř, když k jinému postupu s ohledem na nečinnost žalované nebyl shledán důvod.

21. Soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl žalobu v rozsahu zákonného úroku z prodlení z žalované jistiny, když žalovaná je povinna v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jejím možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.190 Kč, přičemž tato částka představuje 41,65 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 70,82 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 949 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33.467,11 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a z částky 2.060 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast při jednání soudu dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.560 Kč ve výši 748 Kč.

23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.