7 C 234/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 26.881 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 26.881 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně- z částky 7.786 Kč od 6. 4. 2024 do zaplacení a- z částky 19.095 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení anáklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.400 Kč.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 80 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 269 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 8.785 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 17. 9. 2024 a doplněným podáním doručeným soudu dne 19. 12. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky v celkové výši 26.881 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 22. 3. 2024 si žalovaná zakoupila u žalobkyně na prodejně různé druhy , Anonymizováno, v celkové ceně 7.786 Kč. Částku 7.786 Kč žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. , hodnota, splatnou dne 5. 4. 2024. Žalovaná si dále zakoupila u žalobkyně na prodejně různé druhy , Anonymizováno, dne 3. 4. 2024, a to v celkové ceně 19.095 Kč, která byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. , hodnota, splatnou dne 17. 4. 2024. Žalovaná je dlouholetým zákazníkem žalobkyně a způsob úhrady byl mezi žalobkyní a žalovanou sjednán již před lety převodním příkazem na základě vystavené faktury. Veškeré faktury byly žalované odeslány na její emailovou adresu, kterou žalovaná sama uvedla. Přestože žalovaná zboží od žalobkyně fakticky převzala, do dnešního dne kupní cenu za zboží neuhradila, a to ani poté, co k tomu byla vyzvána výzvou ze dne 1. 8. 2024 před podáním žaloby. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení se zaplacením dlužných částek, domáhá se žalobkyně kromě zaplacení dlužné částky v celkové výši 26.881 také zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.480 Kč.

2. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná.

3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z výdajových dokladů soud zjistil, že žalovaná si u žalobkyně vybrala a převzala zboží – různé druhy , Anonymizováno, specifikovaných v dokladech.

5. Fakturou – daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne 22. 3. 2024 s datem splatnosti 5. 4. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 7.786 Kč za dodání zboží – různých druhů , Anonymizováno, specifikovaných ve faktuře.

6. Fakturou – daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne 3. 4. 2024 s datem splatnosti 17. 4. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 19.095 Kč za dodání zboží – různých druhů , Anonymizováno, specifikovaných ve faktuře.

7. Posledním pokusem o smír před podáním žaloby bylo prokázáno, že žalobkyně dne 22. 7. 2024 před podáním žaloby vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 26.881 Kč prostřednictvím své právní zástupkyně. Z doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že výzva byla doručena do datové schránky žalované dne 1. 8. 2024.

8. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně dodala žalované jako podnikateli zboží – , Anonymizováno, , které žalovaná převzala dne 22. 3. 2024 a dne 3. 4. 2024. Kupní cena za převzaté zboží byla žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, vystavenou na částku 7.786 Kč a splatnou dne 5. 4. 2024 a fakturou č. , hodnota, vystavenou na částku 19.095 Kč a splatnou dne 17. 4. 2024. Žalovaná na shora uvedené faktury ničeho neuhradila a je v prodlení se zaplacením částky v celkové výši 26.881 Kč za odebrané zboží. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani poté, co byla k jejímu zaplacení vyzvána předžalobní výzvou zaslanou jí prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně.

9. Podle § 2085 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) se jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Podle odst. 2 téhož ustanovení mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává.

10. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě listinných důkazů dospěl soud k závěru, že návrh je převážně důvodný. Mezi účastníky byl v souladu s § 2079 odst. 1 o. z. uzavřen smluvní vztah, z něhož pro žalobkyni vyplývala povinnost odevzdat žalované jí vybrané zboží (, Anonymizováno, ) a pro žalovanou vyplývala povinnost zaplatit za něj žalobkyni kupní cenu. Žalobkyně splnila svou povinnost, když dodala žalované jí vybrané zboží, které žalovaná převzala. Žalovaná nesplnila svou povinnost podle § 2079 odst. 1 o. z. zaplatit za zboží kupní cenu. Žalovaná tak dluží žalobkyni na kupní ceně za dodané zboží celkem částku ve výši 26.881 Kč včetně DPH. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení kupní ceny za dodané zboží v žalované výši, a to včetně úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok v souladu s § 1970 o. z., a jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a včetně nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 1.200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy celkem 2.400 Kč.

13. Soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl žalobu co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 80 Kč, když žalobkyně nárokovala náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2.480 Kč, avšak dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč. Soud v souladu s uvedeným přiznal žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.400 Kč (1.200 Kč za každou pohledávku), jak je již uvedeno výše, avšak co do částky 80 Kč žalobu ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky zamítl pro nedůvodnost. Žalobkyně vyčíslila náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši celkem 2.480 Kč s odůvodněním, že se jedná o částku, kterou žalobkyně fakticky uhradila své právní zástupkyni jako částku spojenou s uplatněním pohledávky, právní zástupkyně tuto částku vyfakturovala dne 17. 9. 2024 žalobkyni a žalobkyně jí tuto částku uhradila. Náklady právního zastoupení jsou však žalobkyni přiznány soudem v rámci nákladového výroku IV. tohoto rozsudku a žalobkyně nemůže požadovat jejich úhradu dvakrát. Bez dalšího a vedle nákladů řízení za právní zastoupení jí tak soud přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 2 x 1.200 Kč.

14. O uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 4 odst. 1, § 7 odst. 1, § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. Žalobkyně na soudním poplatku dosud zaplatila 1.076 Kč a výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 1.345 Kč, zbývá tedy doplatit 269 Kč. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v jeho nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.785 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1.345 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26.881 Kč sestávající z částky 2.180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Za doplnění návrhu ze dne 19. 12. 2024 soud žalobkyni náhradu nákladů řízení pro jejich neúčelnost nepřiznal, když skutečnosti v tomto podání tvrzené měly být obsaženy již v samotném návrhu na zahájení řízení.

16. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.