7 C 36/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8.266,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 8.266,87 Kč -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.428,36 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení, -) s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 6.428,36 Kč od 14. 1. 2021 do 13. 4. 2021 a -) s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 6.428,36 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku ve výši 11,65 % ročně z částky 6.428,36 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 2.089 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] a doplněným podáním doručeným Okresnímu soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8.266,87 Kč, úroku ve výši 19,9 % ročně z částky 6.428,36 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 6.428,36 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % s tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dříve [právnická osoba] [IČO]), smlouvu o kontokorentu [číslo] na základě které byl žalovanému po posouzení jeho úvěruschopnosti poskytnut k jeho běžnému účtu kontokorentní úvěr do limitu 5.000 Kč při sjednání úroku z poskytnutého úvěru ve výši 19,9 % ročně. Žalovaný se na základě smlouvy zavázal udržovat na svém běžném účtu sjednaný kreditní obrat a nepřekračovat sjednaný úvěrový rámec. Žalovaný však překročil sjednaný úvěrový rámec ve výši 5.000 Kč a současně nedodržel podmínku stanoveného kreditního obratu na běžném účtu, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 13. 1. 2021 prohlásila za ihned splatný. Současně právní předchůdkyně žalobkyně uplatnila právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) svoji pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil. Předmětem žaloby je jistina úvěru ve výši 6.428,36 Kč, smluvní pokuta ve výši 1.838,51 Kč, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru ve výši 6.428,36 Kč za období od 14. 1. 2021 do 24. 10. 2021, smluvní úrok ve výši 19,9 % ročně z částky 6.428,36 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 6.428,36 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaný byl ve věci zcela nečinný.

4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Po provedeném dokazování, a to z listin předložených žalobkyní, zejména pak z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu, produktových obchodních podmínek [právnická osoba] pro půjčky, sazebníku [právnická osoba], všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], oznámení o zesplatnění ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy [číslo] potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil následující závěr o skutkovém stavu: na základě návrhu žalovaného došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným po posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky na svém běžném účtu až do záporného zůstatku ve výši 5.000 Kč s tím, že se zavázal zajistit na svém běžném účtu sjednaný kreditní obrat a nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,9 % ročně. Ze strany žalovaného došlo k porušení sjednaných podmínek úvěru, když žalovaný nedodržel stanovený kreditní obrat na běžném účtu a současně se dostal do nepovoleného debetního zůstatku. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu s čl. 6 písm. b) smlouvy úvěr ke dni 13. 1. 2021 zesplatnila a současně v souladu s čl. 6 písm. a) smlouvy uplatnila vůči žalovanému nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným vyplývající ze smlouvy o úvěru žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani poté, co byl k tomuto vyzván právním zástupcem žalobkyně.

6. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZoSÚ“) nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle třetího odstavce téhož ustanovení nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč.

10. Podle § 122 odst. 4 ZoSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný pouze zčásti. Mezi účastníky byl v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému, po prověření jeho úvěruschopnosti, k jeho běžnému účtu kontokorentní úvěr s limitem 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal zajistit na svém běžném účtu sjednaný kreditní obrat a nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu, přičemž tento svůj závazek nesplnil. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni 13. 1. 2021 zesplatnila a uplatnila vůči žalovanému nárok na zaplacení smluvní pokuty, která byla sjednána pro případ porušení povinnosti žalovaného. Vzhledem k závěru soudu o důvodnosti návrhu žalobkyně uložil soud výrokem I. tohoto rozhodnutí žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 6.428,36 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.838,51 Kč, celkem tedy částku 8.266,87 Kč, přičemž výše smluvní pokuty je v souladu s § 122 odst. 2 ZoSÚ. Žalobkyni vzniklo rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši 8,25 % ročně z částky 6.428,36 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení. V souladu se shora citovaným § 122 odst. 4 ZoSÚ má však žalobkyně právo na smluvní úrok ve smlouvou sjednané výši 19,9 % ročně z částky 6.428,36 Kč pouze po dobu prvních devadesáti dnů prodlení žalovaného, tj. po dobu od 14. 1. 2021 do 13. 4. 2021, proto za uvedené období soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok ve výši 19,9 % ročně z částky 6.428,36 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení po dobu delší než devadesát dnů, vzniklo žalobkyni od 14. 4. 2021 do zaplacení právo pouze na smluvní úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, tj. na úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 6.428,36 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení. Soud proto výrokem II. svého rozhodnutí zamítl žalobu jako nedůvodnou v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 11,65 % ročně z částky 6.428,36 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení, když požadavek žalobkyně na zaplacení tohoto úroku není oprávněný a důvodný, neboť je v rozporu se zákonným ustanovením § 122 odst. 4 ZoSÚ.

14. O uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 4 odst. 1, § 7 odst. 1, § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. Žalobkyně na soudním poplatku dosud zaplatila 400 Kč a výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí 1.000 Kč, zbývá tedy doplatit 600 Kč. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.266,87 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

16. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.