7 C 53/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7.405 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7.405 Kč -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení a -) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 234,62 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání.

2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 11. 11. 2021 a doplněným podáním doručeným soudu dne 23. 3. 2022 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 8. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 234,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč představujícího náklady na upomínání žalovaného, nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 217 Kč a částky 1.038 Kč představující smluvní pokutu. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 10. 12. 2020 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], byl žalovanému poskytnut převodem na jeho bankovní účet úvěr v částce 6.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do dne 9. 1. 2021. Žalovaný úvěr do dne jeho splatnosti nesplatil. Tímto vznikla žalovanému povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a současně povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním především za odeslání písemných upomínek žalovaného. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Předmětem žaloby je nesplacená jistina úvěru ve výši 6.000 Kč, paušální náklady na upomínání ve výši 150 Kč, zákonný úrok z prodlení počítaný z částky jistiny úvěru a kapitalizovaný za období od 10. 1. 2021 do 2. 7. 2021 částkou 234,62 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od 8. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky za žalovaným v částce 217 Kč spočívající v osobní návštěvě žalovaného a smluvní pokuta v částce 1.038 Kč, kdy tato byla uplatněna v souladu se smlouvou ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za období od 10. 1. 2021 do 2. 7. 2021. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila žalovaného na náklady mimosoudního vymáhání pohledávky, které žalobkyně bude vůči žalovanému uplatňovat v případě nezaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud dospěl po provedení listinných důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 12. 2020 smlouvu, kterou, ačkoliv byla označena jako smlouva o úvěru, soud dle jejího obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na účet žalovaného zápůjčku ve výši 6.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit do 9. 1. 2021. Žalovaný poskytnutou zápůjčku řádně a včas nesplatil, čímž mu vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. V souladu se smlouvou o zápůjčce byl žalovaný rovněž povinen zaplatit společnosti [právnická osoba] poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku v částce 50 Kč, kdy žalovanému byly zaslány tři písemné upomínky. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce postoupila žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně dopisem ze dne 14. 7. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a současně žalovaného informovala, že v případě nečinnosti žalovaného bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši uvedené v dopise, kdy na základě uvedeného je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady mimosoudního vymáhání pohledávky v částce 217 Kč spočívající v osobní návštěvě žalovaného. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval.

6. Podle § 1841 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

7. Podle § 1842 odst. 1 o. z. se ustanovení tohoto pododdílu použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plněním než peněžitém.

12. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi účastníky byl v souladu s § 2390 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 6.000 Kč, a to na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu zápůjčky v jediné splátce do 9. 1. 2021. Žalovaný svůj závazek nesplnil, proto právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované uplatnila smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě pro případ prodlení žalovaného a náklady vynaložené na upomínání žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně následně předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni, která žalovanému postoupení pohledávky oznámila, žalovaného vyzvala k úhradě dluhu a upozornila žalovaného na náklady mimosoudního vymáhání pohledávky, které bude žalobkyně nárokovat v případě nezaplacení dluhu. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dluh na jistině ve výši 6.000 Kč, náklady na upomínání v částce 150 Kč, náklady vynaložené na mimosoudní vymáhání pohledávky v částce 217 Kč a smluvní pokutu v částce 1.038 Kč počítanou z jistiny úvěru za období od 10. 1. 2021 do 2. 7. 2021. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni podle § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 10. 1. 2021 do 2. 7. 2021 částkou 234,62 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval dle § 14b a. t., když se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).

14. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.