7 C 76/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa o 60.480 Kč s příslušenstvím a 72.576 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 47.178 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27.778 Kč od 12. 4. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19.400 Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení a částku 72.576 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47.400 Kč od 12. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.176 Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 13.302 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 4. 2020 do zaplacení a zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19.400 Kč a z částky 25.176 Kč za den 26. 9. 2022, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 2.703 Kč.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice – Okresnímu soudu v Šumperku ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 122 Kč.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu – České republice - Okresnímu soudu v Šumperku ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 1.228 Kč.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 57.025 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne datum, ve znění jejího rozšíření, které soud připustil dne datum, se žalobkyně domáhá zaplacení částky 60.480 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný sám sebe měl obohatit tím, že od datum do datum užíval byt ve vlastnictví žalobkyně, a to jednotku číslo vymezenou v budově adresa postavené na pozemku parcela anonymizována dvě slova - zastavěná plocha a nádvoří, zapsanou u stát. instituce, stát. instituce na LV č. rok pro územní celek a k. ú. ulice anonymizováno (dále jen„ užívaný byt“), bez toho, aby za toto užívání platil úplatu žalobkyni, která v tomto období byla jeho výlučným vlastníkem. Předmětný byt žalovaný užíval proti vůli žalobkyně i přesto, že byl povinen jej vyklidit. Žalobou podanou dne datum, ve znění jejího rozšíření, které soud připustil rovněž dne datum, žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 72.576 Kč ze stejného právního důvodu, ovšem za období od datum do datum. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací rozhodl soud o spojení obou řízení.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že namítá nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně k podání žalob. Předmětný byt žalobkyně nenabyla do vlastnictví, jak uvádí v žalobě. Z potvrzení o nabytí vlastnického práva je zřejmé, že žalobkyně jednala pouze jako anonymizováno 5 slov. Jedná se tak o majetek anonymizováno. Dále žalovaný tvrdil, že od anonymizováno rok (tj. od měsíce, v němž nastaly účinky prohlášení konkursu proti jeho osobě) až dosud, hradí veškeré platby do fondu oprav spojené s předmětným bytem, které by však měl platit jeho vlastník. V tomto směru má za to, že na straně žalobkyně s ohledem na ustanovení § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť za žalobkyni plnil to, co měla po právu plnit sama. Částka, kterou do fondu oprav od anonymizováno rok do anonymizováno rok zaplatil, činí celkem 85.966,34 Kč. Jako svou procesní obranu proto žalovaný vznesl při jednání soudu dne datum námitku započtení, když na žalovanou pohledávku započetl jím provedené platby do fondu oprav, které zaplatil namísto žalobkyně, a to za období od datum do datum v rozsahu, v jakém souvisí s povinnostmi vlastníka hradit paušální platby, a to ve výši 60.000 Kč.

3. Z usnesení název soudu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný složil částku částka do úschovy soudu z důvodů pochybností o osobě věřitele. Ze sdělení datovaného ke dni datum pak soud zjistil, že žalovaný sdělil soudu své pochybnosti o vlastníku užívaného bytu, dále že si byl vědom povinnosti platit každý měsíc nájemné ve výši 7.900 Kč od datum, kdy se vlastníkem měla stát žalobkyně na základě anonymizováno 6 slov. Současně žalovaný žádal o možnost pravidelného vkladu výše nájemného do soudní úschovy k název soudu do doby, než bude rozhodnuto o jeho žalobě na anonymizována dvě slova v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka.

4. Soud z potvrzení o nabytí vlastnictví k anonymizována čtyři slova zjistil, že anonymizováno bytové jednotky číslo zapsané na LV č. rok, vymezené v budově adresa, zapsané na list vlastnictví, stojící na pozemku anonymizována dvě slova, k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na společných částech budovy adresa, zapsané na list vlastnictví, příslušné k části územní celek, stojící na pozemku parcela anonymizována dvě slova zapsaném na list vlastnictví a spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na pozemku parcela anonymizována dvě slova o výměře výměra, zapsaném na list vlastnictví, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, v k. ú. ulice anonymizováno, v obci obec, se stala žalobkyně, jednající na účet anonymizována čtyři slova anonymizováno, IČO, se sídlem adresa žalobkyně.

5. Výpisem z katastru nemovitostí se stavem evidovaným k datu datum bylo prokázáno, že vlastníkem užívaného bytu je anonymizována čtyři slova, IČO. Jako anonymizována tři slova je uvedena žalobkyně.

6. Z rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že žaloba na určení neplatnosti anonymizována tři slova dne datum, jejímž předmětem byl byt užívaný žalovaným, byla zamítnuta. Z rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že se rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, potvrzuje. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo prokázáno, že dovolaní žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu bylo odmítnuto. Z usnesení název soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález soud zjistil, že ústavní stížnost žalovaného proti rozhodnutí název soudu ze dne datum byla odmítnuta.

7. Soud z výzvy k úhradě dlužné částky a z podacího archu ze dne datum zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 41.080 Kč s příslušenstvím, a to do datum. Výzvou k úhradě dlužné částky a podacím archem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 41.080 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů spojených s uplatněním této pohledávky v částce 6.160 Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy.

8. Ze smlouvy o anonymizováno 5 slov ze dne datum soud zjistil, že mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO, došlo k převodu anonymizováno 5 slov, kdy novým anonymizováno se s účinností ke dni datum stala právnická osoba Z anonymizováno smlouvy soud zjistil, že žalobkyně postoupila na právnická osoba práva a povinnosti z veškerých smluv uzavřených žalobkyní na účet anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizováno, a to s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno.

9. Soud z dohody o uplatnění práv a pohledávek ze dne datum zjistil, že nový věřitel právnická osoba, IČO, výslovně žádá původního věřitele právnická osoba, IČO (žalobkyni), aby ve smyslu § 1886 o. z., vymáhala sama na účet nového věřitele (anonymizováno 6 slov) veškerá práva a povinnosti ve zde uvedených soudních řízeních, včetně řízení o vydání bezdůvodného obohacení vedených u název soudu pod sp. zn. spisová značka a spisová značka. Žalobkyně s tímto postupem v uvedené dohodě vyjádřila souhlas.

10. Soud z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum a z podacího archu ze dne datum, zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala dne datum žalovaného k úhradě částky 47.400 Kč ve lhůtě do datum. Z výzvy k úhradě dlužné částky a z podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 47.400 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů spojených s uplatněním této pohledávky v částce 8.034,40 Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy.

11. Z vyúčtování stavu anonymizováno 7 slov za období datum do datum pro užívaný byt soud zjistil, že počáteční stav ke dni datum činil částku 77.896,18 Kč, konečný zůstatek ke dni datum pak částku 85.996,34 Kč. V průběhu tohoto období došlo k čerpání anonymizováno v částce 1.719,84 Kč a tvorba anonymizováno činila 9.792 Kč.

12. Rozpisem výdajů a nákladů anonymizováno obec, ulice a číslo, PSČ obec, IČO, ze dne datum bylo prokázáno, že ve vztahu k užívanému bytu byla za rok rok za měsíce anonymizováno až anonymizováno a za anonymizováno rok na náklady spojené se správou bytové jednotky předepsána částka 1.588 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky pak byly v tomto období předepsány částkou 3.067 Kč měsíčně. V období od anonymizováno rok do anonymizováno rok byly náklady spojené se správou bytové jednotky předepsány částkou 1.010 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky byly v tomto období předepsány částkou rovněž 3.067 Kč měsíčně. Od anonymizováno do anonymizováno roku rok byly náklady spojené se správou bytové jednotky předepsány částkou 1.043 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky byly předepsány částkou 3.122 Kč měsíčně. Podle přehledu archivních plateb žalovaný předepsané platby řádně hradil. V období od datum do datum pak žalovaný na náklady spojené se správou užívané bytové jednotky (bez záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky, které sám spotřeboval) uhradil celkem částku 13.422 Kč (4 x 1.588 Kč za anonymizováno rok až anonymizováno rok a 7 x 1.010 Kč za anonymizováno rok až anonymizováno rok, když platba za anonymizováno rok byla provedena dne datum, tedy mimo časové období uvedené žalovaným při kompenzační námitce).

13. Ze znaleckého posudku číslo rok ze dne datum, vypracovaného znalcem celé jméno znalce, sídlem adresa znalce, soud zjistil, že výše obvyklé ceny nájmu u užívaného bytu pro rok rok činí částku 96.115 Kč za 12 měsíců, pro rok rok částku 102.980 Kč za 12 měsíců a pro rok rok částku 109.845 za 12 měsíců. Celkem tedy 308.940 Kč. Užívaný byt má podlahovou plochu celkem 81,73 m2 a skládá se ze anonymizováno 8 slov a anonymizováno, když podlahová plocha anonymizováno se nezapočítává do podlahové plochy bytu.

14. Z doplňujícího znaleckého posudku číslo ze dne datum, k znaleckému posudku číslo rok, oba vypracované znalcem celé jméno znalce, sídlem adresa znalce, soud zjistil, že výše obvyklé ceny nájmu u užívaného bytu za měsíce anonymizováno až anonymizováno rok činí celkovou částku 75.600 Kč, za měsíce anonymizováno až anonymizováno rok pak celkovou částku 132.730 Kč. Znalec dále konstatoval, že stanovená cena nájmu je stanovena jako čisté nájemné a že v této ceně není zahrnut příspěvek do fondu oprav a další platby, výšku příspěvku si stanovuje shromáždění vlastníků jednotek v každém domě individuálně a následně jej rozpočítává dle podílu na společných částech domu na jednotlivé byty. Není proto zahrnut do nájemného.

15. Z výpovědí znalce celé jméno znalce soud zjistil, že na závěrech svých znaleckých posudků číslo rok ze dne datum, a číslo ze dne datum, trvá. Dle prvého znaleckého posudku je průměrné nájemné za m2 na měsíc v roce rok ve výši 112 Kč. Podle znaleckého posudku číslo ze dne datum je průměrné nájemné za m2 na měsíc v roce rok ve výši 185 Kč a v roce rok ve výši 203 Kč. K dotazu soudu, zda je možné, aby bylo průměrné nájemné za měsíc v roce rok nižší, než v roce rok, znalec uvádí, že určitě ne. Výši průměrného nájmu v obec pro IV. kvartál roku rok znalec ohodnotil na 180 – 185 Kč za m2 na měsíc. Celkově v roce rok došlo k nárůstu nájemného přibližně ze 145 Kč na 185 Kč na m2, což je přibližně 20 %. Všechny nájmy, ze kterých při výpočtech vycházel, jsou čisté nájmy, tedy bez jakýchkoliv poplatků, příspěvku do fondu oprav a plateb za energie. O výši těchto příspěvků rozhoduje SVJ nebo družstvo. Posuzovaný byt je dispozičně anonymizována tři slova. Při srovnávání obdobných bytů je potíž v tom, že byty s touto dispozicí v obec nejsou nebo je jich velmi málo a nepronajímají se. Proto je třeba přikročit k tomu, že se srovnávají s byty s jiným počtem místností, byť s určitou opravou. Znalec provádí oceňování za metr, protože metr má nějakou cenu. Vždy však také záleží na poloze, dostupnosti a kvalitě bytu. V užívaném bytě znalec fyzicky byl a prováděl zde obhlídku v roce rok. Nabídky, ze kterých při zpracování znaleckého posudku vycházel, do znaleckého posudku nepřiložil, ale je tam jejich popis. Jde o nabídky, které se realizovaly. Obvykle se pronajímají byty bez vybavení, kde je pouze kuchyňská linka a sociální zařízení.

16. Důkaz vypracováním nového znaleckého posudku ke zjištění výše obvyklého nájemného užívaného bytu za uvedené období, navržený žalovaným, soud pro nadbytečnost a nehospodárnost neprovedl. Při svém rozhodnutí vycházel zejména z toho, že ohledně výše obvyklého nájmu užívaného bytu byl již vypracován znalecký posudek číslo rok ze dne datum, který byl následně doplněn znaleckým posudkem číslo ze dne datum. V tomto ohledu tak má soud za to, že by bylo krajně nehospodárné zadávat nový znalecký posudek na zjištění výše obvyklého nájemného, když tuto skutečnost bylo možno prokázat přibráním znalce, který předchozí znalecké posudky vypracoval, a vyslechnout jej pouze za účelem zjištění obvyklé ceny nájemného za rok rok, o kterém se ve znaleckých posudcích nepojednává. Znalec při své výpovědi pak vychází ze stejných podkladů a metod, které jsou rozhodné pro určení obvyklé ceny nájemného také za rok rok. Znalec před zpracováním znaleckého posudku užívaný byt sám fyzicky obhlédl, měl tedy náležité podklady pro své znalecké závěry, které náležitě obhájil i při svém výslechu provedeném v tomto řízení, kdy se vypořádal i s námitkami žalovaného.

17. Z dalších provedených důkazů, a to z inzerátů o pronájmu bytů, z výpisu z OR a z návrhu na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli soud nečinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.

18. V souladu s § 132 o. s. ř. soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

19. Z provedených důkazu dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný v období od datum do datum užíval bytovou jednotku číslo v budově adresa v obci obec a k. ú. ulice anonymizováno, kterou do výlučného vlastnictví prostřednictvím anonymizována tři slova nabyl anonymizována tři slova anonymizováno, IČO, se sídlem adresa žalobkyně, na jehož účet jednala žalobkyně. Užívaný byt má podlahovou plochu celkem 81,73 m2 a skládá se ze anonymizováno 8 slov a anonymizováno, když podlahová plocha anonymizováno se nezapočítává do celkové podlahové plochy bytu. Žalovaný žalobkyni ani jinému subjektu za užívání předmětné bytové jednotky za uvedené období ničeho neuhradil. V období od datum do datum žalovaný na náklady spojené se správou užívané bytové jednotky uhradil celkem částku 13.422 Kč (4 x 1.588 Kč za anonymizováno rok až anonymizováno rok a 7 x 1.010 Kč za anonymizováno rok až anonymizováno rok, když platba za anonymizováno rok byla provedena dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem dne datum a datum k úhradě dlužné částky za období od datum do datum. Následně pak dalšími dopisy zaslanými dne datum a datum k úhradě dlužné částky za období od datum do datum. Dne datum došlo mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO, k převodu anonymizována tři slova anonymizována dvě slova, kdy novým anonymizováno se s účinností ke dni datum stala právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO, uzavřel dne datum s žalobkyní dohodu, kde výslovně žádá žalobkyni, aby vymáhala sama na účet anonymizována dvě slova veškerá práva a povinnosti ve zde uvedených soudních řízeních, včetně předmětných spojených řízení vedených u název soudu pod sp. zn. spisová značka a spisová značka. Žalobkyně s tímto postupem v uvedené dohodě vyjádřila souhlas.

20. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

21. Dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

25. Dle § 1886 odst. 1 o. z. na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka; bylo-li postoupení pohledávky dlužníkovi již oznámeno nebo prokázáno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá.

26. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

27. Dle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

28. Dle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

29. Dle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Odst. 2 pak stanoví, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

30. Dle § 102 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen„ ZISIF“) je podílový fond tvořen jměním. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Žádný z podílníků však nemůže žádat o oddělení majetku v podílovém fondu, rozdělení podílového fondu nebo zrušení podílového fondu. Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví se pro podílový fond nepoužijí.

31. Dle § 102 odst. 2 ZIS vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel.

32. Dle § 103 ZIS podílový fond nemá právní osobnost.

33. Dle § 105 ZIS vyžaduje-li právní předpis nebo právní jednání údaje o vlastníkovi, nahradí se údaje o všech podílnících označením podílového fondu a údaji o obhospodařovateli tohoto podílového fondu.

34. Dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

35. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná. Předně se soud zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a dospěl k závěru, že tato je v projednávané věci dána. Žalobkyně s anonymizována tři slova právnická osoba uzavřela dohodu o uplatnění práv a pohledávek ze dne datum, ve kterém anonymizována dvě slova výslovné žádá žalobkyni, aby vymáhala sama na účet anonymizována dvě slova, který jedná na anonymizována tři slova anonymizována dvě slova, pohledávky, které jsou předmětem soudních řízení vedených u název soudu pod sp. zn. spisová značka a spisová značka. Žalobkyně pak s tímto postupem v uvedené dohodě vyjádřila souhlas. Jak vyplývá ze smlouvy o anonymizována tři slova a anonymizována dvě slova ze dne datum, konkrétně z anonymizováno, mezi žalobkyní a anonymizována dvě slova právnická osoba, došlo ke anonymizována dvě slova a současně také ve smyslu § 1887 o. z. k hromadnému postoupení všech práv a povinností z veškerých smluv uzavřených žalobkyní na společnost právnická osoba, přičemž obě společnosti vždy jednají na účet anonymizována tři slova anonymizováno. Lze tedy uzavřít, že uzavřená dohoda o uplatnění práv a pohledávek ze dne datum opravňuje žalobkyni k vymáhání postoupeným pohledávkám, které jsou předmětem tohoto řízení ve smyslu § 1886 odst. 1 o. z.

36. V řízení účastníci shodně učinili nespornými skutková tvrzení, že žalovaný v období od datum do datum užíval předmětnou bytovou jednotku a žalobkyni či jinému subjektu za užívání ničeho neuhradil. Tomuto závěru svědčí také skutečnost, že žalovaný brojil proti vzniku vlastnického práva žalobkyně, resp. anonymizována čtyři slova, žalobou o anonymizována čtyři slova, přičemž si byl vědom povinnosti platit každý měsíc nájemné, jak vyplývá z jeho sdělení ze dne datum, kde žalovaný přiznává, že žalobkyně nabyla užívaný byt do výlučného vlastnictví na anonymizována dvě slova. Pro účely dle něho nejistého vlastnictví také složil částku částka do úschovy soudu. Vlastnické právo anonymizována čtyři slova anonymizováno v předmětném období žalobkyní k užívanému bytu bylo prokázáno zejména výpisem z katastru, ale též z potvrzení o nabytí vlastnictví k anonymizována čtyři slova. Užíváním bytu za projednávané období od datum do datum se tak žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil a dopustil se protiprávního užití cizí hodnoty ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 28 Cdo 4175/2011 dle kterého:„ Užíváním cizího bytu vzniká uživateli vždy majetkový prospěch. Takový prospěch totiž vzniká i v situaci, kdy se majetkový stav obohaceného nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srov. např. NS 25 Cdo 1935/99 nebo NS 28 Cdo 148/2010). Užívání bytů má v tržní ekonomice majetkovou hodnotu danou úplatou, za niž by bylo možno předmětný byt v daném místě a čase pronajmout. O předeslanou hodnotu se nezmenšuje majetek toho, kdo byt užívá, na úkor toho, kdo by jinak byt mohl pronajmout.“ Za sporné skutkové tvrzení pak v řízení lze označit otázku výše obvyklého nájemného za užívání předmětného bytu za uvedené období od datum do datum. Při stanovení výše nájemného soud vycházel ze znaleckého posudku číslo ze dne datum a výslechu znalce celé jméno znalce, který určil výši obvyklého nájemného za užívání bytu pro IV. kvartál roku rok a také pro rok rok v cenovém rozmezí mezi 180- 185 Kč za m2. Při použití dolní cenové hladiny by tak měsíční nájem byl stanoven částkou 14.711,4 Kč (byt o rozloze 81,73 m2 x 180 Kč), což by v projednávaném případě svědčilo o bezdůvodném obohacení na straně žalovaného za rozhodné období od datum do datum (tj. 11 měsíců a 6 dní) v částce cca 161.825 Kč. V tomto ohledu je třeba také poukázat na skutečnost, že znalec při svých výpočtech počítal pouze s cenou nájemného, tedy bez jakýchkoliv poplatků, příspěvku do fondu oprav a plateb za energie. Žalobkyně nicméně s ohledem na zásadu dispoziční požaduje za rozhodné období celkovou částku 133.056 Kč (60.480 Kč + 72.576 Kč), což v přepočtu vychází na částku cca 12.096 Kč měsíčně za předmětné období. Také z tohoto důvodu soud nevyhověl návrhu žalovaného na vypracování nového znaleckého posudku na stanovení obvyklé ceny nájmu, když žalobkyně sama požaduje částku 148 Kč za m2, což představuje řádově podstatně nižší částku, než kterou uvedl znalec při své výpovědi (180- 185 Kč za m2). Soud vázán žalobními návrhy žalobkyně tak dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že se žalovaný bezdůvodně obohatil tím, že užíval byt ve vlastnictví anonymizována čtyři slova anonymizováno žalobkyní a že požadovaná souhrnná částka ve výši 133.056 Kč za takové užívání v období od datum do datum, je požadována po právu, resp. se jedná o částku nižší než byla stanovena obvyklá cena nájmu znalcem.

37. Nelze však odhlédnout od žalovaným uplatněné procesní obrany v podobě námitky započtení. V projednávané věci učinili účastníci nesporným skutečnost, že žalovaný hradil měsíční náklady na fond oprav. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na náklady spojené se správou bytové jednotky hradil částku 1.588 Kč za měsíce anonymizována tři slova rok a anonymizováno rok. Za období anonymizováno rok až anonymizováno rok pak měsíčně částku 1.010 Kč, celkem tedy 13.422 Kč (6.352 + 7.070 Kč). Měsíc anonymizováno rok, jakož i ostatní provedené platby žalovaným do fondu oprav, pak soud do výše započítávané pohledávky nezohlednil, když žalovaný vymezil svou kompenzační námitku úhradami za náklady spojené se správou bytové jednotky provedenými v období od datum do datum, a jak vyplývá z rozpisu výdajů a nákladů pro rok rok, pohledávka na náklady spojené se správou bytové jednotky (mimo jiné) za měsíc anonymizováno, byla splatná k datum a byla uhrazena dne datum, tedy před vymezeným obdobím v námitce započtení. Na rozdíl od záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky (k jejichž placení je povinen primárně žalovaný, která tyto služby také spotřebovával) spadají náklady spojené se správou bytové jednotky a jejich hrazení do povinnosti vlastníka bytové jednotky ve smyslu § 1180 odst. 1 o. z. Skutečnost, že by existovalo jiné ujednání SVJ nebyla v řízení vůbec tvrzena. Ačkoliv nejprve žalovaný vyčíslil svou pohledávku na výši 60.000 Kč, následně své tvrzení korigoval tak, že započítává v rozsahu, v jakém platby do fondu oprav souvisí s povinnostmi vlastníka hradit tyto paušální platby. V kompenzační námitka žalovaného tak byla odůvodněná právě do částky ve výši 13.422 Kč. Žalobkyně, resp. anonymizována čtyři slova, neplnil své povinnost týkající se platby nákladů spojených se správou bytové jednoty a namísto něj tyto platby hradil žalovaný. Žalovaný tak má pohledávku vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení, když za žalobkyni plnil, co měla po právu plnit sama ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Splatnost jednotlivých úhrad do fondu oprav pak byla dána měsíčně vždy k 15. dni běžného měsíce. Pohledávka žalovaného je tak způsobilá k započtení co do uvedené souhrnné výše 13.422 Kč. Jelikož se jedná o plnění stejného druhu a současně je námitka započtení pohledávky žalovaného dostatečně a určitě specifikována, jsou splněny podmínky ve smyslu § 1982, § 1987 odst. 1 a odst. 2 a contrario o. z.

38. Žalobkyně vyzvala žalovaného poprvé k zaplacení částky 41.080 Kč za užívání bytu od datum do datum. Tato předžalobní výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne datum na adresu trvalého pobytu. V souladu s § 573 o. z. se má za to, že takto odeslaná zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Současně byla v předžalobní výzvě žalovanému stanovena lhůta k plnění, a to do datum. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 41.080 Kč za užívání bytu (v období od datum do datum) od 12. 4. 2020. Žalobkyně svůj nárok následně při jednání konaném dne datum rozšířila o dlužnou částku ve výši 19.400 Kč. S ohledem na úspěšnou procesní obranu žalovaného v podobě námitky započtení pak je třeba započítat na nejdříve splatnou dlužnou částku, tedy za žalobkyni vymezené období od datum do datum. Soud tedy ve výroku I. tohoto rozhodnutí zavázal žalovaného, aby žalobkyni zaplatil částku 27.658 Kč (částka po provedeném zápočtu: 41.080 Kč – 13.422 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 12. 4. 2020 do zaplacení, k čemuž je třeba přičíst částku 19.400 Kč (celkem tedy jistina ve výši 47.058 Kč – bezdůvodné obohacení za užívání bytu za období datum do datum), o kterou žalobkyně úspěšně rozšířila svůj žalobní návrh a ohledně které jí také svědčí nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky, od 27. 9. 2020 (den následující po dni rozšíření žaloby) do zaplacení. Druhý nárok žalobkyně, který byl původně předmětem řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka, pak byl dovozen ze stejného skutkového základu, avšak za neoprávněné užívání bytu v období od datum do datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 47.400 Kč za uvedené období, kdy tato předžalobní výzva byla žalovanému opětovně odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne datum na adresu trvalého pobytu. V souladu s § 573 o. z. se má za to, že takto odeslaná zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Současně byla v předžalobní výzvě žalovanému stanovena lhůta k plnění, a to do datum. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou dlužné částky za užívání bytu (za období od datum do datum) od 12. 9. 2020. Žalobkyně svůj původně uplatněný nárok následně při jednání konaném dne datum rozšířila na celkovou dlužnou částku ve výši 72.576 Kč. Soud ve výroku I. proto zavázal žalovaného také k úhradě částky 72.576 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47.400 Kč, představující původní žalobní nárok, od 12. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.176 Kč (částka, o kterou byl původní návrh dne datum rozšířen) od 27. 9. 2022 (den následující po dni, kdy došlo k rozšíření žaloby) do zaplacení. Výši úroku z prodlení soud určil dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší než zákonné. Ve zbylém rozsahu (výrok II.) pak soud žalobu zamítl, a to právě s ohledem na úspěšnou procesní obranu žalovaného v podobě námitky započtení co do částky 13.422 Kč. Stejně tak soud zamítl návrh žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19.400 Kč a z částky 25.176 Kč za den 26. 9. 2022, neboť se jednalo o den, kdy žalobkyně rozšířila své žaloby a žalovaný nemohl být v prodlení se zaplacením takto rozšířených části žalob dříve, než den následující po dni tohoto rozšíření, tj. od datum.

39. Rozšířené žalobě původně samostatně vedené pod sp. zn. spisová značka tedy soud vyhověl co do požadované jistiny ve výši 47.058 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27.658 Kč od 12. 4. 2020 do zaplacení (ke dni rozhodnutí ve výši 6.910,25 Kč) a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19.400 Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení (ke dni rozhodnutí ve výši 53,15 Kč). Druhé rozšířené žalobě původně vedené pod sp. zn. spisová značka pak soud vyhověl co do požadované jistiny ve výši 72.576 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47.400 Kč od 12. 9. 2020 do zaplacení (ke dni rozhodnutí ve výši 8.088,84 Kč) a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.176 Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení (ke dni rozhodnutí ve výši 68,97 Kč). Ve zbylé části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13.422 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 4. 2020 do zaplacení a zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19.400 Kč a z částky 25.176 Kč za den 26. 9. 2022, soud zamítl. Žalobkyně má tak úspěch ve sporu do výše 91 % a žalovaný do výše 9 %, přičemž úspěch žalobkyně je neúspěchem žalovaného a naopak. Stát – Česká republika měl v řízení náklady celkem ve výši 1.350 Kč, které odpovídají znalečnému vyplacenému soudem ustanovenému znalci celé jméno znalce za jeho znaleckou činnost. Výrokem IV. tohoto rozsudku uložil soud žalobkyni v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení uhradit 9 % nákladů řízení státu, tj. částku 122 Kč a ve výroku V. rozhodnutí pak uložil žalovanému podle téhož zákonného ustanovení uhradit 91 % nákladů řízení státu, tj. částku 1.228 Kč.

40. O uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 4 odst. 1, § 7 odst. 1, § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Žalobkyně podala nejprve návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl vydán pod číslo jednací. Pro odpor podaný žalovaným došlo ke zrušení vydaného elektronického platebního rozkazu ex lege a vedení řízení pod sp. zn. spisová značka. Výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí 1.644 Kč, který žalobkyně již uhradila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v připojeném řízení vedeném původně pod sp. zn. spisová značka podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. V zahájeném řízení pod sp. zn. spisová značka pak žalobkyně na soudním poplatku dosud zaplatila 1.896 Kč. V průběhu řízení došlo ke spojení obou řízení, a dále také k rozšíření obou žalobních nároku tak, že první nárok vedený původně pod sp. zn. spisová značka se rozšířil o 19.400 Kč, druhý nárok, původně vedený pod sp. zn. spisová značka, pak po rozšíření činí 72.576 Kč. Na výši prvního rozšířeného nároku ve výši 19.400 Kč a na celý rozšířený nárok druhý ve výši 72.576 Kč se vztahuje soudní poplatek, jehož výše je určena dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků a činí 4.599 Kč. Celková výše soudního poplatku za spojená řízení pak činí 6.243 Kč. Žalobkyně v souhrnu za soudní poplatky zaplatila dosud částku 3.540 Kč. Zbývá tedy doplatit částka 2.703 Kč. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57.025 Kč, přičemž tato částka představuje 82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9 %) 69.543 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku celkem v částce 6.243 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41.080 Kč sestávající z částky 2.780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2.780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2.780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1.390 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne datum a z částky 1.390 Kč za vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 47.400 Kč sestávající z částky 3.020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3.020 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 3.020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 1.510 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 88.480 Kč sestávající z částky 2.330 Kč za účast na jednání soudu dle § 14 odst. 2 a. t. ze dne datum, když toto jednání bylo odročeno bez projednání věci, a z částky 4.660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 133.056 Kč sestávající z částky 12.920 Kč (2 x 6.460 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z celkové částky 51.425,07 Kč ve výši 10.799,26 Kč. Cestovní náhrady žalobkyně pak představují částku 3.895,07 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1.191 Kč za 118 ujetých km v částce 791 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t., a náhrada za ztrátu času v trvání 4 půlhodin v částce 400 Kč podle § 14 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1.238,15 Kč za 118 ujetých km v částce 838,15 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t., a náhrada za ztrátu času v trvání 4 půlhodin v částce 400 Kč podle § 14 a. t., a konečně v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1.465,92 Kč za 118 ujetých km v částce 1.065,92 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 9,2 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t., a náhrada za ztrátu času v trvání 4 půlhodin v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.395,07 Kč ve výši 1.762,96 Kč. Za písemné vyjádření žalobkyně ze dne datum soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť tvrzení v daném podání měla být vyjádřena již v podaných žalobách. Soud také nepřiznal náhradu nákladů řízení za návrh žalobkyně ze dne datum, kterým se domáhala separace nákladů ve smyslu § 147 o. s. ř., když se nejedná o návrh ve věci samé. Soud s ohledem na výsledek řízení, ve kterém byla z převážné většiny úspěšná žalobkyně, neuložil žalovanému povinnost hradit separátní náklady řízení.

42. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost uhradit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.