7 C 81/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12.600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 12.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 12.600 Kč od 15. 2. 2021 do 30. 6. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.600 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17.916,08 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 12.600 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021 a úroku z prodlení z částky 12.600 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši kladného rozdílu ročního úroku z prodlení z částky 12.600 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení stanoveného ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a ročního úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 12.600 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12.600 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17.916,08 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12.600 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 12.600 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % a zákonného úroku z prodlení z částky 12.600 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku půjčky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.632 Kč, a to do 17. 2. 2007. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas, když od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 400 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 12.600 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 13.000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši 400 Kč, zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny a kapitalizovaný za období od 18. 12. 2007 do 18. 12. 2020 částkou 17.916,08 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 12.600 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak marně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali tuto listinu, podle které měla právní předchůdkyně poskytnout žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit formou 52 týdenních splátek.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a částí seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětné pohledávky žalobkyni.

6. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem s datem podání [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do deseti dnů od data doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo předáno k doručení žalovanému dne [datum].

7. Výzvou k plnění ze dne [datum] s podacím lístkem s datem podání [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky. Výzva byla předána k doručení žalovanému dne [datum].

8. Z dalších důkazů předložených žalobkyní soud neučinil žádná zjištění, když skutkový stav ve věci byl spolehlivě zjištěn z výše uvedených důkazů.

9. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný dne [datum] podepsali listinu označenou jako smlouva o půjčce, poté předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 13.000 Kč. Žalovaný podpisem této listiny potvrdil, že převzal v hotovosti poskytnutou částku. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], ve kterém vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu, a to již na účet žalobkyně. Žalobkyně oznámení předala k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021. Před podáním žaloby byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předaná k poštovní přepravě dne 30. 7. 2021.

10. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaných z nepoctivých zdrojů.

11. Podle § 458 věty první obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.

12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání.

14. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřené smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jednotlivým nárokům ze smlouvy, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením, ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, ze kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení uplatnila pouze nárok na bezdůvodné obohacení v částce, kterou žalobkyně žalovanému při podpisu úvěrové smlouvy vyplatila, po odečtení částky, kterou žalovaný žalobkyni na svůj dluh následně uhradil, soud se platností úvěrové smlouvy nezabýval.

15. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 2 o. z., jehož výše je v souladu s § 458 o. z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla částku 13.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný do dnešního dne na poskytnutou částku uhradil částku ve výši 400 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 12.600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zákonný úrok z prodlení byl však žalobkyni přiznán až ode dne 15. 2. 2021, neboť oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dluhu bylo předáno provozovateli poštovních služeb k doručení žalovanému dne 1. 2. 2021. Ve smyslu § 573 n. o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem 4. 2. 2021. Jelikož žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě do deseti dnů po obdržení dopisu, tj. do 14. 2. 2021, nastalo prodlení žalovaného až dne 15. 2. 2021. Ohledně výše zákonného úroku z prodlení soud dodává, že pokud byl v příslušném období zákonný úrok z prodlení vyšší, než požadovala žalobkyně, pak soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení pouze v sazbě požadované žalobkyní, když soud nemůže přiznat žalobkyni vyšší úrok z prodlení, než jaký žalobkyně nárokovala. Ve zbývající části soud ohledně žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v méně než polovičním rozsahu a náhrada nákladů řízení jí tak nenáleží. Žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

17. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.