Okresní soud v Šumperku · Rozsudek

7 C 95/2022

č. j. 7 C 95/2022-88

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-02-23 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSU:2023:7.C.95.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Šumperku zamítl žalobu žalobkyně o vyplacení částky 136.000 Kč, protože smlouva o revolvingovém úvěru byla absolutně neplatná z důvodu porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud uznal, že úroková sazba 20 % měsíčně a další podmínky v smlouvě jsou v rozporu s dobrými mravy a zákonem. Dohoda o narovnání byla považována za neplatnou, protože nevyhověla podmínkám pro právní účinnost narovnání. Soud rozhodl, že žalobkyně má pouze nárok na náhradu bezdůvodného obohacení, které se však vyloučilo z důvodu přečíslení výše uhradených plateb.

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 136.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 136.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 12. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 136.000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne datum mezi sebou žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu o narovnání a o splátkovém kalendáři ve znění dodatku ze dne datum, kterou byly v plném rozsahu nahrazeny práva a povinnosti smluvních stran ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum. Celková dlužná částka ke dni uzavření dohody činila 156.211 Kč. Žalovaná se v dohodě zavázala uhradit žalobkyni částku ve výši 156.000 Kč formou 48 měsíčních splátek ve výši 3.250 Kč, splatných do konce příslušného měsíce, počínaje měsícem říjen 2019 na bankovní účet žalobkyně. Protože žalovaná tvrdila, že není schopna dohodnuté měsíční splátky splácet, ujednaly si strany v dodatku, že žalovaná uhradí žalobkyni částku 143.000 Kč formou 53 měsíčních splátek splatných do konce příslušného měsíce počínaje měsícem leden 2021, když prvních 12 splátek bude ve výši 1.000 Kč měsíčně a následujících 40 splátek ve výši 3.275 Kč měsíčně. V případě prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky je žalobkyně oprávněna vyzvat ji k úhradě celé zbývající dlužné částky, a to ve lhůtě alespoň do 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná byla oprávněna hradit i vyšší splátky nebo uhradit celou zbývající částku. Žalovaná uhradila dne datum částku 3.250 Kč, dne datum částku 3.250 Kč, dne datum částku 700 Kč, dne datum částku 2.550 Kč, dne datum částku 3.250 Kč, dne datum ve výši 1.000 Kč a dne datum částku 3.000 Kč. Přípisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek za měsíce květen, červen, červenec, srpen a září 2021 ve výši 5.000 Kč do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla doručena dne datum, žalovaná ničeho neuhradila, dlužná částka se tak dne 11. 11. 2021 stala splatnou. Po zesplatnění žalovaná uhradila dne datum částku 1.500 Kč a dne datum ve výši 1.500 Kč. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzývala k úhradě dlužné částky. Písemným podáním ze dne datum žalobkyně doplnila, že žalovaná čerpala finanční prostředky v celkové výši 132.450 Kč, což potvrdila podpisem dohody o narovnání. Částka 136.000 Kč je závazkem vzniklým z dohody o narovnání a není tak v ní obsaženo příslušenství či jiné sankce.

2. Žalovaná se v řízení bránila tím, že čerpala finanční prostředky ve výši 50.000 Kč, v dohodě o narovnání je uvedena výše poskytnutého úvěru 132.450 Kč, do nové jistiny je tedy započítána částka 82.450 Kč, která vznikla z měsíčního úroku 20 % a z poplatku 20 % za čerpání. Při jednání soudu žalovaná doplnila, že dohodu o narovnání podepsala, v podstatě jí nic jiného nezbývalo, když jí řekli, že je úvěr zesplatněn a že se to bude řešit soudně. K podpisu dohody o narovnání došlo tak, že jí žalobkyně poslala výzvu, že úvěr byl zesplatněn. Žalovaná jim volala, že celou částku nemá a že chce platit ve splátkách. Oni jí řekli„ jméno, anonymizováno 5 slov“. Ta dohoda o narovnání jí přišla poštou domů. Přečetla si to, podepsala a poslala jim to zpátky. Obsahem té dohody bylo, že k jistině se přičetly úroky a byla tak vytvořena nová jistina. S tou dohodou žalovaná souhlasila, ani jí nic jiného nezbývalo. V té dohodě nebylo uvedeno nic o tom, co ten nový závazek obsahuje. Byla tam jenom částka. Původně si půjčila 10.000 Kč a poté ještě načerpala 42.000 Kč. To bylo v anonymizováno rok. Z toho rovnou uhradila částku 2.000 Kč a 8.400 Kč jako poplatek za čerpání, který byl vždy ve výši 20 %. Takže dostala jistinu ve výši 41.600 Kč, pokud odečte poplatky za čerpání. Dne datum už dluh narostl na 60.407 Kč. V anonymizováno rok uhradila částku 12.081 Kč a celkový dluh tak byl 52.819 Kč. V anonymizováno rok zaplatila částku 28.627 Kč a dluh v anonymizováno rok byl ve výši 78.174 Kč. V anonymizováno rok zaplatila částku 20.865 Kč a datum byl dluh ve výši 104.324 Kč. V anonymizováno rok zaplatila částku 19.258 Kč a dne datum byl dluh ve výši 96.291 Kč. Od anonymizováno rok už neplatila nic. Ke dni datum byl už dluh vyčíslen na 132.688 Kč Původní smlouva byla uzavřena dne datum se společností právnická osoba a ta smlouva byla formou revolvingu, takže nejprve dostala 1.000 Kč. Do roku rok jako nový klient mohla čerpat nižší částky do 10.000 Kč a od roku rok jí pak nabídli částku až 50.000 Kč. Před uzavřením smlouvy v roce rok se jí žalobkyně telefonicky pouze dotazovala na její výdělek, nebo zda je OSVČ. Žádné doklady nepředkládala ani neřešili nějaké její výdaje. To navýšení na 50.000 Kč už bylo jen přes telefon a to se příjmy ani výdaje neřešily. To byla automatická nabídka. Splátky dluhu hradila převodem na účet. Od datum do doby, než byl úvěr zesplatněn a než došlo k uzavření dohody o narovnání, uhradila žalobkyni částku 109.165 Kč a následně ještě uhradila částku 16.750 Kč.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně jako úvěrující (pod svým dřívějším názvem právnická osoba) s žalovanou jako klientem uzavřely smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala dle čl. 2 na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu, který představuje celkovou maximální povolenou částku čerpání, je poskytnut na dobu neurčitou. Podle čl. 2 může být v průběhu trvání smluvního vztahu žalobkyní jednostranně zvyšována do částky 12.000 Kč. Žádost o čerpání měla žalovaná činit prostřednictvím zaslání SMS zprávy zaslané ze svého telefonního čísla. Žalovaná byla povinna podle čl. 4 do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/3 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně ve výši 300 Kč. Částka dlužná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce je dle čl. 4 tvořena součtem jistiny čerpaného úvěru, poplatkem za čerpání úvěru dle čl. 5 smlouvy a úrokem, úrokem z prodlení a smluvní pokutou dle čl. 6 smlouvy. Dle čl. 4 jsou aktuální výše dluhu, výše minimální splátky úvěru a datum splatnosti uvedeny na výpise k úvěru, který žalobkyně každý kalendářní měsíc zasílá žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo elektronickou poštou. Podle článku 5.1. je žalovaná povinna za každé čerpání úvěru uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, který se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Podle čl. 6 1. je žalovaná za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení povinna zaplatit z peněžních prostředků, které jí byly poskytnuty, úrok ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem podle čl. 6 smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části je žalovaná povinna hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých třicet dnů prodlení, nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních devadesáti dnů prodlení žalované. V případě dalšího prodlení žalované s placením dluhu či jeho části vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu po dobu dalších 90 dnů prodlení žalované. Smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Podle čl. 6 5. se stává bez dalšího celý dluh splatným v případě, že bude žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. V čl. 9 1. upozornila žalobkyně žalovanou, že v případě, kdy celková výše čerpání dosáhne v období 12 měsíců nejméně částky 5.000 Kč, bude se jednat o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. V čl. 9 bylo konstatováno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Podle č.

9. činí roční procentní sazba nákladů na úvěr 278,46 % v případě, že žalovaná vyčerpá úvěrový limit ve výši 2.000 Kč ve dvanáctý den kalendářního měsíce a v plné výši a bude splacen jedinou splátkou k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k čerpání úvěru. Při jiném čerpání bude výše odlišná.

4. Dohodou o narovnání a o splátkovém kalendáři bylo prokázáno, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako klientka se dne datum dohodly, že se touto dohodou o narovnání dle § 1903 o. z. a § 5 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru nahrazují práva a povinnosti smluvních stran ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 132.450 Kč, celková dlužná částka činí 156.211 Kč. Žalovaná v odst. 2. uvedla, že není schopna úvěr řádně splácet. Žalobkyně v témže odstavci uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, že smlouva je v plném rozsahu platná a účinná a na dlužnou částku má právní nárok. V odst. 3 smluvní strany ujednaly, že se za účelem odvrácení případných řízení o nárocích žalobkyně vůči žalované na úhradu uvedené dlužné částky dohodly, že smlouva a veškerá práva, povinnosti a dluhy, které kdy mezi smluvními stranami v souvislosti se smlouvou vznikly, ke dni účinnosti této dohody zanikají a v plném rozsahu se nahrazují následujícím závazkem žalované uhradit žalobkyni částku 156.000 Kč bez jakýchkoliv úroků, formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3.250 Kč, splatných do konce příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjnem 2019, a to na bankovní účet žalobkyně. V případě prodlení žalované s úhradou jakékoli měsíční splátky po dobu více než 30 dní ode dne doručení výzvy žalobkyně k úhradě této splátky, se uplynutím této doby stává celá zbývající dlužná částka bez dalšího splatná.

5. Soud z dodatku k dohodě o narovnání a o splátkovém kalendáři ze dne datum zjistil, že žalovaná se ocitla v prodlení se splácením dlužné částky a uvedla, že není schopna dohodnuté měsíční splátky nadále řádně splácet v plné výši. Účastníci se dohodli tak, že se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni zbývající dlužnou částku z dohody ve výši 143.000 Kč (bez jakýchkoliv úroků) formou 52 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje měsícem lednem 2021, z toho prvních 12 splátek bude uhrazeno ve výši 1.000 Kč měsíčně a následujících 40 splátek ve výši 3.275 Kč měsíčně. V případě prodlení žalované s úhradou jakékoli měsíční splátky po dobu více než 30 dní ode dne doručení výzvy žalobkyně k úhradě této splátky, se uplynutím této doby stává celá zbývající dlužná částka bez dalšího splatná.

6. Z výpisů k revolvingovému úvěru bylo soudem zjištěno, že dle výpisu ze dne datum byla dlužná částka z úvěrové smlouvy ke dni datum celkem ve výši 9.624 Kč, uhrazena byla částka 1.925 Kč, v anonymizováno rok byla čerpána částka 300 Kč, dle výpisu ze dne datum byla uhrazena částka 2.009 Kč, v anonymizováno rok byla čerpána částka 42.000 Kč, dle výpisu ze dne datum byla uhrazena částka 12.081 Kč, v anonymizováno rok byla čerpána částka 2.000 Kč, dle výpisu ze dne datum byla v anonymizováno rok čerpána částka 6.000 Kč, dle výpisu ze dne datum byla uhrazena částka 10.690 Kč, dle výpisu ze dne datum byla uhrazena částka 28.627 Kč, v anonymizováno rok byla čerpána částka 18.500 Kč, dle výpisu ze dne datum byla uhrazena částka 15.635 Kč, v anonymizováno rok byla čerpána částka 25.500 Kč, dle výpisu ze dne datum byla uhrazena částka 20.865 Kč, dle výpisu ze dne datum byla uhrazena částka 19.258 Kč a dle výpisu ze dne datum nebylo na úvěr nic uhrazeno ani čerpáno, celková dlužná částka měla činit 156.090 Kč.

7. Z výpisu z účtu žalované č. bankovní účet vedeného u právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni dne datum částku 1.925 Kč, dne datum částku 2.009 Kč a dne datum částku 19.258 Kč. Z výpisu z účtu žalované č. bankovní účet vedeného u právnická osoba soud zjistil, že žalovaná žalobkyni uhradila dne datum částku 3.264 Kč, dne datum částku 221 Kč, dne datum částku 2.376 Kč a dne datum částku 14.181 Kč. Výpisem z účtu žalované č. bankovní účet vedeného u právnická osoba bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni uhradila dne datum částku 3.250 Kč, dne datum částku 3.250 Kč, dne datum částky 2.250 Kč a 300 Kč, dne datum částku 3.250 Kč, dne datum částku 1.000 Kč, dne datum částku 3.000 Kč, dne datum částku 1.500 Kč a dne datum částku 1.500 Kč. U všech plateb byl uveden variabilní symbol.

8. Výzvou k úhradě ze dne datum s podacím archem a sledováním zásilek bylo prokázáno, že žalobkyně žalované dne datum zaslala výzvu k úhradě – zesplatnění ze dne datum s tím, že vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou měsíčních splátek za měsíce květen, červen, červenec, srpen a září 2021, vyzvala ji žalobkyně k úhradě splátek celkem ve výši 5.000 Kč na účet žalobkyně ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy, jinak se bez dalšího stane splatnou celá dlužná částka z dohody o narovnání a o splátkovém kalendáři. Dne datum byla zásilka doručena žalované.

9. Z výzvy k úhradě ze dne datum s podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu žalovaného dluhu.

10. Z dokumentu„ anonymizována čtyři slova“ soud nečinil žádná významná skutková zjištění.

11. Žalobkyně se z jednání soudu nařízených v projednávané věci omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, připravila se tak o možnost být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o své povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne datum žalobkyně jako úvěrující (pod svým dřívějším názvem právnická osoba) s žalovanou jako klientem podepsaly smlouvu o revolvingovém úvěru číslo podle které měla žalobkyně dle čl. 2 na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu, který představuje celkovou maximální povolenou částku čerpání, a to na dobu neurčitou. Podle čl. 2 smlouvy může být v průběhu trvání smluvního vztahu tato částka žalobkyní jednostranně zvyšována do částky 12.000 Kč. Žádost o čerpání měla žalovaná činit prostřednictvím zaslání SMS zprávy zaslané ze svého telefonního čísla. Žalovaná byla povinna podle čl. 4 do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činila 1/3 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně ve výši 300 Kč. Částka dlužná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce byla dle čl. 4 tvořena součtem jistiny čerpaného úvěru, poplatkem za čerpání úvěru dle čl. 5 smlouvy a úrokem, úrokem z prodlení a smluvní pokutou dle čl. 6 smlouvy. Dle čl. 4 byly aktuální výše dluhu, výše minimální splátky úvěru a datum splatnosti uvedeny na výpise k úvěru, který měla žalobkyně každý kalendářní měsíc zasílat žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo elektronickou poštou. Podle článku 5.1. byla žalovaná povinna za každé čerpání úvěru uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, který se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Podle čl. 6 1. byla žalovaná za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení, povinna zaplatit z peněžních prostředků, které jí byly poskytnuty, úrok ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem podle čl. 6 smlouvy, byla za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stával součástí jistiny dluhu žalované. Pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části byla žalovaná povinna hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých třicet dnů prodlení, nárok na smluvní pokutu vznikal po dobu prvních devadesáti dnů prodlení žalované. V případě dalšího prodlení žalované s placením dluhu či jeho části vznikal žalobkyni nárok na smluvní pokutu po dobu dalších 90 dnů prodlení žalované. Smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Podle čl. 6 5. se stává bez dalšího celý dluh splatným v případě, že bude žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. V čl. 9 1. upozornila žalobkyně žalovanou, že v případě, kdy celková výše čerpání dosáhne v období 12 měsíců nejméně částky 5.000 Kč, bude se jednat o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2020 Sb. V čl. 9 bylo konstatováno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Podle č.

9. činí roční procentní sazba nákladů na úvěr 278,46 % v případě, že žalovaná vyčerpá úvěrový limit ve výši 2.000 Kč ve dvanáctý den kalendářního měsíce a v plné výši a bude splacen jedinou splátkou k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k čerpání úvěru. Při jiném čerpání bude výše odlišná. Do roku rok jako nový klient mohla žalovaná čerpat nižší částky do 10.000 Kč a od roku rok jí žalobkyně nabídla částku až 50.000 Kč. Před uzavřením smlouvy v roce rok se žalobkyně žalované pouze telefonicky dotazovala na její výdělek, nebo zda je OSVČ. Žádné doklady žalovaná nepředkládala ani se neřešily její výdaje. Navýšení na 50.000 Kč bylo pouze přes telefon, příjmy ani výdaje žalované žalobkyně žádným způsobem nezkoumala. Byla to automatická nabídka. Ke dni datum evidovala žalobkyně vůči žalované ve vztahu k úvěrové smlouvě dluh celkem ve výši 9.624 Kč, v anonymizováno rok žalovaná uhradila částku 1.925 Kč a čerpala částka 300 Kč, v anonymizováno rok uhradila částku 2.009 Kč a čerpala částku 42.000 Kč, v anonymizováno rok uhradila částku 12.081 Kč a čerpala částku 2.000 Kč, v anonymizováno rok ničeho neuhradila a čerpala částku 6.000 Kč, v anonymizováno rok uhradila částku 10.690 Kč a ničeho nečerpala, v anonymizováno rok uhradila částku 28.627 Kč a čerpala částku 18.500 Kč, v anonymizováno rok uhradila částku 15.635 Kč a čerpala částku 25.500 Kč, v anonymizováno rok uhradila žalovaná žalobkyni částku 20.865 Kč a ničeho nečerpala, v anonymizováno rok uhradila částku 19.258 Kč a ničeho nečerpala. Ke dni datum žalobkyně evidovala dluh žalované v celkové výši 156.090 Kč. V měsících anonymizováno rok až anonymizováno rok žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho a úvěr nečerpala. Žalovaná nehradila splátky úvěru dle podmínek uvedených ve smlouvě, a proto žalobkyni kontaktovala. Žalobkyně podmínila povolení splátek dluhu žalované podpisem dohody o narovnání a žalované zaslala k podpisu dohodou o narovnání a o splátkovém kalendáři, kterou žalovaná dne datum podepsala. Za dobu od anonymizováno rok do podpisu dohody o narovnání na začátku anonymizováno rok žalovaná načerpala částku celkem ve výši 94.300 Kč, přičemž ke dni datum žalobkyně evidovala dluh žalované celkem ve výši 9.624 Kč (k tomuto datu načerpaná a nesplacená jistina tedy nemohla být vyšší než tato částka), a v tomto období žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku ve výši 111.090 Kč. V dohodě bylo uvedeno, že se touto dohodou o narovnání dle § 1903 o. z. a § 5 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru nahrazují práva a povinnosti smluvních stran ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum a že žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 132.450 Kč, celková dlužná částka činí 156.211 Kč. Žalovaná v odst. 2 uvedla, že není schopna úvěr řádně splácet. Žalobkyně v témže odstavci uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, že smlouva je v plném rozsahu platná a účinná a na dlužnou částku má právní nárok. V odst. 3 smluvní strany ujednaly, že se za účelem odvrácení případných řízení o nárocích žalobkyně vůči žalované na úhradu uvedené dlužné částky dohodly, že smlouva a veškerá práva, povinnosti a dluhy, které kdy mezi smluvními stranami v souvislosti se smlouvou vznikly, ke dni účinnosti této dohody zanikají a v plném rozsahu se nahrazují následujícím závazkem žalované uhradit žalobkyni částku 156.000 Kč bez jakýchkoliv úroků, formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3.250 Kč, splatných do konce příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjnem 2019, a to na bankovní účet žalobkyně. V případě prodlení žalované s úhradou jakékoli měsíční splátky po dobu více než 30 dní ode dne doručení výzvy žalobkyně k úhradě této splátky, se uplynutím této doby stává celá zbývající dlužná částka bez dalšího splatná. Žalovaná žalobkyni uhradila dne datum částku 3.250 Kč, dne datum částku 3.250 Kč, dne datum částky 2.250 Kč a 300 Kč a dne datum částku 3.250 Kč. Dne datum žalobkyně a žalovaná uzavřely k dohodě o narovnání dodatek, v němž bylo konstatováno, že žalovaná se ocitla v prodlení se splácením dlužné částky a není schopna dohodnuté měsíční splátky nadále řádně splácet v plné výši. Účastníci se dohodli tak, že se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni zbývající dlužnou částku z dohody ve výši 143.000 Kč (bez jakýchkoliv úroků) formou 52 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje měsícem lednem 2021, z toho prvních 12 splátek bude uhrazeno ve výši 1.000 Kč měsíčně a následujících 40 splátek ve výši 3.275 Kč měsíčně. V případě prodlení žalované s úhradou jakékoli měsíční splátky po dobu více než 30 dní ode dne doručení výzvy žalobkyně k úhradě této splátky, se uplynutím této doby stává celá zbývající dlužná částka bez dalšího splatná. Žalovaná žalobkyni uhradila dne datum částku 1.000 Kč, dne datum částku 3.000 Kč, dne datum částku 1.500 Kč a dne datum částku 1.500 Kč Celkem tak po podpisu dohody o narovnání v anonymizováno rok žalovaná žalobkyni uhradila ještě částku 19.300 Kč. Žalobkyně žalované dne datum zaslala výzvu k úhradě – zesplatnění ze dne datum s tím, že vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou měsíčních splátek za měsíce květen, červen, červenec, srpen a září 2021, vyzvala ji žalobkyně k úhradě splátek celkem ve výši 5.000 Kč na účet žalobkyně ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy, jinak se bez dalšího stane splatnou celá dlužná částka z dohody o narovnání a o splátkovém kalendáři. Dne datum byla zásilka doručena žalované. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby upomínala o úhradu žalovaného dluhu.

13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Ústavní soud uvedl, že„ důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů“ (bod 18). Zdůraznil, že„ posouzení, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli…“ (viz nález Ústavního soudu II. ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019).

18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004„ je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček… Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Požadavek na nepřiměřené smluvní úroky současně naplňuje skutkovou podstatu trestného činu lichvy, a to za předpokladu, že jde (má jít) o plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, a že věřitel přitom zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo rozrušení dlužníka (srov. § 253 TrZ). Dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatná (§ 39 ObčZ), a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 TrZ, popřípadě jiného trestného činu), nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech) … V projednávané věci soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 až 15,5 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 ObčZ neplatné.“ Uvedené rozhodnutí bylo sice vydáno ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, avšak jeho závěry lze plně uplatnit i pro právní jednání učiněná za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

19. Po provedeném dokazování došel soud k závěru, že žaloba důvodná není, a proto ji v celém rozsahu zamítl. Smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum je v plném rozsahu absolutně neplatná. Jednak žalobkyně zcela rezignovala na svou povinnost uloženou jí v § 9 odst. 1 ZSÚ s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to jak před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, tak i před změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, když v roce rok byl žalované bez dalšího zvýšen její úvěrový limit na 50.000 Kč. Již s takovým porušením smlouvy zákon spojuje její neplatnost, jak vyplývá ze samotné dikce v poslední větě ust. 9 odst. 1 ZSÚ. Žalobkyně v řízení splnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované tvrdila, avšak pouze ve zcela obecné rovině, svá tvrzení žádným způsobem neprokázala. Úvěrová smlouva je však absolutně neplatná i podle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., když se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ve výši 20 % měsíčně, tedy ve výši 240 % ročně, je daleko za hranicí přesahující horní hranici obvyklé úrokové míry (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) a ve spojení s dalšími ujednáními – okamžitým poplatkem 20 % z jistiny úvěru za jeho čerpání, smluvní pokutou a především pak automatickým přirůstáním úroku, poplatku i smluvní pokuty k jistině, činí dluh prakticky nesplatitelným. Smlouva je výrazným způsobem nevyvážená v neprospěch žalované jako spotřebitele a slabší strany, důsledky uzavírání smluv se spotřebiteli s takto nemravně nastavenými parametry pak mají výrazně negativní vliv pro celou společnost (viz rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019).

20. Absolutně neplatná je pak podle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z. i dohoda o narovnání ze dne datum, ve znění jejího dodatku ze dne datum, neboť okolnosti jejího uzavření jsou rovněž zjevně v rozporu s dobrými mravy.

21. Podle odborné komentářové literatury k § 1903 a násl. o. z.„ …jsou podstatnými znaky narovnání jednak (a) spornost či pochybnost dosavadních práv a povinností stran, dále (b) okolnost, že v důsledku narovnání dochází ke vzniku nového závazku, a konečně (c) skutečnost, že obsahem narovnání jsou oboustranné ústupky stran. Z posledního předpokladu zároveň plyne, že narovnání je smlouvou úplatnou… Účel narovnání se podává již z jeho předpokladů; narovnáním má být odstraněna spornost či pochybnost vzájemných práv a povinností… V praxi přichází narovnání v úvahu tam, kde mezi stranami nepanuje jistota či shoda co do (ne) existence určitých skutečností, jež jsou z pohledu závazku relevantní (např. průběh dopravní nehody), nebo co do jejich právního hodnocení (např. povinnost k náhradě újmy či její výše) … Předpokladem narovnání jsou – posuzováno z hlediska dosavadního sporného či pochybného závazku – ústupky obou stran (§ 1903 7). S názorem, vyjádřeným již v důvodové zprávě k § 321 a násl. ObčZ 1950, podle něhož je jako narovnání třeba posuzovat i případy, kdy si strany vzájemné ústupky nečiní, nelze souhlasit. Ustupuje-li jen jedna strana závazku, jde ve skutečnosti o uznání dluhu (§ 2053) nebo o jeho prominutí (§ 1995). Kvalifikovat uvedené případy jako narovnání by znamenalo, že se tím zastírá skutečná povaha příslušných právních jednání (§ 555) … Pokud jde o narovnání těch sporných či pochybných závazků, které pro rozpor se zákonem či dobrými mravy (veřejným pořádkem) platně nevznikly (§ 588), máme za to, že zákon jejich narovnání paušálně nevylučuje. Vždy však bude třeba zkoumat, zda se důvod neplatnosti nevztahuje i na narovnání“ (podrobněji in: příjmení, anonymizováno 11 slov číslo). anonymizováno nakladatelství, rok, anonymizována dvě slova – anonymizováno).

22. Aby mohl být naplněn účel narovnání, má mezi stranami existovat spornost či pochybnost vzájemných práv a povinností, má se jím předcházet případným soudním sporům. V případě předmětné smlouvy o narovnání však mezi žalobkyní a žalovanou nic sporného ani pochybného nebylo, žalovaná žalobkyni pouze kontaktovala s tím, že není schopna dluh splácet a žádá splátky, žalobkyně podmínila povolení splátek žalované tím, že podepíše dohodu o narovnání, jejíž text žalobkyně připravila. Žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokazovala, jaká konkrétní práva či povinnosti ze smlouvy o úvěru měla být při uzavření dohody o narovnání sporná. Pravým smyslem a účelem uzavření předmětné dohody byla snaha žalobkyně obejít kogentní normy na ochranu spotřebitele a vyhnout se tak důsledkům absolutní neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy. Žalovaná dohodu podepsala ne proto, aby byla mezi ní a žalobkyní vyjasněna sporná či pochybná práva a povinnosti, ale proto, aby jí žalobkyně povolila hradit dluh ve splátkách, což podpisem dohody o narovnání podmiňovala. Pokud by soud bez kontextu s tím, jak a proč byla dohoda o narovnání uzavřena, konstatoval, že žalovaná je povinna plnit žalovaný dluh v plné výši proto, že uzavřela dohodu o narovnání, na základě které vznikla žalované nová práva a povinnosti, postrádala by celá právní úprava přijatá na ochranu spotřebitele poskytovanou mu při sjednávání spotřebitelského úvěru jakýkoliv smysl. I pokud by soud nedospěl k tomu, že dohoda o narovnání ze dne datum, ve znění jejího dodatku ze dne datum, absolutně neplatná není, bylo by možné dospět též k názoru, že dle svého obsahu a účelu dohoda není dohodou o narovnání, ale pouze dohodou o splátkách dluhu.

23. S ohledem na vše shora uvedené má žalobkyně pouze nárok na vrácení toho, oč se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy načerpala celkem částku 94.300 Kč (maximálně však částku 103.924 Kč po přičtení celé dlužné částky ve výši 9.624 Kč evidované žalobkyní ke dni datum). Žalovaná v řízení prokázala, že žalobkyni uhradila nejméně částku celkem ve výši 130.390 Kč, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítnul.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když ve věci měla plný úspěch žalovaná, která se však práva na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu výslovně při jednání soudu vzdala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.