8 C 108/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 30.297,88 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.400 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 5. 1. 2022 do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení 578,57 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 24.897,88 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 5. 1. 2022 do zaplacení, dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.111,06 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 29.697,88 Kč za dobu od 5. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované částky 30.297,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.111,06 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 29.697,88 Kč od 5. 1. 2022 do 4. 1. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30.297,88 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne 13. 12. 2018 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [anonymizována dvě slova], webového rozhraní žalobce, jenž je obdobou internetového bankovnictví, využívaného bankovními ústavy a jako taková je ve smyslu ust. § 561 odst. 1, ust. § 562 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a ve smyslu ust. § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, opatřena elektronickým podpisem. Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala za podmínek stanovených v úvěrových podmínkách poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se zavázala takto poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 30.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost měsíční splátky byla vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 36.490 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradils částku 31.090 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30. 9. 2021. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 30. 9. 2021. Žalovaná po zesplatnění neuhradila ničeho, ke dni sepsání žaloby činí pohledávka 30.297,88 Kč a sestává z neuhrazené jistiny ve výši 29.697,88 Kč (tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalované poskytnuta a kterou žalovaná neuhradila), nákladů na vymáhání ve výši 100 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky. Příslušenství představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 7.111,06 Kč (vypočten ve výši 29. 88 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 1. 10. 2021 do dne sepsání žaloby, tj. do 4. 1. 2022, z částky 29.697,88 Kč), úrok ve výši 29. 88 % p.a. od 5. 1. 2022 do zaplacení z částky 29.697,88 Kč (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení), v případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 578,57 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, tj. od 15. 10. 2021 do dne sepsání žaloby 4. 1. 2022, ve výši 8,5 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu), úrok z prodlení v zákonné výši od 5. 1. 2022 (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 30.297,88 Kč (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobkyně ani žalovaná se nedostavily k jednání soudu, čímž se zbavily možnosti být poučeny ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). <b>Soud učinil následující skutková zjištění:</b> 3. Z úvěrové smlouvy, že dne 13. 12. 2018 žalobkyně a žalovaná uzavřely elektronickými prostředky komunikace na dálku dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový bezúčelový úvěr ve výši sjednaného úvěrového rámce ve výši 30.000 Kč, převodem na účet žalované [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vyčerpanou částku splácet s úrokem ve výši 29,88 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z úvěrového rámce, tj. 915 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 34,33 %. Splatnost měsíční splátky byla vždy k 20. dni v měsíci. Pro případ prodlení se zaplacením splátky, bylo sjednáno právo žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázová smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroku a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky, úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně. Bylo sjednáno, že úvěr umožňuje žalované čerpat peněžní prostředky převodem na bankovní účet nebo prostřednictvím karty, pravidelná měsíční splátka zahrnuje příslušnou část čerpaného úvěru, sjednané úroky, poplatky a případné sankce. V případě zesplatnění že žalovaná musí platit dohodnutý úrok až do okamžiku zaplacené vypůjčených peněžních prostředků. Ve smlouvě je u údajů žalované zaznamenáno, že je svobodná, bydlí u rodičů, zdroj příjmu je mateřská dov., čistý měsíční příjem 7.333 Kč, počet vyživovaných dětí jedno.

4. Z úvěrových podmínek účinných od 1. 12. 2018, že v těchto jsou upraveny podmínky pro poskytnuté revolvingové úvěry, mj. podmínky, za kterých může dojít ke zesplatnění úvěru.

5. Z výpisu čerpání, splátek, a úhrad, že žalovaná poprvé čerpala úvěr ve výši 30.000 Kč dne 13. 12. 2018 převodem na účet. Ke dni 30. 9. 2021 načerpala celkem částku 36.490 Kč a uhradila celkem částku 31.090 Kč Poslední úhrada byla provedena dne 4. 6. 2021.

6. Z výzvy ke splacení úvěru, že dne 30. 9. 2021 žalobkyně vyzvala ke splacení celého úvěru v důsledku prodlení s úhradou závazků a lhůtu k úhradě dlužné částky 35.180,62 Kč stanoví nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Z poštovního podacího archu, že žalobkyně předala zásilku pro žalovanou k poštovní přepravě dne 1. 10. 2021 7. Z předžalobní výzvy, že právní zástupce žalobkyně dne 21. 10. 2021 vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky a upozornil ji na podání žaloby, pokud výzvě nebude ve lhůtě do sedmi dnů vyhověno. Z poštovního podacího archu, že výzva byla předána k poštovní přepravě dne 22. 10. 2021. <b>Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:</b> 8. Žalobkyně a žalovaná dne 13. 12. 2018 uzavřely prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 30.000 Kč, s možností opakovaného čerpání do výše úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši s úrokem ve výši 29,88 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z úvěrového rámce. Splatnost měsíční splátky byla vždy k 20. dni v měsíci. Pro případ prodlení s placením splátek bylo sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, zdroj příjmu je mateřská dov., čistý měsíční příjem 7.333 Kč, počet vyživovaných dětí jedno. Žalovaná poprvé úvěr čerpala dne 13. 12. 2018 ve výši 30.000 Kč převodem na účet. Žalovaná úvěr splácela nepravidelně, naposledy zaplatila dne 4. 6. 2021. Žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 30. 9. 2021 zesplatnila. Žalované byla v průběhu trvání smlouvy poskytnuta částka celkem 36.490 Kč, žalovaná uhradila celkem částku 31.090 Kč. Zesplatnění, jehož součástí byla výzva k úhradě dlužné částky do 14 dnů od vyhotovení výzvy, žalobkyně žalované oznámila dopisem ze dne 30. 9. 2021, předaným k poštovní přepravě dne 1. 10. 2021. Před podáním žaloby byla žalovaná výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 10. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 22. 10. 2021, vyzvána opětovně k zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

17. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětné úvěry. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou, zaznamenaných ve smlouvě o úvěru, tedy že je svobodná, žije u rodičů, zdroj jejích příjmů je z mateřské dov. ve výši 7.333 Kč, počet vyživovaných dětí jedno. Zda žalobkyně tvrzené údaje ověřila, a zda porovnávala příjmy a výdaje žalované a způsob plnění případných dosavadních dluhů, zvláště s ohledem na výši poskytnutého úvěru a nízkého tvrzeného příjmu žalované a vyživovací povinnosti, v řízení prokázáno nebylo, když žalobkyně v žalobě uvedla pouze obecné tvrzení, jak postupuje v případě prověřování úvěruschopnosti, avšak žádné důkazy po celou dobu, a to ani poté, co bylo ve věci nařízeno jednání, k tomu neoznačila a nepředložila. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat podle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla celkem částku 36.490 Kč a že žalovaná uhradila celkem částku 31.090 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 5.400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje den následující po uplynutí čtrnáctidenní lhůty k zaplacení uvedený v oznámení o zesplatnění ze dne 30. 9. 2021, tj. den 15. 10. 2021. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto usnesení uvedeno.

19. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když v řízení nebyly shledány ani tvrzeny důvody pro povolení delší splatnost či plnění ve splátkách.

20. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal jejich náhradu, neboť převážně úspěšné žalované z důvodu její procesní pasivity žádné náklady nevznikly.