8 C 116/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno se Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 35.445 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 6.724 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.324 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení,b) částku 6.417 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.417 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení,c) částku 5.673 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.673 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení,d) částku 9.858 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.858 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení,e) částku 5.673 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.673 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1.200 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.618 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou podanou u soudu dne 17. 1. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení: a) částky 6.624 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.324 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení, b) částky 6.717 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.417 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení, c) částky 5.973 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.673 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení, d) částky 10.158 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.858 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení, e) částky 5.973 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.673 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení, jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., za dobu od 15. 1. 2021 do 23. 3. 2021 (tj. 68 dní) ve výši 6.324 Kč, za dobu od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021 (tj. 69 dní) ve výši 6.417 Kč, za dobu od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 (tj. 61 dní) ve výši 5.673 Kč, za dobu od 1. 10. 2021 do 14. 1. 2022 (tj. 106 dní) ve výši 9.858 Kč, za dobu od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 (tj. 61 dní) ve výši 5.673 Kč, včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 5x po 300 Kč. Ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. Žalobkyně žalovaného vyzývala před podáním žaloby k úhradě žalovaných částek, avšak žalovaný dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a sledování zásilek Poštaonline, že dne 8. 6. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 6.324 Kč a nákladů 300 Kč, za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období od 15. 1. 2021 do 23. 3. 2021. Vyzvala jej k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla výzva doručena dne 9. 6. 2023.

5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a sledování zásilek Poštaonline, že dne 8. 6. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 6.417 Kč za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021. Vyzvala jej k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla výzva doručena dne 9. 6. 2023.

6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a sledování zásilek Poštaonline, že dne 8. 6. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 5.673 Kč za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021. Vyzvala jej k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla výzva doručena dne 9. 6. 2023.

7. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a sledování zásilek Poštaonline, že dne 8. 6. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 5.673 Kč za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021. Vyzvala jej k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla výzva doručena dne 9. 6. 2023.

8. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a sledování zásilek Poštaonline, že dne 8. 6. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 9.858 Kč za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období od 1. 10. 2021 do 14. 1. 2022. Vyzvala jej k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla výzva doručena dne 9. 6. 2023.

9. Ze zprávy , právnická osoba, v , adresa, ze dne 14. 6. 2024, že vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , je osobní automobil, kategorie M1, , Anonymizováno, , se zdvihovým objemem válců motoru 2 544 cm3. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla nikdy registrován nebyl, v období, které je předmětem žaloby, tj. od 15. 1. 2021 do 14. 1. 2022 byla jako vlastník a provozovatel registrována , jméno FO, , nar. , datum, .

10. Z mailové komunikace, že , jméno FO, dne 3. 4. 2023 zaslala právní zástupkyni žalobkyně kupní smlouvy k vozidlu, které je předmětem této žaloby.

11. Z kupní smlouvy, že dne 14. 1. 2021 žalovaný jako kupující a , jméno FO, , nar. , datum, , jako prodávající, podepsali smlouvu, kterou prodávající převedla na žalovaného vlastnické právo k vozidlu, které je předmětem této žaloby.

12. Z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu, že dne 21. 11. 2023 právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě žalovaných částek.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Žalovaný byl v době od 15. 1. 2021 do 14. 1. 2022 vlastníkem a provozovatelem vozidla , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 2 544 cm3. Žalobkyně se o skutečnosti, že je žalovaný vlastníkem a provozovatelem vozidla dozvěděla od vlastníka a provozovatele registrovaného v registru vozidel, a to dne 3. 4. 2023. Žalovaný v době od 15. 1. 2021 do 23. 3. 2021 (tj. 68 dní), od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021 (tj. 69 dní), od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 (tj. 61 dní) od 1. 10. 2021 do 14. 1. 2022 (tj. 106 dní), od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 (tj. 61 dní), ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač k tomu byl vyzván žalobkyní výzvami odeslanými dne 8. 6. 2023, ve kterých byl vyzván k zaplacení do 60 dnů od doručení výzvy. Výzvy byly žalovanému doručeny dne 9. 6. 2023. Před podáním žaloby žalobkyně výzvou odeslanou dne 21. 11. 2023 žalovaného o zaplacení opětovně upomínala.

14. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

15. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

16. Podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v účinném znění, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč.

17. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla nesplnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., a provozoval shora uvedené vozidlo bez uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. mu tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti, a to ve výši vyplývající z ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 6.324 Kč, sestávající ze 68denních sazeb v částce 93 Kč, částku 6.417 Kč, sestávající ze 69denních sazeb v částce 93 Kč, částku 5.673 Kč, sestávající ze 61denních sazeb v částce 93 Kč, částku 9.858 Kč, sestávající ze 106denních sazeb v částce 93 Kč, částku 5.673 Kč, sestávající ze 61denních sazeb v částce 93 Kč. Žalobkyně v zákonné lhůtě ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek odeslala žalovanému výzvu k jeho zaplacení. Vzniklo jí tak, podle ustanovení § 4 odst. 4, 6 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., právo požadovat po žalovaném náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Tyto náklady soud přiznal pouze jednou, a to z důvodů uvedených v bodu 20. odůvodnění tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se splněním svého dluhu, přiznal soud žalobkyni také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí 60denní lhůty uvedené ve výzvách odeslaných dne 8. 6. 2023. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. Soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala částky 1.200 Kč, představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 4x po 300 Kč. Žalobkyně sice žalovanému odeslala 5 výzev k úhradě příspěvku, jak jsou uvedeny v bodu 4., 5., 6., 7., 8. odůvodnění tohoto rozsudku, nicméně tyto všechny odeslala žalovanému v den 8. 6. 2023, ačkoliv mohla za celé období, tj. za období od 15. 1. 2021 do 14. 1. 2022, poslat dne 8. 6. 2023 výzvu jedinou. Navíc, jak vyplývá z uvedených výzev, žalobkyně ani náklady 5x po 300 Kč nepožadovala, když k zaplacení částky 300 Kč vyzvala žalovaného pouze jednou, a to ve výzvě za období od 15. 1. 2021 do 23. 3. 2021, v dalších čtyřech výzvách již tyto náklady žalovanému nevyčíslovala.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části (náleželo by jí 93,23 % nákladů). Náklady v částce 1.618 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.418 Kč a paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony, a to za výzvu k plnění ze dne 21. 11. 2023 a návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 po 100 Kč, tj. celkem ve výši 200 Kč. Podmínky ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o vozidle a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyně sice využila svého práva nechat se v řízení zastoupit advokátem dle § 25 odst. 1 o. s. ř., ale náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro neúčelnost dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně je organizace zřízená zákonem, jedná se o profesní organizaci pojistitelů, která je oprávněna vyvíjet činnost stanovenou pouze zákonem. Hlavní činností žalobkyně je mimo jiné vymáhání příspěvků za nepojištěná vozidla, k čemuž má vlastní aparát. Téměř všechny žaloby žalobkyně ve věci vymáhání příspěvků za nepojištěná vozidla jsou formulářového charakteru, skutková tvrzení jsou stále stejná, mění se toliko identifikace vlastníků vozidla, registrační značky, období a výše příspěvku, přičemž soud řeší řádově stovky totožných žalob žalobkyně ročně. Údaje uvedené v návrzích žalobkyně jsou pak převzaty ze zaslaných výzev k úhradě příspěvku, které si vytváří žalobkyně sama, k čemuž má aparát. Úvahy a skutečnosti uvedené v návrzích na vydání elektronického platebního rozkazu se neustále opakují, jsou známy již před převzetím případu advokátem a jejich přepisování do návrhu nevyžaduje žádné odborné znalosti. Advokát tak v daném případě neposkytuje žádné právní rady (ty ostatně ani nejsou třeba, když skutkové a právní okolnosti se neustále dokola opakují a zůstávají stále stejné) a pouze mechanicky převezme již známé údaje a zašle na soud podání. Takovouto činnost může žalobkyně realizovat bez služeb advokáta, nejedná se o činnost odborného charakteru, celá agenda uplatnění práva žalobkyně u soudu je pouze opakováním vymáhacího procesu, který si původně vedla žalobkyně sama. Zastoupení advokátem žalobkyně tak do řízení nepřináší ničeho konkrétního. Soud je pak v rámci výše uvedené argumentace veden i závěry rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 3344/12 a sp. zn. I. ÚS 2933/15, ve kterých Ústavní soud dospěl k závěru, že zastoupení České televize advokátem ve věci vymáhání dlužných televizních poplatků a zastoupení nemocnice ve věci vymáhání nákladů za pobyt na záchytné stanici je neúčelné a závěry rozhodnutí lze aplikovat s ohledem na povahu žalobkyně i v projednávané věci, neboť ta je rovněž zřízena zákonem, byť poněkud s odlišným režimem, ale stále její povinnost příspěvky vymáhat vyplývá ze zákona, disponuje zázemím pro vymáhání pohledávek, často se jedná o spory s bagatelními částkami, které nejsou skutkově ani právně složité, které je dle schopna řešit vlastními prostředky, jak je výše uvedeno. Žalobkyně pak v předmětné věci a obdobných žalobách vystupuje takřka jako inkasní agentura, která disponuje vlastním aparátem k vymáhání pohledávek, a lze dle názoru na projednávanou věc přiměřeně aplikovat i závěry uvedené v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 585/17. Částku 1.618 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.