8 C 140/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno stát. instituce ulice a číslo , obec o: 16.636,88 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku 15.142,83 Kč,</b> <b>- zákonný úrok z prodlení z částky 4.177 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení ve výši 10 %,</b> <b>- zákonný úrok z prodlení z částky 10.315,83 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %,</b> <b>- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 88,71 Kč od 16. 5. 2020 do 19. 10. 2020,</b> <b>- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 72,60 Kč od 16. 6. 2020 do 19. 10. 2020,</b> <b>- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 45,64 Kč od 16. 7. 2020 do 19. 10. 2020,</b> <b>- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 30,9 Kč od 16. 8. 2020 do 19. 10. 2020,</b> <b>- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16,16 Kč od 16. 9. 2020 do 19. 10. 2020,</b> <b>b) částku 629 Kč</b> <b>c) částku 865,05 Kč,</b> <b>to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 8.550 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 15. 11. 2019 (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží specifikovaného žalovaným – notebook (dále jen„ Předmět financování“). Žalobkyně byla v této souvislosti zastoupena prodejcem, [právnická osoba] s.r.o. (dále jen "prodejce"), jehož oprávnění uzavírat tento typ smluv vyplývá z přiložené Mandátní smlouvy uzavřené dne [datum]. Předmětnou Smlouvou, jejíž nedílnou součást tvoří Úvěrové podmínky smlouvy o úvěru [právnická osoba] s.r.o. [číslo] [anonymizováno] ze dne 1. 5. 2018 (dále jen "OP") a Sazebník poplatků ve smyslu § 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne způsobem a za podmínek dle Smlouvy a OP peněžní prostředky (dále jen„ Úvěr“), přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Úvěr poskytovaný žalovanému Smlouvou byl určen výhradně na nákup Předmětu financování vybraného žalovaným, přičemž použití úvěru je tak přísně účelově vázáno. Žalobkyně dostála svému závazku ze Smlouvy a dne 28. 11. 2019 poskytla žalovanému k rukám prodejce v souladu s čl. 9 odst. 9.1 OP úvěr ve výši 19.990 Kč (viz potvrzení o poskytnutí úvěru). Celková splatná částka, tj. celková suma splátek činila 25.308 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uzavřel předmětnou Smlouvu v pozici spotřebitele, byly mu ze strany žalobkyně s dostatečným předstihem poskytnuty povinné informace před uzavřením Smlouvy, a to ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž žalovaný byl tak schopen posoudit, zda Smlouva odpovídá jeho potřebám a situaci. Nadto byl žalovaný ve Smlouvě výslovně upozorněn na vybrané klauzule, zejména týkající se důsledků porušení platebních povinností, pročež tyto tak žalovaný mohl rozumně očekávat. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2.109 Kč, splatných nejpozději vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, když první splátka byla splatná dne 15. 12. 2019. Úrok z úvěru činil 45,94 % ročně, při stanovené výši RPSN 57,14 %. Žalovaný však neuhradil splátku úvěru č. 6 splatnou dne 15. 5. 2020, pročež tak porušil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas. Ve Smlouvě bylo přitom sjednáno, že v takovém případě je žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce související dle písm. A. odst.

4. Smlouvy a Sazebníku poplatků (dále jen„ Sazebník“), nýbrž i nesplacenou část jistiny úvěru poskytnutého na základě Smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu. Prodlení v plnění peněžních závazků žalovaného má za následek vznik práva žalobkyně na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu dle Sazebníku Vedle toho je dle čl. 5 odst. 5.1 OP žalobce oprávněn požadovat úroky z úroků. Dlužná částka závazků žalovaného vůči žalobkyni vyplývající ze Smlouvy dle písemné výzvy (zesplatnění) ze dne 29. 9. 2020 činila 15.941,83 Kč. Dlužná částka sestává z nezaplacených splátek před zesplatněním Smlouvy ve výši 10.504 Kč (dlužná splátka ke dni 15. 5. 2020 činila 2.068 Kč, dlužná splátka ke dni 15. 6. 2020 činila 2.109 Kč, dlužná splátka ke dni 15. 7. 2020 činila 2.109 Kč, dlužná splátka ke dni 15. 8. 2020 činila 2.109 Kč, dlužná splátka ke dni 15. 9. 2020 činila 2.109 Kč), z části jistiny zbývající po zesplatnění závazků žalovaného ke dni 16. 9. 2020 ve výši 3 988,83 Kč, poplatků za zaslané písemné upomínky v celkové výši 450 Kč dle Sazebníku (poplatek za odeslání upomínky činí dle Sazebníku 150 Kč, přičemž byly odeslány tři upomínky), účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč dle Sazebníku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 170 Kč a ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 629 Kč (10.504 Kč + 3.988,83 Kč + 450 Kč + 200 Kč + 170 Kč + 629 Kč = 15.941,83 Kč). Výzva k úhradě ze dne 29. 9. 2020 s uvedením zesplatněných pohledávek byla žalovanému odeslána prostřednictvím doporučené zásilky, kterou si žalovaný vyzvedl dle data na dodejce dne 2. 10. 2020. Žalovanému byla dne 25. 3. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce, ani na upomínky a další úkony (zejména telefonické a SMS) prováděné v rámci mimosoudní správy pohledávky [právnická osoba], a.s., která pro žalobkyni pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje. SMS upomínky byly odeslány na mobilní telefonní číslo žalovaného uvedené ve Smlouvě dne 9. 4. 2021 a 19. 4. 2021. Žalovaný přesto ničeho neuhradil ani na výzvu jiným způsobem nereagoval a žalobkyně tak byla nucena věc řešit soudní cestou. V souladu s výše uvedeným tak žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení dlužné částky ve výši 15.142,83 Kč (neuhrazené předepsané splátky ve výši 2.068 Kč + 4x neuhrazené předepsané splátky ve výši 2.109 Kč = 10.504 Kč + zesplatněná jistina ve výši 3.988,83 Kč + poplatek za odeslání upomínky za 450 Kč + náklady na oznámení o splatnosti 200 Kč), s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 254,02 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 14.492,83 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžních závazků, nárokuje žalobkyně v souladu s čl. 5 odst. 5.2 OP a písm. A odst.

2. Smlouvy vedle úroků z prodlení i smluvní pokutu 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 5. 2020 ve výši 207 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 6. 2020 ve výši 211 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 7. 2020 ve výši 211 Kč (629 Kč) dle Sazebníku Smluvní pokuta je splatná neprodleně poté co žalovaný obdrží písemnou výzvu k její úhradě. Touto písemnou výzvou byla předžalobní upomínka. Výše smluvních pokut je stanovena přímo v sazebníku, přičemž součet uplatněných smluvních pokut nepřesáhne 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokuta byla vyčíslena jako 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 3.988,83 Kč od 20. 10. 2020 do dne podání žaloby na částku 865,58 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Úvěrovou smlouvou č. [anonymizováno] datovanou 15. 11. 2019, mandátní smlouvou č. [anonymizováno] [číslo] datovanou [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrovými podmínkami žalobkyně, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena uvedená smlouva o úvěru, jejímž předmětem byla částka 19.990 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit ve dvanácti měsíčních splátkách po 2.109 Kč, přičemž první splátka byla splatná 25. 12. 2019. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně zjistila, že žalovaný byl zaměstnán jako kvalifikovaný dělník u [právnická osoba] s.r.o. na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 21.000 Kč, byl svobodný a bydlel ve vlastním bytě či domě s výdaji na bydlení ve výši 2.500 Kč měsíčně. V čl. 5 úvěrových podmínek bylo sjednáno, že ocitne-li se úvěrovaný v prodlení s placením měsíční splátky či jiné dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu, jejíž výše je stanovena ve smlouvách a zůstává po celou dobu trvání smluvního vztahu neměnná. Uplatněná smluvní pokuta nepřesáhne 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení s plněním peněžní povinnosti.

4. Potvrzením o poskytnutí/proplacení úvěru ze dne 28. 11. 2019 a přehledem plateb pro smlouvu č. [anonymizováno], má soud za prokázané, že žalovaný výše uvedený úvěr čerpal, řádně však tento úvěr nesplácel a dluží žalobkyni částku 16.636,88 Kč, která se skládá ze splátek splatných do zesplatnění ve výši 10.504 Kč, z části jistiny zbývající po zesplatnění závazků žalovaného ke dni 16. 9. 2020 ve výši 3.988,83 Kč, poplatků za tři zaslané písemné upomínky po 150 Kč v celkové výši 450 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 629 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 3.988,83 Kč za dobu od 20. 10. 2020 do 24. 5. 2021 ve výši 865,05 Kč.

5. Zesplatněním pohledávky datovaným 29. 9. 2020 a poštovní dodejkou, má soud za prokázané, že žalobkyně předmětnou pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy zesplatnila ke dni 16. 9. 2020 a vyzvala žalovaného k jeho úhradě.

6. Předžalobní upomínkou datovanou 25. 3. 2021 a poštovním podacím archem České pošty, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě předmětné částky.

7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinném od 1. 12. 2016, s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

15. Podle § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

16. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

19. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

21. Podle § 2050 občanského zákoníku je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

22. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

23. Podle § 2052 občanského zákoníku ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 122 odst. 1 až 3 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč.

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného a zjištění, že je schopen úvěr splácet, uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o úvěru, z níž plnila, když žalovanému poskytla úvěr ve výši 19.990 Kč. Žalovaný však tento úvěr řádně nesplácel a dluží tak žalobkyni částku 16.636,88 Kč, která se skládá ze splátek splatných do zesplatnění ve výši 10.504 Kč, z části jistiny zbývající po zesplatnění závazků žalovaného ke dni 16. 9. 2020 ve výši 3.988,83 Kč, poplatků za tři zaslané písemné upomínky po 150 Kč v celkové výši 450 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 629 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 3.988,83 Kč za dobu od 20. 10. 2020 do 24. 5. 2021 ve výši 865,05 Kč. I přes upomínku žalobkyně žalovaný dlužnou částku nezaplatil a soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku včetně zákonných úroků z prodlení určených v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 5.340 Kč, dle § 7, bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 1.780 Kč za úkon (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., to vše navýšeno o 21 % DPH a soudní poplatek ve výši 1.000 Kč.

29. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil soud žalobkyni povinnost zaplatit doplatek ze soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 200 Kč dle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků, když poplatek činí dle položky 1, bodu 1, písm. a) sazebníku soudních poplatků částku 1.000 Kč a uhrazeno bylo 800 Kč.