8 C 15/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa zastoupená anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátkou se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o: 19.230 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 3.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13.250 Kč za dobu od 16. 9. 2021 do zaplacení, částky ve výši 2.500 Kč a částky ve výši 3.480 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 80 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalovaná uzavřela dne 16. 8. 2021 s žalobcem smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč (Jistina), které byly žalované zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 16. 8. 2021. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3.250 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 15. 9. 2021, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Zápůjčka byla žalované prokazatelně poskytnuta, ale přesto nebyla žalovanou vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaná na svůj dluh uhradila 0 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry splatnosti a výše zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobce formulář„ Žádost o poskytnutí zápůjčky“, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaná zaškrtla řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovanou žalované odeslána e-mailem na jí zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („ ZSÚ“) a žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované (kdy žalovaná je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinna poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2.500 Kč (čl. 2 Smlouvy, písemné výzvy odeslány dne: 22. 9. 2021, 29. 9. 2021, 6. 10. 2021, 15. 10. 2021 a 30. 10. 2021). K částce požadované za výzvy k úhradě odeslané dlužníkovi žalobkyně uvedla, že důvodová zpráva k ZSÚ uvádí, že za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, kdy takové jednání důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně žalované odeslala upomínky s odstupem několika dnů (viz výše). Jednání žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedeným požadavkem dle důvodové zprávy. Pokud snad zákonodárce zamýšlel odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo ustanovením v zákoně, nebo případně vyjádřením takové myšlenky v důvodové zprávě, což ale neučinil. Pokud přihlédneme k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná žalobkyní ve výši 500 Kč rovněž odpovídá tržnímu standardu (např. společnost [právnická osoba] účtuje za každou upomínku 600 Kč, [právnická osoba] 500 Kč za každou upomínku, výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů pak 350 Kč za první upomínku a 500 Kč za každou další upomínku, informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se tedy nedá u žalobkyně hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. nákladech neodpovídajících tržnímu standardu, nadto v situaci, kdy žalobkyně se žalovanou se na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Celková výše dluhu žalované, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobkyně požaduje činí 15.750 Kč. Jistina + poplatek ve výši 13.250 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne 27. 7. 2022, žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Potvrzením o platbě, detailem platby ze dne 10. 8. 2021 a zprávou [právnická osoba], datovanou 8. 2. 2023, má soud za prokázané, že na účet žalované byla dne 17. 8. 2021 připsána částka 10.000 Kč z účtu žalobkyně. Dne 10. 8. 2021 byla na účet žalobkyně připsána z účtu žalované částka 1 Kč.

4. Předžalobní výzvou datovanou 27. 7 2022 a podacím lístkem České pošty datovaným 27. 7. 2022, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala před podáním žaloby žalovanou k úhradě žalované částky.

5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného od 1. 12. 2016.

6. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že s žalovanou uzavřela dne 16. 8. 2021 v žalobě tvrzenou smlouvu o zápůjčce, když na žalobkyně předloženém vyhotovení této smlouvy není uveden podpis žalované a ze samotného PIN kódu [číslo] nelze dovodit, že se jedná o právní úkon žalované, když ani v řízení prokázána platba 1 Kč ze dne 10. 8. 2021 z účtu žalované na účet žalobkyně sama o sobě neprokazuje úmysl žalované uzavřít právě předmětnou smlouvu o zápůjčce. I kdyby žalovaná předmětnou smlouvu uzavřela, žalobkyně v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně neověřila její úvěruschopnost před poskytnutím předmětného úvěru 10.000 Kč, když se spokojila toliko s údaji uvedenými žalovanou v její žádosti o poskytnutí úvěru. Soud proto z výše uvedených důvodů považuje žalobkyní předloženou smlouvu o zápůjčce za neplatnou a nárok žalobkyně posuzoval jako vydání bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalované byly žalobkyní poskytnuty finanční prostředky ve výši 10.000 Kč, soud jí uložil povinnost tuto částku žalobkyni vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, přičemž žalobkyni nenáleží dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ani požadované úroky z prodlení.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu částečný úspěch v rozsahu 52 %. Po odečtení jejího neúspěchu (48 %) od úspěchu (52 %), tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 4 % Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 900 Kč, dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby, předžalobní výzva). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., to vše navýšeno o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činí 2.000 Kč, z čehož 4 % jsou 80 Kč.