8 C 151/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 15.733,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15.733,23 Kč společně s : -) kapitalizovaným úrokem ve výši 2.110,70 Kč, -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.176,77 Kč, -) úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13.998,90 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13.998,90 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 5.097 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že uzavřel dne 30. 8. 2019 se žalobkyní, společností [právnická osoba], [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] (dále jen„ žalobkyně“; žalobkyně a žalovaný společně dále též„ strany“) smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), přičemž před uzavřením Smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Součástí této Smlouvy jsou též Všeobecné obchodní podmínky [obec] [anonymizováno] (dále jen„ [ulice] podmínky“). Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 5.000 Kč, s tím, že úvěr mohl žalovaný čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu (dále jen„ Úvěr“). K prvotnímu čerpání Úvěru žalovaným došlo bezhotovostně dne 30. 8. 2019, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. Dle čl. 2 Smlouvy mohl žalovaný čerpat úvěr opakovaně do splacené části úvěru. Dále se strany dohodly o navýšení úvěrového limitu, který byl navýšen na 14.000 Kč dle Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu [číslo] (dále jen„ Dodatek“) ze dne 3. 12. 2019. Úvěr byl žalovanému poskytnut bez sledování účelu použití prostředků. Žalovaný se na základě čl. 4 Smlouvy zavázal splatit Úvěr s úrokem ve výši % p. a. (dále jen„ Roční úroková sazba“) s tím, že Roční úroková sazba byla stanovena na bázi skutečného počtu dní a kalendářního roku v délce 360 dní (čl. 4 Smlouvy). Žalovaný se zavázal Úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 250 Kč vždy k 16. dni každého měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena tato smlouva, tedy od 16. 9. 2019. S ohledem na navýšení úvěru na 14.000 Kč dle Dodatku byla výše pravidelné měsíční splátky navýšena na 700 Kč dle čl. 2 Dodatku. Žalovaný se též zavázal v čl. 4 Smlouvy, že uhradí veškeré náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se Smlouvou. Pro případ nezaplacení splátky v řádné lhůtě nebo pro případ, že se Úvěr s příslušenstvím stane splatným v důsledku ustanovení čl. 7 Smlouvy (mj. v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě) byla žalobkyně oprávněna požadovat poplatky spojené se správou Úvěru v prodlení a s případným vymáháním Úvěru ve výši dle aktuálně platného Sazebníku. Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas, když od měsíce 12/2021 byl v prodlení se splátkami úvěru. Z toho důvodu žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením čl. 7 Smlouvy své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze Smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 18. 1. 2022. Jelikož žalovaný do dne stanoveného ve výzvě, tedy do 19. 2. 2022 dlužné splátky neuhradil, byl Úvěr prostřednictvím dopisu zesplatněn ke dni 19. 2. 2022. Žalobkyni v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ze Smlouvy (dále jen„ Pohledávka“), která byla k tomuto dni vyčíslena celkem na 16.682,07 Kč. Tato částka zahrnuje položky, které vyplývají z Transakční historie – Podklady pre súdne konanie (dále jen„ Transakční historie“), která je jediným a oficiálním dokumentem žalobce obsahujícím přehled poskytnutého úvěru. Tento dokument je generován automaticky informačním systémem žalobkyně. Příslušenství pak dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 11,75 % p. a. z jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 20. 2. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 20. 2. 2022 do zaplacení. Obchodní úrok z úvěru a úrok z prodlení uplatňuje žalobkyně vedle sebe s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí 33 Odo 657/2005, dle něhož každý z úroků má odlišnou funkci, a proto mohou být takto uplatňovány. Zatímco obchodní úrok představuje odměnu za užívání jistiny, úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za prodlení se splacením jistiny. S ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vzniká žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského, tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalovaný po dni zesplatnění Úvěru ničeho neuhradil. Žalovanému byly v souvislosti se Smlouvou naúčtovány poplatky v celkové výši 7.950 Kč. Tato částka je tvořena následujícími položkami: Cena za využití účtu [anonymizována tři slova] ve výši 50 Kč dle Ceníku pro [anonymizována tři slova], účtována dle čl. 4 Smlouvy ve spojení s čl. 1 Ceníku pro [anonymizována tři slova], a to celkem 117x, v součtu tedy částka ve výši 5.850 Kč; Náklady spojené s prodlením, které byly stanoveny dle čl. 6 Ceníku pro [anonymizována tři slova] ve výši 300 Kč za 10 dní v prodlení s tím, že byly účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. Tato položka byla účtována 1x300 a 2x900, celkem tedy ve výši 2.100 Kč. Poplatky nepřirůstaly k jistině a byly tak hrazeny samostatnými splátkami žalovaného. Žalovaný na poplatcích uhradil v souhrnné výši 6.215,67 Kč. Poplatky ke dni poslední naúčtované položky v transakční historii proto tvoří částku ve výši 1.734,33 Kč. Žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 13.998,90 Kč a příslušenství tvořeného: kapitalizovaným úrokem ke dni 31. 10. 2022 (den posledního naúčtování dané položky v transakční historii) ve výši 2.110,70 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni 31. 10. 2022 (den posledního naúčtování dané položky v transakční historii) ve výši 1.176,77 Kč, obchodním úrokem z úvěru ve výši 11,75 % p. a. z částky 13.998,90 Kč ode dne 1. 11. 2022 až do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 13.998,90 Kč ode dne 1. 11. 2022 až do zaplacení, neuhrazenými poplatky (tj. ceny za poskytnuté služby související s poskytnutým úvěrem) ve výši 1.734,33 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Posouzením úvěruschopnosti klienta, smlouvou o revolvingovém úvěru datovanou 30. 8. 2019 a dodatkem k této smlouvě datovaným 3. 12. 2019, má soud za prokázané, že žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s ním uzavřela 30. 8. 2019 smlouvu na základě které mu poskytla revolvingový úvěr s limitem 5.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 250 Kč měsíčně, vždy v 16. den každého kalendářního měsíce. Mezi stranami pak byla sjednána úroková sazba ve výši 16,90 %. V dodatku datovaném 3. 12. 2019 k této úvěrové smlouvě bylo mezi stranami sjednáno navýšení úvěrového limitu na 14.000 Kč a s tím související navýšení minimálních splátek na částku 700 Kč měsíčně.

4. Výpisem z úvěrového účtu, má soud za prokázané, že žalovaný výše uvedený úvěr čerpal, ale řádně nesplácel a dluží tak žalobkyni na jistině částku 13.998,90 Kč, na kapitalizovaných úrocích ke dni 31. 10. 2022 částku 2.110,70 Kč a na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení ke dni 31. 10. 2022 částku 1.176,77 Kč a na neuhrazených poplatcích částku ve výši 1.734,33 Kč.

5. Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu datovaným 19. 2. 2022, má soud za prokázané, že žalobkyně předmětný dluh zesplatnila ke dni 19. 2. 2022 a vyzvala žalovaného k jeho úhradě.

6. Výzvou k úhradě dluhu datovanou 19. 10. 2022 a poštovním podacím archem České pošty, má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky.

7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinném od 1. 12. 2016, s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

8. Podle ust. § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

15. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

16. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

20. Podle ust. § 2050 občanského zákoníku je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

21. Podle ust. § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

22. Podle ust. § 2052 občanského zákoníku ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

26. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného, poskytla žalovanému dne 30. 8. 2019 revolvingový úvěr s limitem 5.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v minimálních měsíčních splátkách 250 Kč vždy do 16. dne v měsíci. Následně dodatkem datovaným 3. 12. 2019 byl tento limit navýšen na 14.000 Kč při současném navýšení minimálních splátek na 700 Kč měsíčně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný výše uvedený úvěr čerpal, ale řádně nesplácel a dluží žalobkyni na jistině částku 13.998,90 Kč, na kapitalizovaných úrocích ke dni 31. 10. 2022 částku 2.110,70 Kč a na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení ke dni 31. 10. 2022 částku 1.176,77 Kč a na neuhrazených poplatcích částku ve výši 1.734,33 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tyto částky žalobkyni zaplatit, a to včetně úroků ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 1. 11. 2022 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 1. 11. 2022 do zaplacení, přičemž výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu úspěch a soud jí tak přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 2.640 Kč dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby, předžalobní výzva) a dle § 7, bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 1 úkon právní služby za 1.740 Kč za úkon (účast u jednání dne 15. 11. 2023). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. a 1x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále cestovným ve výši 111 Kč ze [obec] do Šumperka a zpět k soudnímu jednání dne 15. 11. 2023, celkem 16 km, [značka automobilu], [registrační značka], při vyhláškové ceně 34,40 Kč za 1 litr motorové nafty, průměrné spotřebě 5 litru na 100 km a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč dle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb. Dále náhradou za promeškaný čas v rozsahu 2 půlhodin po 100 Kč, tedy 200 Kč. To vše navýšeno o 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činí 5.097 Kč.