8 C 155/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Pavla Janků a přísedících Jindřišky Košíkové a Emilie Opatrné ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce t. č. Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO: Anonymizováno se sídlem Adresa žalované zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno o: 30.566 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20.233 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky za dobu od 20. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 4.045 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení výše uvedené částky představující mzdu za února a březen 2022 s tím, že 1. 11. 2021 spolu uzavřeli pracovní smlouvu, na základě které žalobce prožalovanou vykonával s účinností od 1. 11. 2021 práci pomocného pracovníka. Žalovaná se po dobu trvání pracovního poměru dostala do prodlení s výplatou mzdy. Proto žalobce se žalovanou chtěl rozvázat okamžitě pracovní poměr, což zástupce žalované odmítl, také odmítl převzít výpověď písemnou formou. Na tomto základě žalovaná ukončila pracovní poměr žalobci. Tato výpověď se nezakládá na faktech. Dne 28. 3. 2022 byl zaměstnanec na stavbě v , Anonymizováno, a vyvážel odpad na sběrný dvůr , adresa, . Dne 29. 3. 2022 zaměstnanec vezl ze stavby z , Anonymizováno, nářadí a odstavoval auto na dvoře firmy. Dne 30. 3. 2022 až 1. 4. 2022 zaměstnanec čerpal řádně nahlášenou dovolenou. Dne 4. 4. 2022 šel zaměstnanec odnést výpověď na firmu. Dlužná částka nebyla dosud ani částečně zaplacena. Žalobce doplacení mzdy urgoval u žalované telefonicky i emailem, kde byl ze strany žalované odbýván a urážen. Tyto výzvy byly bez úspěchu, neboť žalobci bylo vždy sděleno, že žalovaná nemá dostatek prostředků a že žalobce musí se svým nárokem počkat a pak mu bylo sděleno, že nic nedostane. Naposledy žalobce uhrazení mzdy urgoval i doporučeným dopisem zaslaným žalované dne 10. 5. 2022. Na tento dopis žalobce neobdržel od žalované žádnou písemnou odpověď, jelikož ji odmítla převzít.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že jakožto zaměstnavatel, zaměstnávala žalobce, jakožto zaměstnance, na základě pracovní smlouvy ze dne 29. 10. 2021, se dnem nástupu do práce dne 1. 11. 2021. Měsíční mzda činila 16.800 Kč hrubého, přičemž bylo sjednáno předání mzdy v hotovosti. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaná vyplácela žalobci mzdu řádně dle výplatních lístků za každý měsíc trvání pracovního poměru, k čemuž přikládá i žalobcem podepsané výdajové pokladní doklady, u vyplacení peněž proti podpisu pokladního dokladu byla vždy přítomna kromě pana , právnická osoba, , nar. , datum, , jednatele společnosti , Jméno žalované, ., i další osoba, a to paní , jméno FO, , nar. , datum, , jednatelka společnosti , Jméno žalované, . Protože byla proti žalobci vedena exekuční řízení, přikládá žalovaná i výpisy z účtu, ze kterých je patrné, jak byly každý měsíc řádně prováděny srážky ze mzdy. Žalovaná dále v odpoledních hodinách dne 28. 3. 2022, kdy byl přítomen kromě pana , právnická osoba, i , adresa, , nar. , datum, , dle přiloženého čestného prohlášení, předala žalobci částku 16.600 Kč na jeho žádost, kdy tato částka měla být postupně započítávána na výplatu mezd za další měsíce, avšak protože již žalobce do práce nenastoupil a pracovní poměr byl ukončen, činí tato vydaná částka pohledávku žalované za žalobcem, kdy žalobce ji má z titulu bezdůvodného obohacení. Protože měl žalobce neomluvené absence, snažila se žalovaná ukončit nejdříve pracovní poměru dohodou, ale jelikož k podpisu ze strany žalobce nedošlo, byl pracovní poměr žalobce ukončen ze strany žalované okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 5. 4. 2022 z důvodu neomluvených absencí žalobce, kdy žalovaná přikládá veškeré doklady o řádném oznámení tohoto skončení pracovního poměru.

3. Pracovní smlouvou datovanou 29. 10. 2021, uzavřenou mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem, má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena uvedená pracovní smlouva, na základě které mezi nimi vznikl pracovní poměr se sjednaným druhem práce pomocný dělník ve stavebnictví, místem výkonu práce kancelář , adresa, a celá ČR, dnem nástupu do zaměstnání 1. 11. 2021 a to na dobu neurčitou s týdenní pracovní dobou v rozsahu 40 hodin a termínem výplaty do 20. následujícího měsíce za předcházející měsíc. Pracovní doba byla rovnoměrně rozložena od 8:00 do 16:30 hodin. Měsíční mzda byla sjednána ve výši 16.800 Kč hrubého.

4. Listinou nazvanou „Okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb.“, datovanou 5. 4. 2022 a dokladem o doručení, má soud za prokázané, že žalovaná zaslala žalobci uvedenou listinu, která mu byla doručena 20. 4. 2022 a ve které žalovaná uvedla, že uvedený pracovní poměr s žalobcem okamžitě končí s odůvodněním, že ve dnech 28. 3. 2022, 29. 3. 2022, 30. 3. 2022, 31. 3. 2022, 1. 4. 2022, 4. 4. 2022 a 5. 4. 2022 porušil pracovní kázeň tím, že v rozporu s povinnostmi stanovenými pracovní smlouvou, kterou s zaměstnavatelem uzavřel 29. 10. 2021 se nedostavil bez důvodné omluvy na místo výkonu práce.

5. Výplatními lístky žalobce za únor a březen 2022 má soud za prokázané, že v únoru 2022 žalobce odpracoval 20 dnů, tedy 160 hodin a vznikl mu tak dle pracovní smlouvy nárok na hrubou mzdu ve výši 16.800 Kč, tedy 14.952 Kč čistého. Po srážkách ve výši 4.070 Kč vznikl žalobci nárok na doplatek ve výši 10.882 Kč. V březnu 2022 žalobce odpracoval 19 dnů, tedy 152 hodin a vznikl mu tak dle pracovní smlouvy nárok na hrubou mzdu ve výši 13.878 Kč., tedy 12.037 Kč čistého. Po srážkách ve výši 2.686 Kč vznikl žalobci nárok na doplatek ve výši 9.351 Kč.

6. Výpisy z účtu žalované má soud za prokázané, že žalovaná provedla ze mzdy žalobce za měsíc únor 2022 srážky v celkové výši 4.070 Kč a za měsíc březen v celkové výši 2.686 Kč, které zaslala na účty věřitelů žalobce. Z obou mezd žalobce provedla také povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění.

7. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že žalobci vyplatila v hotovosti mzdu za únor a březen 2022. Svědek , jméno FO, , který u žalované pracoval na základě dohody o provedení práce někdy před koncem roku 2021, uvedl, že se od žalobce, a ještě od jednoho člověka, který u žalované pracoval, doslechl, že pan , jméno FO, odmítl žalobci vyplatit peníze. Svědek dále uvedl, že u žalované měl on sám problémy, kdy po odvedené práci dostal mnohem míň, než za tu práci dostat měl a z toho důvodu se na to vykašlal. K poslednímu dni, kdy pracoval u žalované, svědek uvedl, že to bylo divoké, byli tehdy v , Anonymizováno, na stavbě, kde svědek řekl panu , jméno FO, upřímně svůj názor a on po něm začal řvát, začal mu vyhrožovat s tím, ať na nějaké peníze zapomene apod. Když přijeli na firmu, tak svědek panu , jméno FO, řekl, že jestli mu prostě ty peníze nevyplatí, tak by to řešil po svém a pak se nějak dohodli. Se svědkem pak pro ty peníze jel jeho táta. Přítomen byl i žalobce, který musel pana , jméno FO, chytit, jinak by zřejmě svědka pan , jméno FO, napadl. Peníze byly svědkovi předávány na ruku v hotovosti, listiny o předání nepodepisoval, nikdo to po něm nechtěl. Svědek , adresa, , který u žalované občas vypomáhal na stavbách s uklízením v zimě 2021 někdy do března či dubna 2022 uvedl, že s žalobcem tam pracovali v podobném období, žalobce ho vozil do práce ze , adresa, do , Anonymizováno, . Mzdu svědek dostával po domluvě s panem , jméno FO, vždy na ruku a nikdy s tím neměl žádný problém. Převzetí peněz svědek potvrzoval podpisem do nějakého sešitu nebo deníku, který tam měl pan , jméno FO, . Vždy dostal vše, na čem byli domluveni. Jednou byl svědek u toho, jak žalobce přebíral peníze, stál kousek od nich a viděl, jak pan , jméno FO, předával žalobci do ruky nějakou hotovost, bylo to někdy na konci března 2022. Částku neviděl a měla to být záloha na výplatu. Při tom předání žalobce podepisoval nějakou listinu. Ve svém písemném prohlášení svědek , adresa, potvrdil, že byl dne 28. 3. 2022 mezi 13:00 a 14:00 hodin přítomen předání částky 16.600 Kč žalobci. Svědek , jméno FO, , který u žalované občas prováděl nějaké úklidové práce naposledy někdy v lednu a únoru 2022, mimo jiné uvedl, že od žalované dostal vždy vše řádně zaplaceno, 90 % z toho byly úhrady v hotovosti, které vždy prováděl za žalovanou pan , jméno FO, . Na žalobce si vzpomněl, že ho viděl pracovat na stavbě v , Anonymizováno, , ale u předávání nějakých peněz žalobci nikdy nebyl. Svědek , jméno FO, , který u žalované občas vypomáhal, uvedl, že s žalobcem se tam potkal tak dvakrát, bylo to někdy na jaře. Od žalované svědek vždy dostal zaplaceno včas a přesně dle domluvy. Peníze svědek dostával vždy v hotovosti od pana , jméno FO, nebo paní , jméno FO, a vždy podepisoval doklad převzetí. O tom, že by žalobci nebyly proplaceny nějaké peníze, svědek nic neví, a myslí, že bylo žalobci vše žalovanou zaplaceno. Jednou, mohlo to být v březnu nebo v dubnu, byl svědek u toho, když paní , jméno FO, a pan , jméno FO, dávali žalobci peníze. Svědek to jenom zaslechl, neví, o jakou částku se mělo jednat, ale byly to peníze za odvedenou práci. Svědek , jméno FO, , který u žalované pracoval koncem listopadu 2021, uvedl, že si nevzpomíná, že by někdy vysloveně nedostal mzdu. , jméno FO, mu ji dával vždy v hotovosti oproti podpisu na příjmovém dokladu. O tom, že by žalobci nemělo být něco zaplaceno, svědek nic nevěděl. Svědek , jméno FO, , který pracoval u žalované někdy v létě 2022, mimo jiné uvedl, že žalobce zná z práce u žalované. Zpočátku pan , jméno FO, svědkovi práci řádně hradil, ale poslední práce, které pro žalovanou svědek udělal v rámci subdodávky na dlažbu někdy v létě 2021, mu žalovaná nezaplatila. O tom, zda žalobci byla řádně vyplácena žalovanou mzda, svědek nic nevěděl. Jednatelka žalované , jméno FO, v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že žalobce měl všechny mzdy řádně zaplacené, platby proběhly v hotovosti na základě příjmových dokladů. U obou plateb mzdy za únor a březen 2022 byla osobně přítomna společně s panem , jméno FO, . Svědci , jméno FO, a , jméno FO, , nic o výplatách mzdy žalobci nevěděli a s platbami od žalované nikdy žádné problémy neměli. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, uvedli, že sami měli problémy s platbami od žalované za provedenou práci a nebylo jim zaplaceno v plné výši to, co bylo sjednáno. O výplatách mzdy žalobci nic nevěděli. Svědek , Anonymizováno, dostal od žalované zaplaceno vždy vše, na čem byli domluveni. Na konci března 2022 měl být osobně přítomen předávání hotovosti panem , jméno FO, přímo žalobci, částku neviděl, mělo se jednat o zálohu na výplatu a žalobce měl o tom podepisovat nějakou listinu. Ve svém písemném prohlášení přitom tento svědek uvedl, že uvedené jednání mezi panem , jméno FO, a žalobcem mělo proběhnout 28. 3. 2022 a měla být žalobci předávána částka 16.600 Kč. Žalovaná však žádný příjmový doklad či kopii dokladu prokazující předání částky 16.600 Kč nepředložila a nepředložila ani žádný příjmový doklad či jeho kopii k jakékoliv jiné částce vyplacené žalobci dne 28. 3. 2022. Žalovanou předložené průpisy příjmových pokladních dokladů k tvrzeným platbám žalobci za předmětné období jsou datovány 20. 3. 2022 (na částku 10.882 Kč jako mzda za 2/2022) a 20. 4. 2022 (na částku 9.351 Kč jako mzda 3/2022). Svědek , jméno FO, měl od žalované vždy vše řádně uhrazeno a někdy v březnu nebo dubnu byl přítomen na firmě žalované a slyšel, že pan , jméno FO, a paní , jméno FO, předávali nějaké peníze žalobci. Nevěděl, o jakou částku se mělo jednat, ale šlo o peníze za odvedenou práci. Na základě uvedených důkazů soud dospěl k závěru, že tvrzení žalované a uhrazení mezd za únor a březen 2022 žalobci nebylo prokázáno. Výpověď svědka , adresa, ve spojení s jeho písemným prohlášením je v rozporu s příjmovými pokladními doklady datovanými 20. 3. 2022 a 20. 4. 2022 a soud tak tomuto svědkovi neuvěřil. Jediným svědkem, který potvrzuje předání peněz žalobci je tak , jméno FO, , který však předání pouze slyšel a vůbec nedokázal říci, o jakou částku se mělo jednat. Tento důkaz je tak pro soud nedostatečný, i když je podporován účastnickou výpovědí jednatelky žalované.

8. Z dalších provedených důkazů soud žádná skutková zjištění nečinil a důkazní návrhy žalobce fotografiemi, výpisem z SMS komunikace a zprávou od mobilních operátorů soud zamítl pro jejich nadbytečnost, stejně tak jako opakovaný výslech svědka , jméno FO, .

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu hodnocení věci. Při právním posouzení věci soud vycházel v souladu ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), neboť žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 29. 10. 2021, dle které mezi účastníky vznikl pracovněprávní poměr s druhem práce pomocný dělník ve stavebnictví, místem výkonu práce kancelář , adresa, a celá ČR, dnem nástupu do zaměstnání 1. 11. 2021 a to na dobu neurčitou s rovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobou 40 hodin. Dále bylo sjednáno, že termín výplaty je do 20. následujícího měsíce za předcházející měsíc a měsíční mzda byla sjednána ve výši 16.800 Kč hrubého. Dle § 109 odst. 1 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, která je dle § 141 odst. 1 zákoníku práce splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo na některou jejich složku. Žalobce u žalované odpracoval za měsíc únor 2022 celkem 20 dnů, tedy 160 hodin a vznikl mu nárok na mzdu ve výši 16.800 Kč hrubého, která po odečtení srážek ve výši 4.070 Kč představuje částku 10.882 čistého. Za měsíc březen 2022 pak odpracoval 19 dnů, tedy 152 hodin a vznikl mu nárok na mzdu ve výši 13.878 Kč hrubého, která po odečtení srážek ve výši 2.686 Kč představuje částku 9.351 Kč čistého. Jak již bylo uvedeno výše, nebylo v řízení prokázáno tvrzení žalované, že obě mzdy žalobci řádně vyplatila. Žalovaná předložila soudu k důkazu průpisy příjmových pokladních dokladů datovaných 20. 3. 2022 a 20. 4. 2022 s tím, že originály nemá k dispozici, když je předala společně s penězi žalobci, což žalobce popírá a současně uvádí, že podpisy na těchto pokladních dokladech nejsou jeho. Žalovaná jako zaměstnavatel má povinnost vést řádně veškeré evidence související s pracovními poměry svých zaměstnanců, a především pak řádně a průkazně evidovat vyplácení jejich mezd. Když se již žalovaná rozhodla vyplácet mzdy v hotovosti, bylo její povinností jakožto silnější strany pracovního poměru, řádně si zajistit doklady o každé vyplacené mzdě právě pro případ možných problémů a soudních sporů. Žalovaná tak minimálně v případě žalobce řádně nečinila, když její postup, kdy měla vyplatit žalobci mzdu, nechat jej podepsat příjmový pokladní doklad a jeho jediný originál pak předat žalobci spolu s penězi, nejen, že není logický, ale je v rozporu se zdravým rozumem. Je to tak právě žalovaná jakožto zaměstnavatel, která dle soudu musí nést důsledky tohoto svého počínání, spočívající v neunesení důkazního břemene. Za situace, kdy žalovaná netrvá na důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví k posouzení pravosti podpisů žalobce na obou příjmových dokladech, jak uvedla při jednání dne 8. 7. 2024, byť jsou k dispozici pouze jejich průpisy, neunesla důkazní břemeno k prokázání vyplacení obou částek žalobci, na čemž nemění nic ani skutečnost, že odvedla ze mzdy žalobce za oba měsíce povinné odvody a srážky na jeho exekuce.

10. Žalobce původně požadoval zaplacení částky v celkové výši 30.566 Kč. Na základě závazného pokynu odvolacího soudu jej okresní soud vyzval k doplnění tvrzení a vyčíslení konkrétních částek představujících dlužnou mzdu za jednotlivé měsíce. Žalobce při jednání dne 8. 7. 2024 této výzvě vyhověl a uvedl, že za únor 2022 požaduje částku 10.882 Kč čistého, za březen 2022 částku 9.351 Kč čistého a na zbytku žaloby již netrvá. Soud proto usnesením ze dne 8. 7. 2024, č. j. 8 C 155/2022-151, řízení v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 10.333 Kč s příslušenstvím, zastavil. Ve zbývající části pak soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20.233 Kč představující doplatek dlužné čisté mzdy za měsíce únor a březen 2022, a to včetně úroků z prodlení určených dle § 1970 občanského zákoníku. K námitce žalované, že žalobce svá tvrzení na výzvu soudu doplnil pozdě soud uvádí, že je pravdou, že povinnost doplnit tvrzení dle pokynů odvolacího soudu byla žalobci uložena při jednání dne 8. 1. 2024 ve lhůtě 30 dnů. Následně bylo jednání odročeno na 19. 2. 2024, které se však z důvodů hospitalizace přísedícího JUDr. Krejčího nekonalo, a bylo odročeno až na 6. 5. 2024. Toto jednání se nekonalo ze zdravotních důvodů na straně žalobce a další jednání bylo nařízeno na 8. 7. 2024 u něhož žalobce svá tvrzení doplnil. I když toto doplnění bylo žalobcem provedeno až po 30denní lhůtě, kterou mu soud poskytl, stále to bylo v rámci koncentrace řízení, ke které došlo až při jednání dne 8. 7. 2024. Za této situace byl soud povinen k doplnění tvrzení žalobcem přihlížet.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 66 %. Po odečtení míry jeho neúspěchu od úspěchu (66 % - 34 %) mu tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 32 %. Tyto náklady řízení byly přiznány dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to v částce po 300 Kč za 22 úkonů (návrh ve věci samé, příprava na účast u jednání a účast u jednání ve dnech 26. 9. 2022, 31. 10. 2022, 30. 11. 2022, 4. 1. 2023, 15. 2. 2023, 22. 2. 2023, 8. 1. 2024, 8. 7. 2024 a 2. 9. 2024, účast u jednání konaného u Krajského soudu v Ostravě dne 13. 9. 2023 a písemné vyhotovení závěrečného návrhu), tedy celkem 6.600 Kč. Dále jsou náklady žalobce tvořeny cestovným na trase ze , adresa, a zpět k jednáním ve dnech 26. 9. 2022, 31. 10. 2022, 30. 11. 2022, 4. 1. 2023, 15. 2. 2023, 22. 2. 2023 a na trase ze , adresa, a zpět k jednání odvolacího soudu dne 13. 9. 2023 (2 x 148 km), tedy celkem 6 jízd po 30 km a 1 jízdy v délce 296 km motorovým vozidlem Seat Alhambra, RZ: , SPZ, , 6,4 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 47,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, za jízdy vykonané v roce 2022 a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 44,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, za jízdy vykonané v roce 2023. Tedy 694 Kč za jízdy vykonané v roce 2022 a 3.818 Kč za jízdy vykonané v roce 2023. To vše navýšeno o zaplacený soudní poplatek ve výši 1.529 Kč. Celkem tak náklady žalobce představují částku 12.641 Kč, z čehož 32 % je 4.045 Kč.