8 C 16/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: Anonymizováno se sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 11.443,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.288 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6.288 Kč za dobu od 16. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.155,95 Kč - s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 10.333,95 Kč za dobu od 22. 5. 2024 do 15. 6. 2024, - s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 10.333,95 Kč za dobu od 1. 6. 2024 do zaplacení, - s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 5.155,95 Kč za dobu od 16. 6. 2024 do zaplacení, - s kapitalizovaným úrokem ve výši 276,50 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 80 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že dne 25. 1. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru číslo hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky (dále v textu jen jako „Smlouva“). Na základě Smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 976 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 15,49 % ročně, a to vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 2. 2023. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč. Žalovaný současně podpisem smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 25. 1. 2023 přistoupil k rámcové pojistné smlouvě s právnická osoba. a sjednal tak pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši 79 Kč a mělo být hrazeno společně se splátkou úvěru ke každému 17. dni v měsíci, viz splátkový kalendář, Smlouva o úvěru. Žalobkyně v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru Anonymizováno je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Tento postup posvětil i Nejvyšší správní soud ČR ve svém rozhodnutí, sp. zn. 1As 30/2015, kdy označuje právě výpisy z účtu žadatele jako jeden ze způsobů, jakým by měl poskytovatel úvěru dostát požadavku na vynaložení odborné péče při ověřování tvrzení žadatele při posuzování jeho úvěruschopnosti. Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti ověřovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobce i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. Mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a dále ověření, že na žadatele není vedeno exekuční řízení. Žalobkyně poskytuje spotřebitelské úvěry bez zajištění, institutu ručitelství nebo spoludlužnictví jiné osoby. Při posuzování úvěruschopnosti proto vždy předpokládá plnění ze strany dlužníka dle řádného splátkového kalendáře. Dlužník má po dobu trvání smlouvy zároveň právo kdykoli provést částečné nebo úplné mimořádné splacení úvěru, a to zcela bezplatně. Co do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR důkladně ověřila na základě podkladů, které mu žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použil vyšší z těchto částek. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. Tímto postupem žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně dostála povinnostem dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Splátky od 17. 2. 2023 do 17. 2. 2024 byly splaceny. Na splátku dne 17. 3. 2024 bylo ze strany žalovaného dne 19. 2. 2024 zaplaceno pouze 24 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla částí ve výši 24 Kč na úhradu jistiny, částí ve výši 0 Kč na úhradu smluvního úroku, částí ve výši 0 Kč na úhradu pokuty, částí ve výši 0 Kč na úhradu poplatku a částí ve výši 0 Kč na úhradu pojištění. Dále na splátku ze dne 17. 3. 2024 žalobkyně eviduje úhradu ze 17. 4. 2024 ve výši 1.000 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla částí ve výši 736,46 Kč na úhradu jistiny, částí ve výši 136,54 Kč na úhradu smluvního úroku, částí ve výši 48 Kč na úhradu pokuty, částí ve výši 0 Kč na úhradu poplatku a částí ve výši 79 Kč na úhradu pojištění. Dále žalobkyně neeviduje další úhrady žalovaného do dne zesplatnění. Splátky pojistného do 17. 3. 2024 byly uhrazeny, žalovaný neuhradil splátky pojistného ve výši 79 Kč splatné dne 17. 4. 2024 a 17. 5. 2024, následně byl úvěr zesplatněn a pojištění zaniklo (viz bod 12 rámcové pojistné smlouvy). Dlužné pojistné činí celkem 158 Kč. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána v bodu 5. Co se stane, když nebudete v pořádku splácet možnost uložit žalovanému smluvní pokutu, která představuje pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Zároveň byla tato možnost sjednána v úvěrových podmínkách pod bodem 6. Sankce a jiná opatření v důsledku prodlení písm. b). Konkrétně se jednalo o splátky, které měly být uhrazeny dne 17. 3. 2024 a 17. 4. 2024, žalovaný tyto splátky do dnešního dne neuhradil. Žalovanému tak byly oprávněně naúčtovány smluvní pokuty, každá ve výši 500 Kč, dle smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek. Na smluvní pokutu bylo žalovaným dne 17. 4. 2024 uhrazeno pouze 48 Kč, žalobkyně proto po žalovaném uplatňuje smluvní pokutu ve výši 952 Kč, viz Splátkový kalendář, Smlouva o úvěru, Úvěrové podmínky. Dle bodu 5. Smlouvy ve spojení s bodem 6.

2. Úvěrových podmínek, může žalobkyně v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobkyni, celý úvěr zesplatnit a požadovat tak uhrazení celé dlužné částky najednou. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním čl. 5 Úvěrové smlouvy dne 22. 5. 2024 k zesplatnění úvěru, viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 10.333,95 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 276,50 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 17. 2. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 21. 5. 2024, konkrétně pak (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x 15,49/100), smluvní pokutou ve výši 952 Kč, pojistným ve výši 158 Kč. Žalobkyně požaduje od 16. 6. 2024 smluvní úrok 14,75 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalobkyně požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Přehled jednotlivých plateb žalovaného je uveden v důkazu označeném jako Splátkový kalendář úvěru číslo hodnota, který žalobkyně učinila součástí žalobního tvrzení. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy, dále pak také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho profilu na portále Anonymizováno a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni 22. 5. 2024. Dluh žalovaného tvoří nesplacená jistina 10.333,95 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplacený smluvní úrok 276,50 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokuta 952 Kč, pojistné 158 Kč, smluvní úrok 15,49 % ročně z dlužné jistiny od 22. 5. 2024 do 15. 6. 2024, smluvní úrok 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 16. 6. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 1. 6. 2024 do zaplacení. Žalobkyně požaduje od 16. 6. 2024 smluvní úrok 14,75 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu v souladu s § 142a o.s.ř. Žalobkyně žalovanému odeslala předžalobní výzvu doporučeným dopisem s podacím číslem Anonymizováno. Žalobkyně žalovanému v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Potvrzením o vyplacení úvěru č. hodnota datovaným 27. 5. 2024, má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne 25. 1. 2023 částku 20.000 Kč.

4. Výzvou k zaplacení půjčky číslo hodnota, datovanou 22. 5. 2024, má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky.

5. Soud věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“) s ohledem na datum, kdy mělo dojít k uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného od 1. 12. 2016.

6. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že s žalovaným uzavřela dne 25. 1. 2023 v žalobě tvrzenou smlouvu o hotovostním úvěru č. hodnota, když na žalobkyní předloženém vyhotovení této smlouvy není uveden podpis žalovaného a ze samotného SMS kódu nelze dovodit, že se jedná o právní úkon žalovaného směřující k uzavření předmětné smlouvy. I kdyby žalovaný předmětnou smlouvu uzavřel, v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, resp. nebyly prokázány výsledky posouzení úvěruschopnosti žalovaného a soud tak nemohl posoudit, zda v době, kdy mělo dojít k uzavření předmětné smlouvy, nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Jediným žalobkyní k tomuto předloženým důkazem byla listina vyhotovená samotnou žalobkyní nazvaná „Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. hodnota“ a listina nazvaná „Úvěrová zpráva“, ale žalobkyně nepředložila žádné podklady, které by poměry žalovaného prokazovaly a na základě kterých by soud sám mohl úvěruschopnost žalovaného přezkoumat a ověřit, ačkoliv na ně v této listině odkazuje (doklady o příjmu, nákladech na bydlení atd.). Soud proto z výše uvedených důvodů považuje žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru za neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a nárok žalobkyně posuzoval jako vydání bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovanému byly žalobkyní poskytnuty finanční prostředky ve výši 20.000 Kč, a doposud dle tvrzení žalobkyně uhradil 13.712 Kč, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.288 Kč včetně úroků z prodlení určených dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to od 16. 6. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

10. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

11. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

13. Podle § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

14. Podle § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

15. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

18. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu částečný úspěch v rozsahu 55 %. Po odečtení jejího neúspěchu (45 %) od úspěchu (55 %), tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 10 %. Tyto náklady jsou tvořeny žalobkyní požadovaným a uhrazeným soudním poplatkem z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, ze kterého 10 % představuje částku 80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím podepsaného soudu v 5-ti vyhotoveních. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.