8 C 17/2026

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: Anonymizováno se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 31.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 30.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně za dobu od 12. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1.000 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 7.934 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že dne 29. 4. 2025 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30.000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaná souhlasila. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalované (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaná zachovala podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovanou žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách 6.000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 5. 2025. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první upomínku ze dne 20. 5. 2025, kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradila. Žalobkyně proto zaslala žalované druhou upomínku ze dne 5. 6. 2025, kde opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 5. 2025. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovanou s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 28. 7. 2025. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradila na jistinu pohledávky ničeho. V návaznosti na shora řečené požaduje žalobkyně v rámci tohoto řízení po žalované své nároky, a to konkrétně částku ve výši 30.000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, náklady na upomínkování v celkové výši 1.000 Kč za upomínku č. 1 a upomínku č. 2 v souladu čl. V. odst. 5.

4. Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti, kdy k prokázání této skutečnosti odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti žalobkyně. Dne 28. 7. 2025 byla žalované odeslána „předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení“, ve které byla žalovaná seznámena s tím, že i přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru č. hodnota splatná dne 15. 5. 2025 a byla vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a seznámena s dalšími možnostmi řešení svého závazku. Žalovaná byla předchozími upomínkami upozorněna na skutečnost, že při neuhrazení dluhu může žalobkyně zesplatnit jistinu úvěru a tuto soudně vymáhat. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky (jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení) ve lhůtě nejpozději do 11. 8. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost dobrovolně nesplnila, dostala se dnem bezprostředně následujícím do prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, datovanou 29. 4. 2025, předsmluvními informacemi a verifikační platbou ve výši 1 Kč, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena uvedená spotřebitelská smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30.000 Kč žalované, která se jej zavázala splatit do 15. 4. 2026. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 792 % a žalovaná se zavázala současně se splacením úvěru zaplatit žalobkyni úrok ve výši 72.000 Kč, když úroková sazba byla sjednána ve výši 20 % měsíčně.

4. Dokladem o bezhotovostní platbě má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne 29. 4. 2025 částku 30.000 Kč., přičemž jako variabilní symbol bylo uvedeno číslo předmětné úvěrové smlouvy Anonymizováno.

5. Upomínkami datovanými 20. 5. 2025 a 5. 6. 2025, má soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného k úhradě dlužné splátky.

6. Zesplatněním úvěru a výzvou k úhradě před podáním žaloby datovanou 28. 7. 2025 a podacím lístkem, má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby písemně sdělila žalované, že zesplatnila předmětný úvěr a vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky nejpozději do 11. 8. 2025.

7. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím předmětného úvěru. V žalobě a jejím následném doplnění sice žalobkyně podrobně uvedla, co všechno prověřovala, nicméně k důkazu kromě vlastních interních listin nepředložila nic, z čehož by bylo zřejmé, jaký měla žalovaná příjem, jaké měla výdaje na bydlení atd. Soud tak nemohl ověřit poměry žalované v době sjednání předmětné úvěrové smlouvy a posoudit, zda finanční situace žalované byla dostatečná ke splácení předmětného úvěru.

8. Vzhledem ke dni uzavření předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru a poskytnutí částky 50.000 Kč na účet žalovaného soud věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného od 1. 12. 2016.

9. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Mezi účastníky byla dne 29. 4. 2025 uzavřena výše uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč. Posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nebylo prokázáno a soud tak má předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na tuto skutečnost pak soud nárok žalobkyně posuzoval jako žalobu na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku. Žalované byla žalobkyní poskytnuta částka 30.000 Kč, přičemž žalovaná nic neuhradila. Soud jí tak uložil povinnost žalobkyni tuto částku ve výši 30.000 Kč zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky za dobu od 12. 8. 2025 do zaplacení, který je určen dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Počátek prodlení je dán dnem následujícím po marném uplynuté lhůty k plnění dle předžalobní výzvy. Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 97 % a soud jí tak přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 94 % (97 % mínus 3 %). Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 5.850 Kč dle § 7, bodu 5 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby po 2.340 Kč (převzetí a příprava věci a sepis žaloby, za doplnění žaloby soud žalobkyni odměnu nepřiznal, když tvrzení a důkazní návrhy obsažené v tomto doplnění, měly být již součástí žaloby) a za 1 úkon právní služby ve výši 1.170 Kč (prostá předžalobní výzva), 3x režijním paušálem po 450 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. To vše navýšeno o zaplacený soudní poplatek ve výši 1.240 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně činí 8.440 Kč z čehož 94 % představuje částku 7.934 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím podepsaného soudu v 5-ti vyhotoveních. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.