8 C 175/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 14.634,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14.634,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14.553,36 Kč za dobu od datum do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.258,40 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši částka, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že Žalobce jako věřitel prostřednictvím mandatáře a žalovaný jako dlužník spolu uzavřeli, na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum, smlouvu o úvěru číslo. Jak je v žádosti o uzavření smlouvy uvedeno, nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky (dále jen„ Podmínky“). K uzavření smlouvy došlo v souladu s čl. 1 odst.

2. Podmínek akceptací žádosti ze strany žalobce prostřednictvím prodejce. Úvěr byl poskytnut ve výši 23.990 Kč, částka byla dne datum převedena na účet prodejce. Podle čl. 3 odst.

1. Podmínek a žádosti ze dne datum bylo současně dohodnuto, že žalovaný má povinnost čerpanou částku splácet ve formě 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši částka od datum splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Měsíční splátky byly sjednány jako pevné a neměnné po celou dobu trvání úvěrové smlouvy. V měsíční splátce je obsažena jistina a úrok. V průběhu trvání smlouvy číslo žalovaný přestal hradit žalobci pravidelné splátky, a to od splátky splatné datum, tzn. již od 7. měsíční splátky. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas splácet předepsané splátky (tj. povinnosti dle čl. 3 odst.

1. Podmínek). Konkrétně jde o prodlení s těmito splátkami: částka splatných dne datum, částka dne datum, částka dne datum. K úhradě dluhu byl žalovaný žalobcem upomínán pod hrozbou ukončení a sesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou sjednaného plnění způsobem uvedeným v čl. 5. odst. 3. a 5. Podmínek, žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne datum, že v souladu s ustanovením čl.5 odst. 3. a 5. Podmínek došlo k ukončení Smlouvy a sesplatnění všech pohledávek žalovaného vyplývajících ze Smlouvy, a to ke dni datum. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě veškerých závazků ze smlouvy vyplývajících, avšak bezvýsledně. Úrok z prodlení proto požaduje od prvního dne následujícího měsíce od uplynutí termínu k úhradě. Žalovaný dosud uhradil částku ve výši 18.128 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou plnění (jeho části) vyplývajícího z úvěrové smlouvy byl dle čl.

5. Odst. 1. smluvních podmínek sjednán v neprospěch žalovaného úrok z prodlení, který byl vyúčtován dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to od 1. dne následujícího měsíce, kdy měl žalovaný uhradit. Žalobce tedy požaduje úrok z prodlení z dlužné částky ode dne datum. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou, aby nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky uhradil dlužnou částku s příslušenstvím na účet žalobce. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil, proto se žalobce domáhá svého oprávněného nároku touto žalobou. Specifikace dlužné částky: splátky splatné do sesplatnění 6.279 Kč, jistina v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 7.015,96 Kč, smluvní pokuta v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 1.339,64 Kč, přefakturace nákladů spojených s vymáháním 1.258,40 Kč, dluh ke dni podání žaloby tedy činí 15.893 Kč. Částka částka představuje následující splátky splatné do sesplatnění a žalovaným neuhrazené, neboli splátky, se kterými se žalovaný dostával do prodlení: a) částka jako splátka splatná ke dni datum, b) částka jako splátka splatná ke dni datum, c) částka jako splátka splatná ke dni datum. Náklady spojené s vymáháním ve výši částka byly určeny dle faktury vymáhací agentury. Na smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši částka vzniká žalobci nárok v okamžiku, kdy se žalovaný dostane do prodlení s více jak třemi splátkami, následkem čehož dojde k sesplatnění všech závazků (ve smyslu ustanovení smlouvy a čl. 5. odst. 2. obchodních podmínek). Tato smluvní pokuta je požadována v sazbě 0,1 % denně z částky číslo K od datum ke dni podání žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Úvěrovou smlouvou č. SU číslo datovanou datum, mandátní smlouvou č. U číslo datovanou datum, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrovými podmínkami žalobkyně, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena uvedená smlouva o úvěru, jejímž předmětem byla částka 23.990 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit ve dvanácti měsíčních splátkách po 2.532 Kč, přičemž první splátka byla splatná datum. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně zjistila, že žalovaný byl zaměstnán jako kvalifikovaný dělník u právnická osoba na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem částka, byl svobodný a bydlel u známých nebo příbuzných s výdaji na bydlení ve výši částka měsíčně. V čl. 5 úvěrových podmínek bylo sjednáno, že ocitne-li se úvěrovaný v prodlení s placením měsíční splátky či jiné dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu, jejíž výše je stanovena ve smlouvách a zůstává po celou dobu trvání smluvního vztahu neměnná. Uplatněná smluvní pokuta nepřesáhne 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení s plněním peněžní povinnosti.

4. Potvrzením o poskytnutí/proplacení úvěru ze dne datum a přehledem plateb pro smlouvu č. SU číslo, má soud za prokázané, že žalovaný výše uvedený úvěr čerpal, řádně však tento úvěr nesplácel a dluží žalobkyni částku částka, která se skládá ze splátek splatných do zesplatnění ve výši částka, jistiny v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši částka, smluvní pokuty v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši částka, představující 0,1 % denně z částky částka za období od datum do datum. Dále žalobkyni dluží částku částka představující náklady spojené s vymáháním pohledávky.

5. Zesplatněním pohledávky datovaným datum a poštovní dodejkou, má soud za prokázané, že žalobkyně předmětnou pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovaného k jeho úhradě.

6. Předžalobní upomínkou datovanou datum a poštovním podacím archem České pošty, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě předmětné částky.

7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinném od 1. 12. 2016, s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

15. Podle § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

16. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

19. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

21. Podle § 2050 občanského zákoníku je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

22. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

23. Podle § 2052 občanského zákoníku ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 122 odst. 1 až 3 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč.

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného a zjištění, že je schopen úvěr splácet, uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o úvěru, z níž plnila, když žalovanému poskytla úvěr ve výši částka. Žalovaný však tento úvěr řádně nesplácel a dluží tak žalobkyni částku částka, která se skládá ze splátek splatných do zesplatnění ve výši částka, jistiny v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši částka, smluvní pokuty v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši částka, představující 0,1 % denně z částky částka za období od datum do datum. Dále žalobkyni dluží částku částka představující náklady spojené s vymáháním pohledávky. I přes upomínku žalobkyně žalovaný dlužnou částku nezaplatil a soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku včetně úroku z prodlení v roční sazbě 10 %, který je v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši částka, dle § 7, bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po částka za úkon (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po částka dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., to vše navýšeno o 21 % DPH a soudní poplatek ve výši částka.

29. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil soud žalobkyni povinnost zaplatit doplatek ze soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši částka dle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků, když poplatek činí dle položky 1, bodu 1, písm. a) sazebníku soudních poplatků částku částka a uhrazeno bylo částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím podepsaného soudu v 5-ti vyhotoveních. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.