8 C 175/2020
č. j. 8 C 175/2020-19
V PLATNOSTICitované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1802 § 1803 § 1804 § 1968 § 1970 § 2048 § 2049 § 2050 § 2051 § 2052 § 2395 § 2396 +4 dalších
Plný text
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 14.634,60 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14.634,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14.553,36 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.258,40 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že Žalobce jako věřitel prostřednictvím mandatáře a žalovaný jako dlužník spolu uzavřeli, na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], smlouvu o úvěru [číslo]. Jak je v žádosti o uzavření smlouvy uvedeno, nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky (dále jen„ Podmínky“). K uzavření smlouvy došlo v souladu s čl. 1 odst.
2. Podmínek akceptací žádosti ze strany žalobce prostřednictvím prodejce. Úvěr byl poskytnut ve výši 23.990 Kč, částka byla dne [datum] převedena na účet prodejce. Podle čl. 3 odst.
1. Podmínek a žádosti ze dne [datum] bylo současně dohodnuto, že žalovaný má povinnost čerpanou částku splácet ve formě 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] od [datum] splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Měsíční splátky byly sjednány jako pevné a neměnné po celou dobu trvání úvěrové smlouvy. V měsíční splátce je obsažena jistina a úrok. V průběhu trvání smlouvy [číslo] žalovaný přestal hradit žalobci pravidelné splátky, a to od splátky splatné [datum], tzn. již od 7. měsíční splátky. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas splácet předepsané splátky (tj. povinnosti dle čl. 3 odst.
1. Podmínek). Konkrétně jde o prodlení s těmito splátkami: [částka] splatných dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum]. K úhradě dluhu byl žalovaný žalobcem upomínán pod hrozbou ukončení a sesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou sjednaného plnění způsobem uvedeným v čl. 5. odst. 3. a 5. Podmínek, žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne [datum], že v souladu s ustanovením čl.5 odst. 3. a 5. Podmínek došlo k ukončení Smlouvy a sesplatnění všech pohledávek žalovaného vyplývajících ze Smlouvy, a to ke dni [datum]. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě veškerých závazků ze smlouvy vyplývajících, avšak bezvýsledně. Úrok z prodlení proto požaduje od prvního dne následujícího měsíce od uplynutí termínu k úhradě. Žalovaný dosud uhradil částku ve výši 18.128 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou plnění (jeho části) vyplývajícího z úvěrové smlouvy byl dle čl.
5. Odst. 1. smluvních podmínek sjednán v neprospěch žalovaného úrok z prodlení, který byl vyúčtován dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to od 1. dne následujícího měsíce, kdy měl žalovaný uhradit. Žalobce tedy požaduje úrok z prodlení z dlužné částky ode dne [datum]. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou, aby nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky uhradil dlužnou částku s příslušenstvím na účet žalobce. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil, proto se žalobce domáhá svého oprávněného nároku touto žalobou. Specifikace dlužné částky: splátky splatné do sesplatnění 6.279 Kč, jistina v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 7.015,96 Kč, smluvní pokuta v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 1.339,64 Kč, přefakturace nákladů spojených s vymáháním 1.258,40 Kč, dluh ke dni podání žaloby tedy činí 15.893 Kč. Částka [částka] představuje následující splátky splatné do sesplatnění a žalovaným neuhrazené, neboli splátky, se kterými se žalovaný dostával do prodlení: a) [částka] jako splátka splatná ke dni [datum], b) [částka] jako splátka splatná ke dni [datum], c) [částka] jako splátka splatná ke dni [datum]. Náklady spojené s vymáháním ve výši [částka] byly určeny dle faktury vymáhací agentury. Na smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši [částka] vzniká žalobci nárok v okamžiku, kdy se žalovaný dostane do prodlení s více jak třemi splátkami, následkem čehož dojde k sesplatnění všech závazků (ve smyslu ustanovení smlouvy a čl. 5. odst. 2. obchodních podmínek). Tato smluvní pokuta je požadována v sazbě 0,1 % denně z částky [číslo] K od [datum] ke dni podání žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Úvěrovou smlouvou č. SU [číslo] datovanou [datum], mandátní smlouvou č. U [číslo] datovanou [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrovými podmínkami žalobkyně, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena uvedená smlouva o úvěru, jejímž předmětem byla částka 23.990 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit ve dvanácti měsíčních splátkách po 2.532 Kč, přičemž první splátka byla splatná [datum]. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně zjistila, že žalovaný byl zaměstnán jako kvalifikovaný dělník u [právnická osoba] na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem [částka], byl svobodný a bydlel u známých nebo příbuzných s výdaji na bydlení ve výši [částka] měsíčně. V čl. 5 úvěrových podmínek bylo sjednáno, že ocitne-li se úvěrovaný v prodlení s placením měsíční splátky či jiné dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu, jejíž výše je stanovena ve smlouvách a zůstává po celou dobu trvání smluvního vztahu neměnná. Uplatněná smluvní pokuta nepřesáhne 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení s plněním peněžní povinnosti.
4. Potvrzením o poskytnutí/proplacení úvěru ze dne [datum] a přehledem plateb pro smlouvu č. SU [číslo], má soud za prokázané, že žalovaný výše uvedený úvěr čerpal, řádně však tento úvěr nesplácel a dluží žalobkyni částku [částka], která se skládá ze splátek splatných do zesplatnění ve výši [částka], jistiny v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši [částka], smluvní pokuty v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši [částka], představující 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Dále žalobkyni dluží částku [částka] představující náklady spojené s vymáháním pohledávky.
5. Zesplatněním pohledávky datovaným [datum] a poštovní dodejkou, má soud za prokázané, že žalobkyně předmětnou pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k jeho úhradě.
6. Předžalobní upomínkou datovanou [datum] a poštovním podacím archem České pošty, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě předmětné částky.
7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinném od 1. 12. 2016, s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.
8. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
11. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
12. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
13. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
14. Podle § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.
15. Podle § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).
16. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
19. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
20. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
21. Podle § 2050 občanského zákoníku je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.
22. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
23. Podle § 2052 občanského zákoníku ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).
24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Podle § 122 odst. 1 až 3 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč.
27. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného a zjištění, že je schopen úvěr splácet, uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o úvěru, z níž plnila, když žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný však tento úvěr řádně nesplácel a dluží tak žalobkyni částku [částka], která se skládá ze splátek splatných do zesplatnění ve výši [částka], jistiny v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši [částka], smluvní pokuty v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši [částka], představující 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Dále žalobkyni dluží částku [částka] představující náklady spojené s vymáháním pohledávky. I přes upomínku žalobkyně žalovaný dlužnou částku nezaplatil a soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku včetně úroku z prodlení v roční sazbě 10 %, který je v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku.
28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši [částka], dle § 7, bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po [částka] za úkon (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po [částka] dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., to vše navýšeno o 21 % DPH a soudní poplatek ve výši [částka].
29. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil soud žalobkyni povinnost zaplatit doplatek ze soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši [částka] dle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků, když poplatek činí dle položky 1, bodu 1, písm. a) sazebníku soudních poplatků částku [částka] a uhrazeno bylo [částka].
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.