8 C 179/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno . se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený Jméno žalovaného B , opatrovnicí bytem Anonymizováno o: 42.087,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 37.335,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 37.335,62 Kč od 20. 5. 2024 do zaplacení, a to ve splátkách po 3.000 Kč měsíčně splatných vždy do konce měsíce pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení, přičemž první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci.

II. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4.751,96 Kč, dále částky ve výši 4.665,43 Kč představující kapitalizovaný úrok, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.751,96 Kč za období od 1. 6. 2021 do 19. 5. 2024, a úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 40.855,08 Kč za dobu od 1. 6. 2021 do zaplacení, zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 24.163 Kč, a to ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně splatných vždy do konce měsíce pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení, přičemž první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Podle účinného zákona o spotřebitelském úvěru se posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalovaný přímo ve Smlouvě prohlásil, že informace poskytnuté jím jako údaje k posouzení úvěruschopnosti jsou úplné, přesné, pravdivé a nezamlčel žádné relevantní informace. Následně, po pozitivním vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena úvěrová smlouva. Přímo z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu je zjištěno, že žalovaný je v invalidním důchodu a že výše jeho měsíčních příjmů činí 11.200 Kč. Dále bylo z žádosti ověřeno, že žalovaný je svobodný a nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků žalovaného byly oceněny na částku 5.000 Kč měsíčně. Zejména s ohledem na informace, které žalovaný dodal, a které právní předchůdce žalobce ověřil, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně pro posouzení disponibilního příjmu vždy ověřuje na straně výdajů náklady na bydlení, které čerpá z reálného sdělení ze strany klienta, vždy je však kontroluje s tabulkou pro minimálními náklady na bydlení zohledňující deklarovaný typ bydlení a region místa bydliště. Podhodnocené náklady na bydlení jsou obezřetně navýšené. Dalším institutem pro posouzení úvěruschopnosti je právním předchůdcem vedený ukazatel Minimálního disponibilního příjmu (dále jen MDI), který je hodnotou, jež musí domácnosti žadatele zbýt po zaplacení všech výdajů, zohledňuje počet členů domácnosti a kalkuluje s výdaji za jídlo, ošacení, dopravu, vzdělání, kulturu apod. U žádostí provádí právní předchůdce žalobkyně automaticky komplexní posouzení žadatele dotazem do interního expertního systému Expert Systém (ES). ES je komplexní soubor pravidel pro podporu rozhodování. Obsahuje souhrn všech, pro dané rozhodnutí relevantních parametrů, jako skóre, rozpočet, kvalita prodejce, upozornění s ním související a další poznámky nebo dotazy. ES je navržen tak, aby co nejúčinněji simuloval lidský rozhodovací proces založený na zkušenostech. V neposlední řadě právní předchůdce žalobkyně učinil dotaz do registru SOLUS, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti, v opačném případě by žalovanému úvěr neposkytl, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI. Pokud by soud vyžadoval z registru SOLUS další údaje, zdvořile žádáme, aby je sám vyžádal, když žalobci poskytnuty být nemohou. Žalovaný byl dále lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, katastru nemovitostí a registru ARES. Příjem deklarovaný klientem je vždy ověřen bankou, liší se pouze technika ověření, a to v závislosti na druhu produktu, resp. účel použití úvěru (nákup zboží), typu zprostředkovatele a podle výše úvěru a/nebo profilu klienta. Ověření žadatelem sděleného příjmu v prvé fázi probíhá oproti tabulce předpokládaných příjmů (sektor profese a typ vzdělání vs. příjem), která je vytvořena na základě statistiky MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky). S ohledem na shora uvedené posouzení a zjištěné informace přiměřeně k výší úvěru, kdy posouzení a jeho podrobnost jsou vždy v závislosti na výši úvěru, dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Žalobkyně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č.j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud uzavřel pro posouzení úvěruschopnosti, že „…stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ Dále je určitě potřeba zmínit rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021 č.j. 12 Co 367/2020-170, kdy se odvolací soud vyjádřil, že ačkoliv „žalovaný sice neuvedl měsíční platby domácnosti…nelze to klást k tíži druhé smluvní strany. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zcela správně přikročila k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu. Právní předchůdkyně tak zcela dostála povinnosti podle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb.“ Městský soud v citovaném rozhodnutí rovněž potvrdil, že údaje z prohlášení k žádosti o poskytnutí úvěru jsou povinností žádajícího, a to uvést je pravdivě. Na základě žádosti ze dne 30. 8. 2020 poskytl právní předchůdce žalobkyně, , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , a to pod obchodní značkou , Anonymizováno, (dále jen „Banka“), žalovanému revolvingový úvěr , Anonymizováno, s úvěrovým rámcem do výše 40.000 Kč (dále jen „Smlouva“). Žalovaný výslovně prohlásil, že se řádně seznámil s příslušnými podmínkami, aktuálními produktovými podmínkami a Sazebníkem, které tvoří součást Smlouvy, a že s nimi bez výhrad souhlasí. Na základě Smlouvy poskytla Banka žalovanému revolvingový úvěr formou umožnění úvěrového rámce, naposledy ve výši 43.375,62 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty dle doloženého přehledu transakcí, když ke dni 26. 10. 2020 došlo k poslednímu čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Na základě Smlouvy byly dohodnuty v Přehledu podmínek specifické podmínky splácení poskytnutého úvěru, žalovaný aktuálně čerpal a zavázal se hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 22,68 % ročně. Dále žalovaný ve Smlouvě prohlásil srozumění s přehledem finančních důsledků nesplácení úvěru a s poplatky dle Sazebníku, které si s bankou sjednal. V případě nesplácení úvěru se žalovaný přímo ve Smlouvě a dle příslušného Sazebníku zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl dle Smlouvy a dle čl. 2.12 Produktových podmínek povinen splácet úvěr řádně a včas. Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy zejména tím, že se dostal do prodlení s více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 3.2 Produktových podmínek a od Smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Jak již žalobce uvedl výše, žalovaný se dle čl. V odst. 8) Smlouvy (konkrétně v žádosti jako Informace o finančních důsledcích nesplácení úvěru a o odměnách a poplatcích za služby) zavázal k hrazení poplatků a sankcí v případě nesplácení. Žalobkyně tímto uvádí, že poplatky v žalované výši 600 Kč se skládají dle tohoto ustanovení Smlouvy z náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného (dospělého) závazku ve výši 600 Kč. Tato smluvní náhrada je účtována maximálně jednou u jednoho splatného (dospělého) závazku prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci prodlení s úhradou závazku. V naší věci účtováno dne 4. 1. 2021, jak vyplývá z doloženého výpisu z účtu, řádek NÁKLADY VYMÁHACÍHO PROCESU. S ohledem na shora řečené tedy žalobkyně nárokuje poplatky jako důsledek nesplácení úvěru z titulu uvedeného ustanovení Smlouvy v celkové výši 600 Kč. Smluvní pokuta v žalované výši 632,50 Kč dle tohoto ustanovení Smlouvy je sjednána za prodlení s úhradou splatné (dospělé) splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a zcela odpovídá zákonným limitům a úpravě spotřebitelského úvěru. Smluvní pokuta a její účtování vyplývá z doloženého výpisu z účtu, řádky označené jako POKUTA ZA ZPOŽDĚNÍ. Smluvní pokuta naúčtovaná 15. 1. 2021. Ke dni 17. 12. 2020 činil součet dlužných měsíčních splátek výše 4.500 Kč. Z této částky se počítala smluvní pokuta po dobu 29 dní, což činí 130,50 Kč. Smluvní pokuta naúčtovaná 17. 2. 2021. Ke dni 17. 1. 2021 činil součet dlužných měsíčních splátek výše 7.000 Kč. Z této částky se počítala smluvní pokuta po dobu 32 dní, což činí 224 Kč. Dne 17. 2. 2021 byla předepsána splátka ve výši 2.500 Kč, tedy po 1 den se smluvní pokuta počítala z dlužných splátek ve výši 9.500 Kč, což činí 9,50 Kč. Celková výše pokuty tedy činí 233,50 Kč. Smluvní pokuta naúčtovaná 17. 3. 2021. Ke dni 17. 2. 2021 činil součet dlužných měsíčních splátek výše 9.500 Kč. Z této částky se počítala smluvní pokuta po dobu 27 dní, což činí 256,50 Kč. Dne 17. 3. 2021 byla předepsána splátka ve výši 2.500 Kč, tedy po 1 den se smluvní pokuta počítala z dlužných splátek ve výši 12.000 Kč, což činí 12 Kč. Celková výše pokuty tedy činí 268,50 Kč. S ohledem na shora řečené tedy žalobkyně nárokuje poplatky jako důsledek nesplácení úvěru z titulu uvedeného ustanovení Smlouvy v celkové výši 632,50 Kč. V případě, že z důvodu uplynutí lhůty pro vrácení i poslední předepsané měsíční splátky již nebylo nutné činit odstoupení, je žalovaný povinen hradit celý splatný dluh ode dne tohoto data splatnosti poslední splátky jako od zesplatnění. Odstoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 4. 2021, když odstoupení nabylo účinnosti dne 31. 5. 2021, tedy ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k odeslání. Dlužnou částku splatnou v celém rozsahu včetně úroků, poplatků, smluvní pokuty a případně sjednaného pojistného v celkové výši 46.753,01 Kč byl žalovaný povinen ve stanovené lhůtě uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění, požaduje žalobkyně z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru, tedy jistiny ve výši 40.855,08 Kč zaplacení smluvního úroku 22,68 % ročně a dále zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 42.087,58 Kč, kterou tvoří navíc i částka dlužných poplatků, pojistného a smluvní pokuty v souladu s čl. 2.16 VOP. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2021, a to s účinností ke dni 16. 6. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 21. 6. 2021. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyni uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 40.855,08 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 632,50 Kč, kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši 4.665,43 splatného ke dni 31. 5. 2021. Úrok žalovaný v žalobě v kapitalizované výši 4.665,43 Kč je tvořen součtem dosud neuhrazených předepsaných měsíčních splátek úvěru ke dni zesplatnění, jde tedy o splatné a dlužné části smluvených anuitních splátek, konkrétně v části předepsaného smluvního úroku. Jde tak v souladu s doloženým výpisem z účtu o součet částek evidovaných v řádcích Předpisu splátky jako úrok. Smluvní úrok je účtován ve výši 22,68 % ročně a je splatný vždy s měsíční splátkou k 17. dni v měsíci. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení smluvních úroků ve výši 22,68 % ročně z jistiny ve výši 40.855,08 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z celkové částky ve výši 42.087,58 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 40.855,08 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 632,50 Kč, od 1. 6. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 9. 8. 2021. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Opatrovnice žalovaného k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, neboť v době, kdy byla předmětná smlouva o úvěru uzavřena, byl žalovaný omezen ve svéprávnosti podle rozsudku soudu č. j. , spisová značka, , ze dne 31. 1. 2017 a nemohl tak smlouvy o úvěru a zápůjčce uzavírat.

3. Rozsudkem , Anonymizováno, soudu ze dne 24. 9. 2020, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 23. 10. 2020, má soud za prokázané, že žalovanému bylo prodlouženo omezení jeho svéprávnosti na dobu dalších pěti let od uvedeného data právní moci s tím, že není mimo jiné způsobilý nakládat s finančními prostředky, jejichž hodnota převyšuje částku 600 Kč týdně, nakládat s majetkem v jakémkoliv rozsahu a uzavírat smlouvy o úvěru a zápůjčce, smlouvy pojistné, smlouvy o telekomunikačních službách, poskytovat ručitelská a směnečná prohlášení a zajištění závazků třetím osobám.

4. Na základě uvedeného rozsudku pak žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 4.751,96 Kč, částky 4.665,43 Kč, jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.751,96 Kč od 1. 6. 2021 do 19. 5. 2024 a úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 40.855,08 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení. Nadále tak žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši jistiny ve výši 37.335,62 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 37.335,62 Kč od podání žaloby do zaplacení.

5. Žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru č. , hodnota, datovanou 30. 8. 2020, má soud za prokázané, že mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , byla uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 40.000 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek č. , hodnota, , datovanou 15. 6. 2021, má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni.

7. Výpisem z úvěrového účtu má soud za prokázané, že žalovaný předmětný úvěr čerpal a dluží žalobkyni na jistině částku 37.335,62 Kč.

8. Předžalobní výzvou a dokladem o odeslání, má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky.

9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného od 1. 12. 2016.

10. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. S ohledem na omezení svéprávnosti žalovaného v okamžiku uzavření předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru, považuje soud tuto smlouvu za neplatnou a nárok žalobkyně posuzoval jako vydání bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 40.000 Kč, z čehož na této jistině zbývá vrátit částka 37.335,62 Kč, uložil soud žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni vrátit jako bezdůvodné obohacení, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 20. 5. 2024 do zaplacení, když výše tohoto úroku z prodlení je v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. S ohledem na žádost opatrovnice žalovaného a souhlas žalobkyně, umožnil soud žalovanému tuto částku uhradit ve splátkách. Ve zbývající části soud řízení zastavil dle § 96 odst. 2, věty první občanského soudního řádu vzhledem k výše uvedenému částečnému zpětvzetí.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu částečný úspěch v rozsahu 89 %. Po odečtení jejího neúspěchu (11 %) od úspěchu (89 %), tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 78 %. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 19.740 Kč, dle § 7, bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 7 úkonů právní služby po 2.820 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby, předžalobní výzva, vyjádření k odporu, částečné zpětvzetí žaloby a účast u jednání dne 30. 9. 2024 a 2. 12. 2024). Dále jsou náklady řízení tvořeny 7x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále cestovným z , adresa, a zpět k jednání dne 30. 9. 2024 a 2. 12. 2024 (celkem 200 km), motorovým vozidlem Škoda Superb, RZ: , SPZ, , při průměrné spotřebě dle technického průkazu vozidla 5,8 litru motorové nafty na 100 km, vyhláškové ceně 38,70 Kč za 1 litr motorové nafty a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč (dle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb.), tedy 1.570 Kč. Dále náhradou za promeškaný čas v rozsahu 8 půlhodin po 100 Kč, tedy 800 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 1.684 Kč. Náklady žalobkyně tak představují částku 30.978 Kč, z čehož 78 % je 24.163 Kč. Odměnu a režijní paušál za písemné podání žalobkyně datované 29. 10. 2024 soud žalobkyni nepřiznal, neboť se jednalo o podání obsahující doplnění tvrzení a prokázání čerpání předmětného úvěru žalovaným, které mělo být již součástí žaloby. S ohledem na žádost opatrovnice žalovaného a souhlas žalobkyně, umožnil soud žalovanému tyto náklady uhradit žalobkyni ve splátkách.