8 C 185/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: Anonymizováno se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátkou Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o: 12.793,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12.793,86 Kč- s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.657,60 Kč vzniklým sazbou 15,00 % ročně z částky 9.992,30 Kč za dobu od 16. 11. 2022 do 18. 12. 2023,- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.036,52 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 9.992,30 Kč za dobu od 17. 4. 2023 do 18. 12. 2023,- s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 9.992,30 Kč za dobu od 19. 12. 2023 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9.992,30 Kč za dobu od 19. 12. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že uzavřela s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, dne 25.6.2019 (dále jen „Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Na základě této Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle odst. 4.1 Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 16,90 % p.a, a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy dle platného Ceníku. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového rámce, tj. 500 Kč, vždy nejpozději do 10. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o revolvingovém úvěru má žalobkyně právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní – mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne 16. 4. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně dále uvedla, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, v němž soud konstatoval, že „Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.“ Pokud byl poskytnutý úvěr ze strany žalovaného dlouhodobě řádně splácen, a žalovaný tedy byl úvěr schopen splácet, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 9.992,30 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 2.801,56 Kč, částku 1.657,60 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 15,00 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 16. 11. 2022 do 18. 12. 2023, částku ve výši 1.036,52 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 17. 4. 2023 do 18. 12. 2023 a dále smluvní úrok 15,00 % p.a. z částky 9.992,30 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15,00 % p.a. z částky 9.992,30 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení. Poplatky ve výši 2.801,56 Kč byly účtovány následovně: 31. 12. 2022 Cena za pojištění 94,56 Kč (pův. -115 Kč) dle odst. 6.

1. Smlouvy a odst. 2.1.

1. Ceníku, 31. 12. 2022 Cena za zaslání výpisu -50 Kč dle poštovného, 11. 1. 2023 Cena za využití účtu Peníze na klik -50 Kč dle odst. 4.

2. Smlouvy 20. 1. 2023 Náklady spojené s prodlením -300 Kč dle odst. 5.

3. Ceníku, 31. 1. 2023 Cena za pojištění -119 Kč dle odst. 6.

1. Smlouvy a odst. 2.1.

1. Ceníku, 31. 1. 2023 Cena za zaslání výpisu -50 Kč dle poštovného, 19. 2. 2023 Náklady spojené s prodlením -900 Kč dle odst. 5.

3. Ceníku, 28. 2. 2023 Cena za pojištění -119 Kč dle odst. 6.

1. Smlouvy a odst. 2.1.

1. Ceníku, 28. 2. 2023 Cena za zaslání výpisu -50 Kč dle poštovného, 21. 3. 2023 Náklady spojené s prodlením -900 Kč dle odst. 5.

3. Ceníku, 31. 3. 2023 Cena za pojištění -119 Kč dle odst. 6.

1. Smlouvy a odst. 2.1.

1. Ceníku, 31. 3. 2023 Cena za zaslání výpisu -50 Kč dle poštovného. Žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalovaný nereagoval ani poté, co mu byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ust. § 142a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Z tohoto důvodu žalobkyni nezbývá než svůj nárok uplatnit u soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žádostí o poskytnutí úvěrového produktu, posouzením úvěruschopnosti klienta a smlouvou o revolvingovém úvěru datovanou 25. 6. 2019, má soud za prokázané, že žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s ním uzavřela 25. 6. 2019 smlouvu na základě které mu poskytla revolvingový úvěr do celkové výše úvěrového limitu 10.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, vždy v 10. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci uzavření smlouvy. Mezi stranami pak byla sjednána úroková sazba ve výši 16,90 % ročně.

4. Výpisem z úvěrového účtu, má soud za prokázané, že žalovaný revolvingový úvěr sjednaný ve výše uvedené smlouvě ze dne 25. 6. 2019, čerpal, ale řádně nesplácel a dluží tak žalobkyni na jistině částku 9.992,30 Kč, na poplatcích celkem 2.801,56 Kč, na dlužném smluvním úroku ve výši 15 % ročně počítaném z jistiny úvěru od 16. 11. 2022 do 18. 12. 2023 částku 1.657,60 Kč a na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 17. 4. 2023 do 18. 12. 2023 částku ve výši 1.036,52 Kč.

5. Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu datovaným 16. 4. 2023 a dokladem o zaslání, má soud za prokázané, že žalobkyně dluh z výše uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru zesplatnila ke dni 16. 4. 2023 a vyzvala žalovaného k jeho úhradě.

6. Výzvou k úhradě dluhu datovanou 20. 12. 2023 a poštovním podacím archem České pošty, má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky.

7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), účinném od 1. 12. 2016, s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

15. Podle § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

16. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

20. Podle § 2050 občanského zákoníku je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

21. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

22. Podle § 2052 občanského zákoníku ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

26. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného, poskytla žalovanému revolvingový úvěr do celkové výše úvěrového limitu 10.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, vždy v 10. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci uzavření smlouvy. Mezi stranami pak byla sjednána úroková sazba ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal, ale řádně nesplácel a dluží tak žalobkyni na jistině částku 9.992,30 Kč, na poplatcích celkem 2.801,56 Kč, na dlužném smluvním úroku ve výši 15 % ročně počítaném z jistiny úvěru od 16. 11. 2022 do 18. 12. 2023 částku 1.657,60 Kč a na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 17. 4. 2023 do 18. 12. 2023 částku ve výši 1.036,52 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tyto částky žalobkyni zaplatit, a to včetně úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.992,30 Kč za dobu od 19. 12. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.992,30 Kč za dobu od 19. 12. 2023 do zaplacení, přičemž výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu úspěch a soud jí tak přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 900 Kč dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby, předžalobní výzva). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. To vše navýšeno o 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně činí 2.252 Kč.