8 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, částky ve výši částka a částky ve výši částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, částky částka označené jako kapitalizovaný úrok, a částky částka. V žalobě tvrdila, že dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržela žalovaná bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši částka, a to na žalovanou uvedený účet. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit celkem částku částka spolu s příslušenstvím, a to do datum. Proces uzavření smlouvy mezi žalovanou a právnická osoba, ověření totožnosti žalované a čerpání finančních prostředků žalovanou, proběhl tak, že žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve částka na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Tímto žalovaná čerpala úvěr. Žalovaná odsouhlasila při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením příjmení a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený při žádosti o půjčku. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částka. Žalovanou částku tak představuje nesplacená jistina ve výši částka, smluvní pokuta ve výši částka (0,1 % denně z částka od datum do datum), nesplacený úrok ve výši částka, neuhrazené paušální náklady na upomínání ve výši částka (3x po částka), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (od datum do datum z částky částka), a zákonný úrok z prodlení určený datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši částka. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou výzvou ze dne datum vyzvala k zaplacení, žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně ani žalovaná se k jednání soudu nedostavily, čímž se zbavily možnosti být poučeny podle § 118a o. s. ř. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z listiny nazvané anonymizováno číslo, že v této jsou shrnuty údaje týkající se úvěrové smlouvy číslo.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo že právnická osoba IČO, se sídlem adresa, a žalovaná, dne datum uzavřely smlouvu, kterou se věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala úvěr věřiteli, veškeré úroky přirostlé a veškeré další platby zaplatit ke dni splatnosti úvěru na bankovní účet věřitele, s tím, že podmínky úvěru jsou uvedeny spotřebitelský, neúčelový, splatný jednorázově, částka jistiny úvěru částka, úroková zápůjční sazba 279,83 % ročně pevná, celkem ke splacení bez prodloužení částka. Způsob poskytnutí na bankovní účet č. bankovní účet.

6. Ze smlouvy o úvěru číslo že právnická osoba IČO, se sídlem adresa, a žalovaná, dne datum uzavřely smlouvu, kterou mění a doplňují podmínky smlouvy o úvěru číslo, s tím, že podmínky úvěru jsou uvedeny spotřebitelský, neúčelový, splatný jednorázově, částka jistiny úvěru částka, úroková zápůjční sazba 267,97 % ročně pevná, celkem ke splacení bez prodloužení částka, smlouva že je uzavřena na dobu délku trvání 30 dní. Způsob poskytnutí na bankovní účet č. bankovní účet. Ve smlouvě se strany dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den z prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce částka za první upomínku po 45 dnech, částka za každou jinou písemnou upomínku.

7. Z výpisu z účtu, že z účtu č. bankovní účet (název protiúčtu celé jméno žalované) byla na účet číslo dne datum připsána částka ve výši částka.

8. Z výpisu z účtu, že z účtu číslo dne datum byla odepsána částka ve výši částka ve prospěch účtu bankovní účet, variabilní symbol, popis položky je uveden půjčka od anonymizována dvě slova.

9. Z výpisu z účtu, že z účtu číslo dne datum byla odepsána částka ve výši částka ve prospěch účtu bankovní účet, variabilní symbol, popis položky je uveden dodatečná půjčka od anonymizována dvě slova.

10. Z výpisu z účtu, že z účtu číslo dne datum byla odepsána částka ve výši částka ve prospěch účtu bankovní účet, variabilní symbol, popis položky je uveden dodatečná půjčka od anonymizována dvě slova.

11. Z výpisu z účtu, že z účtu číslo dne datum byla odepsána částka ve výši částka ve prospěch účtu bankovní účet, variabilní symbol, popis položky je uveden dodatečná půjčka od anonymizována dvě slova.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, že dne datum právnická osoba anonymizována dvě slova a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek.

13. Z obchodních podmínek právnická osoba, že v těchto jsou uvedeny podmínky pro poskytování úvěru splatných jednorázově, včetně okamžiku uzavření smlouvy v případě on-line registrace.

14. Z poštovního podacího archu, že žalobkyně dne datum předala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované.

15. Z upomínky ze dne datum, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dlužné částky ke dni datum ve výši částka.

16. Z poštovního podacího archu, že právní zástupce žalobkyně dne datum předal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované.

17. Z předžalobní výzvy, že právní předchůdkyně žalobkyně výzvou ze dne datum upomínala žalovanou o zaplacení dlužné částky ke dni datum ve výši částka.

18. Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum vyhotovila oznámení, kterým žalobkyně sdělovala postoupení pohledávky za žalobkyni.

19. Z opakované výzvy, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dlužné částky ke dni datum ve výši částka.

20. Z potvrzení o přijetí platby, že právní předchůdkyně žalobkyně potvrdila dne datum žalobkyni, že dne datum obdržela platbu za prodané portfolio.

21. Z výzvy před podáním žaloby, že právní zástupce žalobkyně výzvou ze dne datum vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu 22. Dne datum žalovaná jako úvěrovaná a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující uzavřely při použití elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku nejprve částku částka. Dne datum byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena při použití elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu další smlouva, kterou byly změněny a doplněny podmínky smlouvy ze dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout částku částka a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku, včetně úroku z úvěru, celkem částku částka, do 30 dnů. příjmení částka byla zaslána na účet žalované, a to tak že dne datum byla zaslána částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka. Na dluh žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni datum postoupena žalobkyni. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě žalovaného nároku, dosud však na svůj dluh ničeho neuhradila.

23. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

25. Podle § 86 odst. 1 zákona číslo sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

32. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

34. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 příjmení, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008 příjmení, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

35. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

36. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaná požádala, když tato povinnost vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně tuto povinnost splnila. V žalobě žalobkyně pouze obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně zahájila po podání žádosti o úvěr schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací), respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádné důkazy žalobkyně neoznačila a nepředložila, k jednání soudu se nedostavila, čímž se zbavila možnosti být poučena ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. Soud tedy dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající pro ni z § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ a smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je nutné považovat za neplatnou dle § 87 odst. 1 ZSÚ.

37. Vzhledem k těmto závěrům soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v celém jejím rozsahu dle § 87 odst. 1 ZSÚ a dle § 588 o. z., soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobním návrhem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně plnila na účet žalované bez právního důvodu. Jelikož z obsahu žalobního návrhu vyplývá aktuální výše bezdůvodného obohacení, tj. dlužné částky na původní jistině poskytnutého úvěru ve výši částka, soud ve smyslu § 2993 o. z. přiznal žalobkyni právě uvedenou částku bezdůvodného obohacení, když uvedené odpovídá právu žalobkyně na vrácení toho, co její právní předchůdkyně plnila ve prospěch žalované na původní jistinu úvěru v žalovanou dosud nesplacené výši. Žalovaná přitom byla v řízení zcela nečinná, netvrdila, že by dluh splatila či že by zanikl jinak. Spolu s částkou bezdůvodného obohacení byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

38. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 26,9 % dle úspěchu ve věci (s vyčíslením úroku ke dni vyhlášení rozsudku dle § 154 odst. 1 o. s. ř.) Náklady ve výši částka (před snížením v částce částka) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty částka, sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje částka (viz např. věci vedené žalobkyní u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 26/2020, 17 C 68/2021, 8 C 96/2021, 9 C 84/2021, 18 C 105/2021, 7 C 82/2021). Částku částka je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.

40. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.