8 C 238/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 26.403,35 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26.403,35 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.764,27 Kč,</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6.912,25 Kč,</b> <b>-) s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 26.403,35 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 403,35 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 10.059 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“), uzavřela s žalovaným dne 7. 8. 2017 smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnutý spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 80.000,00 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly obchodní podmínky, jež žalovaný obdržel před uzavřením Smlouvy a svým podpisem stvrdil, že byl s Podmínkami seznámen a srozuměn. Spotřebitelský úvěr banka žalovanému poskytla v souladu se Smlouvou a Podmínkami: ([anonymizováno] poskytne Klientovi po splnění podmínek stanovených Smlouvou peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru do výše úvěrového limitu dohodnutého ve Smlouvě. Úvěrový limit představuje maximální částku, kterou je Klient oprávněn podle Smlouvy čerpat. Peněžní prostředky nebo jejich část až do výše Úvěrového limitu [anonymizováno] poskytne Klientovi k datu, resp. v období čerpání (dále jen„ Období čerpání“), které je dohodnuto ve Smlouvě, pokud byly splněny a dodrženy všechny smluvní podmínky, včetně doložení vzniku zajištění v souladu se zákonem a způsobem dohodnutým ve Smlouvě v případech, kdy je úvěr poskytován jako zajištěný a pokud nedošlo k okolnostem, které opravňují [anonymizováno] neumožnit, resp. zastavit čerpání úvěru.) Na základě předmětné Smlouvy byl žalovanému poskytnut na bankovní účet [číslo] spotřebitelský úvěr a to prostřednictvím bezhotovostního převodu finančních prostředků v plné výši úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, a to jak jistinu úvěru, tak současně úroky a poplatky dle Smlouvy, v měsíčních anuitních splátkách, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla Smlouva uzavřena, přičemž výše anuitní splátky závisela na průběhu splácení. Splácel-li žalovaný řádně a včas, tj. ve sjednané výši a dnech splatnosti, bude výše poslední anuitní splátky stejná nebo nižší nežli je sjednaná výše anuitní splátky, v opačném případě bude výše poslední anuitní splátky vyšší, nežli je sjednaná. Veškerá splatné částky podle Smlouvy byla [anonymizováno] dále oprávněna inkasovat z běžného účtu žalovaného a též byla oprávněna v den poslední splátky vyinkasovat veškeré své do toho dne neuhrazené pohledávky z poskytnutého úvěru. Před poskytnutím úvěru žalobce splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací CBCB / SOLUS, tak i kontrolou veřejných databází, jak vyplývá ze schvalovacího protokolu a protokolu z CBCB. Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla žalobcem zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Strany si dále sjednaly úrokovou sazbu poskytnutého úvěru ve výši 10,90 % ročně. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, neboť byl v prodlení s úhradou více než dvou měsíčních splátek. Z tohoto důvodu banka využila svého zákonného práva a dlužnou částku vzniklou z předmětné Smlouvy [číslo] prohlásila za splatnou dopisem odeslaným doporučenou poštou. Žalobce a žalovaný si v Podmínkách sjednali, že v případě ukončení smluvního vztahu podle Smlouvy, je žalobce zejména oprávněn učinit veškeré závazky žalovaného ze Smlouvy splatnými a je oprávněn i nadále, a to až do úplného zaplacení, požadovat úhradu veškerých pohledávek za žalovaným. Dle Podmínek je žalobce nadále oprávněn veškeré dlužné částky úročit úrokem z prodlení. Žalovaný tak nadále žalobci dluží částku ve výši 35.079,87 Kč, tvořenou dluhem na jistině ve výši 26.403,35 Kč, smluvním úrokem zkapitalizovaným ke dni 20. 5. 2022 na částku 1.764,27 Kč, zákonným úrokem z prodlení zkapitalizovaným za období od prodlení dlužníka se splácením do dne 20. 5. 2022 na částku 6.912,25 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 26.403,35 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 26.403,35 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh neuhradil. Neučinil tak poté, co se jej žalobce snažil kontaktovat na veškerých 2. telefonických i mailových kontaktech, ani poté, co jej žalobce v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzval k úhradě dluhu. Z tohoto důvodu žalobce požaduje, aby byla žalovanému povinnost zaplatit svůj dluh, včetně náhrady nákladů řízení, uložena soudem.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žádostí o poskytnutí úvěru datovanou 7. 8. 2017, smlouvou o úvěru [číslo] datovanou 8. 8. 2017, předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru, informacemi k pojištění dlužníků ze spotřebitelských úvěrů, oznámením o změně [anonymizováno] revolvingového úvěru [číslo] datovaným 11. 6. 2019 a obchodními podmínkami žalobkyně pro spotřebitelské úvěry, má soud za prokázané, že mezi účastníky byla 7. 8. 2017 sjednána smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 80.000 Kč, který se žalovaný zavázal řádně splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 2.000 Kč splatných vždy k 16. dni v měsíci při sjednaném úroku 10,90 % ročně. Součástí smlouvy bylo také pojištění úvěru pro případ smrti nebo invalidity, přičemž bylo sjednáno pojistné ve výši 138 Kč měsíčně. V čl. I. 7, písm. b) bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna zasílat klientovi upomínky a výzvy a klient je povinen uhradit žalobkyni poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev. Poplatek za první a další upomínku činí 300 Kč, poplatek za výzvu činí 500 Kč.

5. Informacemi z Credit Bureau, výpisem CRIF a výpisy z běžného účtu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím předmětného úvěru žalovanému prověřovala jeho poměry a schopnost úvěr v budoucnu splácet.

6. Výpisem z účtu žalované a přehledem splátek má soud za prokázané, že žalovaný úvěr čerpal, ale řádně nesplácel a dluží z tohoto titulu žalobkyni částku 35.079,87 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 26.403,35 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 20. 5. 2022 ve výši 1.764,27 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 20. 5. 2022 ve výši 6.912,25 Kč.

7. Oznámením o zesplatnění úvěru datovaným 18. 7. 2020 a dodejkou, má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému uvedené oznámení, kterým zesplatnila předmětný úvěr a vyzvala žalovaného k jeho úhradě.

8. Předžalobní upomínkou a potvrzením o jejím odeslání, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala před podáním žaloby žalovaného k úhradě předmětného dluhu.

9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinném od 1. 12. 2016, s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

12. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

13. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

14. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

15. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

16. Podle § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

17. Podle § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

18. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

21. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

23. Podle § 2050 občanského zákoníku je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

24. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

25. Podle § 2052 občanského zákoníku ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

26. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Podle § 122 odst. 1 až 3 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč.

29. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nejprve řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a následně mu poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 80.000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, avšak řádně nesplácel a dluží tak žalobkyni částku 35.079,87 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 26.403,35 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 20. 5. 2022 ve výši 1.764,27 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 20. 5. 2022 ve výši 6.912,25 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit tyto částky žalobkyni a to včetně sjednaných úroků ve výši 10,90 % ročně z dlužné jistiny 26.403,35 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení a dále včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.403,35 Kč za dobu od 21. 5. 2022 do zaplacení, který je v souladu s § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 6.540 Kč, dle § 7, bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 2.480 Kč za úkon (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., to vše navýšeno o 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 1.057 Kč.