8 C 248/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 22.777 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku ve výši 14.344 Kč</b> <b>- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.501,83 Kč,</b> <b>- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14.344 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>b) částku ve výši 7.565 Kč</b> <b>- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.404,04 Kč,</b> <b>- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.565 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>c) částku ve výši 868 Kč</b> <b>- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 171,77 Kč</b> <b>- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 868 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2.364 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 11. 3. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 19.000,00 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 15.885,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2.501,00 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3.905,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.479,00 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 582,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 5. 2017. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 5. 5. 2017 Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4.656,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 24. 6. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 30.229,00 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Jak žalobce uvedl již výše, požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 14.344,00 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 19.000,00 Kč a částkou ve výši 4.656,00 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.501,83 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.344,00 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.501,83 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 6. 5. 2017 do 24. 6. 2019. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dále dne 21. 1. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 14.000,00 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 11.705,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.843,00 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2.877,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.985,00 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 429,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 3. 2017. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 16. 3. 2017. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 6.435,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 24. 6. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 19.270,00 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Jak žalobce uvedl již výše, požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 7.565,00 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 14.000,00 Kč a částkou ve výši 6.435,00 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.404,04 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.565,00 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.404,04 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 17. 3. 2017 do 24. 6. 2019. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dále dne 27. 11. 2015 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000,00 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 5.016,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 790,00 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.233,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.993,00 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 1. 2017. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 20. 1. 2017. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 5.132,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 24. 6. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 5.884,00 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Jak žalobce uvedl již výše, požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 868,00 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 6.000,00 Kč a částkou ve výši 5.132,00 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 171,77 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 868,00 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 171,77 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 21. 1. 2017 do 24. 6. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Smlouvou o zápůjčce datovanou 27. 11. 2015 má soud za prokázané, že mezi žalovaným a výše uvedenou společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 790 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1.233 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2.993 Kč, v 60 týdenních splátkách po 184 Kč a poslední splátce ve výši 160 Kč.

4. Smlouvou o zápůjčce datovanou 21. 1. 2016 má soud za prokázané, že mezi žalovaným a výše uvedenou společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 14.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 1.843 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.877 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 6.985 Kč, v 60 týdenních splátkách po 429 Kč a poslední splátce ve výši 394 Kč.

5. Smlouvou o zápůjčce datovanou 11. 3. 2016 má soud za prokázané, že mezi žalovaným a výše uvedenou společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 19.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 2.501 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3.905 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 9.479 Kč, v 60 týdenních splátkách po 582 Kč a poslední splátce ve výši 547 Kč.

6. Zákaznickými kartami ze dne 27. 11. 2015, 11. 3. 2016 a 21. 6. 2016 má soud za prokázané, že výše uvedená [právnická osoba] [anonymizováno] prověřovala schopnost žalovaného splácet výše uvedené úvěry a disponibilní prostředky žalovaného shledala k úhradě splátek dostatečné.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek datovanou 24. 6. 2019 a uzavřenou mezi výše uvedenou společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, dokladem o odeslání a oznámením o postoupení pohledávky, má soud za prokázané, že společnosti [právnická osoba] postoupila předmětné pohledávky na žalobkyni.

8. Výzvou k plnění a dokladem o odeslání, má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě žalovaných částek.

9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

12. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

13. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

14. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

15. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

16. Podle § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

17. Podle § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

18. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

22. Podle § 2050 občanského zákoníku je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

23. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

24. Podle § 2052 občanského zákoníku ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

25. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný, přičemž nároky žalobkyně posuzoval jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně dle zákona o spotřebitelském úvěru nebylo žalobkyní tvrzeno ani prokazováno s tím, že žalobkyně požaduje po žalovaném pouze bezdůvodné obohacení odpovídající rozdílu mezi poskytnutými jistinami a žalovaným uhrazenými splátkami.

27. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne 27. 11. 2015 úvěr ve výši 6.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 790 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1.233 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2.993 Kč, v 60 týdenních splátkách po 184 Kč a poslední splátce ve výši 160 Kč. Žalovaný však splátky řádně nehradil, když zaplatil pouze 5.132 Kč a žalobkyni, které byla předmětná pohledávka původním věřitelem postoupena, tak dluží zbývající část jistiny ve výši 868 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou 6.000 Kč a žalovaným uhrazenou částkou 5.132 Kč. Soud tak žalovanému uložil povinnost částku 868 Kč žalobkyni zaplatit a to včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 171,77 Kč představujících zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 21. 1. 2017 do 24. 6. 2019 a dále včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 868 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení, když tyto úroky z prodlení jsou určeny dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne 21. 1. 2016 úvěr ve výši 14.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 1.843 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.877 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 6.985 Kč, v 60 týdenních splátkách po 429 Kč a poslední splátce ve výši 394 Kč. Žalovaný však splátky řádně nehradil, když zaplatil pouze 6.435 Kč a žalobkyni, které byla předmětná pohledávka původním věřitelem postoupena, tak dluží zbývající část jistiny ve výši 7.565 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou 14.000 Kč a žalovaným uhrazenou částkou 6.435 Kč. Soud tak žalovanému uložil povinnost částku 7.565 Kč žalobkyni zaplatit a to včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.404,04 Kč představujících zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 17. 3. 2017 do 24. 6. 2019 a dále včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 7.565 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení, když tyto úroky z prodlení jsou určeny dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne 11. 3. 2016 úvěr ve výši 19.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 2.501 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3.905 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 9.479 Kč, v 60 týdenních splátkách po 582 Kč a poslední splátce ve výši 547 Kč. Žalovaný však splátky řádně nehradil, když zaplatil pouze 4.656 Kč a žalobkyni, které byla předmětná pohledávka původním věřitelem postoupena, tak dluží zbývající část jistiny ve výši 14.344 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou 19.000 Kč a žalovaným uhrazenou částkou 4.656 Kč. Soud tak žalovanému uložil povinnost částku 14.344 Kč žalobkyni zaplatit a to včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.501,83 Kč představujících zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 6. 5. 2017 do 24. 6. 2019 a dále včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 7.565 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení, když tyto úroky z prodlení jsou určeny dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 900 Kč, dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby, předžalobní výzva). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., to vše navýšeno o 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 912 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činí 2.364 Kč.