Okresní soud v Šumperku · Rozsudek

8 C 271/2023

č. j. 8 C 271/2023-43

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-03-20 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSU:2024:8.C.271.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Šumperku zamítl žalobu o nárok na zaplacení částky ve výši 10.463,47 Kč s úroky a poplatky, protože smlouva o spotřebitelském úvěru byla považována za neplatnou. Soud se opřel o § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož smlouva je neplatná, pokud nebyla řádně ověřena úvěruschopnost dlužníka. Nárok žalobkyně byl posuzován jako vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná.

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO: Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupená Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem se sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o: 10.463,47 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 10.463,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 5.231,13 Kč za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 400,79 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 698,20 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že dne 22. 3. 2021 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba., IČ: IČO, sídlem adresa (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru č. hodnota jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen jako „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 15.000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. adresa s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12.888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27.888 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 22. 5. 2022. Ke sjednané odměně za inkaso splátek žalobce doplňuje, že civilní kolegium Nejvyššího soudu České republiky ve svém stanovisku sp. zn. Cpjn 203/2013 ze dne 23. 4. 2014 zaujalo názor, že ujednání o poplatku za správu úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje výčet činností, za něž je poplatek sjednán a že na ujednání o poplatku se nevztahuje zákaz těch ujednání ve spotřebitelských smlouvách, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Rovněž uvedl, že je nerozhodné, zda předmětný poplatek kryje též náklady na vnitřní činnost úvěrového věřitele, zda úvěrový věřitel poskytl úvěrovému dlužníku konkrétní protiplnění, nebo zda správu úvěru vykonává převážně ve svém zájmu a že na správě úvěru má zájem nejen sám věřitel, ale rovněž spotřebitel. Také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 3725/13 ze dne 10. 4. 2014 neshledal poplatek za sjednání úvěru protiústavním, když obecný soud dospěl k závěru, že jde o běžný paušální poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu a že není možné požadovat, aby ke každé jednotlivé povinnosti byla synallagmaticky navázána povinnost druhé smluvní strany, a konstatoval, že smyslem ochrany spotřebitele je zejména chránit spotřebitele před skrytým ujednáním, přičemž je potřeba respektovat smluvní volnost stran. Na základě tohoto tedy soud přiznal žalobci právo na zaplacení poplatku za správu úvěru. Výše uvedené je dle právního názoru žalobce možno aplikovat i ohledně sjednané odměny za inkaso splátek, která je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Žalobkyně doplňuje, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaná získala z dokumentu „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 18.699,99 Kč, která odpovídá 9 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu č. 1 smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 9.768,87 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 8.931,12 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 9.188,01 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 5.231,13 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 3.956,88 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 22. 5. 2022. Ode dne 23. 5. 2022 je tedy žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne 4. 4. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako „smlouva o postoupení pohledávek“). Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 3. 2. 2023, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 17.214,86 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 5.231,13 Kč, nesplaceného smluvního úroku 186,55 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2.421,54 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 459,24 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 889,55 Kč, postoupeného sankčního poplatku 3.750 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 618,88 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 499,15 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 2.658,82 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou tak je následující: nesplacená jistina 5.231,13 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 186,55 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 2.421,54 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 459,24 Kč, nesplacený inkasní poplatek 889,55 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 511,65 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 23. 5. 2022 do 16. 1. 2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 5.231,13 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 400,79 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 23. 5. 2022 do 16. 1. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 5.231,13 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, odůvodnění viz níže, smluvní pokuta ve výši 1.245,01 Kč. K úročení jistiny půjčky i po datu konečné splatnosti úvěru žalobce uvádí, že kupříkladu komentář C. H. Beck k ust. § 2392 odst. 1 jenž upravuje úročení zápůjčky uvádí, že úroky se platí za dobu od přenechání peněžních prostředků zapůjčitelem do vrácení půjčených peněžních prostředků. Není-li však doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, vydlužitel je povinen platit úroky do doby skutečného splacení zápůjčky; je povinen platit úroky i za dobu, ve které je v prodlení s vrácením zápůjčky (viz LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-287-8.). Žalobkyně dále podpůrně odkazuje na § 11 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný do 30. 11. 2016 v němž je uvedeno, že došlo-li k odstoupení podle odstavce 1, je spotřebitel povinen věřiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit jistinu. V tomto případě je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena. Dále pak žalobce odkazuje na zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nahradil zákon č. 145/2010 Sb., který rovněž upravuje úročení jistiny pohledávky až do jejího splacení. K uvedenému prosím vizte § 118 odst. 4 písm. b): „Došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen poskytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit úrok ve výši, na kterou by poskytovateli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena“. Zákon sice řeší situaci, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, avšak žalobkyně má za to, že v kombinaci s výkladem v komentáři a v souladu s principem per analogiam legis se uvedená formulace dá aplikovat i na období prodlení dlužníka. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 4.468,53 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 186,55 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2.421,54 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 459,24 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 889,55 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 511,65 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu viz výše. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 4. 2. 2023 z jistiny ve výši 5.231,13 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovanou žalobkyně uvádí, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 26. 2. 2023 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byla žalovaná informována o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byla žalovaná v dopise informována. Odchozí dopis 48 Kč, odchozí dopis doporučeně 74 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobkyně ku prospěchu žalované nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 217 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Žalobkyně doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovanou, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 5.231,13 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 23. 5. 2022 do 16. 1. 2023. Žalobkyně tak po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 1.245,01 Kč. Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na ust. § 168 odst. 1 téhož zákona.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek datovanou 4. 4. 2022 uzavřenou mezi žalobkyní jako postupníkem a společností právnická osoba., IČO: IČO, se adresa, Anonymizováno jako postupitelem a oznámením o postoupení pohledávky adresovaným žalované a datovaným 9. 2. 2023 a poštovním podacím archem právnická osoba, má soud za prokázané, že společnost právnická osoba., postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

4. Smlouvou o úvěru datovanou 22. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s výše uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které jí byla poskytnuta v hotovosti částka 15.000 Kč, kterou se zavázala vrátit věřiteli společně s úrokem v celkové výši 1.444 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2.700 Kč ve 14ti měsíčních splátkách po 1.992 Kč.

5. Předžalobní výzvou datovanou 24. 5. 2023 a poštovním podacím archem České pošty, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala před podáním žaloby žalovanou k úhradě žalované částky.

6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného od 1. 12. 2016.

7. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Mezi výše uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba., jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 12.888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. V rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně neověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím předmětného úvěru, když se spokojila toliko s údaji uvedenými žalovanou v její žádosti o poskytnutí úvěru. Soud proto výše uvedenou smlouvu o úvěru v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru považuje za neplatnou a nárok žalobkyně z tohoto důvodu posuzoval jako vydání bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 15.000 Kč, přičemž na splátkách již zaplatila 18.699,99 Kč, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, přičemž žalobkyni nenáleží dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ani požadované úroky z prodlení.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když ve sporu úspěšné žalované žádné náklady v řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím podepsaného soudu v 5-ti vyhotoveních.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.