8 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr Pavla Janků a přísedících Emílie Opatrné a Mgr. Vojtěcha Němce ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení: 6.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 25. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení bylo zaplacení výše uvedené částky z titulu náhrady škody způsobené žalovaným žalobkyni jako zaměstnancem žalobkyně dne datum při doručování zásilky s podacím číslem anonymizováno, kterou vykázal jako doručenou i když ji nedoručil a padělal podpis adresáta. Žalobkyně pak odesílateli zaplatila náhradu za ztrátu zásilky ve výši 6.500 Kč. Na základě žalobkyní předložených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne datum jako balíkový doručovatel. Dne datum převzal mimo jiné výše uvedenou doporučenou zásilku. K reklamaci uvedené zásilky pak bylo zjištěno, že žalovaný ji nedoručil a podpis adresáta padělal. Žalobkyně následně uhradila odesílateli náhradu za ztracenou zásilku ve výši 6.500 Kč. Při právním posouzení věci soud vycházel z § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), dle kterého zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle § 263 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen výši požadované náhrady škody projednat se zaměstnancem a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný odpovídá žalobkyni za škodu způsobenou výše uvedeným jednáním a to ve výši 6.500 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit tuto částku žalobkyni a to včetně úroků z prodlení určených dle § 1970 občanského zákoníku a Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady řízení byly přiznány dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s čl. II., odst. 1 zákona číslo Sb., a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to v částce po částka za 2 úkony a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, tedy v částce částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.